- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáločte jako 100 procent konečné výšky, jestliže známe aktuální výšku a
víme kolik procent konečné výšky aktuální výška právě dosahuje při současném věku jedince:
100% konečné výšky = 100 * (Aktuální výška / % konečné výšky)
Velmi propracovaný způsob predikce mají Tanner a kol. (2001), kteří vypočítávají konečnou výšku v návaznosti
na stanovení kostního věku metodou TW3
16.Sportovní antropologie – odhad dospělé výšky podle aktuálního stavu dítěte.
v precentilové grafu
Bejliová – podle věku aktuální výšky vzoreček
tabulky
17. Sportovní antropologie – odhad genetické dispozice k dospělé výšce (výpočet,
uplatnění).
Metoda Bayleyové - konečná výška se vypočte jako 100 procent konečné výšky, jestliže
známe aktuální výšku a víme kolik procent konečné výšky aktuální výška právě dosahuje při
současném věku jedince:
100% konečné výšky = 100 * (Aktuální výška / % konečné výšky)
19
Okruh D – Zátěžové testy a odhad výdeje energie
1. Zátěžové testy – cíle, uplatnění (indikace).
indikace (proč se dělají)
- aby se zjistila schopnosti pohybu a úroveň trénovanosti a výkonu
a) u zdravých, u sportovců – kvůli odhalení zdravotního oslabení, kvůli zjištění úrovně
adaptace na zátěž, zjišťují se dispozice pro určitý výkon, dělají se před a po tréninkovém
období aby se zjistil účinek tréninku – pro další plánování tréninků
b) u nemocných – aby se zjistil zdravotní stav – dle výsledků se sestaví pohybová léčba
Důvody k provedení zátěžového testu:
Diagnostika stavu – u zdravých jedinců – reakce na zátěž, kontrola trénovanosti,
Kontrola změny stavu – po určitém období, po určitém pohybovém režimu (např. nová
metoda rozvoje vytrvalosti, síly…)
Plánování pohybového režimu – tréninku, pohybové léčby… Zátěžový test může být ukazatel
a vodítko pro další trénink.
Prognóza – výběr talentovaných jedinců, načasování vrcholu výkonnosti
U zdravého jedince se dá odhalit, jestli není nějak zdravotně oslaben. Také se dá zjistit na jaké
úrovni je jeho adaptace na zátěž…
2. Zátěžové testy – důvody neprovedení (kontraindikace).
ze zdravotních důvodů – mohlo by to testovaného poškodit
chřipka – test je pro oslabený organismus příliš velká zátěž
zánět kolenního kloubu – ne test na kole
při zvýšeném krevním tlaku – při zátěži se krevní tlak ještě více zvedá – mohla by se mu
poškodit nějaká cév
Ne vždy lze zátěžový test provést. Vedou k tomu – bezpečností důvody – může dojít
k zhoršení zdravotního stavu
Absolutní – celkové akutní onemocnění infekční, horečnaté (chřipka, angína…)
- floridní stádium zhoubného nádoru
- selhání funkcí životně důležitých orgánů a funkcí (srdeční infarkt, metabolický
rozvrat…)
Relativní – onemocnění, jejichž průběh může být proměnlivý (diabetes melitus, astma
bronchiale, angina pectoris, hypertenzní nemoc (zvýšený TK) – ve stavu dobré kompenzace a
uspokojivé léčby test tady lze provést. Ve zhoršeném stavu nelze.
3. Zátěžové testy – bezpečnost, důvody přerušení.
Bezpečnost: – přerušení
– známky zhoršení zdrav. stavu – závratě, kašel, nevolnost, točení hlavy, pocit na zvracení.
zvýšení krevního tlaku
takto oslaben jedinci se musí neustále hlídat, aby mu např. nepraskla cévka v oku
velký nárůst krevního tlaku-může dojít až k selhání srdce
Při testu se u testovaných osob můžou v průběhu zátěže objevit změny, které jsou důvodem
k přerušení testu.
Známky selhání a zhoršení důležitých životních funkcí
20
objektivní
o nebezpečné a se zátěží se prohlubující poruchy srdeční činnosti
o pokles krevního tlaku, příliš vysoký TK, nezvyšující se TK při vyšší zátěži
subjektivní
o bolest, dušnost, slabost, závrať, vyčerpání
4. Zátěžové testy – druhy zátěže.
Druhy zátěže: – druhy zatížení souvisí se svalovou prací
ergometry – bicyklový, rumpálový, 1 a 2 klikový, ruční (W) výhody – přesně dávkování
zátěže ve watech
bicyklového +) bezpečnější – sedí, má trup v klidové poloze – připevnit elektrody
-) zátěž jen pro dolní končetiny
- dávkování zátěže – dle toho jak je jedinec adaptovaný
-> stupňování zatížení na maximální a submaximální zátěž – dle cílu a druhu
zatížení
modelují a imitují pohybovou aktivitu
běžecký pás ( běhátko) – nedá se nastavit ve (W) nastavuje se rychlost a sklon
+) zapojuje se více sval. skupin než na bicyklovém ergometru, běh je přirozený pohyb
-) trup není v klidu – komplikace s připevněním elektrod – snímané údaje nejsou tak
přesné. EKG – roztřesené, náustek nemusí tolik těsnit., méně bezpečný – hrozí
zakopnutí, vymrštění při pádu – zranění
psychická zátěž – matematická úloha
respirační zátěž – hypoxická – výdech a nádech do pytlíku
chladová zátěž – (,,Daurin“ reflex)
Zátěžové testy se provádějí v laboratoři nebo v terénu.
V laboratoři jsou vytvořeny standardní podmínky (teplota, vlhkost, proudění vzduchu) =
přesnější hodnocení a lepší interpretaci získaných výsledků
Terénní testy – vyžadují speciální přístrojovou přenosnou techniku. Výhoda spočívá v tom, že
poznáváme co se děje se sportovcem při jeho vlastním výkonu (např. plavec ve vodě a na
ergometru…)
Zdrojem fyzického zatížení v laboratoři bývají ergometry a běhátko
Stimulace k reakci může být provedena i jiným způsobem:
změnou polohy těla
tepelně (chladové testy)
psychicky (mental stress test)
chemicky (lékem – např. atropin, acetylcholin atd.)
nedostatkem kyslíku (hypoxií)
elektrickým proudem (např. jícnová stimulace srdce)
5. Ergometry – popis, charakteristika, druhy, dávkování zátěže.
Ergometry – stroje, které poskytují přesně dávkovatelnou zátěž, danou aktivitu ve
Wattech– veslařský, bicyklový (jednoklikový, dvouklikový), běžecký, rumpálový,
ergometrie je vyšetření srdce při zátěži (zátěžový test s přesně dávkovaným nebo měřeným
výkonem s použitím ergometru nebo běžícího pásu, snímání systémem vakuových
podtlakových elektrod)
21
6. Bicyklový ergometr – popis, výhody, nevýhody, použití, dávkování zátěže,
bezpečnost.
bicyklový ergometr je přístroj, který se skládá z rotopedu a EKG měřícího zařízení, v
průběhu vyšetření lékař sleduje EKG křivku a tepovou frekvenci při různých intenzitách
zátěže
nevýhodou je vyšší pořizovací cena, větší nároky na prostor a hlučnost, zátěž jen pro dolní
končetiny, zátěž se dávkuje podle toho jak je na tom daný člověk, zátěž lehká postupně se
stupňuje.
výhodou je přesnější měření mají nejvíce předností testy používající bicyklový ergometr,
pomocí nichž se poměrně snadno zjišťuje skutečně vykonaná práce a tím, že měřená osoba je
v poměrně stabilním postavení trupu, se snadno měří krevní tlak, zjišťuje plicní ventilace,
spotřeba kyslíku eventuálně další fyziologické parametry.
7. Běžecký ergometr – popis, výhody, nevýhody, použití, dávkování zátěže,
bezpečnost.
využití běhátka, běžeckého pásu pro zjišťování změn SF a EKG
Běhátko už není ve Wattech – rychlostí posunu pásu a sklonem se určuje zátěž
Výhoda - zaměstnává více svalových skupin, chůze,klus, běh je přirozenější, menší
pořizovací cena, menší nároky na prostor
nevýhoda- méně přesné měření, nebezpečí úrazu, parametry měření nejsou tak stabilní, tru
není v klidu-dobře nedrží elektrody, náustky, někdy vypadne i TF, …
8. Zátěžové testy – sledované parametry
- stupeň pocitu zátěže podle Borga – subjektivní (stupnice 6 – 20)
- činnost orgánů, krevní tlak,…-objektivní
- měření koncentrace plynů O2 a CO2, oběhový systém,EKG,SF,KT, aerometabolicke funkce
- biochemické ukazatele (lze odebírat glukózu, laktát, proteiny, dusíkaté látky acidobazickou
rovnováhu, …)
dále lze pozorovat např.:
- srdeční frekvence
- dechová frekvence
- dechový objem
- minutová ventilace
- krevní tlak
- využití, příjem, spotřeba kyslíku
- tepový kyslík
- výdej CO2…
9. Rozdílné podmínky zátěžových testů v laboratoři a ve specifických podmínkách
v terénu (výhody a nevýhody).
V laboratoři:
jsou vytvořeny standardní podmínky (teplota, vlhkost, proudění vzduchu atd.) a stroje na
dávkování zátěže, což umožňuje přesnější hodnocení a lepší interpretaci získaných výsledků.
22
• Výsledky spolehlivější – stálost prostředí
• Dobře kontrolovány dávky
Terénní testy:
Při nichž se sleduje odezva na specifickou zátěž ve sportovním prostředí, vyžadují speciální
přístrojovou přenosnou techniku. Výhoda spočívá v tom, že poznáváme co se děje se
sportovcem při jeho vlastním výkonu. Anaerobní práh, stanovený např. při plavání, je opravdu
použitelný pro plánování plaveckého tréninku. Což o anaerobním prahu plavce z bicyklové
ergometrie se říci nedá.
• Ovlivnění vnějšími podmínkami
• Adaptace na specifickou zátěž
• Podmínky v terénu nám mohou zkreslit výsledky
V terénu: +) zátěž blízká tréninku a soutěži – lépe ukazuje jeho reakce, které má při tréninku a
závodě
-) zevní podmínky skreslují výsledky – např. teplota
10.Spiroergometrie – využití, charakteristika, druhy a způsoby zátěže, ukazatele.
Spiroergometrie: – analýza vydechovaných plynů
• měří se ventilace a respirační ukazatel, maximální příjem kyslíku
• druh a způsob zátěže – max. příjem kyslíku – stupňování zátěže do vyčerpání
kyslíkový dluh - kontinuální zátěž
= zátěžový test s použitím ergometru, přesně dávkovaným nebo měřeným výkonem a
analýzou ventilovaného vzduchu
- metoda pro posouzení nejen zdatnosti a výkonnosti kardiovaskulárního systému a
svalů, ale i k odhalení a zhodnocení míry rizika ischemické choroby srdeční či jejího
vývoje, k odhadu prognózy u srdečního selhání. Přispívá k diferenciální diagnostice
námahové dušnosti, k posouzení tlakové odpovědi organizmu na zátěž a zhodnocení
míry rizika hypertenzní choroby či jejího vývoje, posouzení zátěžové tolerance. V
pracovním lékařství k způsobilosti k výkonu fyzicky náročných profesí a v mnoha jiných
indikací.
Provedení: stejně jako u ergometrie s rozdílem, že vyšetřovanou osobu připojíme na
analyzátor plynů
-využití u sportovců i obyčejných lidí
-analýza vydechovaných plynů O2 a CO2
-měření ventilace, difúzní kapacity plic
-max. spotřeba kyslíku
- krev (koncentrace Hb…)
11. „Aerobní testy“ – účel, ukazatele, metodika, interpretace výsledků.
Aerobní testy: získávání energie pro svalovou prácí oxidativním způsobem
• VO2max s ohledem na hmot. těla
• -> trénovaní jedinci 60-80/90 ml/kg hmotnosti
23
- testy zaměřené na hodnocení schopnosti využít oxidativních (aerobních) energetických
metabolických cest pro syntézu adenosintrifosfátu (ATP) v pracujících svalech (stanovení
ANP, W 170 , VO2max) – vytrvalostní dispozice
ANP – ukazatel aerobních schopností, předěl mezi převážně aerobním a převážně anaerobním
způsobem krytí energie – je to určitý úsek v průběhu stupňovaného zatížení, kdy začne prudce
stoupat podíl anaerobního krytí energie s nárůstem Laktátu (lze zjistit z ventilačních
parametrů – využívat co nejvyšší podíl maximální spotřeby O2 při déle trvajícím zatížení
hladiny La v krvi cca 4mmol/l a Conconiho testem – cílem je zjistit intenzitu zatížení, při
které dojde k odklonu od lineárního průběhu křivky – po určité intenzitě už není průběh
lineární ale pozvolný)
W 170 – na bicyklovém ergometru, test na stanovení výkonu, který je testovaná osoba
schopna provádět při SF 170 t/min (W) – čím lepší vytrvalostní schopnosti, tím vyšší výkon
při dané SF
VO2max – maximální spotřeba kyslíku (maximální minutový příjem O2 při maximálním
zatížení do vyčerpání) = maximální aerobní výkon
Parametry – spotřeba O2, výdej CO2, VO2max, tepový kyslík (VO2/SF), poměr respirační
výměny, ventilační ekvivalent VEO2, VECO2
12.„Anaerobní testy“ – účel, ukazatele, metodika, interpretace výsledků.
Anaerobní – za převážně neoxidativního způsobu získávání energie
čerpá z kreatin fosfátu do 20-30s výkon (výskoky,sprinty..)
test maximálního úsilí (,,Wingate test“) na šlapacím kole – 7,5 W)kg hmot po dobu 7s –
nejvyšší výkon, průměrný výkon
- test rychlostní dispozice (výskoková ergometrie, kyslíkový dluh/deficit -
spiroergometrie, Wingate test)
- testy zaměřené na hodnocení využití anaerobních energetických metabolických cest
pro syntézu ATP v pracujících svalech
Výskoková ergometrie – zařízení pracuje na principu elektrického spínače a měří dobu letu a
dobu kontaktu s podložkou – na základě těchto parametrů určuje odrazové schopnosti
O2 dluh/deficit – při zátěži organismus pracuje na tzv.kyslíkový deficit, který později splácí
formou kyslíkového dluhu (jedná se o teoretické množství kyslíku, které při deficitu chybí a
při dluhu se splácí tzv.zotavovací kyslík, který převyšuje klidový příjem)
Wingate test – 30s šlapání na bicyklovém ergometru s konstantním odporem a zjišťuje se
maximální dosažený výkon (W) a počítá se celková práce (J) a index únavy
Parametry – La, acidobazická rovnováha, O2dluh/deficit, síla, čas, výkon
Test mluvení – doporučení intenzita rekreační a léčebné pohyb.aktivity pod ANP – intenzita
při které přestáváme být schopni souvisle mluvit
Aerobní práh La 2mmol/l - je to určitý časový úsek v průběhu stupňovaného zatížení, kdy
začne narůstat koncentrace krevního laktátu
24
Anaerobní práh La 4mmol/l - nepřímý ukazatel aerobních schopností, je předěl mezi
převážně oxidativním (aerobním) a převážně neoxidativním (anaerobním) krytím
energetických nároků, je to určitý časový úsek v průběhu stupňovaného zatížení, kdy začne
prudce narůstat podíl neoxidativní úhrady energie a koncentrace krevního laktátu
Maximální příjem O2 – VO2max – anaerobní testy ml/kg hmotnosti
13.„Laktátový práh“ – definice, stanovení, uplatnění ve sportu.
Laktátový práh: – limitují, vymezují tréninkové zóny - spolu s (ventilačním prahem)
narůstající intenzita zátěže – vzrůstá tvorba laktátu
máme 2 laktátové prahy – první – při intenzitě zátěže koncentrace laktátu na klidové
hodnotě – kde se začne koncentrovat LA tam je 1 práh
- druhý – koncentrace Laktátu přestane být stabilní
začne strmě narůstat při určité intenzitě zátěže
Laktát zdroj aerobní E – CP a ATP, např. na výskokovém ergometru nebo WINGATE test.
Měří se výkon a zjišťuje se nejvyšší hodnota, průměr a o kolik se zmenšil ten nejmenší proti
nejmenšímu.
Vypovídá nepřímo o aerobní kapacitě, kdo je lépe trénovaný má posunuté do vyšší rychlosti
14.„Ventilační práh“ – definice, stanovení, uplatnění ve sportu.
Ventilační práh
– ukazatel aerobní kapacity sportovce, máme první a druhý - tyto prahy rozdělují a definují –
kdy je převážně aerobní a anaerobní získávání energie
– ventilace se zvětšuje, potřeba víc O2, rozvíjí metabolická acidóza – musí se vydýchávat víc
CO2
15.Odhad výdeje energie při pohybovém/sportovním výkonu – přehled metod.
• Přímá kalorimetrie
• Nepřímá kalorimetrie - Příjem kyslíku (minuty–hodiny)
• Srdeční frekvence (minuty–hodiny)
• Akcelerometrie (minuty–měsíce)
• Pedometrie (minuty–hodiny)
• Přímé sledování – Energetické tabulky (chronometráž) (minuty–hodiny)
• Dotazník – Energetické tabulky (selfmonitoring) (hodiny-týdny)
• Výpočet z výkonu a času na ergometru (vteřiny-hodiny)
• Dvojitě značená voda (Deuteriumoxid) – (dny-týdny)
16.Odhad výdeje energie při pohybovém/sportovním výkonu – pozorování.
Pozorování – sledování, pomocí stopek koukat, jak kterou činnost sportovec dlouho
dělá
17.Odhad výdeje energie při pohybovém/sportovním výkonu – nepřímá
energometrie.
Nepřímá energometrie – výpočet výdeje energie z příjmu kyslíku
25
- využívá výpočtů z VO2 (nezbytný je k tomu analyzátor
kyslíku)
- maskou měříme podle vydechovaného a vdechovaného
vzduchu energetický výdej-vypočítáme aerobní výkon
18.Odhad výdeje energie při pohybovém/sportovním výkonu – kalorimetry a
pedometry.
tzv.krokoměry-přístroje naprogramují optimální množství přijaté energie a náš potřebný
energetický výdej současně sledují a poskytují informace o průběhu sledovaných parametrů,
zadají se individuální parametry – výšku, váhu, věk, pohlaví, převažující způsob denního
pracovního režimu (sedavé zaměstnání, zaměstnání ve stoje nebo fyzicky více náročné) u
kalorimetrů přístroj udá, kolik kalorií ve stravě můžeme denně přijmout a kolik máme týdně
vydat aktivním tělesným pohybem ve formě cvičení u pedometrů přístroj v závislosti na
fyzické aktivitě udává, kolik kroků by měl daný člověk během dne udělat
Kalorimetry = akcelerometry(minuty – měsíce)
- Senzory, které reagují na zrychlení a zpomalení
dvou rozměrné – měří zrychlení a zpomalení pohybu, dopředu a dozadu, nahoru a dolů
tří rozměrné – měří zrychlení a zpomalení pohybu, dopředu a dozadu, nahoru a dolů a
doprava a do leva
měření se musí provádět jen na rovném povrchu
počítáme s počtem kroků, délkou kroku – vzdáleností dle tabulek výdej energie
Pedometry (minuty – hodiny)
– málo přesné (počítají pouze kroky – musíme zadat délku chodidla, nastavit
délku kroku,…) z toho se vypočítá vzdálenost, kterou sportovec urazil.
26
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 293,69 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz