- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
Tematické okruhy ke zkoušce z předmětu „Management“
Akademický rok 2005/06
Část A:
1. Úvod do problematiky managementu. (Vágner, kap.1, přednáška)
2. Management – věda a umění. (Vágner, kap.2, přednáška)
3. Struktura obsahu managementu. (Vágner, kap. 4)
4. Historický vývoj managementu: Klasický management – doba, myšlenkové proudy. (sylabus Historický... s.1-
6, doplňkově sylabus Životopisy.... s.1-5)
5. Historický vývoj managementu: „Manažerská revoluce“ (40. až 70. léta) – doba, myšlenkové proudy. (sylabus
Historický... s.6-11, doplňk. sylabus Životopisy... s.5-9)
6. Historický vývoj managementu: Management konce dvacátého století – doba, myšlenkové proudy. (sylabus
Historický.. s.12-14, dopl. sylabus Životopisy .. s.9-14)
7. Okolní prostředí organizačních jednotek. (Vágner, kap. 5)
8. Plánování. (Vágner, kap. 6)
9. Řízení lidských zdrojů. (Vágner, kap. 9)
10. Kontrolování. (Vágner, kap. 12)
11. Informační systémy a komunikace. (Vágner, kap. 13)
12. Osobní management. (Vágner, kap. 16, přednáška)
Část B:
1. Organizace a trhy. (sylabus s.2–5, přednáška)
2. Outsourcing, integrace. (sylabus s.5-9, přednáška)
3. Organizační struktura. (sylabus s.10-15, přednáška)
4. Organizační kultura. (sylabus s.15-19, přednáška)
5. Organizační strategie, vztahy ke kultuře a struktuře. (sylabus s.19-23, přednáška)
6. Princip funkční a předmětné specializace. (sylabus s.24-29, přednáška)
7. Rozpětí řízení. (sylabus s.30-32, přednáška)
8. Tradiční organizační struktury. (sylabus s.33-40, přednáška)
9. Cílově – programové organizační struktury. (sylabus s.40-43, přednáška)
10. Podstata a druhy rozhodování. (sylabus s.2-3, přednáška)
11. Organizační stránka rozhodování. (sylabus s.4-9, přednáška)
12. Fáze rozhodovacího procesu. (sylabus s.11-19, přednáška)
13. Hodnocení rizika. (sylabus s.20-21, přednáška)
14. Vícekriteriální rozhodování v podmínkách jistoty. (sylabus s.22-30, přednáška)
15. Způsob hodnocení dílčích užitků, metoda bazické varianty. (sylabus s.27-29)
16. Jednokriteriální rozhodování v podmínkách rizika (sylabus s.30-34, přednáška)
17. Analýza citlivosti (sylabus s.31-33)
18. Jednokriteriální rozhodování v podmínkách nejistoty (sylabus s.34-38, přednáška)
19. Vztah rozhodovatele k riziku (sylabus s.35-36, přednáška)
20. Vícekriteriální rozhodování v podmínkách rizika (sylabus s.38-42, přednáška)
21. Víceetapové rozhodovací procesy (sylabus s.43-51, přednáška)
22. Teorie zaměřené na poznání motivačních příčin (sylabus s.3-5, přednáška)
23. Teorie zaměřené na průběh motivačního procesu (sylabus s.5-7, přednáška)
24. Motivační nástroje (sylabus s.8-12, přednáška)
25. Styl vedení (sylabus s.12-16, přednáška)
26. Vztahové chování (sylabus s.16-24, přednáška)
27. Delegování (přednáška)
28. Psychologicko-sociální stránka komunikování (přednáška)
29. Specifika japonského řízení (přednáška)
2
1. Úvod do problematiky managementu. (Vágner, kap. 1)
ŘÍZENÍ je lidskou aktivitou spojenou s:
• ovládání věcných systémů (auto, počítač)
• usměrňování smíšených systémů (podnik, soud, divadlo, domácnost)
• usměrňováním a ovlivňováním společenských systémů (lidská struktura) (př: řízení země státní exekutivou)
Pojem je obsahově širší než management
MANAGMENT – řízení jen na úrovni organizací, institucí, kolektivu a jednotlivců, soubor ověřených přístupů, názorů,
zkušeností, doporučení a metod, kt. subjekty managementu užívají ke zvládnutí specifických činností:
• v širším slova smyslu – zaměření na formování budoucnosti objektu i se zabezpečením jeho běžného chodu
• v užším slova smyslu – zaměření výhradně na zabezpečení běžného chodu efektivním způsobem.
INSTITUCE – organizace, která poskytuje veřejně poskytované služby, ne na ziskových principech
1.1. Obsahové roviny managementu
Struktura manažerských pozic v rámci organizace: manažerská pozice znamená 1) postavení v hierarchii
pozic, 2) postavení neformálně vybraných vůdců v kolektivu
Způsob vedení druhých lidí (sebe sama): management je proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém
jednotlivci vyvíjejí manažersky orientované aktivity individuálně, resp. společně ve skupinách a takto účinně usilují
o dosažení zvolených cílů.
Odborní disciplína, obor studia: věnuje se stanovení postupů, jak co nejlépe dosáhnout cílů OJ, kolektivu,
jedince.
1.2. Základní manažerské pojmy a jejich ekvivalenty v angličtině
manus (ruka) → manage (vést, řídit) → management (řízení, vedení)
control (nemá přesný český ekvivalent) = řízení dílčích procesů v OJ
leadership (vůdcovství) = tvůrčí směřování rozvoje objektu řízení a efektivní ovlivňování výkonných lidí s cílem aby
sdíleli dosahování vytyčených cílů
manager (vedoucí) = především profese, jejíž nositel je zodpovědný za tvorbu, zajištění a dosahování cílu OJ,
k čemuž využívá kolektiv spolupracovníků
leader (vůdce) = manažer, který je, více než je obvyklé, orientován na budoucnost OJ, dokáže vytyčovat záměry
tvořící budoucnost OJ a prosazovat jejich sdílení spolupracovníky.
Měkké prvky oblasti managementu – lidské zdroje, vedení lidí, organizační kultura, komunikace
Tvrdé prvky – plánování, organizování, managerské procesy, rozhodování, kontrola, inf. systémy
Peter Urs Brnder: úspěch = prezentační dovednosti + leadership
povrchní lídr – pohání ho strach a různé tlaky mimo jeho kontrolu
niterný lídr – pohání ho snaha pomáhat druhým, nadšení, touha uskutečnit spol. vize (poznej
sám sebe, formuluj hodnoty a buď zaujatý, riskuj, komunikuj, kontroluj pokrok a výsledky)
1.3. Management a podnikání
Rozlišení státků:
• soukromé statky – rivalitní, vylučitelné
• smíšené statky – nerivalitní, vylučitelné
• veřejné statky - nerivalitní, nevylučitelné
Typy OJ (organizační jednotky):
• jednotlivec (nejčastější forma podnikání)
• partnerské OJ (obchodní společnosti: s.r.o., v.o.s., k.s.)
• korporace (sdružení, a.s.)
1.4. Podnikavost a podnikání
Podnikání – úsilí při produkci, distribuci, musíme mít podnikatelský záměr, musíme také reprodukovat disponibilní
zdroje (majetkové a zvlášť lidské) a být schopni reagovat na okolní prostředí – podnikání absorbuje ještě jeden
produkční faktor – dispozitivní práci = management
Podnikavost – schopnost, umění a motivace nacházet, vytvářet a využívat příležitosti pro zabezpečení prosperity
podnikatelského subjektu, (eliminovat, nebo aspoň zmírňovat negativní důsledky):
• vnější podnikavost (enterpreneurship) – schopnost objevit nebo vytvořit a efektivně využít příležitosti
vznikající s aktivní součinnosti s okolím
3
• vnitřní podnikavost (intrapreneurship) – má za cíl aktivní a tvůrčí nacházení a efektivní využívání vnitro-
organizačních příležitostí
Vzájemný vztah podnikání a managementu záleží na typu organizace.
Příležitosti pro podnikání vznikají:
• náhodně
• systematickým vyhledáváním
• systematickým vytvářením
Hrozby pro podnikání mohou být způsobeny:
• nepředvídatelným vývojem a změnami v okolním prostředí
• celkově špatným managementem, chybnými rozhodnutími
1.5. Pojetí moderního podnikání a managementu
Oproti standardnímu prostředí ve vyspělých tržních ekonomikách musí podnikatelé v ČR čelit:
• nestandardnímu vlastnickému prostředí
• absenci dlouhodobé koncepce hospodářské politiky státu
• děravé právní prostředí a nedostačující tlak na etiku podnikání
• finanční náklady
Požadavky na management (4E):
• účelnost (effectiveness)– aby se dělaly správné věci, formulace záměrů a strategických cílů
• účinnost (efficiency) – používání správných postupů, metod a prostředků
• hospodárnost (ekonomy) – nejlepší využívání disponibilních zdrojů, ekonomická efektivnost
• odpovědnost (equity) – spravedlivě, eticky, v rámci práva (ochrana živ. prostředí, zdraví lidí,..)
1.6. Rovnice úspěšného managementu
znát – teorie, praxe
umět – aplikace znalostí do konkrétních podmínek a situací
chtít – vůle pracovat na sobě, vést druhé ke splnění cílů
stačit – předpoklady přírody – potřebná sebereflexe manažerů – často chybí
2. Management – věda a umění
Věda – koncepce, teorie a nahromaděné znalosti odvozené z hypotéz
Tři druhy znalostí:
1) Fenomenologie – podrobný popis jevu v rámci zkoumaného objektu se zaměřením na identifikaci
příslušných rysů v časovém sledu
2) Kauzalita – poznání příčin jevu
3) Geneze – historický vývoj – současné stádium a predikce vývoje jevu
Paradigma – nosná myšlenka vědecké disciplíny
Axiomy – tvrzení v rámci technických a přírodních věd, principy – tvrzení v rámci společenských věd
Považují se za základ pravdy, vysvětlují vzájemné vztahy, nedokazují se.
Moderní věda je v krizi:
• Vědecký pokrok přinesl růst živ. úrovně malé skupině obyvatel, zvýšilo nebezpečí zneužití vědeckých objevů.
• nedokázala reagovat na fundamentální otázky lidstva (smysl života, podstata vědomí, etika,…)
• Je založena na materialistickém základě
• Existuje řada paradoxů
Vliv vývoje klasických věd na vědu o managementu
Praktický management je významně ovlivněn minulostí a kopírováním cizích vzorů.
Management jako obor vědy
Management je vědou – multidisciplninární vědní opírající se o poznatky praxe a poznatky řady jiných vědních
disciplín. (filosofie, ekonomie, psychologie, sociologie, historie, matematiky, statistiky)
Management je také uměním – využívání teoretických znalostí v nepředvídatelných situacích.
Techniky managementu
zásady určující jak provádět činnosti
metody, jak dosahovat požadovaných výsledků
4
Subjekty managementu a předmět vědy o managementu
Subjekty = jednotlivci, resp.skupiny lidí v OJ, vlastníci, manažeři a spolupracovníci.
Objekty = procesy, resp. činnosti, které zabezpečuje subjekt managementu sám, resp. druzí lidé.
Manažerská způsobilost – připravenost subjektu managementu řídit vlastní činnost, resp. činnost druhých lidí tak,
aby jejím výsledkem byla reálná přidaná hodnota, tj. stanovit cíle, implementovat je a hodnotit:
- odborná způsobilost (schopnost analyzovat, identifikovat a řešit problémy)
- metodická způsobilost (schopnost osvojovat si znalosti a pracovní metody)
- sociální způsobilost (schopnost navazovat konstruktivní vztahy)
- osobní způsobilost (sebereflexe, iniciativa,…)
Předmět vědy o managementu
prof. provazník:3 dimenze(pilíře): odborné znalosti, praktické dovednosti a schopnosti, sociální zralost
sociální zralost * odborná způsobilost praktická dovednost
manažerská způsobilost se získává
výchovou výukou (studiem) výcvikem (tréninkem)
poznatky o manažerské způsobilosti jsou
filosofií (moudrostí,
rozvážností, altruismem)
vědou (rozumem,
vědomostmi)
uměním (schopností, šikovností,
mistrovstvím)
Pozitivní pól
egoismem nevědomostí,
chytráctvím
nevědomostí, nešikovností, neobratností
Negativní pól
Sociální zralost – charakterové vlastnosti, schopnost vnímání a kreativity, postoje, hodnoty
Odborná znalost – znalost objektu managementu, znalost poznatků, všeobecná znalost
Praktická dovednost – aplikovat teoretické manažerské znalosti v různých situacích, osobní
management, schopnost pracovat v týmu, vést druhé lidi, pracovat s informacemi a s PC
Manažerské principy
Henri Fayol: rovnost mezi pravomocí a odpovědností
• podřízení individuálních zájmů zájmům společným
• spravedlnost odměňování
• udržování pořádku
• správné jednání vedoucích s jejich podřízenými
• podpora spolupráce
Max Weber: definování hierarchie práv, povinností a odpovědnosti
• vypracování a dodržování pravidel „hry“
• dodržování souladu kvalifikace pracovníka a nároků na výkon pracovní fce
• povinnost manažerů zajišťovat efektivnost činnosti
Manažerské premisy
P. Drucker
První soubor premis týkající se podstaty managementu jako vědy:
• management = podnikový management (jediná chybná premisa)
• existuje jediná správná organizační struktura (zkušenost i výzkum ukázaly opak)
• existuje jediná správná metoda řízení lidí (rozpor s realitou)
Druhý soubor premis vychází z praxe managementu:
• technologie, trhy a koneční uživatelé jsou daní
• působnost managementu je právně vymezena
• management je interně orientován
Paradigma vědy o managementu a jeho posun
Industriální model: - ↑konkurenceschopnosti ↓nákladů
- vertikální organizační struktury s útvary
- spolupráce s externími partnery (malá míra flexibility)
Postindustriální model:
• vysoce flexibilní organizační struktura t
• týmová orientace
• moderní informační a komunikační technologie
5
3. Struktura obsahu managementu
SYNERGETIKA – celek je více než prostý součet jeho částí, protože vztahy mezi celky jsou samy o sobě taky
součástí celku, a to součástí podstatnou
Př: princip voru: svázaný vor unese více než jednotlivé kmeny
Pojetí manažerských funkcí
Henri Fayol, 5 fcí správy: plánování, organizování, přikazování, koordinace, kontrola
Lyndal F. Urvick: + další dvě: zkoumání, komunikace
H. Kootz a H. Weihrich: plánování, organizování, výběr a rozmístění lidí, vedení lidí, kontrolování
Plánování je inf. procesem stanovení cílů a postupů jejich dosažení.
- identifikaci a diagnóze východní situace
- odhadu a ocenění možností plánovaného rozvoje
- stanovení cílů
- vypracování návrhů a postupů
- výběr scénáře plánu
- stanovení postupu ralizace plánu
Organizování je inf. procesem k uspořádání úloh pracovníků, kteří mají realizaci plánu zajistit
Výběr a rozmísťování lidí nalézání a alokování vhodných lidí pro výkon
Vedení lidí vzájemné komunikace a interakce jednotlivců a kolektivu, podřízenosti a spolupráce
Kontrolování zhodnocení či změření kvantity a kvality průběžných a konečných výsledků
Paralelní (průběžné) man. fce: analyzování, rozhodování , realizace rozhodnutí
Skupiny manažerských rolí Manažerské role angl. ekvivalenty
Interpersonální role představitel figurehead
vůdce leader
spojovací článek laison
informační role monitorující příjemce informací monitor
šiřitel informací disseminator
mluvčí spokeperson
rozhodovací role podnikatel (vyhledávání
příležitostí, eliminace hrozeb)
enterprener
řešitel problémů distrubance-handler
alokátor zdrojů resource-allocator
vyjednávač negotatior
Doplňující manažerské role:
Administrativní role administrátor processor of paperwork
sledovatel a kontrolor monitor of policies
správce rozpočtů administrátor of budgets
Koncepce „7S“
- strategie – programové stanovisko vrcholového managementu k zaměření poslání
- struktura – vymezení působnosti a odpovědností dílčích OJ a jejich vzájemných vazeb
- spolupracovníci – lidé, kteří se rozhodovací a výkonnou činností podílejí na realizaci poslání
- systémy managementu – postupy, metody, techniky a technologie
- sdílené hodnoty – soubor zákl. hodnot, které jsou v OJ ctěny většinou spolupracovníků
- styl managementu – převažující způsob jednání a chování managementu při vedení
- schopnosti – jsou zde vyjádřením souhrnu znalostí, dovedností, schopností, návyků, postojů a
zkušeností spolupracovníků, které představují lidský kapitál
Manažerské komponenty (Morton)
Okolní prostředí – determinuje management (vzory jiných OJ) a naopak
Manažerské procesy – aktivity související s -zabezpečením péče o zdroje
- přípravu a realizaci procesů
Organizační kultura – je vytvářena sdílenými názory a uznávanými pravidly chování
Informační systémy – slouží pro sběr, zpracování, uchování informací v managementu
Komunikace – vzájemné sdělování informací mezi lidmi
4. Historický vývoj managementu: klasický management – doba, myšlenkové proudy.
(sylabus Historický.. s. 1 - 6 + Životopisy s. 1 - 5)
a) Doba
6
- akcelerace technického pokroku probíhající ve vyspělých zemích (USA – 19.stol. a jeho fruktifikace ve výrobě se
stává jevem do této doby bezprecedentním).
19.století
- 1.pol. - zanedbatelné roční přírůstky produktivity práce o 0,3%
- 2.pol. -ve vyspělých zemích tempo růstu produktivity zvýšilo téměř 6x
Expanduje textilní výroba, výroba strojů i jiných produktů.
Výroba železa se v období 1870 až 1890 2x, výroba oceli 20x. Podniky a jejich vybavení se rychle rozvíjí. USA - roční
investice do výroby na konci 19. stol. více než 3x, výroba průmyslového zboží 2,9x.
Infrastrukturou nezbytnou pro zajištění materiálových a informačních toků se stává železnice a telegraf (USA - 1830 /
37 km železničních tratí => 1890 / 330 000 km). Tři roky po té, co byl v roce 1844 vynalezen telegraf, dochází k jeho
komerčnímu využívání. Obdobně se železniční a telegrafní systémy šířily i po Evropě. Funkceschopný systém
objednávek zabezpečovaný telegrafem jako novou komunikační technikou a funkceschopná doprava zajišťovaná
železnicí umožňovaly podnikům na jedné straně snižovat zásoby materiálu i hotových výrobků, na straně druhé pak
zvyšovaly jejich operativnost a akceschopnost.
=> nová infrastruktura umožňovala ve vyspělých zemích koncentraci výroby do stále větších podniků a distribuci
výrobků ke stále širšímu okruhu spotřebitelů.
19./20. století - mohutné vlny fúzí => zhruba třetina výrobních kapacit USA sloučena do přibližně 300 gigantických
společností (*korporace: U.S. Steel, American Telephone & Telegraph, American Tobacco, General Electric, General
Motors, Standard Oil).
Postupná standardizace výrobků a specializace výrobní technologie a techniky => zhromadňování výroby =>
zvyšování produktivity práce + nakupování materiálu ve velkém za nízké ceny => snižování nákladů => zvyšování
efektivnosti vyplývající z velkovýroby.
1) zvětšování podniků
2) prohlubování dělby práce na základě specializace
=> začíná nastupovat faktor do té doby nepříliš uvědomovaný - ŘÍZENÍ.
=> musí se i realizace řídící činnosti, má-li odpovídat požadavkům doby, opírat o teoretické poznání => první odborné
práce (2. pol. 19.stol.) => zrod moderního managementu . Začátek systematického rozvoje managementu se však
váže k prvním dekádám století dvacátého.
b) Myšlenkové proudy
Čtyři klasické školy:
1. Škola „vědeckého řízení“ (nejstarší)
• první pokusy o proniknutí vědeckých přístupů do doposud panujícího empirismu v oblasti řízení výroby =>
*označení „vědecké řízení“ = inženýrský přístup k racionalizaci přípravy a provádění výrobních a obslužných
procesů. Pozornost je zaměřena na výkon práce na pracovištích a na řízení na úrovni dílen a provozů.
• v centru zájmu jsou 3 faktory výroby: člověk, výrobek a stroj.
• vytvoření systému pravidel na základě rozboru práce nejlepších dělníků s využitím časových a pohybových
studií a projektů opírajících se o exaktní měření a evidenci.
• *východisko: normování spotřeby času nezbytného na vykonávání jednotlivých operací (dílenské plánování,
odměňování na základě úkolové mzdy).
• v řadě průmyslových oborů (například v automobilovém či spotřebním průmyslu) se díky zhromadňování
výroby a uplatňování nové techniky a technologie začíná ve stále větší míře prohlubovat specializace.
• výrobní proces se rozkládá do stále většího počtu specializovaných operací, která jsou navzájem propojena
do výrobních linek.
Frederika W. Taylora („Řízení dílen“) („Zásady vědeckého řízení“)
Henry L. Gannt
Frank B. Gilbreth a Lilian M. Gilbrethová
Harington Emerson
+ PŘÍNOS
= snaha o objektivně zdůvodněné racionální postupy plánování, provádění a odměňován
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 362,84 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz