- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálnestátních pojišťoven si VZP nevybírá klienty sama, neurčuje si tak klienty, kteří
jsou méně nemocní apod. VZP navíc ze zákona plní další povinnosti. Hospodaření VZP je pod
trvalou kontrolou správní a dozorčí rady a pak také subjekty ze strany státu.
V současné době se nejčastěji hovoří o tom, že VZP neplatí včas lékařům a nemocnicím. Řešení
zůstává otázkou… Politici se tímto ožehavým tématem nechtějí příliš zabývat a vyhýbají se mu.
Současná vláda provedla nepopulární reformu.
30 Kč za recept
30 Kč za návštěvu lékaře
60Kč/den v nemocnici
90Kč návštěva pohotovosti
zároveň je však stanoven max limit, který občané zaplatí 5000Kč, přeplatky jim budou vráceny.
Základní problémy zdravotnictví na Slovensku:
1. nerovnováha mezi dostupnými finančními prostředky a poptávkou
2. efektivita nakládání s finančními prostředky
3. efektivita řízení resortu
4. přezaměstnanost zdravotnického personálu
5. logické chyby v systému zdravotnictví
Základní cíle reformy zdravotnictví (začíná v roce 2002):
1. tvorba systému flexibilních nástrojů na uskutečňování zdravotní politiky
2. změna postavení státu z účastníka na regulátora
3. zvýšení odpovědnosti pacienta
4. vyrovnané a finančně udržitelné hospodaření
5. zvýšení kvality a tvorba konkurenčního prostředí
Klíčová opatření reformy:
1. oddlužení zdravotnictví
2. zavedení poplatků za služby spojené s poskytováním zdravotní péče
3. přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti
4. zavedení tvrdých rozpočtových pravidel pro všechny subjekty v systému
5. možnost flexibilně definovat míru veřejných zdrojů v systému
Reforma:
Základem reformy bylo schválení 6 reformních zákonů, které nabyly platnosti 1. 1. 2005
1. Stabilizační opatření
cílem je omezení nadbytečné spotřeby zdravotnických služeb a léků a zastavení růstu dluhu. ->
zavedení paušálních poplatků za služby ve zdravotnictví .
Byla přijata také nová klasifikace léčiv.
Byl přijat zákon k oddlužení zdravotnictví, který omezil ručení státu za závazky zrušené
zdravotní pojišťovny.
V roce 2003 byla zřízena společnost Věřitel a. s., pomocí které oddlužují zdravotnická zařízení.
2. Systémová opatření
Veřejné pojištění – je v něm obsažen základní balík zdravotní péče, který je poskytován
bezplatně. Výše odvodu 14% .
Individuální pojištění (dobrovolné) – umožňuje získat nadstandardní péči, která je z části
hrazena pacientem (5% –100%).
Katalog zdravotních výkonů.
3. Síťová opatření
- nemocnice I. a II. Typu přešly od 1. 1. 2003 do pravomoci měst a samosprávných krajů,
- stát si zatím ponechal jen větší nemocnice tzv. III. typu, fakultní nemocnice a specializované
ústavy
- zakladatelem a. s. bude stát, který se stane vlastníkem 51% akcií
Úprava reformy novou vládou:
- zrušení poplatků za návštěvu lékaře a pobyt na nemocničním lůžku
- snížení poplatku za recept na 5 Kč
- zastavení transformace nemocnic na a. s.
- snížení sazby DPH na 10% u léků a vybraného zdrav. materiálu
- zrušení Katalogu zdravotních výkonů
A19 Důvody přijetí Koncepce reformy veřejných rozpočtů ČR (2003 – 2006) a její hlavní
směry a oblasti. Hlavní opatření na příjmové a výdajové straně. Parametrické a
strukturální změny.
reforma veřejných rozpočtů, reforma důchodového systému, reforma zdravotního systému,
reforma rozpočtové politiky
Příčiny reformních snah – rostoucí objem finančních prostředků v rozpočtech; fiskální
nerovnováha (narůst deficitu a veřejného dluhu); nutnost objektivizace a identifikace výdajů
v rozpočtech; nevyhovující struktura rozpočtu neumožňující efektivní rozhodování (horizont
sestavování, struktura oblasti); probíhající změny v systému řízení veřejného sektoru
Základní cíle rozpočtového (výdajového) výhledu
- zlepšit makroekonomickou bilanci na základě vývoje konzistentního a reálného výdajového
rámce
- zlepšit alokaci zdrojů směrem ke strategickým prioritám
- zvýšit snahy o předpověditelnosti politiky a financování
- poskytovat výdajovým organizacím striktní rozpočtové limity společně se zvýšenou
autonomií v rozhodování o těchto prostředcích
Předpoklady pro efektivní fungování
- spolehlivost prezentovaných odhadů hospodářského vývoje a dalších podkladů
- dostatek informací
- reálné stanovení limitů
- vhodná struktura rozpočtu
- disciplína v systému – autonomie, erudice, kontrola
Reforma veřejných rozpočtů v ČR – dokument schválen vládou v roce 2003
- důvody vnitroekonomické – riziko domácího ekonomického vývoje; zmenšování prostoru
pro realizaci vládních rozpočtových priorit, pokles prostoru pro investice; neexistence
zabudovaných nástrojů pro zvrácení těchto nepříznivých tendencí
- důvody vnější (integrace do EU/EMU) – ztráta dobré výchozí pozice ČR; absolutní rozpor
s principy platnými v EU; penalizace finančními trhy z důvodu nedůvěry ve zdravý fiskální
vývoj
- nové metody sestavování, realizace a hodnocení rozpočtu, zásadní změny v systému
mandatorních výdajů a důsledné uplatňování principu subsidiarity
Příjmová a výdajová opatření ve státním rozpočtu 2004 – 2006 dle reformy
- aktivní opatření na straně příjmů – 71,2 mld.
- aktivní opatření na straně výdajů – 199 mld.
- aktivní opatření celkem – 270,2 mld.
Rizika dalšího pokračování reformy
- nemocenské pojištění; sektor zdravotnický; důchod pojištění; střednědobý výdajový rámec;
počty a platy státních úředníků; nastavení částek důchodového minima; státní sociální
podpora; oblast sociální péče
„Reforma nesmí být vnímána jako jednostranná akce ministerstva financí, jdoucí proti zájmům
výdajových resortů. Jedině kolektivní odpovědnost celé vlády za fiskální reformu umožní nalézt
žádoucí úspory a současně vytvořit prostor pro realizaci vytyčených vládních výdajových
priorit“
Konkrétní cíle reformy
- podpora hospodářského růstu s cílem dosáhnout jeho zrychlení (podpora nabídkové strany)
- posílení konkurenceschopnosti ČR
- podpora vzdělanosti
- podpora rodin s dětmi se zaměřením na pracující rodiny (daňový bonus)
Snížení základní sazby DPH
- snížila se základní sazba DPH z 22% na 19 %
- sociálně citlivé položky zůstávají ve snížené 5% sazbě – potraviny a nápoje, léky, dodávky
tepla, knihy, noviny, autosedačky, pleny atd.
Podpora rodin s dětmi
- společné zdanění manželů s dětmi – přispěje k podpoře rodin, které žijí ve společné
domácnostmi s dětmi, jedná se o snahu zamezit negativnímu demografickému vývoji české
populace
- zavedení daňového bonusu
Podpora podnikání
- v roce 2006 firmy platí nízkou efektivní daň
- zjednodušení administrativních úkonů spojených se zahájením a v průběhu podnikání, zřízení
centrálního místa pro registraci a kontakt s úřady
- zrychlení odpisů
Podpora vědy a výzkumu
- snížení daňového zatížení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí
- zavedení možnosti odpočítávat od základu daně dary veřejným vysokým školám a veřejným
výzkumný institucím až do výše 10% základu daně
Omezení daňových úniků
- zamezení prodeje tabáku a lihovin na tržištích
- zavedení registračních pokladen
- povinné značení lihu
- omezení plateb v hotovosti
- finanční policie
Komplexní reforma VEFI by měla zahrnovat
- reformu veřejných rozpočtů
- reformu sociálního systému, zejména důchodového systému
- reformu zdravotního systému
A20 Reforma veřejných financí 2007. Hlavní změny na příjmové a výdajové straně
rozpočtů. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů v ČR.
Reforma Veřejných financí
Reforma veřejných rozpočtů (SR, rozpočty mimorozpočtových fondů, územní rozpočty)
Reforma důchodového systému
Reforma zdravotního systému
Reforma rozpočtové politiky
Příčiny: rostoucí objem finančních prostředků v rozpočtech
fiskální nedována
nutnost objektivizace a identifikace výdajů v rozpočtech
nevyhovující struktura rozpočtu neumožňující efektivní rozhodování
probíhající změny v systému řízení veřejného sektoru
Cíle rozpočtového výhledu: zlepšit makroekom.bilanci na základě vývoje
konzistentního a reálného výdajového rámce
zlepšit alokaci zdrojů směrem ke strategickým prioritám,
zvýšit snahy o předpověditelnost politiky
financování
poskytovat výdajovým organizacím striktní rozpočtové
limity společně se zvýšenou autonomii v rozhodování o
těchto prostředcích
Předpoklady: spolehlivost prezentovaných odhadů hosp.vývoje a dalších podkladů
dostatek informací
reálné stanovení limitů
vhodná struktura rozpočtu
disciplína v systému: autonomie, erudice, kontrola
ZÁKLADNÍ PRINCIPY REFORMY VEFI
1. základní myšlenky reformy: -posílit adresnost soc.systému, zvýšit efektivnost ostatních
VV a snížit míru zásahů do ekonomiky
-uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové sazby
2. těžiště na výdajové straně: veřejných rozpočtů, zejména v oblasti mandatorních výdajů
3. postupné snížení daňové zátěže a zjednodušení daňového systému
4. řešení dlouhodobých fiskálních tlaků prostřednictvím reformy důchodového systému a
zdravotnictví.
5. dodržování fiskálních pravidel: režim fiskálního cílení a střednědobé výdajové rámce
Cíle reformy:
-snížit vládní deficit a zastavit nárůst vládního dluhu
-zvrátit neudržitelné trendy vládních výdajů a posílit jejich efektivnost
-plošně snížit daňové zatížení, omezit administrativní zátěže a daňové distorze
zjednodušením daňového systému
-reformovat důchodový systém a zdravotnictví
-SR byl oporou pomoci vhodného nastavení daňových sazeb
-podporovat rodiny s dětmi
-přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivním
-dodržovat závazky vůči EU, využít prostředky z fondů EU
Návrhy změn v sociální oblasti
systém sociálních služeb zpřístupnění podmínek poskytování příspěvků
stát bude poskytovat krajům dotace ze SR
dotační procesy upraví nařízení vlády
zaměstnanost fixní částky na podporu zaměstnávání osob se zdrav.pojištěním
zpřísnění vyplácení podpor v nezaměstnanosti
nemocenské pojištění odložení účinnosti na 1.1.2009
důchodová reforma viz penzijní systém
další etapy reformy soc.systému: propojení trhu práce se soc.systémem: podpora
aktivního chování, přísnější tresty za práci načerno
rodinná politika: vytvoření vhodných podmínek jak pro rodiče, kteří chtějí zůstat
doma s dětmi na rodičovské, tak i pro ty rodiče, kteří chtějí skloubit
pracovní dráhu a výchovu malých dětí
negativní daň: zjednoduší soc. systém, sníží počet soc.dávek a bude více motivující,
protože odstraňuje skokovou změnu při překročení určité výše příjmů (čistá
mezní míra zdanění bude max.lineární)
vytvoření systému, kdy práce i za nízkou cenu bude vždy výhodnější, než
pobyt na soc.dávkách
národní úřad pro zaměstnanost a soc.správu
-1.1.2009 specializovaná státní správa na bázi stávajících ÚP
-obec.úřady se oddělí od výkonu stát.správy v soc.oblasti
-úřad bude komplexně zaměřený na klienta v oblastech
zaměstnanosti, soc.dávek…
-centralizace informací a decentralizace činností
-propojení informačních systémů a provázání postupů
v jednotlivých oblastech umožní efektivnější práci s klientem
-umožnění lepšího přehledu o občanovi, o motivaci, schopnosti…
Návrhy změn v daňové oblasti
DPH zvýšení sazby z 5% na 9%
-ze sociálních důvodů zachována snížená sazba
-zvyšování podílu nepřímých daní a snižování podílu přímých daní
Toto zvýšení sazby bude mít za následek zvýšení ceny potravin, léků, jízdného, vstupného na
kulturní a sportovní akce, ubytování v hotelech či koupě bytu.
Ekologická daň Snížená sazba uplatňovaná na ekologická paliva (9%)
-ochrana životního prostředí
-podpora lokálních výrobců ekologických paliv
-snížení nákladů na vytápění
-podpora udržitelného rozvoje
Daň z příjmů právnických osob
Snížení sazeb
21% pro rok 2008
20% pro rok 2009
19% pro rok 2010
Výše zmiňované snížení sazeb má za cíl zatraktivnění České republiky pro investice, příliv
zahraničních investic.
Daň z příjmů fyzických osob
Změna sazeb ze současných 12%, 19%, 25% a 32% na jednu pro všechny stejnou sazbu
-15% pro rok 2008 ze superhurbé mzdy 23,1% ze mzdy
-12,5% pro rok 2009 ze super hrubé mzdy 19,5% ze mzdy
Jde ale o procento z tzv. superhrubé mzdy, která představuje hrubou mzdu a sociální a zdravotní
pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Ve výsledku
-omezení k daňovým únikům
podpora ochoty podnikat
sleva na dani: 24 840 Kč, zvýhodnění na dítě 10 440 Kč, na druhého z manželů 24 840
Kč
zrušení min.základu daně: zjednodušení podnikatelského prostředí
snížení daňového zatížení drobných podnikatelů
podpora oborů a regionů, kde je podprůměrná
ziskovost
Spotřební daně -změny z důvodu souladu s právem EU
-tabákové výrobky-zvýšení sazeb daně z cigaret i ostatních tabák.výrobků
-energetické (ekologické) daně: daň z elektřiny, z pevných paliv, ze
zemního plynu a některých dalších plynů.
Další zvažované změny 2009-2010
další reformy na straně výdajů
-zrušení daně z převodu nemovitosti
-osvobození příjmů z dividend a z kapitálových výnosů
změny z programové prohlášení vlády:
-audit všech výjimek a odpočitatelných položek u daně z příjmů
-rozšíření závazného posouzení dotazů poplatníků správcem daně (editační povinnost)
-jedno místo výběru daní, cel a pojistného
Majetkové daně: obce mohou osvobodit zemědělské pozemky od daně z nemovitosti
obce budou moci zvýšit výnos daně z nemovitosti stanovením koeficientu
Daňová progrese:zachována
Zaměstnanci bez dětí se mzdou do 10 000 Kč nebudou platit daň z příjmů.
Zaměstnance se třemi dětmi a manželkou v domácnosti nebude platit daň z příjmů, pokud
jeho hrubá mzda nepřesáhne 33 300 Kč
Efektivní souhrnná daňová progrese se zmírní
B1. Fiskální nerovnováha obecně. Vliv použité metodiky (ESA/GFS) na velikost fiskální
nerovnováhy.
Fiskální nerovnováha – fiskální nerovnováha je definována jako nesoulad mezi veřejnými
příjmy a veřejnými výdaji
fiskální nerovnováha může být krátkodobá nebo dlouhodobá
head2right Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný dluh
souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu
kumulace dosavadních rozpočtových deficitů
hrubý veřejný dluh
čistý veřejný dluh hrubý veřejný dluh +- státní finanční aktiva (=finanční rezervy a účelové
prostředky vlády vedené na zvláštních účtech ČNB)
vnitřní dluh – závazek vůči domácím ekonomickým subjektům (může vést k zadlužování
budoucích generací a vytěsňovacímu efektu na kapitálovém trhu)
vnější dluh (zahraniční) – v cizí měně, platba úroků do zahraničí (přebytek obchodní
bilance, riziko změny měnového kurzu)
head2right Krátkodobá fiskální nerovnováha – přebytek, vyrovnaný rozpočet, deficit
- obecně nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci jednoho
rozpočtového období
- krátkodobou rovnováhu můžeme členit na:
plánovanou nerovnováhu na začátku rozpočtového období (návrh státního rozpočtu)
nerovnováhu v průběhu rozpočtového období – dynamický pohled (plnění státního
rozpočtu)
nerovnováha na konci rozpočtového období – statický, bilanční pohled
Rozpočtový přebytek – situace, kdy jsou rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové příjmy,
tzv. negativní vládní úspora
Rozpočtový deficit – situace, kdy jsou rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové výdaje,
celkový deficit se skládá z primárního deficitu a úroků z veřejného dluhu
Primární deficit – převis rozpočtových výdajů nad rozpočtovými příjmy v daném
rozpočtovém roce (bez započtení úroků z veřejného dluhu)
Sekundární deficit – spojený s náklady financování veřejného dluhu
Celkový deficit – primární deficit + úroky z veřejného dluhu (mandatorní výdaj, rychle
rostou
head2right Složky fiskální nerovnováhy
strukturální (aktivní) složka
- vzniká na základě rozhodnutí vlády
- nástroj fiskální politiky vlády
- faktory vzniku:expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo snížení daní)
vládní populismus (růst vládních výdajů k ovlivnění voličů)
snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let
snaha rozložit daňovou zátěž
cyklická (pasivní) složka
- vzniká vlivem průběhu hospodářského cyklu či vlivem jiných exogenních faktorů
- faktory vzniku: hospodářský pokles
zvýšení cen základních surovin (ropné šoky)
mimořádné událostí (válka)
úroky z veřejného dluhu
head2right Metodiky používané ke stanovení velikosti deficitu a dluhu
GFS 1986 – metodika MMF, operace běžného roku jsou sledovány na pokladní, tzv. cash
principu, tedy v okamžiku realizace příjmové či výdajové operace; konečné saldo – saldo všech
peněžních transakcí v průběhu roku ve vládním sektoru; výhody: včasnost, transparentnost, nízké
nároky na zdrojová data; nedostatky: nesleduje pohledávky a závazky, nejsou zohledněny
náklady a výnosy, není k dispozici rozvaha vládního sektoru
ESA 95 – metodika Evropské Unie, transakce daného roku jsou zaznamenávány na tzv.
předpisovém (akruálním) principu – operace se sledují, když se ekonomická hodnota vytváří,
transformuje, zaniká – časová souslednost, je obdobou hospodářského výsledku; nutná existence
národních účtů, překonává nedostatky GFS, v ČR ale zatím nezahrnuje celkové hospodaření
vládního sektoru; nedostatky: vyšší náročnost na datové zdroje, výstupní údaje s časovým
zpožděním
Do budoucna se předpokládá výrazné snížení mezi GFS-deficitem a ESA 95-deficitem: postupné
ukončování činnosti TI, neočekávají se další významné imputace státních záruk
GFS 2001 – blíží se ESA, bude zaváděna postupně, zahrnuje širší pojetí vlády
B2. Krátkodobá fiskální nerovnováha. Rozpočtový deficit (příčiny, typy, důsledky, řešení),
včetně situace v ČR.
head2right Krátkodobá fiskální nerovnováha – přebytek, deficit
- obecně nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci jednoho
rozpočtového období
- krátkodobou nerovnováhu můžeme členit z časového hlediska na:
square4 plánovanou nerovnováhu na začátku rozpočtového období (návrh státního
rozpočtu)
square4 nerovnováhu v průběhu rozpočtového období – dynamický pohled (plnění
státního rozpočtu)
square4 nerovnováha na konci rozpočtového období – statický, bilanční pohled
Rozpočtový přebytek – situace, kdy jsou rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové příjmy,
tzv. negativní vládní úspora
Rozpočtový deficit – situace, kdy jsou rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové výdaje,
celkový deficit se skládá z primárního deficitu a úroků z veřejného dluhu
Primární deficit – převis rozpočtových výdajů nad rozpočtovými příjmy v daném
rozpočtovém roce (bez započtení úroků z veřejného dluhu)
Sekundární deficit – spojený s náklady financování veřejného dluhu
Celkový deficit – primární deficit + úroky z veřejného dluhu (mandatorní výdaj, rychle
rostou
head2right Složky deficitu
strukturální složka
- vzniká na základě rozhodnutí vlády
- nástroj fiskální politiky vlády
- faktory vzniku:expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo snížení daní)
vládní populismus (růst vládních výdajů k ovlivnění voličů)
snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let
snaha rozložit daňovou zátěž
cyklická složka
- vzniká vlivem průběhu
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 555,56 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PVVEFI - Veřejné finance I
Reference vyučujících předmětu PVVEFI - Veřejné finance I
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz