- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Sociologie a ekologie
ENS114 - Úvod do studia environmentalistiky
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálJan Keller – Sociologie a ekologie
Jan Keller se ve své knize zabývá způsobem jakým se navzájem ovlivňovala v průběhu dvou staletí sociologie a ekologie, tedy spíše jakým způsobem ovlivňovala ekologie sociologii.
Část první : Ekologie jako výkladové schéma
V první části je zobrazena snaha popsat fungování lidské společnosti pomocí analogií s fungováním světa přírody, přičemž se neberou v potaz následky, jež má lidská aktivita na přírodu.
Pole pro aplikaci ekologického přístupu vytvořila organizovaná modernita – ta vtáhla prakticky všechna individua žijící na určitém teritoriu do organizovaných praktik výroby, spotřeby, politického rozhodování (byrokratizace všeho možného, rozšíření práv). Zde mohli sociologové využít systémovosti s jakou ekologie popisovala komplexní a relativně uzavřené systémy, které se musely vyrovnat s určitým způsobem s tlaky vnějšího prostředí.
Ekologie jako přírodovědná disciplína
Ekologie se vyvíjela do své dnešní podoby od 18. století, kdy se Linné poprvé zabýval vztahem mezi rostlinami a jejich prostředím, používá pojem „ekonomika přírody“ a tvrdí, že tento vztah je dán bohem, bez možnosti změny a vývoje.Ve své prvotní fázi je pro ekologický přístup charakteristické propojení obecně kosmologického, politického a ekonomického pohledu. Dále se o rozvoj ekologie jako vědy zasloužili Alexandr Humbolt (vztah mezi rostlinami a jejich klimatickým a geografickým prostředím), Lyell (násilí jako univerzální zákon přírody), Darwin, Mathaus, Haeckell, Karl Möbius (biocenóza). V 90. letech 19. století se ustavuje ekologie jako samostatná věda, na dlouhou dobu jí ovládli botanikové s pojmy sukcese, klimax, společenství. Důležití vědci v této fázi Eugen Warming ( komensalismus, parazitismus, symbióza), Henry C. Cowles a Frederic Clements (dynamická ekologie – sukcese klimax, analogie mezi vývojem jednotlivce a společenství). 20. léta 20. století znamenají nástup „nové ekologie“ , jenž byla zaměřena spíše na strukturu a funkci společenství než na dynamiku – A.G.Tansley ( ekosystém jako základní jednotka zkoumání), zoolog Charles Elton ( koncept potravního řetězce – jak pyramida stoupá, těla se zvětšují počet jedinců stoupá, nika). Dochází ke snaze o kvantifikace pochodů v přírodě – Raymond Lindeman ( tropické úrovně, výpočet ztrát energie v každé úrovni, pojmy jako „ekologická účinnost“ atd. – blízko k ekonomii), H.T. Odum (neexistuje žádný rozdíl mezi přírodou a člověkem – jsou jen dvojí verzí uplatňování principu optimalizace při využití surovin a energie).
Sociologický naturalismus a ekologie
Analýza lidské společnosti byla ovlivněna evolucionismem, darwinismem, mechanismem, fysikalismem, organismem, či vycházela z logiky demografického, geografického či rasově antropologického zkoumání.
Chicagská škola – klasická verze „human ecology“
Na představitele CHŠ měli největší vliv tvůrci geografické školy, která zdůrazňuje vliv členitosti zemského povrchu, ale také podnebí, vlastnosti půdy, směru toku řek, lokalizace nerostného bohatství a podobně, na výslednou podobu a fungování celé společnosti.Hlavními představiteli této školy byli Robert Ezra Park a E.Burgess. Systémový přístup, který nabízela ekologie jim měl pomoci při analýze sil působících v rámci městské komunity, které jsou zdrojem pravidelností v uspořádání jejich obyvatel a institucí. Hlavním objektem zkoumání byla komunita ( ve dvojím smyslu – na jedné straně konkrétní sídelní útvar, na straně druhé jde o teoretický pojem označující proces adaptace na prostředí, v němž hlavní roli hraje konkurenční soupeření) a hlavními pojmy konkurence, konflikt, přizpůsobení a asimilace. Park s Burgesesm vycházejí s představy vývoje lidské společnosti jako neustálého zvyšování rozsahu kontroly člověka nad přírodou. Přesvědčení o nekonečnosti pokroku.
Dva důležité sborníky – The City (1925) a The Urban Community (1926) – zásadní statě o vztahu mezi ekologiií a sociologií zde publikoval R.D. McKenzie
- pojem ekologické prostorové distribuce ( struktura či uspořádání prvků v rámci lidských pospolitostí nejsou dány náhodně, ale jsou projevem zákonitostí – např. sezení v divadel). Tvrdí, že lidé svou aktivitou pozměňují parametry prostředí, v němž se jejich soupeření odehrává, a to zpětně vytváří nové tlaky a impulsy pro následné soupeření. Výsledkem střídání opakovaných procesů invazí, inovací a akomodací je ustavení charakteristických oblastí v rámci velkých měst – tzv. natural areas (finanční centra, chudinské čtvrti atd.). Důležitým faktorem pro ně byl rozvoj dopravy a komunikaci. Zajímali se především o prostorovou ekologii.
Amos H. Hawley – Adaptace expanzí
Snažil se systematizovat a zobecnit koncepce „human ecology“. Bere ekologii jako užší disciplínu sociologie – ta se navíc zabývá zkoumáním lidské společnosti.Ústředním pojmem celé jeho koncepce je pojem adaptace. Adaptace na prostředí je problém vždy celé populace, nikoliv pouze izolovaných individuí. Základní technikou adaptace každé komunity je schopnost vytvořit organizaci, tedy uspořádávat vztahy mezi individui způsobem, který zvyšuje míru účinnosti jejich jednání vzhledem k cílům, které si vytkli. Ekonomický růst a růst dopravy a obchodu člověka odpoutávají od vlivů prostředí – jak se společnost stává více komplexnější člověk je tak čím dál tím nezávislejší na vlivu prostředí, může využívat i vzdálenější zdroje a uživit čím dál tím více lidí. Ačkoliv si v 70. letech Hawley uvědomil hrozbu některých ekologických rizik, stále věřil, že limity mohou být nanejvýš ekonomické či sociální, ne však enviromentální.
Hledání způsobu soužití ekologie se sociologií
Ujasňování vztahu mezi soc
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 63,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ENS114 - Úvod do studia environmentalistiky
Reference vyučujících předmětu ENS114 - Úvod do studia environmentalistiky
Podobné materiály
- SOC133 - Sociologie kultury - Sociologie kultury
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Klasická paradigmata politické sociologie
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Politická sociologie
- SOC142 - Sociologie města - Sociologie mesta úvod
- SOC732 - Sociologie rodiny - Možný Sociologie rodiny
- SOC133 - Sociologie kultury - Sociologie kultury
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Klasická paradigmata politické sociologie
- SOC137 - Úvod do politické sociologie - Politická sociologie
- SOC142 - Sociologie města - Sociologie mesta úvod
- SOC732 - Sociologie rodiny - Možný Sociologie rodiny
- ENS103 - Základy ekologie - Ekologie hub
- ENS114 - Úvod do studia environmentalistiky - Restaurační ekologie
Copyright 2024 unium.cz