- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Turistika materialy
t161 - Zkouška z turistiky a sportů v přírodě
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálTURISTIKA – zkouška, jaro 2008
3 části:
1. předvedení 2 ze 6-ti uzlů (lodní, dračí, rybářská spojka, ambulantní, zkracovačka, osma)
2. orientace na mapě, práce s mapou pro OB a buzolou
3. vybraná otázka
OTÁZKY:
Vztah člověka a přírody, zákonné podmínky pobytu v přírodě
Prožitek – je tím silnější, čím více vlastního úsilí vložíme do jeho získání, vzniká z určitého napětí mezi začátkem aktivity (zadáním) a jejím provedením (splněním úkolu). Za pomoci správně vedené reflexe se přetváří ve zkušenost, kterou můžeme využít v dalším životě.
Dobrodružství – do dobrodružné situace vstupujeme ze svobodné volby, s motivací tuto situaci zvládnout. Situace je charakterizovaná nejistotou v tom, jak skončí, existuje více řešení, v nichž se opíráme nejen o vlastní síly, ale i o spolupráci s dalšími členy skupiny.
Riziko – spojujeme se ztrátou něčeho cenného, rizika mohou být tělesná, duševní (emocionální, intelektuální), sociální i finanční.Snažíme se o to, aby reálné nebezpečí bylo co nejmenší, nejlépe nulové.
Strach – funguje jako jeden z mechanizmů pro zachování života, je doprovázen stresem, který mobilizuje různé funkce organizmu. Nedostatek strachu se podílí na ztrátě pudu sebezáchovy a může dojít k hazardu.
Člověk je tvor přírodní, přírodní prostředí mu dává smysl a řád. Vytvoření smyslů, rozumové dokonalosti i rozvoj sociálních schopností, to vše bylo závislé na tělesném kontaktu s přírodou. Dobré vztahy k přírodě a jejím zdrojům jsou základem lidského zdraví, výkonnosti a životní radosti. Nerespektování těchto vztahů vede ke škodám a nakonec ke zničení přírody i člověka.
Význam přírody pro tělesnou kulturu
Obecným cílem TK je dosáhnout a udržovat co nejvyšší úroveň tělesné dokonalosti, která tvoří základ zdravého života, tvůrčí činnosti, branné připravenosti, - harmonizovat životní režim a obnovovat psychofyzickou rovnováhu člověka (v práci i odpočinku, ve vztahu k přírodnímu prostředí), - rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti (udržet schopnost optimálně pohybově reagovat, kultivovat pohybový projev).
Důležitými prostředky pro upevnění zdraví, zvyšování odolnosti a zdatnosti člověka jsou přírodní faktory (síly) – sluneční záření, vlastnosti ovzduší (proměnlivost počasí a podnebí v závislosti na působení meteorologických činitelů) a vodního prostředí. Jejich působení podporuje a umocňuje vliv tělesných cvičení prováděných v otevřeném prostoru, v přírodě.
Ochrana přírody a kategorizace chráněných území ČR/svět
Obecně známý souborný pojem označující snahy jednotlivců společenských organizací i státních institucí o záchranu a další možnosti využívání přírodního bohatství Země i pro budoucí pokolení.
Přírodu musíme chránit, abychom zachovali její velké hodnoty:
Etická hodnota – máme dědičnou zodpovědnost zachovat potomkům přírodu v původním stavu, není naše, byla nám jenom zapůjčena.
Estetická hodnota – krása přírody a přirozená krása předmětů a jevů v přírodě ovlivňuje člověka složitým způsobem už od narození – formuje se schopnost hodnotit krásu a krásno co do formy i obsahu. Příroda je zde také pro inspiraci.
Rekreační a výchovná hodnota - člověk je tvor přírodní, přírodní prostředí mu dává smysl a řád.
Ekonomická a vědecká hodnota – příroda poskytuje materiální dobrodiní – rostlinstvo, živočichové. Vyplácí se také chránit přírodu z ekonomické stránky – řada vědních oborů může dosud čerpat vzory a principy dokonalého využívání energie, materiálů a bohatosti tvarů.
Malý příspěvek každého z nás – třídit odpady, budovat komposty, upravovat místa pro hnízdění ptáků – budky, voda apod. Vysazovat keře a stromy. Nepoužívat chemické prostředky narušující přírodní prostředí. Nepálit látky škodlivé ovzduší. Chránit cenné přírodní památky. Pečovat o chráněné oblasti. Poučit se o ohrožených druzích. Spolupracovat s ochranáři přírody. Nezanechávat po sobě v přírodě stopy. Nekupovat výrobky mrhající materiálem a energii (množství malých balení apod.). Dávat přednost ekologické dopravě, před jízdou autem preferovat chůzi, jízdu na kole, přepravu vlakem, tramvají nebo využívat ekologický pohon automobilů (dnes plyn, později další zdroje).
Důležitými mezníky ve vývoji ochrany přírody bylo zřízení prvních velkoplošných chráněných území na světě koncem 19. stol., a to Yellowstonského národního parku v USA a Krugerova národního parku v jižní Africe.
Kategorizace chráněných území v ČR
Chráněná krajinná oblast – CHKO je zachovalá typická část krajiny nebo geografického celku s rozptýlenými význačnými přírodními výtvory nebo menšími územími. Má umožnit rekreaci a všestranné poučení v esteticky působivém a zajímavém přírodním prostředí.
CHKO ČR (24) : Beskydy (největší), Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivokládsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.
Chráněná přírodní památka - CHPP je takový chráněný přírodní výtvor, který je zároveň dokladem vývoje lidské společnosti. Jsou to převážně památné stromy, s nimiž spojujeme určitou historickou událost nebo pověst, ale také důlní díla s určitým přírodovědeckým významem.
Chráněná studijní plocha – CHSP – jde o území dočasně chráněné, na kterém se zkoumají vlivy lidských zásahů v průběhu určitého období.
Chráněná vodohospodářská oblast – velkoplošné území s významným nahromaděním povrchových nebo podzemních vod. V ČR byly tyto oblasti vyhlášeny především v některých částech našich hor, horských oblastí (na Šumavě, v Jizerských horách, Krkonoších, Krušných horách, Orlických horách, Moravskoslezských Beskydech, Žďárských vrších). Jinou formou územní ochrany vod u nás jsou pásma hygienické ochrany vodních zdrojů.
Chráněné naleziště – CHN – území menší rozlohy se vzácnými nebo ohroženými druhy rostlin a živočichů nebo jiných přírodnin (např. minerálů nebo zkamenělin). Slouží k udržení těchto druhů pro studijní účely a k zachování genofondu pro případné jejich umělé pěstování a rozšíření.
Chráněné území přírody – větší nebo menší územní plocha v krajině úředně vyhlášená k ochraně v některé z těchto kategorií: národní parky, chráněné krajinné oblasti, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady, chráněné studijní plochy, chráněné přírodní výtvory, chráněné přírodní památky. Vstup je povolen pouze po veřejných cestách.
Chráněný přírodní výtvor – CHPV je např. významný skalní útvar, krasový jev, významný strom, doklady někdejšího zalednění, sopečné činnosti, jeskyně, propasti. Např. útvar z čedičových sloupů Panská skála u Kamenického Šenova, vrch Zlatý kůň s krasovými Koněpruskými jeskyněmi, travertinovou kupu Sivá brada u Spišského Podhradí.
K 1.1.1986 bylo v ČR vyhlášeno 347 CHPV.
Vývoj tělovýchovných aktivit v přírodě v rámci území dnešní ČR
15. století – rozvoj cestování za poznáním a dobrodružstvím, zeměpisné objevy
1592 – 1670 – J. A. Komenský – formování pedagogického systému, systematika her, důležitost cestování pro poznávání světa, základy výchovy zkušeností a prožitkem, usiloval o zavedení cvičení v přírodě do škol.
1800 – nástup romantismu, opěvování krás přírody, vyzdvihování historických činů, cestování za poznáním přírody a historie
1862 – vznik Sokol pražský (tím i organizovaná turistika u nás)
1869 – první cyklistické závody v českých zemích
1888 – založen Klub českých turistů, první předseda V. Náprstek
1914 – založení skautské organizace Junák – skaut (A. V. Svojsík)
1917 – J. S. Guth-Jarkovský (1861-1943), zakladatel a první předseda Čs. Olympijského výboru, dlouholetý redaktor časopisu turistů
1918 – vzniká Klub československých turistů (KČST) – přejmenováním KČT
1946 – vzniká Československý tělovýchovný svaz, jehož součástí se stal Sokol, DTJ, Orel
1950 – první orientační závod v Československu – závodilo se ve tříčlenných hlídkách
1952 – první mistrovství Československa v orientačním běhu v Jihlavě
1953 – na první vysoké tělovýchovné škole ITVS (Institut tělesné výchovy a sportu) vzniká katedra sportů v přírodě
1978 – první ročník nově založené Prázdninové školy Lipnice, která významně ovlivnila využívání turistiky, pohybu a aktivit v přírodě k výchovným cílům
1991 – na FTVS UK byly schváleny osnovy specializace Sporty v přírodě, v jejichž rámci se dále rozvíjejí výchovné i rekreační aplikace aktivit v přírodě
Turistika, obsah a dělení
komplex činností spojených s aktivním pohybem a pobytem v přírodě, má za cíl poznání přírodních a společenských poměrů ve zvolené oblasti, k tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností
je zařazena jako subsystém lokomočních pohybových aktivit využívaných k cestování a je hraničním jevem spojujícím účinek pohybové aktivity s vlivem přírodního prostředí a poznávacím společenským procesem.
je zařazena jako tělovýchovná a rekreační činnost v přírodě
obsah turistiky tvoří pohybová složka, složka kulturně poznávací činnosti a složka odborně technických znalostí a dovedností.
Dělení:
Pěší turistika
nejrozšířenější, nejméně technicky i finančně náročná, má nejužší styk s přírodou
je součástí všech ostatních druhů turistiky
rychlost chůze zásadně volíme podle nejslabších účastníků
Vodní turistika
používáme pravice, kanoe a kajaky
výcvik provádíme nejdříve na stojící nebo zcela mírně tekoucí vodě (rybník, přehrada)
Zimní turistika
má mnoho forem, její provádění je ovlivňováno reliéfem krajiny, její nadmořskou výškou, počasím a sněhovou pokrývkou
turistické lyžování – základem je lyžařská chůze a běh na lyžích
Vysokohorská turistika
tvoří přechod mezi turistikou a horolezectvím
pedagog musí přihlédnout k individuálním tělesným schopnostem svěřenců, protože duševní i tělesné zatížení při vysokohorských túrách je často nad síly mladého organismu
Turistika na kole
je činností, kterou může člověk uskutečňovat individuálně i kolektivně, soutěžně i rekreačně, organizovaně i neorganizovaně, je přístupná všem věkovým kategoriím
Mototuristika
je samostatným druhem turistiky
je to turistika, při níž přesunovým prostředkem je motorové vozidlo jednostopé (motocykly všech obsahů do 50 cm3 výše) nebo dvoustopé (automobily všech obsahů)
skládá se z tělesné přípravy (dobrý stav řidiče i spolujezdců), kulturně poznávací činnosti (poznávání větších územních celků), odborně technické přípravy
Složky turistiky
složky turistiky: pohybová, (kulturně) poznávací a odborně technická činnost
Pohybová složka:
Tvoří ji: lokomoční tělesný výkon (chůze, jízda na kole/lyžích/lodi/, překonávání překážek), tělesná cvičení a pracovní činnost
často bývá podceňována
Doba zátěže u turistiky je různá, v přípravě proto volíme převážně vytrvalostní (aerobní) zátěž + rozvoj pohybových schopností (rychlost, síla, obratnost, vytrvalost)
Kulturně-poznávací činnost (KPČ):
obsahuje poznávání přírody a tvůrčí činnost člověka i lidské společnosti.
Zahrnuje problematiku ochrany přírody a kulturní náplň volného času na turistických akcích
Je specifickou složkou T, má motivační charakter a dává T náplň, cíl a smysl
Má vzdělávací a výchovný význam (navštívenou oblast se snažíme charakterizovat z historického, geografického i kulturního hlediska)
Zahrnuje poznatky z různých vědních oborů, kulturní a umělecké hodnoty, rozvoj techniky v zemědělství, průmyslu, dopravě, bytové a společenské výstavbě atd.
při turistice není cílem hromadění velkého počtu poznatků a vjemů v krátkém časovém úseku, kdy pak jeden vjem zastírá druhý, cílem turistické činnosti je zanechání trvalých, utříděných, prožitých a zhodnocených prožitků a poznatků každého účastníka turistické akce
metody: pozorování, popis, výzkum, rozhovor, vlastní studium
specifické formy: hry, soutěže, kvízy, odznaky odbornosti, výkonnostní odznaky, exkurze, studium tématu, oblastní odznaky
Náměty, kam zaměřit:
přírodní území – chráněná území (národní parky – Krkonošský, Šumavský, Podyjí, České Švýcarsko (od 1.1.2000), chráněné krajinné oblasti – CHKO – viz výše
stavební památky – hrady a zámky, církevní památky, městská a venkovská sídla (Praha, Okoř, Karlštejn, Litoměřice, Kost, Jičín, Trosky, Náchod, Ratibořice, Karlovy Vary, Cheb, Plzeň, Český Krumlov, Znojmo, Lednice, Brno, Olomouc, Kroměříž atd.
Rozhledny a rozhledy (Petřín, Klínovec, Praděd, Lysá hora, Radhošť, Svatý Kopeček, Sněžka)
technické památky (Vodní hamry, větrné mlýny – Klobouky u Brna, úzkokoolejná železnice Jindřichův Hradec, soustava rybníků v Třeboňské pánvi, Petřínská rozhledna)
skanzeny lidové architektury – Rožnov pod Radhoštěm, Veselý kopec u Hlinska, Kouřim
národní kultovní místa – Říp, Sněžka, Český ráj, vinobraní na jižní Moravě, Praha
Odborně technické činnosti
zabezpečují cílevědomý racionální a bezpečný pohyb i pobyt v přírodě (např. znalosti orientace, turistické topografie, výzbroje a výstroje, hygieny, první pomoci, táboření, předpovídání počasí, vedení turistických akcí, stravování,označení turistických cest+lyžařské a vodácké
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 140,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz