- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálNavrhování otázek ze účelem získání faktografických dat
Tato kapitola pojednává o tom, jak psát otázky za účelem získání informací o objektivně ověřitelných faktech a událostech. Některé tyto otázky žádají popisy lidí: jejich věk, pohlaví, zemi původu nebo stav. Některé takové otázky vyžadují popis toho, co lidé dělali nebo co se jim stalo: o jim doktory poskytované zdravotní péči, že byli svědky vloupání, že byli propuštěni z práce nebo zatčeni zařízení v opilosti. Ještě jinou třídou témat je to, co lidé dělají nebo jak žijí: jak moc cvičí, co snědli nebo koupili nebo jak volí.
Přestože rozsah témat je široký, běžným prvkem všech otázek, jichž se bude tato kapitola týkat, je, že alespoň teoreticky je možno zde uvedené informace objektivně ověřit. Pravda, v mnoha případech by musel vševědoucí, všudypřítomný pozorovatel sledovat, kolik nealkoholických nápojů během několika uplynulých měsíců osoba vypila, nebo kolik dní nebo jejich částí osoba strávila na lůžku kvůli zranění nebo nemoci. Nicméně fakt, že je zde objektivně vymezitelná sada událostí nebo vlastností témat, činí rozdíl: na tyto otázky jsou dobré a špatné odpovědi. Správné odpovědi jsou ty, jež by mohl poskytnout ten vševědoucí, všudypřítomný pozorovatel. Tyto rozdíly jsou předmětem další kapitoly, měření subjektivních stavů, kde skutečně neexistují správné, nebo špatné odpovědi.
Mezi otázkami na objektivní fakta jsou některé zaměřené na charakterizaci lidí, zatímco jiné se soustřeďují na počítání nebo popisy událostí. Někdy lze stejnou otázku použít k obému.
Když je například respondent dotázán, kolikrát během uplynulého roku strávil jako pacient jednu noc nebo více nocí v nemocnici, výsledkem mohou být dva odhady. Jeden by například mohl odhadovat celkový počet zkušeností respondentů s hospitalizací. Druhý by mohl odhadovat procento respondentů, kteří byli v posledních dvou letech aspoň jednou hospitalizováni. Na následujících stránkách se budeme zabývat strategiemi překonávání problémů s otázkami. Zda je otázka zaměřena na počítání událostí nebo charakterizování lidí někdy může tlačit na optimální řešení problému návrhu otázky.
Následuje pět podnětů, jak psát dobrou otázku:
Definování námitek a určení druhu potřebných odpovědí za účelem vyrovnat se s cíli otázky.
Zajištění toho, aby všichni respondenti chápali význam otázky shodně. Všichni respondenti by měli především shodně chápat klíčové pojmy otázky, což by se mělo shodovat se záměrem tvůrce otázky.
Zajištění toho, že lidem kladete otázky, na něž znají odpověď. Lidé nemusí umět odpovědět minimálně ze tří důvodů:
nikdy neměli informace potřebné k zodpovězení otázky.
informace do jisté míry mají, ale nejsou schopni si na ně vzpomenout přesně nebo do té míry, již vyžaduje otázka.
(u otázek, jež se týkají událostí nebo zážitků v jistém časovém úseku) mají potíže události přesně časově seřadit.
Pokládání otázek, na něž respondenti umí odpovědět tak, jak to otázka vyžaduje. Je možné se ptát otázkami, na něž respondent doslova zná odpověď, ale neumí odpovědět způsobem, jenž vyžaduje výzkumník, kvůli nedostatečné shodě mezi přání výzkumníka a skutečností, o níž respondent vypovídá.
Pokládání otázek, na něž budou respondenti chtít odpovědět.
Toho všeho musí být dosaženo otázkou, již lze důsledně řídit a která má stejný význam pro všechny, kteří se chystají na ni odpovídat, aby šlo odpovědi sloučit za účelem tvorby statistických dat.
Cíle otázky
Jedním z nejobtížnějších úkolů metodologů je přemluvit výzkumníky, lidi, kteří chtějí sbírat údaje, aby definovali své cíle. Rozdíl mezi cílem otázky a otázkou samotnou je rozdíl rozhodující. Cíl určuje druh požadované odpovědi. Navrhování konkrétní otázky nebo otázek za účelem dosažení cíle je úplně jiný krok. Celá tato kniha je vlastně v zásadě o postupu od cíle otázky k sadě slov, otázce, jejíž odpovědi dosáhnou onoho cíle.
Někdy je vzdálenost cíle a otázky krátká:
Cíl: Věk
Možná otázka 2.1: Kolik let vám bylo o posledních narozeninách?
Možná otázka 2.1a: Kdy jste se narodil?
Odpovědi na obě tyto otázky většinou dosáhnou cíle otázky. Dvojznačné může být, zda se u věku vyžaduje přesný rok, širší kategorie nebo zda bude stačit zaokrouhlené číslo. Pro někoho může být otázka 2.1a méně citlivá než otázka 2.1, protože nevyžaduje přesné uvedení věku. Rozdíl mezi otázkami také může být v tom, jak pravděpodobně budou lidé v odpovědích chybovat v důsledku vzpomínání nebo početních chyb. Vztah mezi cílem otázky a otázkou vyžadovanou informací je ale úzký a dvě otázky přinášejí obdobné výsledky.
Cíl: Příjem
Možná otázka2.2: Kolik peněz běžně vyděláte vaší současnou prací?
Možná otázka 2.2a: Kolik peněz jste v práci vydělal v uplynulých dvanácti měsících?
Možná otázka 2.2b: Kolik jste v minulém kalendářním roce vy a všichni členové rodiny, kteří s vámi žijí v jedné domácnosti, celkově vydělali prací a kolik peněz jste získal z jiných zdrojů?
Nejdřív bychom si měli všimnout, že všechny tři otázky mají nějaké nedostatky. Klíčovým bodem nicméně je, že každá z nich je možným způsobem dosažené cíle, jak již bylo řečeno, ale odpovědi se mohou velmi lišit. Nynější plat nebo mzda by samozřejmě mohly nejlépe změřit kvalitu nebo postavení v práci, jež daná osoba zastává. Důvodem měření příjmu je ale zjistit, jaké má osoba zdroje; příjem za poslední rok může být vhodnějším měřítkem. Dokonce ještě vhodnějším, protože lidé mají tendenci podílet se na rodinném příjmu a výdajích; celkový příjem všech členů rodiny a všechny prameny se mohou nejvíc týkat toho, jak “bohatá” osoba je.
Dobrým cíle otázky je něco určitějšího, než pouze “příjem”. Celkem vzato lze cíl otázky definovat pouze v kontextu plánu analýzy; jasný názor na to, jak informaci použít za účelem dosažení celkových cílů výzkumu. Měření příjmu je vlastně měřením sociálního postavení, zdrojů či kvality zaměstnání. Je nutné mít přesný cíl otázky, abyste mohli zvolit otázku.
V průběhu pokusů o navržení a zhodnocení otázek jsou výzkumníci častěji než dříve nuceni k větší určitosti cíle výzkumu, co chtějí měřit a proč. Metodologové, kteří pracují na zhodnocení otázek, si nejčastěji stěžují na to, že výzkumníci nedefinovali cíle svých výzkumů přesně. Dokud si výzkumníci cíle nestanoví, nelze sestavit ideální otázku.
Další příklad:
Cíl: Spotřeba nealkoholických nápojů
Možná otázka 2.3: Kolik nealkoholických nápojů jste včera vypil?
Možná otázka 2.3a: Kolik nealkoholických nápojů jste vypil v uplynulých sedmi dnech?
Opět varujeme čtenáře, že uvedené obě otázky obsahují chyby. Nicméně jde o vztah cíle otázky a toho, čeho by dosáhly konkrétní otázky. Jednou spornou otázkou je, zda je cílem otázky popsat konzumaci nealkoholických nápojů, odhadnout, kolik nealkoholických nápojů zkonzumuje vzorek respondentů, nebo charakterizovat respondenty dle jejich spotřeby nealkoholických nápojů.
První otázka například přesněji zjistí počet vypitých nealkoholických nápojů, ale pouze ve velmi omezené době. Protože to, jak se člověk chová jeden den, není příliš dobrým způsobem charakterizování jedince, charakterizovat lidi podle vysokého, středního nebo nízkého množství vypitých nealkoholických nápojů není nejlepší.
Ačkoli ve druhé otázce se pravděpodobně vyskytne daleko větší počet chybných odpovědí, protože se otázky týká obsáhlejšího časového úseku, poslouží nám tato otázka k lepšímu charakterizování jedince než otázka první.
Abychom zdokonalili cíl a vybrali otázku, potřebujeme obrázek role informace v plánu analýzy; proč mít informaci. Jde-li o průzkum pro výrobce nealkoholických nápojů a je-li cílem dobře odhadnout konzumaci nealkoholických nápojů, měly by se otázky zaměřit na získání dobrého, přesného odhadu konzumace (jako otázka 2.3). Jedná-li se na druhou stranu o průzkum zdraví a je-li cílem určit, nakolik jsou nealkoholické součástí stravy lidí, pak bude cílem charakterizování konzumace jedinců (jako otázka 2.3a).
Ještě jeden příklad:
Cíl: Využití lékařské péče
Možná otázka 2.4: Kolikrát jste v uplynulých dvou týdnech byl u doktora nebo jste s ním mluvil?
Možná otázka 2.4a: Kolikrát se vám v uplynulých dvou týdnech dostalo nějaké lékařské péče?
Možná otázka 2.4b: Kolikrát se vám v uplynulých dvanácti měsících dostalo nějaké lékařské péče?
Cíle této otázky jsou příčinou nejistoty. Dva z nich ilustrují variace otázek. Jedním z nich je, co se myslí lékařskou péčí. Rozumí se tím pouze návštěvy u lékaře, nebo se mají počítat i jiné zkušenosti? Lidem se lékařské péče dostává nejen od doktorů, ale i od jiných lidí, například od chiropraktiků, sestřiček, odborných asistentů lékařů nebo fyzikálních terapeutů. Měli bychom je tam započítat také, nebo ne? Další dvojznačnost by mohly představovat služby lékařů jako např. psychiatrů nebo očních lékařů, což nemusí vypadat jako “lékařská péče”.
Další spornou otázkou je, zda je úkolem počítat události, odhadnout, jak často se používá lékařská péče nebo charakterizovat jedince: používá osoba lékařské péče často nebo málo? Sbírat informace pouze několik týdnů může být nejlepším způsobem, jak získat součet návštěv doktorů, ale příliš to nevypovídá tom, nakolik konkrétní jedinec využívá lékařské služby.
Nejschůdnější radou pro jakéhokoli začátečníka je navrhnout nástroje výzkumu tak, že vytvoří podrobný seznam cílů otázek a plán analýzy, který naznačí budoucí využití dat. Dalším příkladem takového dokumentu je schéma 2.1. Ačkoli se míra podrobnosti může lišit, vznik dokumentu podobnému schématu 2.1 slouží alespoň třem kritickým funkcím. Za prvé: je to nástin procesu návrhu otázky. Neurčuje pouze cíl každé otázky, také pomáhá určit otázky, které nikterak neslouží nástroji průzkumu. Pokud výzkumník nemůže přiřadit otázce cíl a úlohu v plánu analýzy, neměl by tuto otázku pokládat.
Za druhé: vztažením navrhovaných otázek k návrhu cílů lze určit slabiny určených cílů.
Konečně určením cílů dopředu výzkumníkovi připomene, že navrhování otázek, jež budou lidé schopni a ochotni zodpovědět, je úkol samostatný, odlišný od definování cílů výzkumu. Schéma 2.1 nespecifikuje žádnou otázku, pouze začíná určovat druh informací, jež by odpovědi na některé otázky měly podat. Jedním z hlavních důvodů úděsných otázek průzkumu je to, že výzkumník nepřešel od cíle otázky k otázce – cíl pouze získal podobu otázky. Výzkumník doufal, že respondent udělá práci za něj a podá odpovědi, jež budou cíli vyhovovat. Tak to ale funguje málokdy.
Schéma 2.1 Příklad nástinu obsahu průzkumu a cílů otázky
Příčina průzkumu: Studie korelací lékařské užití péče. Myslíme si, že lékařská péče bude sloužit následovně:
Finanční zdroje k poskytnutí lékařské péče
Potřeba lékařské péče
Přístup k lékařské péči
Představa hodnoty lékařské péče
Měřené cíle každé této kategorie obsahují:
Finanční zdroje důležité pro lékařskou péči
Roční příjem rodiny za minulý rok (všechny zdroje)
Likvidní majetek (úspory, bankovní konto)
Zdravotní pojištění
Potřeba lékařské péče
Chronická onemocnění, jež mohou vyžadovat péči
Počátek akutního onemocnění
Zranění
Věk/pohlaví (spojit s vhodnými běžnými testy a zkouškami)
Přístup k lékařské péči
Pravidelný poskytovatel, či ne
Pozorovaná vzdálenost poskytovatele
Pozorovaná snadná dostupnost
Pozorované finanční zábrany
Představa hodnoty lékařské péče
Když není nemocen (prohlídky, prověrky etc.)
U chronických stavů (které neohrožují život)
U akutních stavů (omezujících se)
Užití lékařské péče
Návštěvy u lékaře
Jiné lékařské služby (ne od diplomovaných lékařů)
Využití úrazové ambulance
Hospitalizace
Přejděme nyní k některým konkrétním úkolům navrhování otázek, jež budou vyhovovat cílům výzkumu.
Definování pojmů a termínů
Jedním ze základů pro to, aby lidé přesně udávali faktické nebo objektivní informace, je zajistit, aby všichni respondenti stejně chápali to, o čem se má vypovídat, aby si mohl být výzkumník jist, že všichni respondenti používali stejné definice. To je jeden z nejtěžších úkolů tvůrce otázek průzkumu a hlavním zdrojem neúspěchu průzkumného výzkumu.
Respondenti byli například dotázáni, v kolika dnech minulého týdne jedli máslo. Mnoho lidí odlišuje máslo od margarínu, a tak se respondenti neshodovali v tom, zda zařadili, nebo nezařadili do svých odpovědí margarín. Když byla otázka pozměněna a jednoznačně vylučovala margarín, pak konzumaci másla během minulého týdne uvedlo o 20 % lidí méně (Fowler, 1992).
Obdobné příklady pramení ze snahy měřit cvičení. Nejběžnější formou cvičení u dospělých občanů Spojených států je chůze. Lidé si ale nejsou jisti, mají-li ji zahrnout do odpovědi, jsou-li tázáni, jak moc cvičí. Odpovědi na tyto otázky průzkumu velmi ovlivňuje to, zda stylizace výslovně uvádí, nebo vylučuje chůzi, nebo o tom neříká nic.
Existují dva základní postupy k zajištění shodného chápání termínů.
Výzkumník může podat všechny požadované kompletní definice, aby se vyřešily všechny dvojznačnosti nebo jejich většina.
Můžeme požádat respondenty, aby poskytli všechny potřebné informace, aby výzkumník mohl přesně roztřídit události respondentů. Jinými slovy spíše než abyste se pokoušeli všem respondentům sdělit složité definice, jestliže respondenti uvádějí vhodné informace, lze během kódování nebo analýzy projektu shodně aplikovat složitá kritéria.
Vkomponovat definice do otázek je určitě nejběžnějším způsobem tvorby otázek průzkumu, jimž se obvykle rozumí.
Příklad 2.5: V kolika dnech minulého týdne jste jedli máslo?
Problém: Tato otázka skrývá dvě možné dvojsmysly. Za prvé: již bylo řečeno, že je dvojznačné, zda pojem “máslo” zahrnuje i margarín. Za druhé: občas se ukázalo, že “minulý týden” je dvojznačný. Mohlo by se to vztahovat na sedm dní předcházejících rozhovoru. Mohlo by to také znamenat poslední kalendářní týden od pondělí do neděle (nebo od neděle do soboty).
Možné řešení 2.5a: Když nepočítáme margarín, v kolika dnech jste během právě uplynulých sedmi dní jedli máslo?
Komentář: Přestylizovaná věta omezuje dvojznačnost, zda zařadit, či vyloučit margarín, a také dvojsmysl, který se týká období, jež otázka pokrývá.
Příklad 2.6: Kolikrát jste byl v minulém roce hospitalizován?
Komentář: Složitému pojmu “hospitalizován” možná nemusí rozumět každý. Někdy jsou lidé vyšetřeni na nemocniční klinice a jdou do nemocnice na jednodenní operaci. Počítá se i toto? Je zde také potenciální dvojznačnost, podobně jako u předchozího příkladu, která se týká časového úseku. Jaký časový úsek označuje “minulý rok”?
Možné řešení 2.6a: Kolikrát jste byl v minulých dvanácti měsících uplynulých od doby před rokem (DATUM) přijat do nemocnice jako pacient na jeden den či na více dní?
Komentář: Nová otázka objasňuj několik možných dvojznačností včetně toho faktu, že se každé nové přijetí počítá jako nová hospitalizační událost, že hospitalizace vyžaduje, aby byla osoba pacientem a že osoba musí zůstat v nemocnici alespoň jednu noc (což například vylučuje jednodenní operace). Objasňuje také požadovaný časový úsek.
Někdy jsou formulační problémy příliš složité na to, aby se daly řešit jednoduchou změnou pár slov nebo přidáním věty do závorky.
Příklad 2.7: Jaký máte příjem?
Problém: Jak již bylo řečeno, příjem lze počítat různě. Například podle toho, zda jde o příjem současný nebo příjem za určitou uplynulou dobu, zda to je příjem pouze z platu nebo mezd nebo zda také zahrnuje příjem z jiných zdrojů a zda se bere v úvahu pouze příjem jedné osoby, nebo i osob jiných, jenž by s nimi respondent mohl sdílet.
Příklad 2.7a: Dále potřebujeme odhad celkového příjmu vašeho a členů vaší rodiny, s nimiž jste žil v roce 1993. Až to budete počítat, byli bychom rádi, kdybyste započetli to, co jste vy a rodinní členové vaší domácnosti, vydělali prací, a také jakýkoli jiný příjem, jenž jste vy nebo jiný člen vaší rodiny mohli získat z jiného zdroje, jako jsou například důchody, přídavky , sociální zabezpečení, penze nebo dokonce úroky z akcií, dluhopisů nebo úspor. Když tedy ze všech zdrojů sečtete příjem váš a rodinných členů vaší domácnosti, jaký byl váš celkový rodinný příjem v roce 1993?
Komentář: Toto je velmi složitá definice. Je to nutné, protože výzkumník chce změřit velmi složitý pojem. I tato složitá definice se vyhýbá některým důležitým problémům. Co například udělá respondent, jestliže se složení domácnosti v době konání rozhovoru liší od roku 1993? Otázka také blíže neurčuje, zda se má uvést příjem po srážkách, nebo celkový příjem před nimi.
Příklad 2.8: Kolikrát jste v uplynulém roce byl u doktora či jeho odborného asistenta nebo jste s ním či s jeho odborným asistentem mluvil o vašem zdraví?
Problémy: Tato otázka pochází z Národního rozhovorem vedeného průzkumu zdraví a často se klade v průzkumech zdraví. Jako již bylo řečeno, otázky týkající se lékařské péče vznášejí početné problémy ohledně toho, co by se mělo odpovědět, protože definice jsou tak složité.
Když jsou pravidla pro počítání událostí složitá, není asi nejlepší poskytnout respondentům vyčerpávající, složitou definici. Respondenti pak mohou být ještě zmatenější a výsledky mohou být vlastně ještě horší, než kdyby respondenti definice neobdrželi. Asi je zapotřebí použít jiný postup.
Jedním z postupů je dodat zvláštní otázky, které by pokryly běžně vynechávané druhy událostí. U odpovědí na obecnou otázku, která se týkala návštěv u doktora, se například zjistilo, že respondenti často vynechávají telefonicky poskytnuté rady lékaře, navštívení sestřiček nebo odborných asistentů, kteří pro doktora pracují, a získání rad od doktorů, o nichž se neuvažuje jako o “lékařích”. Jedním z řešení je pokládat obecné otázky jako výše uvedený příklad 2.5 a pak pokládat následné otázky jako například:
Otázka 2.8a: Když nepočítáte návštěvy u doktorů, které jste právě uvedl, kolikrát jste v uplynulých dvanácti měsících od doktora obdržel radu telefonicky?
Otázka 2.8b: Když nebudete počítat výše uvedené, kolikrát vám v uplynulých dvanácti měsících poskytl službu psychiatr?
Totéž lze udělat s otázkami ohledně příjmu:
Otázka 2.9: Když jste uvedl číslici vašeho celkového rodinného příjmu, zahrnul jste do ní také příjem, jejž jste mohl získat z úroků z akcií, dluhopisů nebo úspor?
Otázka 2.9a: Když jste uvedl číslici vašeho příjmu, zahrnul jste do ní příjem z důchodu?
Otázka 2.9b: Když teď přidáte příjmy, které jste původně nezahrnul do svého celkového příjmu, jak odhadnete výši vašeho celkového rodinného příjmu v roce 1993?
Použít vícenásobných otázek za účelem pokrytí všech aspektů, o nichž se má vypovídat, spíše než pokusit se sloučit všechno do jedné definice je často účinným způsobem zjednodušení úkolů respondentů. Je to jeden z nejsnazších způsobů, jak se ujistit, že běžně vynechávané typy událostí respondent do celkového součtu zahrne. Tento postup ale lze posunout ještě dál způsoby, jež mohou přispívat k ještě lepším strategiím návrhu otázek.
Jsou-li někdy definice velmi složité, nemá smysl pokoušet se sdělit je všem respondentům. Když budeme vycházet z uvedeného příkladu, namísto snahy sdělit respondentům, jak chce výzkumník definovat rodinný příjem, lze respondentů položit sérii otázek týkajících se druhu příjmu jejich a členů jejich rodiny v nějakém časovém úseku a ptát se, kolik činil. Pak může výzkumník sloučit součásti do konkrétní definice příjmu, jenž pak použije ve své analýze.
Existují tři závažné výhody takového postupu. Za prvé: vyjasňuje otázky; není nutné dát všem lidem složitou, obtížnou definici. Za druhé: činí to responden
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 191,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC751 - Výběrová šetření v sociologiiPodobné materiály
- SOC133 - Sociologie kultury - Williams Tvorba veřejného dobra
- SOC154 - Sociologie umění - Tvorba jako strukturovaná činnost
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - De Vaus Tvorba dotazníku
- SOC133 - Sociologie kultury - Williams Tvorba veřejného dobra
- SOC154 - Sociologie umění - Tvorba jako strukturovaná činnost
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - De Vaus Tvorba dotazníku
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Tvorba otázky
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Neziskový sektor otázky
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Zkouska otázky
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky k měření subjektivních vztahů
- EVS162 - Současná Evropská unie - Vypracované otázky
- MVZ102 - Dějiny mezinárodních vztahů - Otazky dějiny
- SOC732 - Sociologie rodiny - Otázky a odpovědi
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Neziskový sektor otázky
- SOC731 - Veřejnost a občanská společnost - Zkouska otázky
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky k měření subjektivních vztahů
- EVS162 - Současná Evropská unie - Vypracované otázky
- MVZ102 - Dějiny mezinárodních vztahů - Otazky dějiny
- SOC732 - Sociologie rodiny - Otázky a odpovědi
- SOC751 - Výběrová šetření v sociologii - Otázky
- BSS102 - Dějiny strategie a strategického myšlení - Otázky
Copyright 2024 unium.cz