- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálktivita – už konkrétní produkce paměťového programu
- u některých paměťových programů existuje možnost „zpětné vazby“ – tzv. úpravy závěrečného
pohybového rytmu. ( u rychlostně silových výkonů – servis, smeč – nemají zpětnou vazbu. Ta, aby mohla
proběhnout, musí mít čas aspoň 0,02 s. u pomalejšího pohybu – vlna trupem – regulace pohybu, zpětná
vazba je.)
Schmidt klasifikuje dovednosti dle stálosti zevního prostředí:
a) stabilní – konají se v relativně stálém sportovním prostředí – plavání…jsou předem naučené,
vím, co mě čeká
b) variabilní – provádějí se v proměnlivém prostředí – herní, úpolové sporty..
c) částečně stabilní – polopředvídatelné prostředí – může nastat změna – lyže, řízení letadla…
Pohybová paměť:
1) krátkodobá pohybová paměť ( naučí se něco v urč.okamžiku, pokud nedochází k opakování a
zdokonalování – vyhasínání)
2) dlouhodobá pohybová paměť – dovednosti jsme schopni produkovat i po letech – sednem na kolo a jedem
25. Dědičnost a motorická výkonnost, dědičnost a pohybové schopnosti
26. Dělení motorických testů, stručná historie testování, příklady známých testových baterií
Dělení motorických testů:
a) testy pohybových schopností – jednoduché zkoušky
nevyžadující zvláštní nácvik
b) testy pohybových dovedností – zjišťování úrovně zvládnutí
specifického pohybu, sportovní techniky apod. Jde zpravidla
o složitější pohybové zkoušky.
Historie testování.
- Ve 2. pol minulého století – vznikají v Evropě tělovýchovné spolky. Zejména v Německu – Turnérské hnutí (70.-
80. léta). Testy silových charakterů – shyby, kliky…Později testování i v Americe na vysokých školách.( Harvardská
univerzita)
- v Evropě se začalo testovat na začátku 20.st, hlavně ve Švédsku. Vznikají odznaky – ODZNAK
ZDATNOSTII, SSSR, Německo. U nás v 50. letech po válce taky zaveden.
- Po 2.sv válce – Tyršův odznak zdatnosti ( 3 druhy – bronzový, stříbrný, zlatý) –přejmenován v 50-letech
po vzoru SSSR –PPOV “připraven k práci a k obraně vlasti“. Po r. 1990 se tento odznak označuje jako
UNIFIT TEST.
- U nás první zmínky o testování z roku 1923 – bratři Roubalové, testování středoškolské mládeže.
- Mezi válkami se testování rozšířilo v USA a vzniklo mnoho testových baterií.
- 30. léta Ozareckého test – speciální testy pro hodnocení motorické vyspělosti dětí a mládeže z hlediska
různých poruch.
- Po 2 sv.v. – se šíří k nám testy z Ameriky – užívá se Kraus – Weberové test minimální svalové zdatnosti -
ověření všestranné úrovně svalového systému. Dále Fleishmanův test.
- V 2. pol 60.let – masové testování středoškoláků a vysokoškoláků
nejznámější testové baterie:
- AAHPERD – american association, něco jako naše ČSTV
o Člunkový běh
o Leh sed
o Skok daleký….
- FLEISHMAN – základy tělesné zdatnosti
o Přeskok drženého lanka, opakované přednožování
o Rovnováha n kladince
- DENISIUK TEST VŠEOBECNÉ VÝKONNOSTI MLÁDEŽE 1960
o Celkem 6 položek – test obratnosti, burpee test..
- TEST TĚLESNÉ VÝKONNOSTI STŘEDOŠKOLESKÉ MLÁDEŽE
o Dr. Pávek autor
o Běh na 50m, skok daleký, shyby, vytrvalostní běhy…
- TEST ZÁKLADNÍCH TĚLESNÝCH VÝKONŮ PRO VYSOKOŠKOLÁKY
o Měkota autor
o Shyby, skok daleký…
- OZERECKÉHO TEST MOTORICKÉ VYSPĚLOSTI DĚTÍ A MLÁDEŽE
o Nervosvalová koordinace, rovnováha, zručnost
- IOWA BRACE TEST
o Zkoumá, jak se dítě učí rychle novým neznámým pohybům
U nás se používají:
- UNIFIT TEST 1992
o Baterie školní mládeže, 4 testy – skok daleký, lej sed, člunkový běh, cooper
- EUROFIT TEST
o 9 motorických testů, kožní řasy kaliperem, výšky..
27. Obecný výklad ontogeneze motoriky, zákonitosti ontogeneze, věková období
v průběhu života dochází k vývoji motorických projevů člověka.
Vývoj motoriky souvisí s vývojem biologickým a mentálním. Pohybová činnost je důležitou činností pro rozvoj
člověka a souvisí s nemocností – civilizační choroby z nedostatku pohybu.
8
Čím je člověk mladší, tím má motorické projevy velmi podobné – až s věkem se začíná odlišovat – souvisí to
s výchovou a genetickými předpoklady.
Rozvoj prenatální:- před narozením člověka. V 1. měsíci je už nastartováno tělíčko člověka ( i svalové skupiny, první
pohyby). Od 4. měsíce intenzivnější pohyby – stupňují se.
Cefalokaudální vývoj – první pohyby provádí dítě hlavičkou a postupně se učí pohyby trupu a končetin – vývoj od
hlavy dolů ke kaudě.
Rekulární trend – výška i věk člověka se neustále zvyšují.
Věková období:
- 0-1 nemluvně, batole – I. Dětství
- 3 – 6-11 – předškolní věk, prepubescence, pubescence – II. Dětství
- 15-20 – postpubescence ( adolescence) – Heretické období
- 30- životní stabilizace a vyvrcholení – Adultium
- 45 – střední věk – Intervium
- 60-75 stáří - Senium
28. Motorický vývoj v 1. roce dítěte
= novorozenec – do 1. roku.
Po narození má páteř kyfotický tvar – zaoblený oblouk, na těle jsou rudimenty – zbytky fylogenetického vývoje, např
kostrč
reflexy: - reflexy pro udržení života, mimino si je neuvědomuje
o sací reflex
o Robinsonův reflex- ( uchopovací reflex)
o Reflex chůze – ucítí – li dítě na chodidlech tlak, začne šlapat nožkama – ve vodmím prostředí
začne intenzivně pohybovat nohama, rukama
o Reflex plavací
o Šíjový reflex- otáčí hlavu na stranu natažené ruky, druhou krčí – „šermíř“
o Pavlovy reflexy – trvají 3 – 4měsíce, pak vyhasínají
Od 3. měsíce začíná dítě vnímat své okolí, už si uvědomuje pohybovou činnost.
- Cefalokaudální vývoj
- 1. měsíc zvedá hlavičku
- 2.3 měsíc pozoruje okolí, pase koníčky
- 4. měsíc – lozí
- 6. měsíc- sed
- 8.-9. měsíc staví se, nejdřív s pomocí
- 10. – 12. měsíc – umí stát, první kroky, krůčky na plných chodidlech
- začíná se formovat krční lordóza, hrudní kyfóza – sedem, a bederní lordóza. Vyvíjí se esovitý tvar páteře
29. Motorický vývoj v období 1 – 6 let
- batolecí věk 1 – 3 roky:
zpočátku při chůzi padá, ale ne nebezpečně. Lokomoce se zdokonaluje, ve 3. letech umějí děti chodit jistě.
a) prvky chůze: -
-2 roky – po špičkách , ještě přísunná chůze do schodů
- 3 roky –střídavá chůze po schodech, poskoky
- 2 – 3 rok cupitavý běh, ale neumí spojit běh se skokem ( rozběhne se, zastaví a pak teprve
skočí). Špatný odhad, velká odvaha, nepružné skoky
c) házení a chytání
- jemné pohyby se učí cefalokaudálně ( loket –
zápěstí – prsty)
- přeleze překážku do pasu, umí chodit, běhat,
ale rádo se dítě ještě vrací k zemi – rádo si
hraje v sedě na zemi
- předškolní věk 3 – 6 roků:
dále se rozvíjejí základní pohybové dovednosti. Běh se rozvíjí, učí se skoku a hodu. Má rádo míčové hry,
zdokonalování v chytání a hodech-
- základy některým sportovním disciplínám – 5.rok prvky gymnastiky, lyžování,plavání, bruslení
Biologický vývoj:
• dále se formuje tvorba páteře
• dbát na správné držení těla
• cvičení – napodobování nějaké činnosti nebo zvířátka
• páteř a kosterní systém jsou pružné- možnost tvarování a vytvoření návku
30. Motorický vývoj v prepubescenci a pubescenci
prepubescence – 6 – 11 let. Po biologické stránce ji dělíme na:
a) mladší školní věk
b) starší školní věk
Ada) Mladší školní věk – tzv. II: dětství
- školní docházka – znamená pro dítě určité pohybové omezení
- biologická zralost pro školní docházku – FILIPÍNSKÁ míra = dítě si má dosáhnout na boltec
ucha protilehlé ruky
- zdokonalují se pohybové dovednosti, rozvíjí se obratnost a koordinace
- učíme základní sportovní dovednosti – herní činnost, skoky, přeskoky, přelézání překážek….s
náčiním, rovnováha…
Adb) Starší školní věk – 8 – 11 let
- zlepšení celého vývoje motoriky
- zahajuje se většina sportovních disciplín
- nemají schopnost se soustředit dlouho na jednu činnost
- příprava by měla být co nejvšestranější – všestranný pohybový rozvoj
pubescence – 11 – 15 let
• biologické změny
• největší rozdíl v přírůstku tělesné výšky
• u dětí, které nesportují – vznikají problémy s koordinací
• koncem 14 roku dochází ke stagnaci v motorice
• zpevnění kostí – osifikace, držení těla
• většinou na vrcholu výkonnosti – obratnostní sporty, plavci
31. Motorický vývoj v postpubescenci a dospělosti
postpubescence – dokončení tělesného vývoje
chlapci – do 19 let, dívky do 15 let, pak stagnace
• stabilizuje se psychický vývoj
• chuť ke sportu se zvyšuje
• přemýšlejí o sportu – pravidla…
• před 20.rokem max. výkony
9
• nutnost všestranného rozvoje
dospělost – největší rozdíly v motorice mezi jednotlivci – populace nesportující x sportující
• začátek snižování výkonů – stagnace
• nárůst tělesné hmotnosti
• vrchol mají silové sporty a vytrvalostní
intervium, střední věk – některé sporty – cyklistika, hráči hokeje mají formu i po 30. roku
• po 30.roku – anticipace = dlouholetá zkušenost kompenzuje fyzický výkon
• nutno se udržovat v pohybu i po skončení sportovní kariéry
32. Lateralita v motorice
= upřednostňování jedné strany u párových orgánů, především ruce
preference = upřednostňování mírného stupně
dominance = silné upřednostňování
- motorickou lateralitu u nižších živočichů nepozorujeme
1) praváctví – dominuje nad leváctvím. Dříve snahy o přeučování – psychické problémy, koktavost, poruchy
psaní
• ve společnosti taky bylo upřednostňováno praváctví- předměty přizpůsobené pro pravoruké-
nůžky, nůž…
• 10- 15% leváků
2) nohovost – člověk pravou rukou dělá ty nejjemější možné motorické úkony, druhá dělá pomocné činnosti-
tak je to i u nohou.
• Pravorukost i levorukost je dána genotypicky, dá se zjistit mezi 3 rokem
• Pravorukost = dextrie
• Levorukost = sinistrie
• Nevyhraněnost = ambilateralita
• U nevyhraněných praváků – leváků se může projevit motorická nešikovnost- tzn, že vyhraněnost je
určitá výhoda v motorice člověka
• Ve sportu může být levorukost výhodou – míčové hry, tenis..
Testování laterality:
U dětí registrujeme lateralitu v předškolním věku, avšak nejpozději na začátku školní docházky.
3 skupiny testů:
1) provádíme činnost jednou rukou a necháme dítě, aby si zvolilo, kterou. „podej mi ten míček“
2) provádíme činnost oběma rukama, ale jedna z činností je složitější a druhá pomocná. – stříhání papíru,
navlékání korálek, kroužků, ořezávání tužky..
3) výkonové testy – dítě je absolvuje pro pravou i levou ruku, ta lepší bude ta preferovaná – např. hod na
max.vzdálenost
33. transfer a interference v motorice člověka
transfer = vliv schopností, dovedností a znalostí získaných činností jednou ( předešlou) na pohybovou činnost jinou (
novou ). Transfer – přenos.
Interference – záporný přenos, minulé pohybové zkušenosti se mohou projevit i záporně.
34.Poruchy motoriky a nápravy poruch
1) somatické poruchy – přímo na těle
- vrozené
i. anomálie – drobného rozsahu
ii. deformity- větší rozsah
- získané – v průběhu života – skolióza, ploché nohy, poúrazové poruchy – zmenšená
pohyblivost
2) nervové poruchy - způsobené oslabením nebo ochrnutím nervové soustavy.
- Ochabnutí svalstva při lokálních obrnách – atrofie svalu
- Křečovité projevy – křeče, tiky
- Zhoršená nervosvalová koordinace – pomalost, těžkost, trhanost
- Centrální ochrnutí –
Hemiplegie – vertikální ochrnutí jedné poloviny těla
Paraplegie – horizontální ochrnutí jedné poloviny těla
- lékařské formy nápravy:
- Rehabilitace ( cvičení za dozoru lékaře, specialisty)
- Reedukace – uvedení postižené části zpět do normální fce –
poúrazové stavy
- Kompenzace – nahrazení zvýšenou fcí zdravých částí těla – u
hemiplegie
- pegagogické formy nápravy poruch – v obl. TV:
a) zařazujeme děti s menšími poruchami do normální – běžné TV ( ale přístup
individuální – úlevy v rámci jejich možností, psychologická podpora…)
b) zdravotní TV – měla by být na každé ZŠ
35. konstituční typologie v historii, význam tělesné stavby pro výkonnost
somatotyp = typ tělesné stavby
Rostan –typ dechový – zvětšený hrudník, zažívací, mozkomíšní - s velkou hlavou, svalověkloubní
Viola- normotyp ( svalový ), longitid ( štíhlý, vysoký ), brachnitid ( široký, tlustý)
Kretschmer – pyknik, atletik, astenik
Bunak- somatotyp stenoplastický – štíhlý, s. mezoplastický – střední, s. euryplastický – obézní
Scheldon – somatotyp složen ze 3 komponentův různém poměru
• endomorfní složka– převažuje zastoupení tukové složky v těle
• mezomorfní složka – zastoupení svalové a kosterní složky v těle
• ektomorfní složka – označuje tzv.stupeň linearity = štíhlosti vztahem celkové tělesné hmotnosti a tělesné
výšky. Určitý stupeň štíhlosti.
Sheldon vytvořil 7 bodovou stupnici typologie osobnosti, každý typ má 3 čísla
-extrémní dělení somatotypů
a) extrémní endomorf – tlustý
b) extrémní mezomorf – rozvinutá svalová hmota
c) extrémní ektomorf – slabý, štíhlý
Health – Carter metoda –zdokonali Sheldonovu metodu, zpřesnil stanovení těch stupňů až na 0,5 bodu, 7 bodová
stupnice je pro extrémy nedostačující - vytvořil pro ně 9 stupňů.
- tělesná stavba se podílí na výkonu
10
- somatotypologie – věda, která se zabývá touto stavbou po stránce antropomotorické, patří do věd biologických
- zkoumáním tělesné stavby se zabývali už ve starověku – Hippokrates – popsal lidi vzhledem
k tělesné stavbě – 2 typy lidí:
a) habitus phtisicus ( štíhlí, hubení)
b) habitus apoplecticus ( širocí, zavalití – sklony k mrtvičkám)
typy tělesné stavby:
- význam tělesné stavby pro výkonnost – štíhlý – běhy, zápasy – silové sporty, gymnastika –
malý vzrůst, …
36. Sheldonova a Heath – Carterova typologie. Význam jednotlivých komponent somatotypu
Scheldon – somatotyp složen ze 3 komponentův různém poměru
• endomorfní složka– převažuje zastoupení tukové složky v těle
• mezomorfní složka – zastoupení svalové a kosterní složky v těle
• ektomorfní složka – označuje tzv.stupeň linearity = štíhlosti vztahem celkové tělesné hmotnosti a tělesné
výšky. Určitý stupeň štíhlosti.
Sheldon vytvořil 7 bodovou stupnici typologie osobnosti, každý typ má 3 čísla
-extrémní dělení somatotypů
a) extrémní endomorf – tlustý
b) extrémní mezomorf – rozvinutá svalová hmota
c) extrémní ektomorf – slabý, štíhlý
Health – Carter metoda –zdokonali Sheldonovu metodu, zpřesnil stanovení těch stupňů až na 0,5 bodu, 7 bodová
stupnice je pro extrémy nedostačující - vytvořil pro ně 9 stupňů.
- tělesná stavba se podílí na výkonu
- somatotypologie – věda, která se zabývá touto stavbou po stránce antropomotorické, patří do věd biologických
- zkoumáním tělesné stavby se zabývali už ve starověku – Hippokrates – popsal lidi vzhledem
k tělesné stavbě – 2 typy lidí:
a) habitus phtisicus ( štíhlí, hubení)
b) habitus apoplecticus ( širocí, zavalití – sklony k mrtvičkám)
typy tělesné stavby:
- význam tělesné stavby pro výkonnost – štíhlý – běhy, zápasy – silové sporty, gymnastika –
malý vzrůst, …
37. Somatotypy sportovců a nesportovců. Vztah jednotlivých komponent k výkonnosti
- Sheldon – komponenty?
Příklad norem motorické výkonnosti:
a) věková norma – bere v úvahu kalendářní věk. Porovnáním výkonů TO
s normou se zjistí tzv. pohybový věk = jestliže je vyšší než kalendářní ,
jedinec je tzv. pohybově akcelerovaný. Vychází se z rozsáhlého testování
školní mládeže, výkon žáka se ohodnotí vzhledem k jeho věku
příslušnou známkou.
b) Norma tělesné výšky a hmotnosti – bere v úvahu 2 základní
antropometrické údaje, hodnocení se pak provádí jako u věkové normy.
Může mít normu : numerickou x nomogramy
38. Vysvětlení a využití standartních stupnic ( procentily, z – body, T – body…)
Výsledky získané v jednotlivých testech jsou vyjádřeny v různých jednotkách ( fyzikální i jiné – počet opakování,
cm…)
Abychom je mohli navzájem porovnávat, vyhodnocovat – převádíme je na tzv. normované body = bodové stupnice
.
Nejznámější z normovaných stupnic jsou:
• Z – body
• T – body
• Percentily ( procentily)
• Steny
K vytvoření normové stupnice je třeba otestovat velký soubor ( tak 100, i tisíc žáků), z jehož výsledků normu pak
tvoříme.
1) z – body
( z – body získáme tak, že dělíme odchylku testového výsledku určité osoby ( xi) od průměru normové stupnice
směrodatnou odchylkou.)
z = xi-x/s s…směrodatná odchylka, x…průměr velkého souboru
př.: x = 205.0
xi = 213,0cm z = 213-205/ 11,5 = 0,7z
s = 11,5
z – body se využívají pro teoretické studie
2) T – body
(protože výsledky na z – bodové stupnici jsou pro praktické použití nevhodné – příliš malá čísla, event.záporné
hodnoty, používáme je jako základ pro výpočet T – bodů)
T = 50 +10z 50….konstanta ( aby byly všechny hodnoty kladné)
T = 50 + 10.0,7
T = 57
Konstrukce T – bodové stupnice:
a) vypočteme hodnoty x a x referenčního souboru
b) přidělíme hodnotě x 50 bodů
c) postupujeme ve stupnici směrem nahoru ( 51, 52, 53 bodů..) a naopak směrem
dolů ( 49, 48…) tak že připočítáme nebo odečítáme 0,1s = s/10 ---) 1 bod = s/10
3) percentily
nejjednodušší způsob vyhodnocení výkonů TO je určení jejího pořadí v souboru. ( pracujeme tedy
s tzv.pořadovou stupnicí). Pořadí vyjádřené v procentech provádíme určením tzv. procentilového skóre – tzv.
procentil- určuje relativní pozici TO ve skupině, informuje nás o tom, kolik procent osob vykazuje nižší
výkon než daná TO.
Naměřený výkon převedeme na procentilové skóre dle vztahu:
P = (kum.t– 0,5/ n ) . 100
Kum.t ..kmulativní četnost, vyhcází z počtu osob v souboru. Nejlepšímu výkonu přiřazujeme nejvyšší kum.t a
nejhoršímu 1 ( je to vlastně počet osob)
4) stenové stupnice
11
desetihodnotová, zjednodušená, každý sten má určité rozpětí.
39. škálování v tělesné výchově a sportu, testování motorické dovednosti
- škálovací techniky
• založeny na přímém pozorování pohybů cvičence
• škálování provádíme u pohybových projevů, které mají gradaci, kde můžeme rozlišit několik stupňů
rozlišení. K jednotlivým stupňům přiřazujeme čísla a získáváme kvantitativní rozlišení.
• Bývá 3 – 9 bodová.
• Typy škál:
o Popisná – každý stupeň provedení charakterizujeme přesným slovním vyjádřením ( př. házená
– začátečnívi, přihrávky jednoruč)
o Kumulativní posuzovací škála – celková činnost je rozdělena na dílčí činnosti, examinátor na
seznamu zatrhává ty, které jedinec ovládá. ( př. lyžařská dovednost – plužení, oblouky,…a
postupně to odškrtává)
o Kombinovaná –postupujeme jako u kontrolního seznamu, navíc jednotlivé činnosti bodujeme
např. 5 stupňovou škálou
40. hodnocení výkonnosti skupiny a jednotlivců – testové profily
testový profil je grafické vyjádření výsledků většího počtu testů u 1 osoby. Dává nám globální pohled na výsledky
TO.
Způsob zakreslení testového profilu:
• Zakreslením do procentilové sítě – záznam se provádí vyšrafováním plochy obdélníka ( vpravo –
nadprůměrné, nebo vlevo – podprůměrné od 50. procentilu = globální pohled na výsledek v celé testové
baterii. Na první pohled vidíme, ve kterých testech TO překračuje nebo naopak nedosahuje mediální
hodnoty.)
• Testový profil sportovce – výsledek zakreslíme jako poligon osobní výkonnosti
• Ve sloupcích je možno označit pásma jako tzv.“typický profil“ – např pro studenta TV, atleta….
12
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 222,44 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz