- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálÚvod
1. Co je správně?
:r1 Jeden bit má osm bajtů.
:r2 Jeden bajt má osm bitů.
:r3 Jeden bajt je složen ze dvou nebo čtyř slov.
r2 ok
2. Nejmenší adresovatelná jednotka paměti je
:r1 kapacita místa v paměti, které má vlastní adresu.
:r2 nejmenší hodnota adresy v paměti.
:r3 nejmenší číslo, které lze do paměti uložit.
:r1 ok
3. Nejmenší adresovatelná jednotka paměti typicky je
:r1 1 bit
:r2 8 bitů
:r3 16 bitů
:r2 ok
4. 1 KB je
:r1 1000 B
:r2 1048 b
:r3 1024 B
:r3 ok
5. 220 bajtů je
:r1 256 KB
:r2 512 KB
:r3 1 MB
:r4 2 MB
:r5 4 MB
:r3 ok
6. Architektura počítače "von Neumann" obsahuje
pravidlo:
:r1 Počítač obsahuje procesor, DMA kanál, operační
paměť a V/V zařízení.
:r2 Počítač obsahuje operační paměť, ALJ, řadič a V/V
zařízení.
:r3 Počítač obsahuje procesor, DMA kanál a operační
paměť.
:r2 ok
7. Architektura počítače "von Neumann" obsahuje
pravidlo:
:r1 Údaje a instrukce jsou vyjádřeny binárně.
:r2 Údaje a instrukce jsou vyjádřeny číselně.
:r3 Údaje a instrukce jsou vyjádřeny slovně.
:r4 Instrukce se v assembleru píší zkratkou.
:r1 ok
8. Paměť o maximální kapacitě 1M adresovatelných míst
musí mít adresovací sběrnici širokou právě
:r1 32 bitů
:r2 21 bitů
:r3 20 bitů
:r4 30 bitů
:r3 ok
9. Paměť o maximální kapacitě 1G adresovatelných míst
musí mít adresovací sběrnici širokou právě
:r1 32 bitů
:r2 21 bitů
:r3 20 bitů
:r4 30 bitů
:r4 ok
10. Jaká je správná posloupnost seřazená podle velikosti
uchovávané
informace od nejmenší po největší?
:r1 bit, slovo, bajt
:r2 bit, bajt, slovo
:r3 bajt, slovo, bit
:r4 bajt, bit, slovo
:r5 slovo, bajt, bit
:r2 ok
11. Paměť RAM
:r1 se řadí mezi paměti se sekvenčním přístupem
:r2 je určena pouze ke čtení
:r3 je určena ke čtení i k zápisu
:r4 se řadí mezi periferní paměti
:r3 ok
12. Program řídící činnost automatické pračky patří
typicky do kategorie
:r1 hardware
:r2 bestware
:r3 firmware
:r4 adware
:r5 spyware
:r3 ok
13. Jednotka informace 1 slovo (1 word) odpovídá
:r1 žádná z odpovědí není správně
:r2 2 B
:r3 32 b
:r4 64 b
:r5 všechny odpovědi mohou být správně
:r5 ok
14. 24bitová adresová sběrnice dokáže adresovat
paměťový prostor o kapacitě
maximálně (adresovatelná jednotka je bajt):
:r1 4 MB
:r2 16 MB
:r3 1 GB
:r4 4 GB
:r5 16 GB
:r2 ok
15. Mezi různými typy pamětí nejmenší kapacitu má
obvykle
:r1 registr
:r2 vnitřní (operační) paměť
:r3 vnější (periferní) paměť
1
:r1 ok
16. Mezi různými typy pamětí je z hlediska přístupu
nejrychlejší pamětí
:r1 registr
:r2 vnitřní (operační) paměť
:r3 vnější (periferní) paměť
:r1 ok
17. Paměť se sekvenčním přístupem
:r1 má vždy kratší přístupovou dobu k datům než paměť
s přímým přístupem
:r2 při přístupu k místu s adresou n projde nejdříve
adresy 0-(n-1)
:r3 je typicky paměť typu registr
:r4 je typicky vnitřní (operační) paměť
:r5 má typicky velmi nízkou přístupovou dobu
:r2 ok
18. Která charakteristika neplatí pro paměť typu registr?
:r1 velmi malá kapacita
:r2 energeticky nezávislá
:r3 velmi nízká přístupová doba
:r4 paměť s přímým přístupem
:r5 slouží pro krátkodobé uchování právě zpracovávaných
informací
:r2 ok
19. Která charakteristika platí pro paměť typu registr?
:r1 kapacita v řádu desítek GB
:r2 energeticky nezávislá
:r3 paměť s přímým přístupem
:r4 slouží pro dlouhodobé uchování informací
:r5 při přístupu k místu s adresou n projde nejdříve
adresy 0-(n-1)
:r3 ok
20. V architektuře "von Neumann" má dekódování
instrukcí na starost
:r1 řadič
:r2 aritmeticko-logická jednotka
:r3 procesor
:r4 operační paměť
:r5 V/V zařízení
:r1 ok
21. Které tvrzení neplatí pro von Neumannovu
architekturu?
:r1 Program je uložen v paměti oddělené od paměti pro
data.
:r2 Počítač obsahuje operační paměť, ALJ, řadič a V/V
zařízení.
:r3 Program je uložen v paměti spolu s daty.
:r4 Instrukce jsou vyjádřeny binárně.
:r5 Data jsou vyjádřena binárně.
:r1 ok
22. Stavová hlášení jsou v architektuře "von Neumann"
zasílána:
:r1 aritmeticko-logické jednotce
:r2 operační paměti
:r3 řadiči
:r4 V/V zařízení
:r5 procesoru
:r3 ok
23. Které tvrzení o koncepci Johna von Neumanna
neplatí?
:r1 Program se umístí do operační paměti přes ALJ
pomocí vstupního zařízení.
:r2 Data se umístí do operační paměti přes ALJ pomocí
vstupního zařízení.
:r3 Jednotlivé kroky výpočtu provádí aritmeticko-logická
jednotka.
:r4 Mezivýsledky jsou ukládány do operační paměti.
:r5 Po skončení jsou výsledky poslány přes řadič na
výstupní zařízení.
:r5 ok
24. Doslovný překlad zkratky RAM je
:r1 Rewrite And Machine
:r2 Random Access Memory
:r3 Record Access Memory
:r2 ok
25. Jedno slovo obyčejne nemá
:r1 1 slabiku
:r2 2 slabiky
:r3 4 slabiky
:r4 8 slabik
:r1 ok
26. Ve von Neumannově modelu
:r1 netečou data z ALJ do paměti
:r2 netečou data z řadiče do ALJ
:r3 netečou data z ALJ do řadiče
:r4 netečou data z paměti do ALJ
:r2 ok
27. 210 bajtů je
:r1 1 KB
:r2 128 KB
:r3 512 KB
:r4 1 MB
:r1 ok
28. 232 bajtů je
:r1 2 MB
:r2 4 MB
:r3 1 GB
:r4 2 GB
:r5 4 GB
:r5 ok
29. 216 bajtů je
:r1 24 KB
:r2 32 KB
:r3 64 KB
2
:r4 128 KB
:r3 ok
Číselné sústavy
30. V polyadické soustavě je číslo
:r1 součet bitů n-tice, ve které je uloženo.
:r2 vždy dělitelné svým základem.
:r3 součet mocnin základu vynásobených číslicemi.
:r3 ok
31. Čísla lze mezi soustavami snadno (každou k-tici číslic
nižší
soustavy nahradíme číslicí soustavy vyšší) převádět mezi
soustavami o základu
:r1 5 a 7
:r2 8 a 2
:r3 10 a 16
:r2 ok
32. Číslo 21 v desítkové soustavě po převedení do
soustavy dvojkové
je
:r1 10101
:r2 11011
:r3 10011
:r4 nelze do dvojkové soustavy převést
:r1 ok
33. Pascalovský typ INTEGER je celé číslo, které se na
počítačích
PC zobrazuje v
:r1 přímém kódu.
:r2 doplňkovém kódu.
:r3 inverzním kódu.
:r2 ok
34. Znaménkový bit v celém čísle je zpravidla bit
:r1 nejnižšího řádu.
:r2 nultého řádu.
:r3 nejvyššího řádu.
:r3 ok
35. Znaménkový bit bývá zpravidla
:r1 roven jedné, pokud se zobrazuje číslo kladné
:r2 roven nule, pokud se zobrazuje číslo záporné
:r3 roven nule, pokud se zobrazuje číslo kladné
:r3 ok
36. Rozsah zobrazení celého čísla uloženého ve
dvojkovém doplňkovém
kódu na 8 (celkem) bitech je
:r1
:r2
:r3
:r4
:r5 žádný z~uvedených
:r1 ok
37. Největší zobrazitelné celé číslo ve dvojkovém
doplňkovém kódu
má tvar
:r1 100...00
:r2 111...11
:r3 000...00
:r4 100...01
:r5 011...11
:r5 ok
38. Při sčítání dvou čísel v inverzním kódu jako korekci
výsledku použijeme:
:r1 násobný přenos
:r2 kruhový přenos
:r3 konverzní přenos
:r4 desítkový přenos
:r2 ok
39. Přeplnění (přetečení) je stav, ve kterém
:r1 výsledek spadá mimo přesnost
:r2 výsledek spadá mimo rozlišitelnost
:r3 výsledek spadá mimo rozsah zobrazení
:r3 ok
40. Vyberte nepravdivé tvrzení týkající se zobrazení
celého čísla:
:r1 přímý kód obsahuje kladnou a zápornou nulu
:r2 inverzní kód obsahuje kladnou a zápornou nulu
:r3 doplňkový kód obsahuje pouze jednu nulu
:r4 rozsah zobrazení doplňkového kódu je symetrický
:r5 se všemi bity doplňkového kódu se pracuje stejně
:r4 ok
41. Inverzní kód pro zobrazení celého čísla nemá
:r1 jednu nulu
:r2 symetrický rozsah zobrazení
:r3 znaménkový bit
:r4 ve znaménkovém bitu jedničku pro označení
záporného čísla
:r1 ok
42. Znaménkový bit pro zobrazení celého čísla
:r1 je bit nejnižšího řádu
:r2 se běžně nepoužívá
:r3 je bit nejnižšího řádu pouze pokud se jedná o číslo
:r4 má hodnotu 1 pro kladné číslo
:r5 má hodnotu 0 pro kladné číslo
:r5 ok
43. Přetečení nastane pro celočíselné aritmetice ve
dvojkovém doplňkovém kódu
nastane
:r1 pokud se přenos ze znaménkového bitu rovná
přenosu do znaménkového bitu
:r2 pokud se přenos ze znaménkového bitu nerovná
přenosu do znaménkového bitu
:r3 pokud se přenos ze znaménkového bit nerovná
znaménkovému bitu
:r4 pokud se přenos ze znaménkového bit rovná
3
znaménkovému bitu
:r5 pokud výsledek operace nespadá mimo rozsah
zobrazení
:r2 ok
44. Osmičkovou a šestnáctkovou soustavu používáme,
protože:
:r1 vnitřně si počítač uchovává data v těchto soustavách
:r2 výpočet procesoru je rychlejší než při použití
dvojkové soustavy
:r3 zápis čísla je kratší než ve dvojkové soustavě
:r4 vstupní a výstupní zařízení pracují s těmito
soustavami
:r3 ok
45. Binární hodnota 0,1001 odpovídá dekadické hodnotě
desetinného čísla:
:r1 9/16
:r2 1/32
:r3 9/10
:r4 1/16
:r5 10/9
:r1 ok
46. Při sčítání ve dvojkovém doplňkovém kódu platí:
:r1 přetečení nastane, pokud je rozsah zobrazení jiný než
:r2 všechny bity (kromě znaménkového) se sčítají stejně
:r3 vznikne-li přenos ze znaménkového bitu, je nutné
provádět tzv. kruhový přenos
:r4 přetečení nastane, pokud se přenosy z/do
znaménkového bitu rovnají
:r5 vznikne-li přenos ze znaménkového bitu, tak se
ignoruje
:r5 ok
47. Dvojkové číslo 1000 v přímém kódu v zobrazení se
znaménkem na 4 bitech je:
:r1 největší zobrazitelné
:r2 nejmenší zobrazitelné
:r3 kladná nula
:r4 záporná nula
:r5 žádná odpověď není správná
:r4 ok
48. Dvojkové číslo 1000 v inverzním kódu v zobrazení se
znaménkem na 4 bitech je:
:r1 největší zobrazitelné
:r2 nejmenší zobrazitelné
:r3 kladná nula
:r4 záporná nula
:r5 žádná odpověď není správná
:r2 ok
49. Dvojkové číslo 1111 v doplňkovém kódu v zobrazení
se znaménkem na 4 bitech je:
:r1 největší zobrazitelné
:r2 nejmenší zobrazitelné
:r3 kladná nula
:r4 záporná nula
:r5 žádná odpověď není správná
:r5 ok
50. Kruhový přenos je:
:r1 inverze bitů
:r2 inverze bitů a přičtení jedničky k výsledku
:r3 přičtení přenosu z nejvyššího řádu k výsledku
:r4 přičtení přenosu z nejvyššího řádu ke znaménkovému
bitu
:r5 přičtení jedničky k nejvyššímu řádu výsledku
:r3 ok
51. Kladná čísla v zobrazení se znaménkem mají na n
bitech:
:r1 ve všech kódech stejný rozsah
:r2 v přímém kódu o 1 větší rozsah než v inverzním
:r3 stejný rozsah jako kladná čísla v zobrazení bez
znaménka
:r4 v inverzním kódu o 1 číslo méně, než je záporných
:r5 v inverzním kódu rozsah
:r1 ok
52. Které z dvojkových čísel v reprezentaci se znaménkem
na 4 bitech je kladné?
:r1 1010 v inverzním kódu
:r2 0100 v inverzním kódu
:r3 1010 v přímém kódu
:r4 1111 v doplňkovém kódu
:r5 všechny odpovědi jsou správné
:r2 ok
53. Kladná čísla v reprezentaci bez znaménka mají na n
bitech rozsah:
:r1
:r2
:r3
:r4
:r5
:r1 ok
54. Rozsah zobrazení směrem ke kladným číslům a
směrem k záporným číslům
je rozložen asymetricky v:
:r1 přímém kódu
:r2 inverzním kódu
:r3 doplňkovém kódu
:r4 přímém a inverzním kódu
:r5 inverzním a doplňkovém kódu
:r3 ok
55. Dvě reprezentace nuly se vyskytují v:
:r1 přímém a doplňkovém kódu
:r2 přímém a inverzním kódu
:r3 inverzním a doplňkovém kódu
:r4 přímém, inverzním a BCD kódu
:r5 doplňkovém, inverzním a přímém kódu
:r2 ok
4
56. Která z čísel jsou shodná (nejvyšší bit je
znaménkový)?
:r1 1001 v přímém a 1010 v inverzním kódu
:r2 1101 v inverzním a 1110 v doplňkovém kódu
:r3 1111 v doplňkovém a 1000 v přímém kódu
:r4 1000 v doplňkovém a 1000 v inverzním kódu
:r5 žádná z odpovědí není správná
:r2 ok
57. Rozsah zobrazení dvojkového doplňkového kódu na n
bitech je:
:r1
:r2
:r3
:r4
:r5
:r2 ok
58. Co znamená použití pořadí Little-Endian?
:r1 Bajt nejnižšího řádu je uložen na nejnižší adrese.
:r2 Bajt nejvyššího řádu je uložen na nejnižší adrese.
:r3 Bajt nejnižšího řádu je uložen na nejvyšší adrese.
:r4 Bity v bajtu jsou také v pořadí Little-Endian.
:r5 Všechny bity (kromě znaménkového) se sčítají stejně.
:r1 ok
59. Dvojkové číslo 1001 v reprezentaci se znaménkem na
4 bitech se v inverzním kódu rovná
:r1 6
:r2 -6
:r3 9
:r4 -9
:r2 ok
60. Jak při sčítání binárních čísel ve dvojkovém
doplňkovém kódu poznám, že došlo k přetečení?
:r1 k přetečení nemůže dojít, zabraňuje mu kruhový
přenos
:r2 přenos ze znaménkového bitu je 1
:r3 přenos do znaménkového bitu se nerovná přenosu ze
znaménkového bitu
:r4 přenos do znaménkového bitu se rovná přenosu ze
znaménkového bitu
:r3 ok
61. Číslo 14 v decimální soustavě odpovídá
:r1 D v hexadecimální soustavě
:r2 15 v oktalové soustavě
:r3 1101 v binární soustavě
:r4 E v hexadecimální soustavě
:r4 ok
Kódy
62. BCD (Binary Coded Decimal) znamená
:r1 binárně zakódovaná čísla tak, aby je nešlo rozluštit.
:r2 desítkově kódovaná binární čísla.
:r3 jedna desítková číslice uložená vždy na čtyřech
bitech.
:r3 ok
63. V ASCII kódu má
:r1 ordinální hodnota znaku návrat vozíku (CR) menší
hodnotu než
ordinální hodnota znaku 'A'.
:r2 ordinální hodnota znaku návrat vozíku (CR) větší
hodnotu než
ordinální hodnota znaku 'A'.
:r3 znak návrat vozíku (CR) v ASCII kódu vůbec není.
:r1 ok
64. Písmena s diakritikou nejsou součástí vnějšího
kódování
:r1 ASCII
:r2 ISO-8859-2
:r3 Windows-1250
:r1 ok
65. Jaké kódování je korektní pro zobrazení všech
českých znaků s diakritikou
:r1 ASCII
:r2 ISO-8859-1
:r3 ISO-8859-2
:r3 ok
66. Unicode je
:r1 vnější kódování znaků
:r2 sjednocené kódování celých čísel
:r3 způsob ukládání reálných čísel
:r1 ok
67. UTF-8 zobrazuje jeden znak
:r1 vždy jedním bajtem
:r2 vždy dvěma bajty
:r3 různým počtem bajtů
:r3 ok
68. Detekční kód je kód, který
:r1 nahlásí chybu v počítači.
:r2 rozpozná chybu v uložené či přenášené informaci.
:r3 detekuje hackera v počítači.
:r2 ok
69. Opravný kód je kód, který
:r1 najde chybu v systému Windows a opraví ji.
:r2 opraví chybu programátora v jeho zdrojovém kódu.
:r3 opraví chybu v uložené či přenášené informaci.
:r3 ok
70. Hammingova trojrozměrná krychle má
:r1 6 stěn.
:r2 2 stěny.
:r3 žádnou stěnu.
:r1 ok
5
71. Little-Endian a Big-Endian jsou způsoby
:r1 ukládání bitů v bajtu
:r2 ukládání bajtů ve slově
:r3 připojování konektorů sběrnic
:r2 ok
72. Znak "Line feed"
:r1 je řídící znak s ordinální hodnotou nižší než 30
:r2 je řídící znak s ordinální hodnotou vyšší než 30
:r3 se nevyskytuje v kódování ASCII-7
:r4 není řídící znak
:r1 ok
73. Řídící znak "Carriage return" znamená
:r1 přesun na začátek téhož řádku
:r2 přesun na začátek dalšího řádku
:r3 začátek příkazové řídicí sekvence
:r4 přesun na začátek předchozího řádku
:r5 takový řídící znak neexistuje
:r1 ok
74. BCD kód v každé
:r1 trojici bitů ukládá jednu oktalovou číslici
:r2 čtveřici bitů ukládá jednu šestnáctkovou číslici
:r3 čtveřici bitů ukládá jednu desítkovou číslici
:r4 trojici bitů ukládá jednu desítkovou číslici
:r3 ok
75. Kladné číslo v rozvinutém BCD tvaru je
:r1 71346C
:r2 71346D
:r3 F7F1F3F4C6
:r4 F7F1F3F4F6C
:r5 +F7F1F3F4F6D
:r3 ok
76. Pro označení konce řádku v textovém souboru MS-
Windows slouží kombinace znaků:
:r1 CR+NUL
:r2 CR+LF
:r3 BS+CR
:r4 BEL+CR
:r5 CR+DEL
:r2 ok
77. Které tvrzení neplatí?
:r1 Mezi osmibitová kódování patří ISO-8859-2.
:r2 Kódování UCS-2 zapíše ordinální hodnotu znaku jako
dva bajty.
:r3 Znaky s českou diakritikou se v UTF-8 zobrazují na
dvou bajtech.
:r4 Pro korektní zobrazení češtiny nelze použít ISO-8859-
1.
:r5 UTF-8 je kódování jen vybrané podmnožiny znaků
Unicode.
:r5 ok
78. Záporné číslo v BCD kódu má v tzv. zóně nejnižšího
bajtu šestnáctkově:
:r1 hodnotu C
:r2 hodnotu D
:r3 hodnotu E
:r4 hodnotu F
:r5 různou hodnotu, podle desítkové hodnoty poslední
číslice daného čísla
:r2 ok
79. Co znamená Big-Endian
:r1 počítač má jeden konec větší než druhý
:r2 byte nejvyššího řádu je na nejnižší adrese
:r3 byte nejnižšího řádu je na nejnižší adrese
:r4 byte nejvyššího řádu je na nejvyšší adrese
:r2 ok
80. Co znamená kód 2 z 5?
:r1 způsob zabezpečení informace, právě dva bity jsou
rovny nule
:r2 způsob kódování podobný kódu bratrů Kamenických
:r3 způsob zabezpečení, právě dva bity jsou rovny jedné
:r4 nový způsob kódování na principu UTF-16
:r3 ok
81. Při Hammingově vzdálenosti (d) pět
:r1 mohu kód opravit, pokud vznikne maximálně jedna
chyba
:r2 mohu kód opravit, pokud vzniknou maximálně dvě
chyby
:r3 mohu kód opravit, pokud vzniknou maximálně tři
chyby
:r4 nejsem schopen opravit chybu
:r2 ok
82. Při Hammingově vzdálenosti (d) dva
:r1 jsem schopen detekovat chybu a nejsem schopen ji
opravit
:r2 jsem schopen detekovat chybu a jsem schopen ji
opravit
:r3 nejsem schopen detekovat chybu
:r1 ok
83. Sudá parita znamená
:r1 počet bitů vč. paritního obsahujících hodnotu 1 je
sudý
:r2 počet bitů vč. paritního obsahujících hodnotu 1 je
lichý
:r3 počet bitů bez paritního obsahujících hodnotu 1 je
sudý
:r4 počet bitů bez paritního obsahujících hodnotu 1 je
lichý
:r5 počet chyb, které jsme schopni detekovat, je sudý
:r1 ok
84. Mějme detekční kód 2 z 5. Které z následujících čísel
obsahuje chybu?
:r1 00101
:r2 11010
:r3 10001
:r4 00011
6
:r5 01100
:r2 ok
85. Ztrojení
:r1 je příkladem vnějšího kódu
:r2 je příkladem opravného kódu
:r3 uloží hodnotu tří bitů na jeden bit
:r4 umožňuje detekovat 3 chyby, ale pouze 2 opravit
:r2 ok
86. Kódová (Hammingova) vzdálenost je:
:r1 počet bitů, v nichž se liší dvě sousední platné kódové
kombinace
:r2 počet bitů, v nichž se se shodují dvě sousední platné
kódové kombinace
:r3 počet jedničkových bitů ve dvou sousedních platných
kódových kombinacích
:r4 počet chyb, které jsme schopni detekovat
:r5 počet chyb, které jsme schopni opravit
:r1 ok
87. Kolik chyb jsme schopni detekovat, jestliže kódová
vzdálenost d=3?
:r1 žádnou
:r2 jednu
:r3 dvě
:r4 tři
:r5 čtyři
:r3 ok
88. Kolik chyb jsme schopni opravit, jestliže kódová
vzdálenost d=3?
:r1 žádnou
:r2 jednu
:r3 dvě
:r4 tři
:r5 čtyři
:r2 ok
89. V opravném kódu v případě ztrojení každého bitu
:r1 jsme schopni jednu chybu detekovat a dvě chyby
korektně opravit
:r2 jsme schopni jednu chybu detekovat a jednu chybu
korektně opravit
:r3 jsme schopni dvě chyby detekovat a obě dvě
korektně opravit
:r4 jsme schopni dvě chyby detekovat a jednu chybu
korektně opravit
:r4 ok
90. Mezi operace Booleovy algebry nepatří
:r1 logický součet
:r2 logický rozdíl
:r3 logický součin
:r4 negace
:r2 ok
91. Sérioné zapojení vyjádřené v Booleově algebře
znamená
:r1 logický součet
:r2 logický rozdíl
:r3 logický součin
:r4 legaci
:r3 ok
92. Paralelní zapojení vyjádřené v Booleově algebře
znamená
:r1 logický součet
:r2 logický rozdíl
:r3 logický součin
:r4 negaci
:r1 ok
93. Který z uvedených způsobů se nepoužívá pro
minimalizaci výrazu?
:r1 matematické úpravy
:r2 jednotková krychle
:r3 karnaughova mapa
:r4 jednotková kružnice
:r4 ok
94. Proč není Booleova algebra vhodná pro technickou
realizaci?
:r1 obsahuje příliš mnoho operací
:r2 byla vymyšlena dříve, než se začalo uplatňovat von
Neumannovo koncepce
:r3 zakreslení grafů je pomocí ní příliš obtížné
:r4 není možné pomocí ní provádět operaci implikace
:r1 ok
95. Jaké operace využívá Shefferova algebra?
:r1 jedinou operaci a to negovaný logický součin (NAND)
:r2 jedinou operaci a to negovaný logický součet (NOR)
:r3 dvě operace - negovaný logický součin (NAND) a
negovaný logický součet (NOR)
:r4 operace logický součin (AND), logický součet (OR) a
negaci (NOT)
:r1 ok
96. Nepravdivé tvrzení o Schefferově algebře je
:r1 pomocí ní lze realizovat všechny operace Booleovy
algebry
:r2 neplatí pro ni komutativní zákon
:r3 neplatí pro ni asociativní zákon
:r4 pomocí ní nelze realizovat všechny operace Booleovy
algebry
:r4 ok
Obvody
97. Shefferova algebra (NAND) se používá místo Booleovy
algebry v technických zapojeních, protože
:r1 je rychlejší.
:r2 je levnější.
:r3 má jen jednu operaci.
:r4 má více operací.
:r3 ok
7
98. Zakázané pásmo v obvodech
:r1 je vymezeno nejnižší hodnotou napětí, při které již
může dojít
k poškození obvodu
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 192,93 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PB151 - Výpočetní systémy
Reference vyučujících předmětu PB151 - Výpočetní systémy
Podobné materiály
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Vypracované otázky zkouska
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2_06_2006_E
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouska_21_12_2005
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 09_01_2006
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 17_01_2003_pisemka
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 18_12_2002_predtrm
- IA011 - Sémantiky programovacích jazyků - Zkouška06_06_2005
- IA014 - Funkcionální programování - Zkouska_20060615
- IA023 - Petriho sítě - Zkouška2006-06-08-Petri
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška 1_6_2006
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška 2006-06-14
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška_20_06_2006_E_F
- IA157 - Logická analýza přirozeného jazyka II - Zkouska_25_5_2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 09_01_2004
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 13_01_2004
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 19.1.2005
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 26.1.2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 5.1.2008
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 5_1_2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška11.1.2007
- IB001 - Úvod do programování - Zkouška 16.1.2007
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 13.6.2008
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 1999
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 19_cerven_2000_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 1_cervna_2004
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 2002
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 26_cerven_2000_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 27-05-05
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 29_5_2006
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 31_kveten_2001_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_17_1999
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_19_2000
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_26_2000
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška předtermín 2004
- IB005 - Formální jazyky a automaty I - Zkouška 15.1.2008
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouska_12_1_2009
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 03_01_2002
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 06_01_2000
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 13_01_2000
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 14_11_2008_riesenie
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 15_01_2002a
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 15_01_2002b
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1996
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1997
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1998zima_A
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1998zima_B
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1999_1
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1999_2
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 19_01_2004
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 20.10.2006_s_resenim
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 30_01_2004
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška 20051221
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška 20070613
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 10_06_2004
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 19_5_05 IB101
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 23_5_2005
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 28_05_2003_A
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 28_05_2003_B
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska -27_1_2005
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 050120
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 13_01_2004
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 18_11_2005
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 2005.13.1
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 20_01_2004
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 24.11.2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 9.1.2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 9_1_2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska odzim04_vnitro
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska-19-01-2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska_23-01-2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 11.1.2008 závěr
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 11.1.2008a
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 15.1.2009
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 2008_termin3
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 2008_termin4
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 23.1.2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 26.1.2009
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 26.1.2009a
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 7.1.2009a
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 04_01_2007
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 05_01_2005_radny
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 05_01_2006_radny
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 07_12_2007
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 1-2005
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 180107
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 26_05_2006
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 30_5_2005
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 6-6-2007
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouska 29_05_2008
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouska
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouška 29.5.2008
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 07_01_2004_zk
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 10_1_2003_zk_4_otazky
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 10_1_2006
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 2006_01_05
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 2006_01_26
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 3_1_2003
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska_21_01_2008
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska_8_1_2008
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 08012009
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 11_1_2006
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 19012009
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 22_01_2004
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška
- IV107 - Bioinformatika I - Zkouska_3_6_2008
- IV109 - Modelování a simulace - Zkouška 2006_05_31
- IV109 - Modelování a simulace - Zkouška 20070530
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 10_1_2006_D
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 18_12_2006
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 20060124
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška15_1_2008
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška_2009_01_19
- MA004 - Průběžná pedagogická praxe z deskriptivní geometrie - Zkouška 1999
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 01-09-resene
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 02032005
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 11_1%202006
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 11_1_2007
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 12-19-resene
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 19.12.2007
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska_24_01_07
- MA012 - Statistika II - Zkouška 19.12.2008
- MA012 - Statistika II - Zkouška 21.1.2008
- MA012 - Statistika II - Zkouška 28.1.09
- MA015 - Grafové algoritmy - Zkouška13_01_2006
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 2006_12_20
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 8_11_2007_vnitro_jedna
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 02_12_18
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 04_02_2003
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 10.1.2007
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 13_01_2004
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 20.12.2004
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 20031215
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 2009_01_28
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 21_01_2003
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška BY_FIEND
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška matalyza
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška _24_1_2006
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 05_05_19.ps
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 06.06.2000
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 1
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 16_05_2007
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 18_6_2007
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 2
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 2003_05_22_ABC
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 20040610_E
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 20040630
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 3
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 30.5.2002
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška ma1
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška mat2
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška mat3
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška predtermin_21_5_08
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška verze_C
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_AB
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_CD
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_XY
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_A
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_B
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_D
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_A
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_C
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_D
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 27_5_2004
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 98ab
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 98cd
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_00re
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_97
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99ab
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99cd
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99ef
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška
- MB005 - Základy matematiky - Zkouška 24_01_2003_sk_D
- MB005 - Základy matematiky - Zkouška
- MB008 - Algebra I - Zkouška_99_00
- MB101 - Matematika I - Zkouška 2008
- MB101 - Matematika I - Zkouška 13.1.2009
- MB101 - Matematika I - Zkouška 16_1_2007
- MB101 - Matematika I - Zkouška 25_5_07
- MB101 - Matematika I - Zkouška 29.5.2008
- MB101 - Matematika I - Zkouška HilscherMatika1
- MB101 - Matematika I - Zkouška m2
- MB101 - Matematika I - Zkouška matika-m.vesely
- MB101 - Matematika I - Zkouška matika-p.zemanek
- MB101 - Matematika I - Zkouška podzim_06
- MB101 - Matematika I - Zkouška _2007
- MB102 - Matematika II - Zkouška 05.6.2007%20skupina%20B
- MB102 - Matematika II - Zkouška 20030528
- MB102 - Matematika II - Zkouška 205.6.2007%20skupina%20A
- MB102 - Matematika II - Zkouška 205.6.2007_reseni_skupiny%20A%20B
- MB102 - Matematika II - Zkouška 27_05_2005
- MB102 - Matematika II - Zkouška HilscherMatika2
- MB102 - Matematika II - Zkouška
- MB102 - Matematika II - Zkouška20030528c
- MB102 - Matematika II - Zkouška_06-06-2008_reseni
- MB102 - Matematika II - Zkouška_28_05_2003_skupina_c
- MB103 - Matematika III - Zkouška 2008
- MB103 - Matematika III - Zkouška 04_01_2007
- MB103 - Matematika III - Zkouška 12_1_04
- MB103 - Matematika III - Zkouška 12_1_2006
- MB103 - Matematika III - Zkouška 19_01_2006_A
- MB103 - Matematika III - Zkouška 19_01_2006_B
- MB103 - Matematika III - Zkouška 22_01_2007
- MB103 - Matematika III - Zkouška 26_1_2006_B
- MB103 - Matematika III - Zkouška 6.1.2005
- MB103 - Matematika III - Zkouška 6_1_2005_pisomka
- MB103 - Matematika III - Zkouška 9_1_2006
- MB103 - Matematika III - Zkouška a zapocty
- MB103 - Matematika III - Zkouška
- MB103 - Matematika III - Zkouška11_1_2005___8_10_hodin
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 07_06_2007
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 20040527
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 2006
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 20_06_A
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 21_05_2007
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 30_5_2006_skA
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 30_5_2006_skB
- MB104 - Matematika IV - Zkouška a
- MB104 - Matematika IV - Zkouška b
- MB104 - Matematika IV - Zkouška_29_05_07
- PA008 - Překladače - Zkouska-2004-20.12
- PA008 - Překladače - Zkouska_14_1_2009
- PA008 - Překladače - Zkouska_19_12_2008
- PA102 - Technologie informačních systémů I - Zkouska_2008-01-21
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 11_06_2008
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 16-05-2007
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 20050530
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 20_05_08
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska_18_06_08
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 20080604
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 3_1_2005
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 4_6_2008
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 04-06-2008_A2
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 060606A1
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 060606B1
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 15.6.2006_skB2
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 300505
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 30052007
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 070109
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 09_01_2008
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 120105
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14-1-2009
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14-12-09
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14_1_2009
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 2007_01_24
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 2009_01_13
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 20_12_2006
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 21_12_2005_PA150
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 28_01_2004
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška_2_1_2008
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 11_06_2007
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 2006_06_07
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 23052006
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 02_06_2008
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 2006_06_07
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška predtermin
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 4_1_2007
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 03_01_2008-zk
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 15_01_2009
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 19_12_2008_predtermin
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 2004-01-10
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 2006_01_25
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška 21122004 - skupina A
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška_20060113
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 19_06_2007
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2007_06_05_skupinaC
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2008_06_04_skupina_B
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2023_05_2007
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 29_5_2007
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 05_01_2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 13_1_04
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 17_1_06
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 21.12.2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 5_1_2005
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška ukazka
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 05_01_2001_zk
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 08_01_09
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 10_01_2002
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 10_01_2002_
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 12_01_2009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 12_02_2009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 2007_01_12
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 21_1_00_
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 24_01_2002
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 25_1_05
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 26_01_2007
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 30012009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška test_26-01-07
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška _2004-12-15
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška _4_1_00
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouska_ananas
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 04_01_2007
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 20080124
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 205_1_2007
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 20_12_2005_skupina_A
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška 20071221
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška 260105
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 13_6_2005
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 15-05-2007
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 2006_06_26
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 2008-06
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 16_1_2007
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška ukazka_pisemky
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška_2_1_2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 041220
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 05_01_10
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 2002
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 7-12-2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 8_1_2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška otazky_z_pisomiek
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška pisemka
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška_2000
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška_20_12_04
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 07_01_2005
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 16_12_2004
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 2006_01_18
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 21_1_2005
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška_20_12_2007
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 20-05-2008
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 2006_05_30
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 26_5_2004
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška pisemka_19-06-2007-skupina-E
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška _23-5-2007
- PB161 - Programování v jazyce C++ - Zkouška 22_1_2009
- PB161 - Programování v jazyce C++ - Zkouška _2002
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška 10_11_2006
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška 17_10_2006
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška pisemka3
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška podzim2006_zdrojaky
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška _2009-01-06
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 06_01_2003
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 12.1.2005
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 2000
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 20_12_2006
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 28_1_2004
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_10_1_2007
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_15_1_2003
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_2_1_2008
- PV021 - Neuronové sítě - Zkouska.2005
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška predtermin08
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška_17_5_2007
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška_31_5_2007
- PV063 - Aplikace databázových systémů - Zkouska_27_05_2003
- PV070 - Digitální knihovny - Zkouska 2006
- PV077 - UNIX -- programování a správa systému II - Zkouška -2006-05-31
- PV077 - UNIX -- programování a správa systému II - Zkouška_8_6_06
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška k6_1_2009
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška_30.05.2005
- PV082 - Počítačová chemie - Zkouška
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 19_1_2005
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2-2-2006
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2004_2_6
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2007_01_19
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 26.1.07
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska _2_2_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_12_1_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_2002-2008
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_21_1_2009
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_5_1_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_7_1_2008
- PV119 - Základy práva pro informatiky - Zkouška_predtermin_19.12.2006
- PV120 - Informační právo - Zkouška 22.6.08
- PV120 - Informační právo - Zkouška 23.5.2007
- PV120 - Informační právo - Zkouška predtermin_16.5.2007
- PV120 - Informační právo - Zkouška predtermin_2007
- PV122 - Formální struktura přirozeného jazyka - Zkouška120107
- PV131 - Digitální zpracování obrazu - Zkouška 14_12_2004
- PV131 - Digitální zpracování obrazu - Zkouška_06_01_2005
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_15_5_2007
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_28_5_2007
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_29_5_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 03_1_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 19_12_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 20070110
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 20_12_2006
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 2_1_2008
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška predtermin-dec-2005
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška-jan-2006
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška_19_12_2007_opraveno
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška_2008-01-09
- PV175 - Správa systémů MS Windows I - Zkouška predtermin_2008
- PV175 - Správa systémů MS Windows I - Zkouška_27
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska 5_6_2006
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_2004
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_24_05_2005
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_29_5_2007
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_31.05.2005
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_4_6_2008
- PV186 - Panoráma biologie II - Zkouska_4_6_2008
- SZBIN - Státní zkouška (bakalářský studijní program Informatika) - Zkouška_2005_jaro_INF
- VB001 - Specialist English - Zkouska 19_5_05
- VB001 - Specialist English - Zkouska_25_05_2006
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 3_ukoly
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 8_05_2005
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouska_2005
- IA014 - Funkcionální programování - Zkouska_2001_06_04
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 23_05_05_skB_komplet
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 25-1-2005
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 11_06_2003_zk
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 2002
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 22_5_2007
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 23_5_05
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 26_5_2004
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška pisemky
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška _2_6_2003
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška _5_6_2007
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 2000-2003
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 2005_12_21
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 21_12_2005_12_40
- MB101 - Matematika I - MB101 - zkouška 3.6.2009
- PA116 - Domain Understanding and Modeling - zkouska 2012
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - zkouska 18.1.2012
- MB008 - Algebra I - Testy
- PB071 - Úvod do jazyka C - Testy a řešení
- VB004 - Ekonomický styl myšlení II - Testy
- VB035 - English I - Testy_2007
- VB035 - English I - Tipovaci_testy(4moznosti)
- IA008 - Computational Logic - testy 2012
- PA152 - Implementace databázových systémů - 2012 testy vypracovane
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: