- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Vytazek_ze_skript_fuchs-tuleja
PEMAKI - Makroekonomie I
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál13. Měření výkonu ekonomiky – makroekonomické výstupy
13.1. Úvod do makroekonomie
Makroekonomický charakter učení – KŠPE, nahrazena na přelomu 19. a 20. století neoklasickou mikroekonomií, 30. léta 20. století – učení J.M.Keynese – základ makroekonomie.
Okruhy problémů makroekonomie:
výkonnost ekonomiky a zejména souvislosti a vlastnosti jejího hospodářského růstu
úroveň zaměstnanosti v ekonomice, vysvětlení vzniku nezaměstnanosti a její úrovně
pojetí inflace a vysvětlení jejího vzniku a dopadů na hospodářství
+ čtvrtý okruh – makroekonomická politika státu (vlády)
Celková (agregátní) nabídka – se utváří agregací dílčích nabídek a vyjadřuje stejně jako každá jiná nabídka ochotu vyrábět a nabízet určité množství výstupu při dané cenové hladině.
Celková (agregátní) poptávka – utváří se agregací dílčích poptávek, je závislá na cenové úrovni a na důchodech, které mají subjekty k dispozici. Vyjadřuje celkové výdaje všech subjektů, celkové zamýšlené nákupy.
13.2. Měření výkonu ekonomiky
Výkon národního hospodářství je založen na využívání VF. Jejich disponibilní množství, kvalita a dostupná úroveň technologií vymezují hranici výrobních možností, tzn. maximálních dosažitelných výkonů ekonomiky za daných podmínek.
Jednoduchý (dvousektorový) model ekonomiky
reálný tok x peněžní tok
Produkt – tržní hodnota finální produkce dosažené za jeden rok
Důchod – příjmy, které domácnosti pobírají za služby VF
HDP x HNP (jejich rozdíl – čistý příjem z majetku v zahraničí)
- do DP nepočítáme:
čistě peněžní transakce (např. obchody s cennými papíry)
směnné transakce existujícího majetku, např. peněžní transakce spojené s převodem nemovitostí
meziprodukty – dodávky mezi podniky, které vstupují do výrobní spotřeby v daném roce
Nominální DP (v tržních cenách) x reálný DP (pomocí stálých cen)
- nominální HDP - je tržní hodnotou celkové produkce finálních výrobků vytvořených v dané ekonomice vyjádřenou v běžných cenách
- reálný HDP – převod z nominálního na reálný rozměr se provádí přepočtem na hladinu stálých cen
HDP nepostihuje užití všech vstupů, které se skutečným výkonem souvisí.
- v DP není zachyceno:
netržní statky
hodnota volného času
škody na životním prostředí
podzemní (stínová) ekonomika – drogy, daňové úniky, atd
kvalita zboží a služeb
Tyto skutečnosti zohledňuje čistý ekonomický blahobyt.
13.3 Výdajová metoda vyjádření HDP
Měříme-li HDP pomocí výdajů spojených s jeho realizací, pak je dán součtem těchto položek:HDP = C + IB + G + EN (IB = IR + IN)
C . . . výdaje domácností na spotřebu
IB . . . soukromé hrubé domácí investice
G . . státní nákupy výrobků a služeb (vylučujeme ty výdaje, jež mají charakter
transferových plateb)
EN . . . čistý export
Čistý produkt: NDP (netto DP) = HDP - IR
13.4. Důchodová metoda měření výkonu
Je to měření pomocí příjmů domácností za služby VF.
Národní důchod (NI) – součet všech důchodů, které náleží domácnostem,
těmito důchody jsou:
hrubé mzdy (mzdy před zdaněním)
renty
zisky korporací (také je kalkulujeme před zdaněním)
čistý úrok
příjmy ze samozaměstnání
Ale součtem těchto složek dostaneme NI, který je nižší než HNP.
Čím je to způsobeno?
- v HDP je započteno znehodnocení kapitálu
- část důchodu je odčerpána ve formě nepřímých daní (jsou obsaženy v cenách)
Národní důchod je součtem plateb za užití VF bez ohledu na to, jestli je skutečně domácnosti dostávají. Poroto se zavádí veličina osobní důchod (PI).
Osobní důchod (PI) – příjmy, které domácnosti skutečně dostávají
- do výše PI se promítá, že:
jsou odváděny daně ze zisků korporací
část zisků korporací není rozdělována
jsou odváděny platby do fondů soc. pojištění
Součástí osobního důchodu se ale stávají transferové platby, které domácnosti získávají a které nejsou součástí národního důchodu.
Také PI je zdaněn → zavádíme disponibilní důchod (DI), který podle způsobu užití dělíme na výdaje na osobní spotřebu (C) a úspory (S): DI = C + S
14. Ekonomická rovnováha
14.1. Agregátní nabídka
Cenová hladina = všeobecná úroveň cen. Měříme ji pomocí cenových indexů.
Tvar křivky AS: většina ekonomů zastává stanovisko, že z hlediska dlouhého časového období je křivka AS vertikální, v kratším období je rostoucí zleva doprava.
Interpretace rostoucího tvaru krátkodobé agregátní nabídky:
neoklasická východiska – „teorie mylného chápání“ (např. při růstu cen)
keynesovská teorie – „strnulých mezd“ – vychází z toho, že nominální mzdy jsou strnulé a přizpůsobují se velmi pomalu
nová keynesovská teorie – „strnulých cen“ – vychází z toho, že nejen mzdy, ale i ceny řady jiných statků a služeb jsou strnulé
Firmy nemohou dlouhodobě využívat výhod fixních nákladů → křivka AS se stává vertikálou.
Co vyjadřuje vertikála?
v delším časovém období je výkon ekonomiky nepružný
existuje výkon, který je za daných podmínek dlouhodobě udržitelný, ale dlouhodobě nepřekročitelný - potenciální produkt – maximálně udržitelný výkon (odpovídá optimálnímu využití disponibilních zdrojů – výkon při plném využití zdrojů)
Od potenciálního produktu odlišujeme skutečný produkt – tj. výkon, který získáme peněžním oceněním tržní produkce, tedy produktu, kterého ekonomika skutečně dosáhla.
Krátkodobě se může skutečný produkt dostat za úroveň potenciálního produktu.
14.2. Agregátní poptávka
Její strukturu můžeme zapsat jako: AD = C + I + G + EN
Piguův efekt – je spojen s poklesem cenové hladiny → spotřebitelé se cítí bohatší a proto více utrácí – rostou výdaje na spotřebu.
Pokud domácnosti mají dostatečné úspory, mohou je půjčovat nebo využít k nákupu cenných papírů. Rostoucí poptávka po cenných papírech vyvolá růst jejich tržní ceny a důsledkem bude pokles úrokové míry. Pokles úrokové míry je impulsem stimulujícím investiční výdaje firem, tím roste poptávané množství statků a služeb. Tento jev bývá označován jako Keynesův efekt úrokových měr.
Skutečný produkt je v krátkém období ovlivněn změnami agregátní poptávky, v dlouhém období je determinován potenciálním produktem. V dlouhém období ovlivňuje agregátní poptávka hlavně růst cen.
(ceteris paribus – za jinak nezměněných podmínek)
Index blahobytu národa (Engel – 19.stol.) – čím nižší je podíl výdajů na potraviny na celkovém důchodu, tím vyšší je blahobyt národa.
Spotřební a úsporová funkce
Spotřební funkce zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácností. V grafu osa kvadrantu je množina bodů, pro něž platí, že výdaje na spotřebu se přesně rovnají důchodu.
Spotřební funkce
Sklon spotřební funkce měříme změnou spotřeby (výdajů na spotřebu) připadající na jednotkovou změnu důchodu, což je sklon ke spotřebě mpc.
C = C0 + mpc . Y mpc = dC/dY
C0 . . . autonomní výdaje
Úsporová funkce
Sklon určujeme pomocí mezního sklonu k úsporám mps.
S = Y – C → S = - C0 + mps . Y
mpc + mps = 1
Výdaje na spotřebu závisí dále na:
disponibilní důchod
permanentní důchod
bohatství
jiné faktory (úroveň soc. zabezpečení, měnící se míra zdanění, míra inflace, atd.)
Analyzujeme-li spotřební funkci, musíme rozlišovat:
mezi růstem spotřeby vyvolaným růstem důchodu – pohyb po křivce
růstem celé spotřební funkce v důsledku růstu autonomní spotřeby – posun křivky vzhůru
Investice
krátkodobě stimulují poptávku a tím produkt
dlouhodobě stimulují růst produktu a potenciálního produktu
Investiční aktivita je ovlivněna:
příjmy
náklady – důležité jsou náklady vypůjčení (tedy úroveň úrokové míry)
očekávání – v budoucnu se např. může projevit i nějaká neočekávaná okolnost
14.3. Pojetí ekonomické rovnováhy
Model ASAD předpokládá a zahrnuje rovnováhu i na:
trhu statků a služeb
trhu práce a ostatních VF
trhu peněz a kapitálu, tedy na finančním trhu (střet úspory (S) x investice (I)
Rozdílná řešení jsou důsledkem odlišných výchozích předpokladů, které se vztahují ke dvěma základním problémům:
cenová pružnost
mechanismus přeměny úspor v investice
14.4. Utváření rovnováhy v klasickém modelu
Klasický model
- předpoklad pružných cen na trzích finální produkce i na trzích VF
- investice (I) a úspory (S) se vyvíjí pod vlivem úrokové míry (i)
Mezi úrokovou mírou a rozsahem investičních výdajů platí nepřímo-úměrný vztah.
Převaha poptávky po investicích znamená, že záměr investovat přesahuje možnosti použitelných zdrojů (úspor) → roste i, to podnítí růst S a pokles I.
Utváření rovnováhy v klasickém modelu
- vždy snaha trhu o návrat do původní rovnováhy E0
V klasickém modelu je zdůrazněn závěr, že cenový mechanismus zareaguje na podnět v podobě změny úrovně poptávky tak, že navrátí skutečný výkon ekonomiky na úroveň potenciálního produktu. Důsledkem poptávkového impulsu je změna cenové hladiny, reálný rozměr výkonu zůstane zachován.
14.5. Keynesiánský model rovnováhy
Keynesiánský model
- omezená pružnost cen na trzích finální produkce i na trzích VF
- tvorba úspor závisí na úrovni důchodu (Y), ne na i (úrok. míra)
disponibilní důchod se rozkládá na: DI = C + S
- vztah mezi úsporami a důchodem je dán spotřební funkcí
- dY = dC + dS → mpc + mps = 1
V keynesiánském modelu závisí tvorba úspor na úrovni důchodu, nikoliv na úrokové míře.
Závislost investic (I) na úrokové míře (i) keynesiánský model připouští. Investice jsou odvozovány od sklonu k investování, ten je přímo úměrně ovlivňován mezní efektivitou kapitálu a nepřímo úměrně úrokovou mírou.
Keynesiánské pojetí rovnováhy vychází ze zaostávání poptávky za nabídkou, od něhož se odvíjí schéma návaznosti – malá AD → snížení úrovně výstupu, v důsledku toho výkon zaostává za úrovní potenciálního produktu (nevyužívání výrobních kapacit, vysoká nezaměstnanost)
V keynesiánském modelu je ekonomika vnímána jako soustava vnitřně nestabilní, soustava s tendencí k nevyužívání VF, obnovující rovnováhu pod úrovní potenciálního produktu.
Neokeynesiánský kompromis – rozlišení nabídkové strany ekonomiky
- keynesiánské pole – pod úrovní potenc. produktu (krátkodobá AS vysoce pružná)
- klasické pole – nad úrovní potenc. produktu (křivka AS je blízká vertikále)
14.6. Určení rovnováhy modelem multiplikátoru
Model multiplikátoru
- patří k výchozím nástrojům neokeynesiánské makroekonomie
- multiplikátor vyjadřuje běžnou skutečnost – pokud je ekonomika zasažena
původním impulsem, projevuje se jeho účinek opakovaně se snižující intenzitou,
výsledkem je dosažení kumulativních účinků.
Investiční multiplikátor – udává o kolik se změní důchod, jestliže se změní investiční výdaje o jednotku: dY = k . dI
platí: Y = C + I → k = dY/dI = dY/(dY-dC) = 1/(1 – mpc) = 1/mps
Určení rovnovážného produktu pomocí úspor a investic
Určení rovnovážného produktu v modelu multiplikátoru se opírá o určení produktu pomocí výdajů na spotřebu a investic
Osa kvadrantu představuje množinu bodů splňujících podmínku, že celková hodnota C + I se rovná celkové výši produktu.
15. Ekonomický růst a hospodářské cykly
15.1. Definice ekonomického růstu
Ekonomický růst vyjadřuje zvyšování potenciálního produktu.
- růstem můžeme označit dva procesy:
1, proces, kdy zvýšení výstupu je dosaženo v rámci stávajících kapacit (vyšší mírou využití kapacit) → posun po křivce AS
2, proces, kdy vzestup výkonu je založen na růstu potenciálního produktu → křivka AS se posunuje doprava
HDPt+1 – HDPt = ΔHDP > 0 tj. vyjádření toho, že se zvýšil výkon ekonomiky, ale jestli
nastal růst nejsme schopni určit
Běžný způsob vyjádření ekonomického růstu je užití ukazatele tempo růstu (GHDP)
GHDP =
další způsob: koeficient růstu: gHDP =
Extenzivní a intenzivní faktory růstu
extenzivní – jsou spjaty se zapojováním dodatečných VF
intenzivní – jsou ty, které představují zvyšování účinnosti (produktivity) VF
Ekonomický rozvoj je širší pojem než ekonomický růst. Růst se omezuje na vztah zdrojů a výkonu, součástí rozvoje jsou další aspekty jako technologické a strukturální změny, ale také zvyšování životní úrovně obyvatelstva atd.
Hledání způsobu jak zabezpečit stálý rovnoměrný růst produktu na jednoho obyvatele (dílčí otázky):
identifikace faktorů růstu
uchování makroekonomických proporcí
mechanismy vyvolávající odchylky od stálého růstu
doporučení státu
Vývoj růstových modelů
keynesiánské modely (Harrod, Domar) – vliv kapitálu (investic) a jeho účinnost narůst důchodu
postkeynesiánské modely (Kaldor, Robinsonová) – důraz na rozdělování jako na proces vytvářející předpoklady růstu
neoklasické růstové modely – aparát produkční funkce, analýzy vlivu ostatních VF, možnost jejich substituce
15.2. Dynamika vývoje agregátní nabídky a poptávky
Velmi složitým problémem je proporcionalita ekonomického růstu – my budeme zkoumat proporci mezi nabídkou a poptávkou v podmínkách růstu potenciálního produktu – může se lišit tempo růstu potenc. produktu agr.nabídky a agr. poptávky→ dopad na rovnováhu.
Tato situace předpokládá, že růst výkonu je doprovázen posunem křivek AS i AD doprava, a to ve stejné míře – je to v praxi málo obvyklé
Zaostávání tempa růstu AD za tempem růstu AS – rovnováha se utvoří při nižší cenové hladině, ale také při nižším výkonu, než odpovídá potenciálnímu produktu (skutečný produkt zaostává za potenciálním)
Pokles cenové hladiny a skutečný výkon pod úrovní potenciálního produktu, za předpokladu, že nedochází k růstu potenciálního produktu, musí dojít k poklesu AD.
Nemění se AD, ale dochází k poklesu úrovně agregátní nabídky → rovnováha při výkonu nižším, než je úroveň potenciálního produktu.
15.3. Hospodářské cykly
Teorie hospodářského cyklu zkoumá:
- průběh cyklu
- příčiny cyklického kolísání
- možnosti omezení cyklických
výkyvů
Rozdíl mezi skutečným produktem a potenciálním produktem se označuje jako mezera výstupu (GAP)Druhy cyklů
Juglarovy cykly (střednědobé – perioda 8-10 let) – jeho průběh je spojován s vývojem investic do strojů a zařízení
Kitchinovy cykly (krátkodobé – perioda 36-40 měsíců) – oscilace odvozeny od výkyvů v zásobách
Kondratěvovy vlny (Kuznětsovy cykly, dlouhodobé – perioda 54-60 let) – spojovány se zásadními změnami ve vývoji technologií
Okunův zákon – spojitost mezi výkyvy ekonomiky a nezaměstnaností
15.4. Příčiny cyklického kolísání
exogenní příčiny
výkyvy v možnostech využívání inovací
politické příčiny (volby, války, . . . )
nedostatečná informovanost tržních subjektů
hospodářská politika vlády
endogenní příčiny
nestabilita investičních výdajů odvozená od změn provázejících očekávání vývoje budoucích výnosů, doprovázená působením mechanismů umocňujících efekty těchto impulsů
15.5. Role investic v cyklickém kolísání
Podle multiplikačního principu je výsledkem každé dodatečné investice zvýšení produktu (důchodu): ∆Y = k . ∆I
Vztah důchodu a investic má však i zpětnou vazbu, kterou popisuje princip akcelerátoru.
Z pohledu akceleračního principu se investice dělí na:
autonomní investice – investiční výdaje, které nezávisí na důchodu (závisí např.: na konkurenčních poměrech v odvětví, rozvoji oblasti, . . .)
indukované (vyvolané) investice Iv – investice, které závisí na realizovaném důchodu:Iv = a . ∆Y(a . . . akcelerační koeficient)
Vynaložení investice má podle rovnice multiplikátoru důchodotvorný účinek, projeví se tedy na přírůstku důchodu. Ten však dle principu akcelerace vyvolá nutně dodatečné (indukované) investice. Tedy růst produktu stimuluje dodatečné investice podmiňující jeho další růst – tento vývoj naráží po určité době na bariéru v podobě potenciálního produktu → dochází k ochromení tempa růstu – to znamená prosazování vzájemné vazby multiplikátoru a akcelerátoru v opačném směru a pokles skutečného produktu. Spodní hranicí investic jsou obnovovací investice, jejichž úroveň znovu obrací tendenci.
16. Peníze a poptávka po penězích
16.1. Charakter a formy soudobých peněz
Peníze – všeobecně přijímané aktivum.
Vývoj peněz – komoditní forma (důležitá vnitřní hodnota) → prosazení zlata. Pokud peníze neměli vnitřní hodnotu, museli mít nucený oběh (byly prohlášeny za peníze rozhodnutím vlády či jiného státního orgánu). Od 17.století vznik bankovek (mají těsnou vazbu na zlato – právo na emisi mají komerční banky).
Zlatý standard – možnost směnit bankovky v bance za zlato
Čistý zlatý standard (standard zlaté mince) – vedle směnitelnosti bankovek zachován i volný pohyb zlata přes hranice a volná ražba zlatých mincí. Do první světové války a v jeho rámci i tzv. státovky – mají nucený oběh)
Po první světové válce:
Standard zlatého slitku – uchována směnitelnost, ale jen takového množství peněz, které odpovídá hodnotě slitku (více než 10 kg zlata).
Standard zlaté devizi (byl i v ČSR) – nepřímá směnitelnost – naše měna směnitelná za měnu, která pak za zlato).
Demonetizace zlata dovršena roku 1971 – zrušena směnitelnosti amerického dolaru za zlato.
Soudobé peníze
mince
bankovky (emitované CB)
depozitní (bankovní) peníze – bezhotovostní, vedeny na účtech bank (různá úroveň likvidity)
a, depozita na požádání, šeky – vysoce likvidní
b, termínovaná depozita – vklady s určitou výpovědní lhůtou (near-money – „skoropeníze“). I některé CP – např.: státní CP.
Peněžní agregáty – rozlišení forem peněz i šíře jejich pojetí
agregát M0 – oběživo (mince a bankovky)
agregát M1 – M0 + bankovní depozita na požádání
dále tzv. quasi peníze
agregát M2 – M1 + termínovaná depozita do určité výše (běžné je omezení časové např. do 2 let)
agregát M3 – M2 + velká termínovaná depozita
další agregáty - jsou rozšířeny o likvidní aktiva v podobě některých CP
u nás M2 = M1 + quasi peníze (termínové korunové vklady + vkladové certifikáty, depozitní směnky a ostatní dluhopisy + vklady v cizí měně)
Funkce peněz
transakční prostředek (prostředek směny)
zúčtovací jednotka (měřítko hodnoty)
uchovatel hodnot – při narušení schopnosti plnit tuto funkci – tzv. útěk od peněz
- můžou jím být i nemovitosti, půda, umělecké sbírky, atd.
Statky schopné uchovávat hodnotu považujeme za aktiva – peníze jedna z forem aktiv).
16.2. Poptávka po penězích
Peníze poptáváme proto, abychom je drželi – jsou nejlikvidnější formou aktiv.
Problémy v interpretaci poptávky po penězích
nabízené množství peněz = množství peněz, které subjekty skutečně drží (každá peněžní jednotka je v držení některého subjektu)
nabízené množství se nemusí rovnat množství poptávanému (subjekty mohou v daném okamžiku držet více či méně než si přejí držet)
poptávka po penězích vyjadřuje množství, které při dané ceně (úrokové míře) jsou subjekty ochotny, tzn. přejí si držet
Držba peněz je spojena s náklady držby – peníze jsou užitečné, ale kdyby bylo bohatství drženo v jiné formě (akcie, obligace, . . .) přinášely by větší výnos.
Motivy držby peněz
transakční motiv
opatrnostní motiv – snaha tvořit peněžní zásoby např. pro případ nezaměstnanosti
spekulační motiv – souvisí s funkcí uchovatele hodnot (lidé je drží jako jednu z forem aktiv)
Konkrétní struktura aktiv závisí např. na: výnosnost jednotlivých aktiv, riziku jejich držby, stupni likvidity a očekávání změn cenových relací ostatních aktiv.
S růstem i poptávané množství peněz klesá.
I když se i nemění může poptávka růst (posun DM doprava), případně klesat (posun DM doleva).
Tyto posuny mohou být vyvolány:
růst DM je vyvolán růstem HDP nebo růstem cenové hladiny
pokles DM je vyvolán (stimulován) poklesem uvedených veličin
16.3. Rovnice směny
- vyjadřuje vyrovnání toku výrobků a služeb s peněžním tokem, určeným na jejich nákupy.
P . Y = M . V P . . . hladina cen
Y . . . dosažený důchod
M
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 1,60 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: