- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvedením na nesouhlasných stranách
- oblouk zahájíme zatížením vnější lyže, na kterou přeneseme svoji hmotnost se současným
pohybem vpřed a dovnitř tvořeného oblouku
- oblouk též zahájíme odsunutím patky budoucí vnější lyže – čímž zvětšíme přívrat
- zvětšení přívratu provedeme napnutím vnější nohy, kt. je doprovázeno pokrčením vnitřní nohy
DID. POZN.:
TERÉN: rovný, svah mírného sklonu
SNÍH: upravený, vodivý
CVIČENÍ: - z jízdy v pluhu provádíme střídavé odsouvání patky levé a pravé lyže
−v jízdě v pluhu střídavě zatěžujeme přenosem pravé a levé lyži
−tatáž provádíme s úklony a pohybem kolen vpřed a dovnitř
−oblouk v pluhu lze prokládat odšlapy
−nacvičujeme v pomalé jízdě
7B Oblouk z přívratu vyšší lyží
−má variantu smýkanou a řezanou
−zvládnutí smýkané varianty doporučujeme všem skupinám lyžařů pro její mnohostranné uplatnění při
špatné viditelnosti, obtížných sněhových podmínkách, jízdě se zátěží
−umožňuje sjíždění prudších svahů s vodivým sněhem i lyžařům, které ještě nezvládli techniku řezaných
oblouků
Smýkaná varianta – z jízdy šikmo svahem provedeme vyšší lyží přívrat sunem po sněhu a postupně ji
zatížíme přenosem hmotnosti – zvýšíme tlak na lyži
−zatížená a přiměřeně zahraněná lyže se začne stáčet do spádnice, v tom okamžiku na ní přestoupíme a
odlehčenou lyži předsuneme do paralelního postavení již v první fázi vedení oblouku
−pánev skloníme do budoucího oblouku, trup provádí rotační předklon (tlak pod patou)
DID.POZN.: přívrat provedeme vzduchem a přísun vnitřní lyží s patkou v kontaktu se sněhem
- dvouoporové postavení se střídá s jednooporovým
TERÉN: svah středního sklonu
SNÍH: vodivý, uježděný
CVIČENÍ: - jízda šikmo, přívrat vyšší lyží vrátit do paralelního postavení, přívrat vyšší lyží a částečně ji
zatížit, vybrat stočením ke spádnici a vrátit se jízdy šikmo, opakované přívraty vyšší vzduchem, oblouky
z pluhu náhlým zastavením, oblouky z pluhu ve vyšší rychlosti proložit odšlapem
Řezaná varianta – z jízdy šikmo provedeme přívrat vzduchem ne sunem, překonáme tam dráhu do
spádnice bez odporu tření
−přivrácenou nohu položíme na sníh na palcovou hranu a současně zvýšíme tlak proti ní
−vnitřní lyži přisuneme a současně ji vysuneme pod vpřed – způsob „Hitch Kick“
−následnost pohybových úkolů je přívrat – přehranění, zatížení tlakem proti vnitřní hraně vnější lyže
−lyže kloužou podél svých vnitřních hran, na sněhu zanechávají úzkou stopu
11
8B Carving
9B Hluboký sníh
Platí, čím je sníh těžší a hlubší, tím více vystupuje do popředí důležitost modifikace techniky, tj.
zúžená stopa, posunutí těžiště vzad, rovnoměrné zatížení obou lyží a zvýrazněný vertikálního
pohyb. V extrémních sněhových podmínkách ve spojení s velkým sklonem svahu využíváme i krátkých
oblouků s přeskokem. Naopak čím je sníh lehčí a v menší vrstvě, tím se technika jízdy více blíží
obloukům uskutečňovaným ve standardních podmínkách.
Jízda v hlubokém sněhu je prověrkou správného zatěžování lyží jak ve směru bočním, tak i
předozadním. Přehnané nebo neplynulé zatěžování lyží způsobuje jejich proboření a ztěžuje další jízdu.
Všechny pohyby je zapotřebí provádět naprosto plynule a uvolněně. Obtížné je zejména napojení
oblouků. V této fázi při značném vertikálním pohybu je zapotřebí se vyvarovat náhlého zvýšení tlaku na
lyže.
Úspěšné absolvování prudších svahů pokrytých hlubokou sněhovou pokrývkou je podmíněno
volbou vhodného rytmu napojování oblouků a odpovídající rychlost jízdy. Rytmus a rychlost jízdy
přizpůsobujeme sklonu svahu a výšce sněhové pokrývky. Snažíme se určit optimální tempo i rychlost a
udržet je po celou dobu jízdy, pokud se pohybujeme po konstatním sklonu svahu.
Obvyklou chybou při jízdě v hlubokém sněhu, obzvláště těžkém, je přílišné vyjíždění do vrstevnice při
ukončování oblouků. To velmi ztěžuje uvedení lyží do následujícího oblouku pro značný odpor sněhu.
Většinou nedovolí lyžaři vést lyže více při spádnici psychické zábrany. Lyžař totiž z obavy z pádu volí
příliš nízkou rychlost jízdy, a proto je pro něj nasazení dalšího oblouku značně obtížné.
Při jízdě v hlubokém sněhu ( zvláště těžkém ) se zvětšuje vertikální pohyb těžiště těla, přičemž se
těžiště více snižuje a posunuje se mírně vzad. Výsledkem je zatížení patek a odlehčení přední části lyží,
které by se jinak příliš bořily a znesnadňovaly zahájení a vedení oblouku. Důležitá je úzká stopa, neboť
při širokém vedení lyží působí sníh značným odporem na každou lyži zvlášť a lyže se těžko ovládají. Při
příliš velkém oddálení lyží často dochází k pádu. Ne vždy však musíme modifikovat. Například při jízdě
v hlubokém čerstvě napadaném sněhu s tvrdým podkladem /péřovém, prachovém do výše cca 20 cm/
není třeba techniku jízdy modifikovat - používáme např. krátké carvingové oblouky.
V celém průběhu napojovaných oblouků v hlubokém sněhu zdůrazňujeme:
• rytmus napojovaných oblouků z hlediska výšky a kvality sněhové pokrývky, sklonu svahu a
rychlosti jízdy,
• kvalitní synchronizaci práce paží s pícháním holí s prací dolních končetin,
• důslednou společnou práci dolních končetin ve všech pohybových fázích napojovaných oblouků,
• rovnoměrné zatížení lyží /aby nedocházelo k propadání jedné nebo druhé lyže více do sněhu/,
• takový vyvážený postoj, který zaručuje neustálé vyjíždění špiček lyží nad sněhovou pokrývku.
10B Zledovatělý terén
Uskutečňování oblouků na zledovatělém nebo příliš tvrdém sněhovém povrchu klade značné nároky
na správné technické provedení a je ve své podstatě nejobtížnějším kriteriem hodnocení všech schopností
a dovedností sjezdaře.
Na tomto povrchu můžeme uskutečňovat:
• oblouky na základě rozdílné práce dolních končetin /střední, krátké a dlouhé carvingové
oblouky/,
• oblouky na základě společné práce dolních končetin /krátké snožné oblouky/.
12
Carvingové oblouky , které uskutečňujeme na zledovatělém nebo velmi tvrdém povrchu jsou proti
obloukům uskutečňovaným v ostatních sněhových podmínkách náročné především z následujících
hledisek:
• ve všech pohybových fázích oblouku vyžadují optimalizaci a diferenciaci průběhu zúčastněných
pohybových dovedností se zřetelem na správný průběh zatěžování lyží a jejich přehranění v
každém okamžiku realizovaného oblouku,
• nezbytné časové zkrácení fáze zahájení a ukončení oblouku na možné minimum včetně maximálního
zkrácení přechodu z jedněch hran na druhé.
• záběr hran je nejúčinnější v první části oblouku do spádnice, za spádnicí, kdy se s odstředivými sílami
sčítá i gravitace je nutno zatěžovat lyže velmi citlivě, aby nedošlo k nekontrolovanému smyku.
Snožné oblouky - na zledovatělém nebo velmi tvrdém sněhovém povrchu se uskutečňují převážně:
• oblouky s přeskokem,
• oblouky s přibrzděním,
• - nebo oblouky, kde je uskutečněna vzájemná kombinace oblouku s přibrzděním a s přeskokem
/jejich uskutečnění - zledovatělé, velmi tvrdé svahy s velkým sklonem/.
Techniky jsou náročné především:
• ve fázi ukončení a zahájení oblouku, kdy musí dojít k perfektnímu provedení zahranění a odrazu z
hran za současné opory o hůl a rotačních nebo protirotačních impulsů pánve a trupu pro uvedení lyží
do točení s odpovídajícími pohyby paží. U oblouků s přeskokem /rotační impulsy/, u oblouků s
přibrzděním /protirotační impulsy/,
• kombinací a diferenciací pohybových dovedností a základních biomechanických principů do daných
konkrétních podmínek.
− jízda na velmi tvrdém nebo zledovatělém podkladu klade značné nároky na správné
technické provedení
− na tvrdém povrchu je kvalita lyží a zejména hran jedním z limitujících faktorů správného
provedení oblouku
Je nutno dodržovat tyto zásady:
− na hranu stavíme lyže zejména přikloněním kolen, trup vedeme klidně, v obloucích se nepohybujeme
příliš do stran
− důležitý je tvrdý a krátký záběr hrany, ale již před tím musí být provedena změna směru jízdy
− abychom dodrželi krátký záběr hrany, sjíždíme krátkými oblouky a snažíme se nesetrvávat dlouho
v hranění
− pohyby musí být prováděny plynule
− agresivní opora o hůl
11B Oblouk v boulích
Jízda v boulovitém terénu
je velmi náročná ve srovnání s jízdou na rovných svazích. Nejobtížnějším momentem je
zachování stálého styku lyží se sněhem, což nám umožňuje dobré ovládání lyží. Z toho vyplývají značné
nároky na pohyby dolních končetin, které pokrčováním a natahováním vyrovnávají terénní nerovnosti a
umožňují tak pohyb těžiště lyžaře po plynulé křivce. Rozhodující je aktivní natažení nohou po přejetí
vrcholku boule.
Důležitou roli hrají také trup a paže, jejich nesprávné pohyby mohou narušit jízdu při jinak
správném pohybu dolních končetin, osa ramen musí být v průběhu oblouku neustále kolmo ke spádnici.
13
Hůl zapichujeme nejen směrem dopředu, ale i daleko dolů ze svahu. Tím zajišťujeme potřebnou
rovnováhu i náležité předtočení.
Jízdu v boulovitém terénu nám může podstatně ulehčit vhodný výběr stopy. Stopu volíme obvykle
mezi boulemi, nepřejíždíme jejich vrcholy, a terénním tvarům přizpůsobujeme jak druh oblouku, tak i
rychlost jízdy.
Dbáme na vyvážený postoj, který je podmíněn správnými pohyby dolních končetin a vzpřímenou
polohou trupu. Snažíme se, aby se těžiště pohybovalo pokud možno po plynulé dráze a terénní
nerovnosti byly vyrovnávány pohyby dolních končetin. Zdůrazňujeme nácvik potřebných dovedností v
malých rychlostech, teprve po jejich zvládnutí můžeme rychlost jízdy zvyšovat.
−prvním předpokladem pro jízdu v boulích je vyrovnávání terénních nerovností pružným krčením a
napínáním nohou při klidném držení trupu
−nohy pracují jako „teleskopy“ a udržují neustálí kontakt s terénem
−při sjíždění boulí napínáme nohy a při vyjíždění je plynule krčíme
Snožný oblouk vyrovnávací technikou
−z přímé jízdy najedeme na bouli, kompresní tlak vyrovnáme pružným přitlačením nohou se současným
předklonem trupu
−na vrcholu boule rotačním pohybem bérců, lyže uvedeme do zatáčení, z boule sjíždíme se současným
napínáním nohou
−oporu o hůl provedeme před dosažením vrcholu boule a před zahájením rotačního pohybu bérců
CVIČENÍ: jízda přímo přes boule, jízda šikmo přes boule
12B Oblouk na strmém svahu
Uskutečňování oblouků na zledovatělém nebo příliš tvrdém sněhovém povrchu klade značné nároky
na správné technické provedení a je ve své podstatě nejobtížnějším kriteriem hodnocení všech schopností
a dovedností sjezdaře.
Na tomto povrchu můžeme uskutečňovat:
• oblouky na základě rozdílné práce dolních končetin /střední, krátké a dlouhé carvingové
oblouky/,
• oblouky na základě společné práce dolních končetin /krátké snožné oblouky/.
Carvingové oblouky , které uskutečňujeme na zledovatělém nebo velmi tvrdém povrchu jsou proti
obloukům uskutečňovaným v ostatních sněhových podmínkách náročné především z následujících
hledisek:
• ve všech pohybových fázích oblouku vyžadují optimalizaci a diferenciaci průběhu zúčastněných
pohybových dovedností se zřetelem na správný průběh zatěžování lyží a jejich přehranění v
každém okamžiku realizovaného oblouku,
• nezbytné časové zkrácení fáze zahájení a ukončení oblouku na možné minimum včetně maximálního
zkrácení přechodu z jedněch hran na druhé.
• záběr hran je nejúčinnější v první části oblouku do spádnice, za spádnicí, kdy se s odstředivými sílami
sčítá i gravitace je nutno zatěžovat lyže velmi citlivě, aby nedošlo k nekontrolovanému smyku.
Snožné oblouky - na zledovatělém nebo velmi tvrdém sněhovém povrchu se uskutečňují převážně:
• oblouky s přeskokem,
• oblouky s přibrzděním,
• - nebo oblouky, kde je uskutečněna vzájemná kombinace oblouku s přibrzděním a s přeskokem
/jejich uskutečnění - zledovatělé, velmi tvrdé svahy s velkým sklonem/.
Techniky jsou náročné především:
14
• ve fázi ukončení a zahájení oblouku, kdy musí dojít k perfektnímu provedení zahranění a odrazu z
hran za současné opory o hůl a rotačních nebo protirotačních impulsů pánve a trupu pro uvedení lyží
do točení s odpovídajícími pohyby paží. U oblouků s přeskokem /rotační impulsy/, u oblouků s
přibrzděním /protirotační impulsy/,
• kombinací a diferenciací pohybových dovedností a základních biomechanických principů do daných
konkrétních podmínek.
15
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 164,14 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz