- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálObčanská společnost – občanská soudržnost, schopnost člověka vzájemné spolupráce založená na důvěře, víře a společném zájmu, která umožňuje vytvářet komunity.
Sociální kapitál – dynamický prvek nebo mechanismus, díky kterému se společnost buduje a dále vyvijí. Prvek, který pomáhá zdokonalovat vzájemnou spolupráci, koordinaci jedinců v komunitě.
Národní stát , národní identita a nacionalismus – popisuje a odůvodňuje odlišnou identitu, má citový charakter, může být i iracionální. Vytváří kulturní, politické a zeměpisné hranice. Formuje představu o určité socio-kulturní a politické celistvosti.
Normativní politické filizofie:
Marxismus- důraz na způsoby kolektivního vědomí které je založené na dělbě práce. Třídní solidarita a sounáležitost vytváří podmínky pro společný boj.
Welfarism ( prospěchovost)- spolupráce a soudržnost jedinců založena na ustavení rovnocenného postavení všech členů. Top- down systém, koncentrace moci do silného státu, který zajišťuje sociální soudržnost.
Liberalismus— založen na svobodě jedince a jeho právu se svobodně rozhodovat. Soudržnost je založena na ochotě a účelu spolupráce při dosahování cílů (pokud máme společný cíl můžeme se rozhodnout pro spolupráci- pokud je naše spolupráce pro nás prospěšná).
Komunitarismus— založen na tradičním chápaní společnosti, konzervativní přístup, základem společnosti je rodina a komunita ve které jedinec žije. Odmítá individualsmus.
Asocioalismus – zastává demokratický přístup, dobrovolná účast, široké spektrum možností pro navazování kontaktů, identifikace z mnoha různými skupinami, flexibilita a časté střídání skupin. Bottom- up systém umožňující vytvářet různé komunity.
Hrozby sounáležitosti
Ekonomická restrukturalizace- globalizace a růst individualizace, transformace výrobních vztahů, stěhování výroby do míst s levnou pracovní silou , informační technologie vyžadují rekvalifikace, neustálý tlak na vyšší efektivnost
Politická restrukturalizace- změna v ekonomické struktuře působí na strukturu politickou, omezování sociálních programů, omezování státních institucí, decentralizace a snižování nákladů statu.Kladen větší důraz na aktivitu jedince a jeho odpovědnost.
Výzvy na ideu národa
Rostoucí vliv mezinárodních organizací omezují vliv a nezávislost jednotlivých sátů. Na mezinárodním trhu jsou tvořeny pravidla, kterým se jednotlivé státy musí podřizovat. Vytváření globální kultury omezuje význam narodního cítění. Růst individualismu, touhy se odlišovat, ochota jít si svou cestou vytváří podmínky pro vytváření skupin s odlišnými politickými cíli.
Emigrace je viděna také jako ohrožení sociální soudržnosti, jako rozkladný prvek narodího státu.
Občanství – rostoucí množství migrantů, etnických skupin vyzyvájí k přehodnocení tradičního významu občanství. Občanství vytváří určitou formu identifikace a dává jedincům určité právní vysady. U tolerance dochází k polemizování o tom, do jaké míry může a má být společnost tolerantní. To znamená společnost nemůže tolerovat všechny odlišné kulturní zvyky, ale každá společnost by si měla určit co bude ochotna tolerovat. Podle toho může určit práva minorit na jejich vyznání, jazyk a kulturní zvyky.
Integrace
Režimy se snahou o integraci emigrantů do společnosti- zahrnuje institucionální podporu státu, zajíštění práv a svobod, přístup ke zdrojům a informacím, mezinárodní spolupráce. Zajištění postupné asimilace, vytvoření institucí na řešení problémů mezi různými skupinami obyvatel. Uznání kulturních odlišností, jejich tolerance a pravo je udržovat. A akomodace ve smyslu pojmutí odlišností do společnosti, schopnost společnosti akceptovat jinou kulturu.
Rozlišení pojmů stejné a rovné. Emigrant nemusí být stejný s majoritou, aby dosáhl rovného (stejného) postavení. Dát všem stejné možnosti a stejná práva i když lide stejní nejsou. Zajíštění sociální integrace do lokálních skupin, posílení účasti na lokálních aktivitách, propagace a prezentace nabízených možností a aktivit na podporu vzájemného poznání a spolupráce. Integrace politické – začlenit migranty do spolurozhodování a spoluodpovědnosti na vývoji.
Rozdílné přístupy k výzkumu migrace
Výzkum migrace se zabýval metodologií a technikami, opomíjel filozofii migrace. V tomto výzkumu převládájí některé dichotomie mikro versus makro analýza, determinismus versus humanismus. V první je rozpor na jaké úrovni se má migrace zkoumat, jestli z psycho- sociologického hlediska jedince a skupiny nebo ze širšího hlediska migračních proudů. V druhé humanisté vidí jedince jako aktéra vykonávajícího rozhodnutí a naopak deterministé jedinci dávají malou možnost rozhodování. Vidí jeho chování jako racionální reakce na podněty z prostředí ( je determinován společností).
Deterministé : 1) Model přitažlivosti-gravitační zákon po vzoru fyzikálních zakonů o přitažlivosti dvou těles (Newton´s Law ). 2) Demografické změny a přechodná mobilita –migrace je spojena se společenskými změnami. Tak jak se transformuje společnost v čase tak se mění i osobní mobilita. Mobilita mezi městy a venkovem ( rural – urban).
Maximalizace kapitálu
Neoklasický pohled – platové rozdíly jsou hlavním motivem migrace. Migrace je relokace pracovní síly podle potřeb trhu. Později rozšířeno o počítání pravděpodobnosti nalezení zaměstnání. Pří výběru a rozhodování migrace vypočítává rozdíly v příjmech , náklady na cestu a pravděpodobnost zaměstnání.
Teorie lidského kapitálu – přístup obhajuje jako hlavní důvod migrace osobní prospěch jedince ( finanční i karierní). Emigranti mohou být nuceni migrovat z různých důvodů nejen si maximalizovat příjem. Chápe migraci v širších souvislostech ekonomických wsociálních a psychologických.
Behaviouralní rozhodování
Behaviouralisté zkoumájí jaké psychologické procesy člověka jsou při rozhodování k migraci nejdůležitější. Ukazují, že migrace může být i iracionální rozhodnutí. Rozhodování může být ovlivněno změnami v prostředí, individuální zkušeností a uspokojením vlastních aspirací na lepší život. Poměřování stressu (do jisté doby je stress v domácím prostředí snesitelný, jakmile přesáhne určitou hranici je snesitelnější stres z migrace). Tento model chápe migraci jako postupné rozhodování ( rozhodnutí opustit rodnou zemi, hledání cílové země náhradního cíle, způsob dosažení ). Poměřování pull a push faktorů ve zlepšení celkové životní úrovně jedince.
Stukturalistický model
Podle této teorie důvody pro migraci jsou skrýté, nepozorovatelné. Jedince při rozhodování ovlivňuje mnoho různých příčin. Migrace chápána jako společenský jev je produktem společnosti. Systém společenské struktury, kterému dominují muži, je prezentován podřadným postavením žen. Tak ženy projevují menší ochotu migrovat ( jsou vázany na práci v rodině , dosahují nižších příjmů – ekonomicky méně výhodné). Marxistický pohled – proletariát je nucen migrovat za výrobními prostředky, které vlastní buržoazie. Proletariát je vázan na skrýté pohnutky kapitalistů, kde se rozhodnou investovat. Primární pozornost je upřena na vyvoj trhu a jednotlivé ekonomické operace. Migrace pracovní síly souvisí s duálním pracovním trhem (primární a sekundární práce, kvalifikovaná a nekvalifikovaná pracovní síla).
Humanisté
Uvědomují si, že potenciální migrant je jedinec rozhodující se jestli bude či nebude migrovat. Hledají motivy, které jedinec zvažuje, když se rozhoduje pro migraci. Výsledek rozhodnutí je ovlivněn životním příběhem, zkušenostmi a nadějemi jedince. Nelze motivy omezit pouze na pozorovatelné charakteristiky jedinotlivce. Statistické průměry a aktuální situace nepopisují dostatečně skutečné motivy. Migrace má také spojitost s kulturou a etnicitou. Integrace migrace do kultury ji umožňuje prezentovat jako přirozený způsob života.
Migrace trvale provázejí lidskou existenci, jen se s vývojem společnosti mění její formy. Cílem putování bylo zachovat původní životní podmínky, tato forma migrace je nazývána konzervativní migrace. Pokud se skupina pohybovala často a pravidelně byla migrace plánovanou částí jejich života v tomto případě hovoříme o nomadismu. Nové impulsy mig
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 77,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC710 - Sociologické aspekty migracePodobné materiály
- ENS107 - Dějiny přírodních věd - Dějiny přírodních věd Úvod
- SOC142 - Sociologie města - Sociologie mesta úvod
- SOC154 - Sociologie umění - Úvod
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Úvod
- SPP211 - Drogy a společnost - Úvod
- ENS107 - Dějiny přírodních věd - Dějiny přírodních věd Úvod
- SOC142 - Sociologie města - Sociologie mesta úvod
- SOC154 - Sociologie umění - Úvod
- SOC710 - Sociologické aspekty migrace - Úvod
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Úvod
- SPP211 - Drogy a společnost - Úvod
- MVZ402 - Geopolitika: teorie a případové studie - Úvod do geopolitiky
- MVZ416 - Radikalismus na Blízkém východě - Úvod
- PSY701 - Uvedení do psychologie - Úvod do metodologie psychologického výzkumu
- PSY702 - Psychologie osobnosti - Pojem osobnosti úvod
- BSS102 - Dějiny strategie a strategického myšlení - Úvod
- ENS104 - Základy geografie - Úvod do studia geografie
- ENS108 - Ekologie krajiny - Úvod
- ENS114 - Úvod do studia environmentalistiky - Úvod
Copyright 2024 unium.cz