- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Ppravidla sazby diplomových prací
t197 - Bakalářská práce II
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálhesla se stejn m poŁÆteŁn m p smenem a jim podł zenÆ hesla sekundÆrn .
JednotlivØ odd ly mohou b t uvozeny titulkem, obsahuj c m pł slu nØ p smeno,
nebo odd leny jen svisl m odsazen m. V echna primÆrn hesla, kterÆ zaŁ naj
jin m znakem ne p smenem (napł klad Ł slic ), se spolu s jim podł zen mi hesly
sekundÆrn mi ład do œvodn ho neoznaŁenØho odd lu rejstł ku.
Prvky seznamu Ł sel stran se navzÆjem odd luj ŁÆrkou a mezerou. Mohou jimi
b t jednak Ł sla jednotliv ch stran, jednak rozsahy Ł sel souvisl ch œsekø stran
(75 79). Cel seznam mø e b t bu zarovnÆn k pravØmu okraji sloupce pomoc
tabulÆtoru nebo od pojmu odd len jen obyŁejnou Łi irokou mezerou. N kterÆ
hesla mohou m sto seznamu Ł sel stran obsahovat kł ovØ odkazy typu viz a viz
tØ na jinÆ hesla rejstł ku.
Rejstł k nÆle a na konec kni n ho bloku (resp. płed strÆnky integrovan ch
pł loh), kde je snadno dostupn . Jeho zaŁÆtek se vklÆdÆ v dy na pravou strÆnku.
Titulek je vhodnØ naformÆtovat stejn jako titulky kapitol (ov em bez Ł sla) a pro
hesla pou t stejnØ p smo jako pro zÆkladn text, obvykle v ak men ho stupn .
Kvøli œspołe m sta se rejstł k sÆz do dvou i v ce paraleln ch sloupcø.
12
Pł lohy Ve kerØ prvky, kterØ maj b t souŁÆst dokumentu diplomovØ prÆce,
ale kterØ nen vhodnØ vklÆdat na b nØ strÆnky kni n ho bloku kvøli jejich mate-
riÆln podstat , rozsahu Łi rozm røm, se płipojuj jako pł lohy. Mø e se jednat
napł klad o diskety, v pisy zdrojov ch textø programø, samostatn ti t nØ listy
s barevnou grafikou, soubory fotografi apod.
Pap rovØ pł lohy jejich listy maj stejnØ rozm ry jako b nØ listy kni n ho
bloku mohou b t integrovÆny na jeho konec. JinØ pł lohy se umis uj odd len ,
ov em mus b t n jak m zpøsobem fixovÆny, aby płi manipulaci s dokumentem
nemohlo doj t k jejich po kozen Łi ztrÆt . K tomuto œŁelu mø e slou it napł klad
kapsa na vnitłn stran zadn desky vazby (takto lze płilo it i disketu). Pap rovØ
pł lohy velkØho rozsahu mohou b t svÆzÆny zvlÆ a płilo eny v samostatnØm
svazku. RozsÆhlej soubory fotografi Łi diapozitivø se płiklÆdaj v samostatnØ
uzavłenØ schrÆnce.
V Łet v ech integrovan ch, odd len ch i samostatn ch pł loh je souŁÆst kni -
n ho obsahu dokumentu diplomovØ prÆce, uvÆd se na jeho konci. TakØ v œvodn
kapitole je nutno ve kerØ pł lohy vyjmenovat a popsat jejich funkci.
13
II. Rozvr en strÆnky
Listy dokumentu maj velikost A4 (210 297 mm). Poti t ny jsou jen z jednØ
strany nebo z obou stran. V prvØm pł pad jsou v echny poti t nØ strÆnky pravØ.
Sazebn m obrazcem, definuj c m rozm ry a um st n poti t nØ ŁÆsti strÆnky, je pra-
voœheln k, urŁen łkami okrajø strÆnky.
Okraje strÆnek SprÆvn zvolenØ rozm ry okrajø strÆnek vÆzan ch dokumentø
rostou v poład od okraje vnitłn ho, płes horn a vn j , po doln (nej ir ). TakovØ
proporce okrajø toti vyhovuj funkŁn mu i estetickØmu hledisku za irokØ doln
Łi vn j okraje ŁtenÆł knihu dr , ve svislØm sm ru jsou stłedy poti t n ch ploch
bl e optick m stłedøm strÆnek a vodorovn neut kaj z knihy ven (celkovÆ
łka nepoti t nØ plochy u hłbetu je zhruba stejnÆ jako łka vn j ho okraje).
Pro strÆnky formÆtu A4 je doporuŁeno volit łky okrajø v pom ru2:3:4:5
nebo3:4:5:7.Vnitłn okraj mus b t dostateŁn irok okolo 20 mm aby plnil
svoji funkci i płi Łasto velmi tuhØm hłbetu vazby diplomovØ prÆce. Nav c je
pom rn znaŁnÆ ŁÆst vnitłn ho okraje podle typu vazby a 15 mm ve hłbetu
zapu t na a tud skryta. O tuto hodnotu je nutnØ łku vnitłn ho okraje zv t it.
Pro koneŁnØ rozm ry okrajø je tedy vhodnØ pou t napł klad nÆsleduj c hodnoty
(pom r 2 : 3 : 4 : 5):
vnitłn okraj 35 mm (20 + 15) horn okraj 30 mm
vn j okraj 40 mm doln okraj 50 mm
Zu ovÆn m okrajø se sice zv t uje vyu itÆ plocha strÆnky, av ak takØ zmen uje
jejich dekorativn œŁinek.
15
Jedna z mo nost geometrickØ konstrukce
sazebn ho obrazce dvoustrany
Ædkov rejstł k Hrub rozm r doln ho okraje strÆnky je vhodnØ dodateŁn
upłesnit tak, aby v slednÆ v ka sazebn ho obrazce byla celoŁ seln m nÆsobkem
ku elky zÆkladn ho textu neboli svislØ rozteŁe jeho łÆdek. Napł klad pro ku elku
14 bodø a v ku sazebn ho obrazce 616 bodø (asi 217,5 mm) se pak vejde na
strÆnku płesn 44 łÆdek zÆkladn ho textu.
PomyslnÆ œŁał łÆdek zÆkladn ho textu tvoł tzv. łÆdkov rejstł k strÆnky. Podle
pravidel klasickØ sazby by se m la skuteŁnÆ œŁał v ech łÆdek na v ech strÆnkÆch
dokumentu s t mto łÆdkov m rejstł kem kr t. K dodr en tohoto pravidla je v ak
nutnØ, aby svislØ rozm ry ve ker ch prvkø sazby (łÆdek textu, prokladu mezi
odstavci, obrÆzkø atd.) byly płesn mi celoŁ seln mi nÆsobky ku elky zÆkladn ho
textu. ¨asto se proto od n j odchyluj graficky ŁlenitØ dokumenty (vy aduje se jen
kryt na obrysu sazebn ho obrazce), bezpodm neŁn v ak mus b t dodr eno
v rÆmci soused c ch sloupcø płi v cesloupeŁnØ sazb .
ZÆhlav a paty ZÆhlav a pata strÆnky jsou tvołeny jednou Łi dv ma łÆdkami
textu, um st n mi v jej m horn m resp. doln m okraji a poskytuj c mi informace
płedev m o jej poloze v dokumentu. Povinn se uvÆd pouze Ł slo strÆnky, jinak
mohou zÆhlav a pata obsahovat napł klad nÆzev diplomovØ prÆce, Ł slo a nÆzev
aktuÆln kapitoly, ale i dekorativn grafickØ prvky decentn ho proveden .
UvÆd t lze jen zÆhlav , jen patu nebo souŁasn zÆhlav i patu, av ak jednotn
na v ech b n ch strÆnkÆch kni n ho bloku. V jimkami jsou prÆzdnØ strÆnky
a strÆnky se zvlÆ tn grafickou œpravou, na n se zÆhlav ani pata vklÆdat nesm :
strÆnka patitulu, protititulu, titulu, anotace, pod kovÆn , prohlÆ en , strÆnky celo-
plo n ch obrÆzkø a graficky ztvÆrn nØ tituln strÆnky kapitol. V t inou se zÆhlav
a pata nevklÆdaj ani na strÆnky seznamø (obsahu, rejstł ku, seznamu obrÆzkø
a seznamu pou itØ literatury). Pata mø e b t vypu t na i na nezapln n ch v cho-
dov ch strÆnkÆch kapitol.
Svisle jsou łÆdky zÆhlav resp. paty um st ny nad resp. pod b n m obsahem
strÆnky, od n j jsou vizuÆln odd leny jednou nebo dv ma łÆdkami prÆzdn mi
a pł padn i vodorovnou Łarou płes celou łku obrazce sazby. SÆzec programy
realizuj zÆhlav i patu jako souŁÆst okrajø strÆnky. V ku horn ho okraje je pak
nutno o v ku zÆhlav zv t it, kde to dostateŁn vysok doln okraj se obvykle
nezv t uje (ov em jen pokud pata nen opticky kompaktn ).
¨ slovÆn strÆnek Płi Ł slovÆn se zapoŁ tÆvaj v echny platnØ strÆnky kni n ho
bloku, tedy levØ i pravØ płi oboustrannØm tisku resp. jen pravØ płi tisku jedno-
strannØm, ov em na n kter ch strÆnkÆch se poładovØ Ł slo nezobrazuje (viz odd l
ZÆhlav a paty v e). PoŁÆteŁn strÆnkou je prvn fyzickÆ strÆnka bloku, nikoliv a
prvn strÆnka œvodn kapitoly. ¨ slovÆn je souvislØ a do pł loh, jejich strÆnky
mohou b t Ł slovÆny samostatn .
16
Sloupce Ve specifick ch pł padech, kdy jsou vzhledem k pou itØmu stupni
p sma łÆdky textu pł li dlouhØ, a tud patn ŁitelnØ nebo nevyu itØ, mø e b t
sazebn obrazec rozd len na n kolik sloupcø, um st n ch na strÆnce paraleln .
Takto lze sÆzet napł klad obsah a rejstł k nebo zdrojovØ texty programø.
Mezery mezi sloupci sazebn ho obrazce mus b t dostateŁnØ, av ak v razn
u ne vnitłn okraj strÆnky. VhodnÆ łka je zhruba 5 a 10 milimetrø.
Text postupn zapl uje jednotlivØ sloupce tak, e z konce b nØ łÆdky płetØkÆ
na zaŁÆtek łÆdky n e, z konce posledn łÆdky sloupce pak na zaŁÆtek prvn łÆdky
sloupce vpravo a z konce posledn łÆdky posledn ho sloupce na zaŁÆtek prvn
łÆdky prvn ho sloupce na dal strÆnce. Łał vodorovn soused c ch łÆdek mus
ve v ech sloupc ch płilØhat ke stejnØ vodorovnØ linii. Nejsou-li v echny sloupce
zcela plnØ, mus b t svisle vyvÆ eny, tedy automaticky nebo ruŁn zalomeny tak,
aby v echny byly zapln ny pokud mo no stejn .
Pro zÆkladn text diplomovØ prÆce v cesloupeŁnÆ sazba vhodnÆ nen . Pł li
zkracuje łÆdky, co vede k pot m płi jejich zapl ovÆn a nÆsledn pak k velkØ
frekvenci v skytu d len ch slov.
SvislØ zarovnÆn B nØ strÆnky dokumentu mus b t płi kvalitn sazb zcela
zapln ny text mus dosÆhnout doln ho okraje strÆnky. FaktickØ zapln n strÆnky
v ak b vÆ obt n realizovatelnØ a płi nedodr ovÆn kryt łÆdkovØho rejstł ku
je t ani nemus znamenat dosa en doln ho okraje sazebn ho obrazce.
Po adovanØ svislØ zarovnÆn strÆnky, płi kterØm se płesn kryje œŁał posledn
łÆdky s hranou doln ho okraje strÆnky, lze uskuteŁnit rovnom rn m zv t en m
svislØho prokladu mezi odstavci o aktuÆln potłebnou hodnotu. SÆzec programy
i dobrØ textovØ editory jsou vybaveny funkc , kterÆ strÆnky dokumentu zarovnÆvÆ
automaticky. Na strÆnkÆch, jejich svislØ zarovnÆvÆn je ne Ædouc (napł klad na
v chodov ch strÆnkÆch kapitol), je ov em nutno tuto funkci vypnout.
DodateŁn proklad odstavcø nesm b t pł li velk , pł pustn m maximem je
zhruba pøl łÆdky mezi ka dou dvojic odstavcø. Pokud ke svislØmu zarovnÆn
nedojde ani płi dosa en uvedenØho maxima, ponechÆ se strÆnka rad ji nezarov-
nanÆ, nebo dal zv t ovÆn prokladu mezi odstavci ani zv t ovÆn prokladu mezi
łÆdkami uvnitł odstavcø nen esteticky vhodnØ.
Płi zarovnÆvÆn v cesloupeŁnØ sazby, kdy mus b t zachovÆvÆno kryt łÆdek
textu s łÆdkov m rejstł kem strÆnky, se zv t uje proklad jen mezi n kter mi
odstavci (nejlØpe płed titulky), a to v dy o celou v ku łÆdky.
ObrÆzky PoŁet a rozm ry obrÆzkø v dokumentu mus odpov dat potłebÆm
v kladu. Ilustrace i fotografie se vklÆdaj na strÆnky płednostn v elektronickØm
tvaru (jsou ti t ny spolu s textem), v dostateŁnØm rozli en . Fotografie mohou b t
v nouzi i nalepeny, ov em jen z jednØ strany listu a pokud mo no samostatn ,
17
nikoli jako souŁÆst b nØho textu. NosiŁem mus b t tu pap r, kter se nekrout .
SamostatnØ listy s nalepen mi fotografiemi je vhodnØ um stit jako pł lohu a na
konec kni n ho bloku.
Ti t nØ obrÆzky by m ly tvołit s textem harmonick celek, co se t kÆ płede-
v m jejich um st n na strÆnce, tlou ky jejich Łar a sytosti vypln n ch ploch. Płi
oboustrannØm tisku je ideÆln łe it um st n obrÆzkø v rÆmci celØ dvoustrany.
Velmi opatrn je nutno volit parametry obtØkÆn obrÆzku okoln m textem (viz
pł klady v e). OptimÆln je stav, kdy je obrÆzku vymezen obdØln kov rÆmec płes
celou łku sazebn ho obrazce ten je obtØkÆn pouze shora a zdola, tak e k jeho
interakci s textem prakticky nedochÆz . U rÆmec je nutno płisadit k levØmu Łi
pravØmu okraji obrazce, aby byl obtØkÆn pouze z jednØ boŁn strany. ObtØkÆn
obrÆzku z obou stran Łi dokonce podle nepravidelnØ hraniŁn kłivky je nevhodnØ,
nebo text je pak nepłehledn a zpravidla je vysokÆ i frekvence v skytu d len ch
slov a nedostateŁn zapln n ch łÆdek.
Jednotn pro v echny obrÆzky v dokumentu se vol łka mezery mezi jejich
hranicemi a okoln m textem (5 a 10 mm vodorovn i svisle) a formÆt popiskø
(titulkø) i pł padn ch rÆmeŁkø.
Pokud obrÆzek nen łe en celostrÆnkov , mus se souŁasn s n m na strÆnku
vej t aspo tłi łÆdky textu. MØn ne osm łÆdek se v ak obrÆzkem ned l pokud
je tedy obrÆzek svisle uzavłen uvnitł textu, mus b t nad n m i pod n m uvedeny
aspo Łtyłi łÆdky.
Na um st n obrÆzku mÆ vliv dokonce i jeho obsah: pohledy osob a płedm ty
ve vodorovnØm pohybu by m ly sm łovat ke hłbetu knihy a obrÆzek krajiny s oblo-
hou by m l b t płisazen k horn mu okraji strÆnky. V echny nale ato um st nØ
celostrÆnkovØ obrÆzky mus b t orientovÆny tak, aby jejich doln okraj byl um st n
vpravo, nezÆvisle na pozici obrÆzku v rÆmci dvoustrany (ŁtenÆł pak otÆŁ knihu
v dy ve stejnØm sm ru). Stejn jako obrÆzek mus b t orientovÆn i pł padn jeho
popisek a legenda.
18
Pł klady vhodnØho um st n textem
obtØkanØho obrÆzku
III. Sazba textu
Text je Łlen n na odstavce, łÆdky, slova a znaky. Znaky uvnitł slov se płisazuj
t sn , vizuÆln mezery mezi nimi jsou jejich souŁÆst a v pł pad potłeby mohou
b t roz łeny nebo zœ eny prostrkÆn m. Slova se odd luj manuÆln , odd lovaŁem
je mezislovn mezera. Ædky vznikaj automatick m nebo i ruŁn m zalomen m
textu na potłebnØm m st , podle aktuÆln łky sloupce sazby a odsazen łÆdky od
jeho okrajø. Odstavce se lÆmou ruŁn v dy.
LÆmÆn odstavcø Prøm rn poŁet łÆdek v odstavc ch zÆkladn ho textu mus
b t dostateŁn , jinak je text vizuÆln roztrhan v døsledku ŁastØho v skytu vstup-
n ch a v chodov ch łÆdek odstavcø. Vstupn łÆdky toti jsou zpravidla odsazenØ
a v chodovØ zase neœplnØ. Ze stejnØho døvodu by nem l b t pł li vysok poŁet
titulkø, kterØ jsou zase odd lenØ od okoln ho textu svisl mi mezerami. Titulky by
m ly b t vesm s jednołÆdkovØ, aby jen m rn o ivovaly vzhled strÆnky.
Płi d len odstavce rozhran m strÆnek Łi sloupcø resp. vlo en m obrÆzkem
nesm vznikat tzv. parchanty osamocenØ łÆdky. Odstavec sm b t rozd len jen
tak, aby v ka dØ jeho ŁÆsti zbyly nejmØn dv łÆdky. Titulky b t d leny nesm , ani
nesm b t odd leny od nÆsleduj c ho textu posledn m odstavcem na strÆnce, ve
sloupci Łi płed obrÆzkem nikdy nesm b t titulek.
LÆmÆn łÆdek Ædka sm b t zalomena mezi slovy textu a mimo titulky i uvnitł
slov, d len m slova mezi jeho slabiŁn mi ŁÆstmi. Vstupn łÆdka a v echny vnitłn
łÆdky odstavcø zÆkladn ho textu mus b t zalomeny tak, aby byly dostateŁn plnØ.
Ædky v cełÆdkov ch titulkø zapln ny b t nemus , av ak optickØ t i t odstavce
titulku nesm le et v jeho doln ŁÆsti.
Døvodem pro korekci zalomen łÆdek v odstavci by m l b t krom v skytu
łÆdek ł dk ch (nedostateŁn zapln n ch) i v skyt tzv. łek. eky vznikaj svisl m Łi
ikm m kryt m mezer mezi slovy ve tłech a v ce sousedn ch łÆdkÆch. Negativn
estetick œŁinek łek roste s jejich dØlkou a s łkou zœŁastn n ch mezer.
Neodd litelnØ prvky K zalomen łÆdky nesm doj t płed jednocifern m Ł slem
bez m rnØ jednotky, mezi łÆdov mi skupinami cifer uvnitł Ł sla, mezi Ł slem
a znaŁkou m rnØ jednotky, mezi zkratkou akademickØho titulu a jmØnem, mezi
zkratkou jmØna a pł jmen m, za dnem v Ł selnØ reprezentaci kalendÆłn ho data
ani za jednop smennou płedlo kou Łi spojkou (v nouzi je pł pustnou v jimkou
minuska a ). Ji płi połizovÆn textu je proto vhodnØ vklÆdat na pł slu nÆ m sta
neodd litelnou mezeru m sto mezery obyŁejnØ.
19
D len slov Podle pravidel ŁeskØho pravopisu mohou b t d lena pouze slova
v ceslabiŁnÆ, a to na hranic ch slabik. Pokud hranice slabik nejsou złetelnØ nebo
pokud existuje v ce mo nost , płihl se k jazykovØ struktułe slova. Slo enÆ slova
se proto płednostn d l ve vu (zem -|koule) a od slov se złetelnou płedponou
nebo se souhlÆskou zaŁ naj c pł ponou se płednostn odd luje tato płedpona
(płe-|tlak) resp. pł pona (medo-|vost). Nen -li pøvodn skladba slova v souŁasnØ
dob ji patrnÆ, lze jej d lit na jakØkoliv slabiŁnØ hranici (se-|s-|t-|ra).
Ciz slova mohou b t d lena podle stejn ch pravidel jako slova ŁeskÆ, tedy
podle v slovnosti v Łe tin (Bo-|cca-|ccio), nebo i zpøsobem, kter je obvykl
v pł slu nØm jazyce (Boc-|cac-|cio).
Grafickou reprezentac rozd lovn ku (d lic ho znamØnka) je znak spojovn k.
Płisazuje se t sn za œvodn ŁÆst rozd lenØho slova na konci łÆdky (kara-|vana)
resp. i płed zb vaj c ŁÆst slova na zaŁÆtku dal łÆdky, pokud je d leno slo enØ
slovo na pozici łÆdnØho spojovn ku (Łesko-|-anglick ). TakovÆ slova proto mus
b t obvykle d lena ruŁn , nebo sÆzec programy ani textovØ editory v t inou toto
specificky ŁeskØ pravidlo nerespektuj .
TypografickÆ pravidla rozd lovÆn slov jsou v n kter ch aspektech pł sn j
ne pravidla pravopisnÆ. Za nevhodnØ se pova uje takovØ rozd len slova, kterØ
ponechÆ v jeho œvodn Łi koncovØ ŁÆsti mØn ne tłi znaky (o-|hrada, ohra-|da),
vŁetn d lic ch spojovn kø a interpunkŁn ch znamØnek. ÆdnÆ z odd len ch ŁÆst
slova takØ nesm m t vulgÆrn Łi jin m zpøsobem nevhodn v znam (pum-|piŁka).
Z estetickØho hlediska nen vhodnØ d lit slova na posledn ch łÆdkÆch strÆnek
a sloupcø, v titulc ch a v posledn ch slovech odstavcø.
Negativn estetick œŁinek mÆ takØ vysokÆ frekvence v skytu d len ch slov.
V odstavc ch zarovnan ch do bloku by se nem la d lenÆ slova vyskytovat ve v ce
ne tłech sousedn ch łÆdkÆch. Rozd lovn ky (a interpunkŁn znamØnka s velkou
sv tlost teŁky, ŁÆrky, uvozovky apod.) toti tvoł na konc ch v ce sousedn ch
łÆdek tzv. ebł k, kter naru uje optickou hladkost okraje sazebn ho obrazce.
¨astØmu d len slov a v skytu ebł kø nelze ov em zabrÆnit ve v cesloupeŁnØ
sazb . N kterØ sÆzec programy proto zm r uj negativn œŁinek ebł kø pomoc
tzv. zav enØ interpunkce płi aktivaci pł slu nØ volby jsou rozd lovn ky a vybranÆ
interpunkŁn znamØnka zav eny za okraj obrazce sazby.
łky mezer Implicitn hodnota zÆkladn łky mezislovn mezery je souŁÆst
definice pou itØho p sma. U obyŁejn ch p sem se pohybuje okolo tłetiny Łtver-
Ł ku, tj. okolo tłetiny pou itØho stupn p sma (zœ enÆ p sma maj samozłejm
zœ enØ i proporce mezer). SkuteŁnÆ łka mezer se pak podle potłeb zarovnÆn
textu k okrajøm łÆdky mø e m nit zhruba mezi Łtvrtinou a polovinou ŁtverŁ ku
( łkou p smen i a n ). Płi u ch mezerÆch ji nejsou złetelnÆ rozhran slov
a płi mezerÆch ir ch je text opticky roztrhan .
20
V typograficky ambici zn ch dokumentech se sÆz ve zvlÆ tn ch pł padech
nam sto mezislovn ch mezer variabiln łky konstantn mezery œzkØ (Łtvrtina
ŁtverŁ ku) resp. irokØ (polovina ŁtverŁ ku). zkÆ mezera nÆle za ŁÆrku a za
teŁku, za uzav rac a płed otev rac oblou uvozovku a za apostrof na konci slova
(vesm s kvøli velkØ optickØ sv tlosti t chto znakø), płed i za ampersand (&),
mezi łÆdovØ skupiny cifer uvnitł Ł sla, mezi prvky v Ł selnØ reprezentaci kalendÆł-
n ho data, mezi paragraf a Ł slo (§ 22) a mezi Ł slo a znaŁku m rnØ jednotky
(22 m). irokÆ mezera se sÆz mezi slovy verzÆlkov ch titulkø a m sto chyb j c ch
cifer płi zarovnÆvÆn Ł sel ve sloupci.
Interpunkce ZÆkladn mi interpunkŁn mi znamØnky jsou ŁÆrka, stłedn k, teŁka,
dvojteŁka, otazn k a vykłiŁn k. Płisazuj se k płedchoz mu textu t sn a od textu
nÆsleduj c ho se odd luj mezerou, pokud za nimi nenÆsleduje dal interpunkŁn
znamØnko. V tnÆ teŁka se nep e na konc ch titulkø a podobn ch prvkø, kterØ
jsou od okoln ho textu dostateŁn odd leny grafickou œpravou.
Uvozovky V ŁeskojazyŁnØm textu jsou typograficky pł pustnØ pouze uvozovky
dvojitØ oblØ (typ 9966), jednoduchØ oblØ (typ 96) a uvozovky »lomenØ«. Jako
zÆkladn se pou vaj jednotn v celØm dokumentu bu uvozovky dvojitØ oblØ
nebo lomenØ a jako vnołenØ uvozovky jednoduchØ oblØ.
Obecn se uvozovky płisazuj k textu uvnitł t sn , av ak st kaj c se vn j
dvojitØ oblØ a vnitłn jednoduchØ oblØ uvozovky mus b t opticky odd leny prostr-
Łen m ( text text ) o velikosti jednØ a dvou desetin ŁtverŁ ku (prostrŁen mÆ b t
złetelnØ, av ak u ne mezera). Je-li v uvozovkÆch celÆ v ta, p e se uvnitł
i interpunkŁn znamØnko, kter m je ukonŁena: Jdu domø, oznÆmil.
ZÆvorky Ve funkci textov ch zÆvorek sm b t pou ity zÆvorky (oblØ), [hranatØ],
{slo enØ} nebo ÆlomenØæ. Znaky lomen ch zÆvorek se ov em v b n ch p smech
nevyskytuj . Jednotn v celØm dokumentu se pou vÆ jedin typ zÆkladn ch zÆvo-
rek a jin typ zÆvorek vnołen ch.
K uzavłenØmu textu se ob zÆvorky płisazuj t sn , zat mco od textu vn j ho
se odd luj mezerou. Bezprostłedn nÆsleduj c interpunkŁn znamØnko se v ak
k uzav rac mu znaku zÆvorky płisazuje t sn . Pokud se uvnitł zÆvorky nachÆz
celÆ v ta, vklÆdÆ se dovnitł i jej ukonŁovac interpunkŁn znamØnko.
Tłi teŁky Nahrazuj nevysloven text (jako pomlŁka), vypu t n text (napł klad
nepodstatnou ŁÆst citÆtu) nebo ŁÆst v Łtu. SÆz se znakem trojteŁka ( ), kter mÆ
v proporcionÆln ch p smech pon kud v t sv tlost ne tłi soused c teŁky (...). Płi
nÆhrad ŁÆsti v Łtu se trojteŁka od płedchoz ho textu odd luje mezerou, jinak se
płisazuje t sn . V tnÆ teŁka se za trojteŁkou ji nep e.
21
PomlŁka Ka dØ proporcionÆln p smo obsahuje dva znaky, kterØ lze pou t ve
funkci pomlŁky irokou em-pomlŁku ( ) a u en-pomlŁku ( ). Em-pomlŁka
mÆ łku ŁtverŁ ku Łili aktuÆln pou itØho stupn p sma, łka en-pomlŁky je
płesn poloviŁn . V ŁeskØ typografii nemaj tyto pomlŁky odli n v znam, proto je
dovoleno pou vat jednotn v celØm dokumentu kteroukoliv z nich. Na psac ch
stroj ch pomlŁka chyb , proto se nahrazuje spojovn kem (-). V ti t nØm textu je
ov em zam ovÆn pomlŁky a spojovn ku nepł pustnØ.
ZÆkladn funkce pomlŁky spoŁ vÆ ve v razn j m odd lovÆn v tn ch celkø,
ne jakØ poskytuje ŁÆrka. Nesm pak b t zalomena na zaŁÆtek łÆdky a sÆz se
s mezerami po obou stranÆch: DobrØ pivo nejlØpe Budvar neodm tnu!
DÆle mø e b t pomlŁkou vyjÆdłena nedokonŁenÆ my lenka Łi jej nevyslovenÆ
ŁÆst. NÆsleduj c interpunkŁn znamØnko se pak k pomlŁce płisazuje t sn , v tnÆ
teŁka se v ak ji nep e: Nech m b t, ty ! Nebylo to œpln patnØ, ale
¨asto se pomlŁka pou vÆ m sto uvozovek pro uvozen pł mØ łeŁi nebo jako
grafick prvek, oznaŁuj c polo ku v Łtu. Sm se pak vyskytovat i na zaŁÆtku łÆdky
a odd luje se mezerou.
Jinak mø e b t pomlŁka pou ita takØ jako odd lovaŁ mez rozsahu a v dal ch
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 413,80 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz