- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál6. Charakteristiky determinující a regulující obsah prožívání a jednání
Zaměřenost:
motivace – souhrn všech intrapsychických dynamických sil nebo motivů, kt. aktivizují a organizují chování i prožívání s cílem změnit existující neuspokojivou situaci nebo dosáhnout něčeho pozitivního
motiv – pohnutka, příčina činnosti, jednání čl. zaměřené na uspokojení určité potřeby, má cíl a směr, intenzitu, trvalost, pramení z podnětů vnitřních, vědomých, bezděčných, podvědomých, vnějších, má významnou úlohu při emoční, myšlenkové a fantazijní činnosti čl., bývá různě klasifikován, nejčastěji v souvislosti s dělením potřeb, někdy děleny na primární: biogenní, instinktivní, organické, viscerogenní, vrozené a sekundární: naučené, sociogenní, získané → motivace – směřuje k udržování a obnovování určitého optimálního vnitřního stavu spokojenosti, kt. vyjadřuje interindividuálně odlišné vnitřní a vnější podmínky této spokojenosti, ty jsou dány interindividuálně odlišným potenciálem potřeb a jejich specifickým zpředmětněním, motivace má vysvětlit cílovou zaměřenost jednání
incentivy – pohnutka, popud, pobídka vyvolávající nebo zesilující již existující motivaci (např. potrava, bolest, přitažlivost určité vlastnosti objektu nebo objektu vůbec), na rozdíl od motivu přichází zvenčí
pud – energie/cílená činnost/nutkání vyvěrající ze základních životních potřeb (hlad, vyměšování, sex aj.) na rozdíl od chtění → typologie pudů: monistická (sexuální pud – Freud, touha po moci - Adler), pluralistická (6 zděděných základních reflexů – Allport), názor, že existuje řada pudů, kt. působí kombinovaně takže je nelze členit a určovat, v behaviorismu synon. k pojmu instinkt (jinak ale instinkt nenaučený komplex reflexů, jimiž se realizuje pud)
potřeba – nutnost organismu něco získat/něčeho se zbavit, stav organismu, kt. znamená porušení vnitřní rovnováhy nebo nedostatek ve vnějších vztazích osobnosti (opakem je stav rovnováhy, nepřítomnosti aktuální potřeby), komplementární pojem jsou hodnoty, jejich výběrem mohou být potřeby uspokojovány, systém potřeb se ve vývoji lidstva podstatně nemění, hodnoty jsou proměnlivé → potřeba vzniká při jakékoli fyziologické odchylce od ideální hodnoty, pokud tato odchylka nemůže být automaticky upravena, je aktivován pud → vybuzený organismus zahájí činnost ke znovunabytí rovnováhy (na rozdíl od přání jsou potřeby určeny životní nutností čl. jako druhu a jejich dlouhodobé nenaplnění se nepříznivě odráží ve zdraví a pocitu dobré pohody)
zájem – schopnost trvalejšího zaměření, soustředění na určitou činnost, s výrazným emočním doprovodem, stimuluje myšlení, paměť, vůli aj., vypovídají o osobnosti a životní dráze člověka, lidé se se svými zájmy výrazně liší a to v zaměření, trvalosti, hloubce, šírce, intenzitě, hodnotě atd., klasifikace zájmů podle „tří světů“ (1. zájmy o ideje (vědecké – proč jsou věci takové jaké jsou, literární – činnost se slovy a jazykem, estetického vnímání a vyjádření), 2. zájmy o lidi (kontaktní – setkávání s lidmi pro nějaký zisk, sociální – o lidi takové), 3- zájmy o věci (systematizační – o sbírání a třídění materiálu, materiální – o zacházení s věcmi, zvířaty, rostlinami))
→ fenomenologická analýza zájmu – zájem je jev prožívaná subjektem a pozorovatelný v jeho chování, subjektivně je druhem prožitku, v němž vystupují do popředí sympatie k určitým objektům, zážitek příjemnosti doprovázející vědomí přítomnosti objektů, vědomí možnosti zabývat se předmětem zájmu, seznamovat se s ním atd., objektivně je to specifická výběrová reakce vůči objektu, příklon, přibližování se k zájmovým objektům, volba jednání týkající se předmětu zájmu (více s.250-5)
hodnota – hodnoty jako obecné cíle o něž čl. usiluje, jako prostředky skrze kt. dosahujeme něco pro nás významného, jako to, kvůli čemu stojí za to usilovat o nějaký objekt nebo se mu vyhýbat, jako kritéria na jejichž základě oceňujeme, posuzujeme různé předměty a události našeho světa, E.Spranger – šest typů lidí podle upřednostňování pravdy, krásy, užitku (zisku), lásky k lidem, moci, boha (moudrosti): teoretický, estetický, ekonomický, sociální, mocenský, náboženský (s.257)
- k
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 846,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu PSY702 - Psychologie osobnostiPodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz