- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálruba ve 3 fázích:
a) trávení a vstřebávání - štěpení látek sliznicí střevní a jejich případné ukládání do
rezerv. Např: polysacharidy - štěpeny na jednoduché cukry, tuk na glycerol a mastné
kyseliny. Energetický zisk je v této fázi malý.
b) tato fáze probíhá v játrech nebo v jiných orgánech, jednoduché produkty jsou
částečně oxidovány , takže vzniká H2O a CO2 a jedna ze základních energetických
kyselin jako meziprodukt (kys. octová ze sacharidů atd.) - během této fáze se uvolní
asi 30% energie.
c) konečná fáze - úplná oxidace kyselin z 2. Fáze po cestě zvané cyklus kyseliny
citrónové (Krebsův), jehož konečným produktem je CO2 a H2O se současným ziskem
60% energie. Uzavírá se definitivní využití všech živin obsahujících uhlík.
Využití energie z roštěpených látek přímo buňkou - zprostředkují slož. cestou
makroergní fosfáty (ATP).S trochou fantazie by jsme mohli přirovnat ATP k jakési
měně, kterou se v těle platí při všech pochodech a změnách.
Výdej a příjem by měl být v rovnováze, veškeré přeměny živiny jsou svou povahou
energetické.
34. Činnost močového systému
Patří sem: - ledviny ,močovody, moč. měchýř, moč. roura
Ledviny - párový orgán , skládá se z kůry a dřeně a jednotkou je nefron.
mají zaúkol - vylučovat odp. látky
- stálost vnitřního prostředí
- řízení KT
Ledvinné mechanismy: v ledvině je dvojí síť vlásečnic: glomerulární (primární moč) a
tubulární. (v dřeni).
Ledviny provádějí - glomerulární filtraci (při normálním krevním tlaku se profiltruje
v glomerulech 120 ml primární moči za minutu)
- tubulární - vstřebávání - v kanálku I. řádu se vstřebává 80-87 %
tekutiny a Na Cl (slouží jako sodíková pumpa).Moč se nezřeďuje.Nasávací
schopnost cévní sítě kanálků je podmíněna koloidně
osmotickým tlakem.Kanálek II. řádu - dokončit koncentraci moče.
- vylučování (definitivní moč)
- přeměnu látek. (schopnost tubulu ledvin vytvářet
některé látky přímo, např: amoniak
Mimo ledvinné mechanismy: o funkci ledvin rozhoduje vegetativní nerstvo
Při fyzické zátěži prokrvení ledvin klesá.
Moč - je to čirá světle žlutá tekutina typického zápachu. Vytvořená moč se močovody
dostává do měchýře kde se hromadí a moč. rourou dostává na venek. Denně se močí
vyloučí asi 35 g organických (močovina, kreatin, kyselina močová) 25 g
anorganických (Na Cl, K, hořčík, Ca) látek. Jsou tam jen stopy bílkovin - nepatrné
množství. Při vyšším množství - ukazuje na zánět ledvin. Močení je řízeno kůrou
mozkovou.
Řízení diurézy - množství moči vytvořené ledvinami za časovou jednotku. Nervové
řízení - vegetativní nerv. pletení, sympaticus rozšiřuje ve svalech a zužuje
v ledvinách. Látkové řízení - větší význam - antidur. h (tvorba primární a defin.
Moči)
35. Funkce hypofýzy a štítné žlázy
Hypofýza (podvěsek mozkový) Þ adenokypofýza - (přední lalok.), a zadní lalok
(neurohypofýza)
Adenohypofýza - vydává do oběhu tyto hormony
- somatotropní (STH) - růstový hormon (vliv na metabolismus bílkovin)
- thyreotropní (TTH)- ovlivňuje činnost štítné žlázy
- adrenokortikotropní (ACTH) - ovlivňuje činnost kůry a dřeně nadledvin
- gonadotropní - FSH, LH,LTH - menstruace, tvorba spermíí
- melanofor - MSH - tvorba pigmentu
Neurohypofýza - zadní lalok
- antidiuretický hormon (ADH)- snižuje prokrvení ledvin - tvorba moči
- oxytocin - stahy dělohy při porodu.
Endokrinní systém - slinivka břišní žlázy s vnitřní sekrecí, řízení: vodní a inter
hospod.,reprodukce, růstu a zrání
- nadledvinky (výživy, metabolismu, tělesné teploty, krevního
objehu)
- varlata
- vaječníky
- štítná žláza + příš. tělíska
Štítná žláza - největší endokrinní žláza, párová 2 laloky u chrupavky štítné žlázy. Řídí
metabolismus a jód. Podporuje syntézu vitamínu A v játrech. Nedostatečnosti štítné
žlázy vede k opoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismu). Nadměrná činnost
® podrážděnost, zrychlení srdečního tepu, hubnutí, nadměrná tvorba tepla ®
zvětšení štítné žlázy.
36. Význam a činnost nadledvin a vnitřní sekrece slinivky břišní
Nadledviny Þ na horním pólu ledvin
Þ kůra a dřeň
Kůra: Glukortikoidy (kortizon) - tvorba cukrů z tkáňových bílk., učinkek:
protizánětlivý, protialergický
Mineralokortikoidy (aldosteron) - zadržuje Na+ a H2O, přenos nervových
vzruchů, zvyšuje KT, minerály
Antrogeny, pohl. hormony (testosteron - muži, estrogen - ženy, gestageny-
ženy) - rozvoj pohlavních orgánů
Dřeň: Adrenalin - rozšiř. sval. cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního
svalu, svalovina průdušek
Noradrenalin - celkové zúžení cév a zvýšení KT(KT).
lipidy, mastné kyseliny, koenzym A, vitamín C
Slinivka břišní Þ její převážnou část tvoří buňky produkující paktreat. šťávy.Mezi
shluky buněk jsou Langerhansovy ostrůvky - produkují 2 hormony do krve -
produkce insulinu - snižuje hladinu glukózy v těle
- produkce glukagonu - opačný účinek
37. Funkce pohlavních žláz
Varlata (testes) - složeny z varlat,umístěných v šourku. Tvoří se zde mužské
hormony, androgeny (testoteron, androsteron) - jsou produkovány mezi 13-15
rokem. Hormony ovlivňují tvorbu spermíí. ® růst a rozvoj mužských pohl. orgánů,
vznik muž. sekund. pohl. znaků
® podporuje tvorbu bílkovin v těle
® má anabolický účinek - mohutnější rozvoj koster. svalstva
u mužů urychluje
uzavírání růstových
štěrbin
Vaječníky (ovaria) Þ jsou složeny z kůry a dřeně. V kůře jsou vaječné míšky z vajíčky,
pod kůrou folikuly v nich zraje vajíčko. Prasklý folikul se mění na žluté tělísko.
Cyklické změny vyvolané hormony (FSH, LH, estrogeny, progestin). Estrogeny -
vývoj sekundárních pohlavních znaků, růst ženských pohlavních orgánů, vývoj
sexuálního chování
Gestageny, Progesteron - žluté tělísko, placenta, cílem je zajistit co nejlepší podmínky
pro případné těhotenství
Plodové lužko vytváří během těhotenství choriongonadotropin - působí na žluté těl. -
produkuje též estrogeny
38. Podstata svalového stahu a jeho energetické zdroje
Kontrola svalu - mech. odpověď, která nastává v průběhu sval. vzruchu
Molekulární podklad stahu (sarkomer) se vysvětluje zasunutím svalových bílkovin
myozinu a aktinu do sebe - aktyomyozin
Typy kontrakcí
izometrická - bez patrného zkrácení délky svalu, změna napětí, ale nekoná vnější
práci.
Izotonická - patrné zkrácení svalu, nemění se napětí a sval koná vnější práci.
Excentrická - brzdící činnost svalu, prodloužení svalu (posilovna)
tetanická - opakovaná aktivace kontrakcí křeč
Energie - anaerobně - uvolnění E rychle a krátce
- aerobně - uvolnění E pomalu a dlouho
Morfologie koster. svalu
svalové vlákno - extrafulsální (zajišťuje kontrakci - stah)
- intrafulsální (sv. vřeténko - popriorecepce)
svalové vlákno - červené (vytrvalostní)
- něco mezi
- bledé (rychlostní)
myofibrily - kontraktilní bílkoviny (jsou tvořeny filamenty)
filamenta - myosin aktyomyosin
- aktin
tropinin umožňuje spojení aktinu a myosinu v aktomyosin
tropomyosin
Sarkotubulární systém - každá myofibrila je obklopena sarkoplazmat. Retikulem
®tvoří neprav. síť kolem každé myofibrily (systém kanálků a vakuol).
Transverzální tubuly -tvoří síť, pronikající jednotlivými sval. fibrilami (rychlý přenos
akčního potenciálu ke všem fibrilám svalu).
Elektrické jevy - klid. potencionál asi 90 mV = membr. je polarizována depolarizací
(Na do buněk) ® vzniká akční potenciál + 35 mV (nitro bky se stane proti povrchu
pozitivním.)
akční potencionál - vede k podráždění sousedního úseku sval. vlákna, kde se tento
děj opakuje. Vlna el. podráždění se šíří sv. vláknem, které odpovídá kontrakcí.
Základ kontrakce a relaxace - zkracování stažlivých elementů svalu se uskutečňuje
klouzáním myosin. vláken po aktinových.
Čáry se při kontrakci přibližují, při relaxaci oddalují.
Energie zdroje sval. činnosti Þ zdroje e. pro sval. kontrakci
1. ATP - přímý zdroj - zapotřebí O2
ATP + H2O ® ADP + P + ENERGIE
spojení s vodou mezi fosfat. zbytky je spojena s množstvím En.
CP - creatinfosfát, nepřímí zdroj - bez O2
ADP + CP ® ATP + C ( CO2 - nespotřebujeme). ATP se resyntezuje z ADP připojením
fosfát. skupiny, energii k tomu poskytuje CP.
Resyntéza z ATP a z ADP
ADP + ADP ® ATP + AMP (aden. monofosf.)
2. Zdroje pro resyntézu ATP a CP. (ener. substrát - pro vznik zakl. ATP)
Sacharidy: anaerobně: glukóza + 2 ATP = 4 ATP + LA (kys. mléčná)
aerobně: glukóza + 2 ATP + O2 = 38 ATP +CO2 +H2O
Tuky - glycerol a mast. kys. bohatý zdroj energie pouze aerobně.
MK + O2 =130 ATP + CO2 + H2O
39. Fyziologické vlastnosti kosterního svalu, druhy svalové práce
Podnět pro svalový stah přechází po motorickém nerv. vlákně. Jedno vlákno inervuje
více sval. vláken ® tzv motorická jednotka.
Sval (kosterní) obsahuje: 70 - 80% H2O ® zbytek tvoří sušená bílkovina.
Aktin x myosin - 80% bílkoviny
- 20% l. nebílkovinné (ústroj + neústroj)
myoglobin Þ svalové barvivo, hemoglobin má schopnost dočasně vázat O2 - uvolňuje
se tehdy když přísun O2 krví nestačí krýt požadavky svalu. Červená vlákna obsahují
více myoglobinu (než bledá)
látky nebílkovinné Þ neústrojné: K - uvnitř sv. buňky, Na (sodík) - vně sv. buňky .
Význam pro klidový potenciál, Ca, Mg
Þ ústrojné: tuky, glykogen, ATP, CP - energie CP je zásobárnou pro
ATP, poskytuje ATP kys. fosforečnou
Vlastnosti svalu: dráždivost (vzruch sval. buňky)
pružnost (mechan. vlastnost)
sval. stah - rychlé zkrácení délky (při reakci na podnět)
sval. tonus - stálé napětí svalu
Druhy sv. práce: sval koná práci ve fyzik. smyslu - negativní p. - excentrická - brzdící
pohyb sv., chycení míče
- pozitivní p. - koncentrická - uvádí-li sval
v pohyb těleso, hody, vrhy
40. Funkční vlastnosti tkáně (buňky, přenos vzruchu, receptory
Buňka - buněčná membrána, protoplasma, Golgiho ap., Endoplazmatické retikulum,
ribozomy, mitochondrie - zdroje energie, jádro - DNA, RNA
Přenos vzruchu Þ projev základní schopnosti živé hmoty ® drždivost ® děje se po
nervovém či svalovém vláknu ® a to přechodem z membránového potenciálu na
akční potenciál.
Receptory Þ zařízení, kt. přeměňuje podněty na nervové vzruchy. Podnět - prahový -
vyvolává pocit
41. Funkční rozdělení nervstva (CNS, PNS - senzitivní, senzorické, motorické,
vegetativní)
CNS - mozek a mícha páteřní - koncový mozek, mezimozek, stř. mozek, varol. most,
mozeček, prodl. Mícha
- páteřní mícha Þ příjem a zpracování informací
Periferní NS - motorická - od buněk CNS ke svalům (hybná)
- senzitivní - od čidel k CNS (cítivá)
- autonomní - řízené uvnitř. org. (vegetat. - symp. - parasymp) - dráhy
odstředivé (z PNS do CNS)
- dostředivé dráhy (aferentní)
- nervy - senzitivní, senzorické
Receptory
- mechanoreceptory - změny tlaku (v kůži, sliznicích), vibrace (uvnitř. uch. +
rovnovážn. Ústrojí), napětí a natažení svalu (svalová vřeténka a šlachová tělíska).
- termoreceptory - teplo, chlad
- chemoreceptory - chuťové, čichové, bolestivé
Vegetativní nervy Þ sympatikus ® vystupují z míchy krční, hrudní a bederní
s místními nervy
Þ parasympatikus ® vystupují z mozku společně s mozk. nervy a
z křížové míchy
Působení S a P je protichůdné - činnost orgánů v rovnováze. Zakončení S produkce -
adrenalin, noradrenalin.
42. Základní funkce oblastí CNS
Prodloužená mícha Þ řízení dýchání srdeční frkvence, TK, pohyby trávicího ústrojí
(polykání, kýchání, kašel, zvracení)
Varol. most Þ produkce slin a slz, tzv. retikulární formace - ochabují ® spánek
Mozeček Þ purkyň. buňky (nejsložitější), koordinace úmyslných pohybů, regulace
sval. napětí, rovnováha
Střední mozek Þ nejmenší oddol, zrak. a sluch. nerv končí, začátek okohybných
nervů
Mezimozek Þ řízení tělesné teploty, regulace H2O, spánku a bdění, reflexní centra,
látk. výměna v tkáních
Koncový mozek Þ 2 hemisféry, překrývá ostat. části mozku,
limbický systém (okolo III. komory)- komplexní instinkt chování , - paměť, - vrozené
prvky chování
Páteřní mícha Þ nejnižší reflexní ústředí
43. Funkce čidel. Kožní čití a propriocepce
Þ zachycují z prostředí podněty (mechanické, chemické, tepelné, elektromagnetické).
Čidlo (analyzátor) má 3 části:
- z perifer. Konce se spec. buňkami s vysokou citlivostí : extenzory - z vnějšku
interoreceptory - z vnitř. prostř.
proprioreceptory - ze svalů, šlach a
kloubů
- z dostředivých nerv. drach (spojující receptory s mozkovou kůrou)
- z korové části kde je prováděn rozbor
čidlo statické - pro vnímání polohy souč. vnitř. ucha
čidlo kinetické - pro vnímání pohybu
chemoreceptory -čich, chuť
mechanoreceptory - Messner (tlak), Vater - Pacienho (hmat)
radioreceptory - smysl - zrak - tyčinky (světlo, tma)
čípky (barvy)
Kožní čití a propriorecepce
Kožní receptory registrují podněty: tlakové, dotekové, bolestivé, tepelné, chladové,
elektromagnetické
Dotekové receptory Þ vnímáme dotek a tlak v místech kde tyto receptory jsou - u
kořene vlasu (hmatové chlupy)
Vnímání bolesti Þ primární ostrý počet bolesti následuje tupý počet ® obranné
reflexy ® citlivé na bolest jsou kůže, svaly, kosti i vnitřní orgány ( ty jsou citlivé i na
chemické změny)
Teplota a chlad Þ termoreceptory - vnímáme změny teploty - ne její absolutní
hodnotu
- receptory pro chlad - při 10 - 25°C
- receptory pro teplo - při 25 - 40°C
Nad 40°C a pod 10°C zanikají reakce termoreceptorů a dráždí se receptory bolesti.
Propriorecepce Þ hluboká citlivost - svalů, šlach, kloubů - kloubní tělíska
receptory - svalová a šlachová vřeténka ® z nich vycházejí senzitivní nervová vlákna
do CNS a zpět vstupují motorická vlákna z CNS.
Svalová v. ® dráždí se změnou délky
Šlachová v. ® změnou napětí svalu
Význam: vnímáme sílu při pohybu
hmotnost předmětů
pro správný průběh pohybu ® kontrola pohybu
44. Mechanismy a systémy k udržení homeostázy
Homeostáza je stálost vnitřního prostředí. Vnitřní prostředí tvoří: krev, míza z tkáň.
mok. Z krve vzniká tkáň. mok ® z něho se tvoří míza. Buňky tkání z krve neustále
odčerpávají živiny a odevzdávají do zplodiny metabolismu ® změna se rychle upraví
- vnitřní prostř. je stálé.
Fce homeost: udržení osmotického tlaku
udržení pH
udržení exkreční fce
udržení termoregulační fce
Musí být udržovaná koncentrace někt. Iontů, obsah H2O, glukózy, obsah O2 a CO2
45. Anaerobní práh a jeho stanovení (Conconiho test ad.) neúplný
Anaerobní práh = intenzita zatížení, při níž se přechází z převážně aerobního do
převážně anaerobního získávání energie pro svalovou práci.
- ukazatel aerobních schopností
- je předěl mezi převážně oxidativním (aerobním) a převážně neoxidativním
(anaerobním) krytím energetických nároků
- je to určitý časový úsek v průběhu stupňovaného zatížení, kdy začne prudce
narůstat podíl neoxidativní úhrady energie spolu s kumulací krevního
laktátu
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 192,80 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz