- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. kapitola Cestovní ruch jako objekt poznání
Vliv cestovního ruchu: když je systém cestovního ruchu silně ovlivňován vnějším prostředím, které ho obklopuje, ale sám toto prostředí ovlivňuje, můžeme hovořit o
: - inputech (vstupech- vlivu nadřazených systémů)
- outputech (výstupech – vlivu na nadřazené systémy)
- Vnější (nadřazené) systémy:
1. Technologické prostředí: - ubytování
- doprava: ovlivnila CR svojí rychlostí, bezpečností,
výkonností a hospodárností.
Díky dopravě došlo ke zlepšení v CR: - větší bezpečnost
větší rychlost
zlepšení pravidelnosti
větší pohodlí
zvýšení výkonnosti
Negativní účinky: - zdražení dopravy
- mobilita turisty (může narušit jeho rekreaci)
- velké dopravní rychlosti (klesá schopnost vnímat zážitky a dojmy)
- nachází se ve sféře masové potřeby (dopravní zácpy)
- hluk a znečistění ovzduší
Dopravní sítě: Z dopravních prostředků dominují ty, které zkracují čas cesty.
Druhy dopravy:
Automobilová doprava
vyznačuje se celkovou dynamičností rozvoje
prostorově je nejmobilnější
Karavaning
rozvoj karavaningu jako nové formy rodinné mototuristiky
používají se obytné přívěsy nebo přímo obytné automobily
zvýšené prostorové nároky v autokempech a jejich reorganizaci v poskytovaných službách
Železniční doprava
ve stádiu významných změn
tratě jsou modernizované, zavádí se nová technika
zvyšuje se propustnost, rychlost a modernizuje se vozový park
Letecká doprava
velmi dynamicky se rozvíjí
uplatňuje se především v přepravě osob na střední a velké vzdálenosti
vzrůstá její význam zdokonalováním dopravních prostředků, technické vybavenosti
předností je rychlost
Letiště
letecká dopravní síť se neustále vyvíjí a mění své rozložení
zaregistrováno 5.000 letišť
charakteristickým znakem pravidelné letecké dopravy od 50. let je větší nabídka služeb než poptávka
počet leteckých spojů roste o hodně rychleji než přírůstek počtu cestujících
Charterové lety
energetické problémy vedly k omezení leteckých spojů a toto vyřešily charterové lety
jsou organizovány cestovními kancelářemi na určitých trasách, v určitých obdobích roku s přesně vymezeným cílem
mají paušálně sníženou cenu, zahrnují dopravní náklady na cestu tam i zpět a často i náklady spojené s ubytováním a stravováním po dobu trvání zájezdu
většinou jde o kyvadlový způsob dopravy
v budoucnu bude narůstat
Trajektová doprava
dynamický rozvoj v souvislosti s automobilovou dopravou
největší část trajektových propojení v Evropě
2. Ekologické prostředí
ekologie jako nauka o vztazích mezi živými organismy a prostředím se stala rozhodujícím prvkem lidského přežití
Prvky životního prostředí ?
cestovní ruch už z hlediska podstaty závisí na přirozené tvorbě atraktivního prostředí
narušení krajiny vede k narušení cestovního ruchu
rozvoj biosféry s jejími prvky – půda, voda, ovzduší ...
pokusit se o sladění vlivu lidských aktivit s obnovitelným přírodním potenciálem, který by celou biosféru, ke které patří i člověk, dlouhodobě nejen udržoval, ale i dále rozvíjel
zatížením prostředí rozumíme změny přírodních poměrů
Kvantitativní zatížení prostředí
z hlediska cestovního ruchu je nejdůležitější kvantitativní zatížení, které se týká zejména
znečištění vzduchu, vody a půdy
hluku
rozdělení a rozdrobení krajiny a tím narušení obrazu krajiny
Ochrana životní prostředí
v rámci cestovního ruchu můžeme zabezpečit ochranu životního prostředí zejména
územním uspořádáním, resp. územním plánováním
opatřeními na snížení nebo odstranění emisí
Ekologicky únosný cestovní ruch
podporuje rozvoj tzv. ekologicky únosného cestovního ruchu, tedy takového cestovního ruchu, který se snaží o vytvoření rovnováhy mezi krajinou, zotavením a tvorbou ekonomických hodnot
3. Sociální prostředí
Dělba práce
rostoucí dělba práce určuje každému člověku jistou úlohu, kterou má naplnit ve společnosti v případě, že se chce prosadit a přežít
předním místo přitom má vlastní práce, za kterou dostává odměnu a která mu umožňuje přežití
Finanční prostředky a volný čas
až do 1. světové války byl cestovní ruch bezvýznamný
cestovní ruch byl výsadou tzv. leisure class, tzn. vrstvy, která měla dostatek finančních prostředků a volného času
Motivace k cestování
fyzická a psychická motivace ve vztahu k cestovnímu ruchu
mobilita umožňuje realizaci uvedené motivace cestování
fyzická a psychická motivace je významně ovlivněna existujícími ekonomickými poměry
rekreace se stává faktorem rovnováhy pracovní činnosti a dovolená, resp. prázdniny zaslouženou kompenzací všedního dne
4. Politické prostředí
institucionální rámec státu, do kterého jedeme
Sociální politika
vytváří podmínky masové účasti obyvatelstva na cestovním ruchu
1962 schválena Rajonizace cestovního ruchu
dokument řešil koncepci rekreace a cestovního ruchu na celém území státu
Životní standard obyvatelstva
je podmíněna stupněm rozvoje výrobních sil, které se v konečném důsledku projevují v úrovni výživy, bydlení, vzdělání, kultury, zdravotní péče
Aktivita obyvatelstva
platí tu vzájemný vztah, že stupněm růstu ekonomické aktivity státu roste i stupeň aktivity obyvatelstva v cestovním ruchu vyjádřený jeho podílem pohybu v jednotlivých formách cestovního ruchu
Disponibilita volného času
hlavním zdrojem růstu volného času je rozvoj výrobních sil, který postupně umožnil zkrátit pracovní čas dne, týdne a roku
zmenšuje i počet odpracovaných let
skupina trvale zaměstnaného obyvatelstva získává základní fond volného času placenou dovolenou, která je součástí v mnoha zemích uzákoněna v délce 3 až 4 týdnů
Trávení volného času městského obyvatelstva
vycházíme z předpokladu, že čím víc máme volného času, tím větší jeho část můžeme věnovat cestovnímu ruchu a tak jsou možnosti rozvoje jednotlivých forem cestovního ruchu neobyčejně velké
5. Ekonomické prostředí
Příjmové a majetkové poměry – poptávka po cestovním ruchu
jen taková potřeba se stává potřebou cestovního ruchu a předmětem poptávky po cestovním ruchu, která je podložená zájmem a finančními prostředky
rozsah poptávky určují především jeho příjmové a majetkové poměry, resp. cena nabídky
dále jsou to motivační faktory, které ovlivňují s různorodou naléhavostí ochotu ke koupi služeb cestovního ruchu
potřeby lidí se obecně vztahují na následující ekonomické kategorie:
statky existenční potřeby
statky vyšší potřeby (kulturní potřeby)
statky luxusní potřeby
Změny v potřebách – ekonomických kategoriích
rostoucí příjmy, které mohou krýt jen existenční potřeby nemají ještě vliv na cestovní ruch
rostoucí příjmy, které umožní krýt i vyšší potřeby, mají významnější vliv na cestovní ruch
rostoucí příjmy, které umožní krytí luxusních potřeb, se v pozitivním smyslu projevují jen v omezené míře
Poptávka po cestovním ruchu – období hospodářské recese
nejvyšší sociální vrstva, pro kterou se staly samozřejmostí minimálně dvě dovolené ročně, nereaguje na negativní hospodářskou situaci¨
poptávka roste na vývoji příjmů a dlouhodobějších trendů
čím je sociální vrstva nižší, tím výrazněji se mění spotřební chování v následujícím pořadí:
nejdřív se sníží reálné náklady, konkrétně při volbě ubytování. Od ubytování b nižších třídách hotelů se přechází k ubytování v soukromí a snižují se hlavně vedlejší výdaje
pak se drahá zahraniční dovolená nahradí dovolenou doma
nakonec se sociálně nejslabší vrstva zřekne dovolené úplně
Intenzita cestovního ruchu
Čistá (netto) intenzita cestovního ruchu
pojmem čistá se rozumí procentuální podíl těch osob na celkovém počtu obyvatelstva nebo na určitých skupinách obyvatelstva, které během zkoumaného období absolvovali alespoň jednu soukromou cestu
Brutto intenzita cestovního ruchu
nedosáhne nikdy 100%
výrazněji roste počet cest, jako bychom mohli na základě intenzity cestovního ruchu předpokládat
tuto skutečnost označujeme brutto intenzitu cestovního ruchu a dostaneme ji, když počet cest dáme do vztahu s počtem obyvatel
Frekvence cestovního ruchu
dělením brutto intenzity cestovního ruchu netto intenzitou cestovního ruchu získává údaj o frekvenci cestovního ruchu
Nejvyšší intenzita cestovního ruchu
nejvyšší intenzitu dosahují:
lidé s vysokými příjmy
osoby svobodných povolání, podnikatelé, ředitelé, veoducí pracovníci
obyvatelé velkých aglomerací
věkové skupiny mezi 36. a 46. rokem i do 65 let
osoby z malých domácností, tak i rodiny se školou povinnými dětmi
Nejnižší intenzita cestovního ruchu
lidé s nízkými příjmy
zemědělci, pracovníci, důchodci, maloobchodníci, řemeslníci
malé děti a osoby starší 75 let
obyvatelé z obcí s méně jak 2.000 obyvateli
osoby z velkých domácností
oba dva segmenty můžeme charakterizovat příjmy a povoláním
osoby s příjmem na jednoho člena rov´diny více jak 3.400 CHF dosahují netto intenzitu a brutto intenzitu 222 cest, čemuž odpovídá 2,57 cest na jednu osobu
v ČR 44% obyvatel cestuje, 86 cest na 100 obyvatel
Pojmový systém a definice cestovního ruchu
Cestovní ruch = jev
tato definice (Hunzikera-Krapfta) vytvořila základ pro vysvětlení faktů, které souvisí s cestovním ruchem
Cestovní ruch = souhrn vztahů a jevů
služební a kongresový cestovní ruch značně ovlivňují cestovní ruch ve městě
tato definice obsahuje uvedený v předcházející části (systém jako uspořádaný celek prvků, mezi kterými existují určité vztahy anebo tyto vztahy mohou vzniknout)
v této definici chybí geografický prvek
Geografický prvek = cestování – změna místa pobytu
místo pobytu není místem trvalého bydlení, resp. místem zaměsznání
denně cestují do zaměstnání a vracejí se domů nepokládáme za účastníky cestovního ruchu
regionální cestování kvůli nákupům na rozdíl od nadregionálního, resp. mezinárodního cestování za nákupy se nikdy nepokládalo a to právem za cestovní ruch
Všeobecná definice cestovního ruchu
cestovní ruch jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobyzu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání
Ekonomické pojetí cestovního ruchu
v ekonomické literatuře se definuje cestovní ruch jako forma uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka a to mimo každodenní životní prostředí a obvykle ve volném čase, jako potřeb společnosti mimo každodenní prostředí
jde o specifickou formu osobní potřeby:
uspokojuje společensky uznané potřeby reprodukce fyzických a duševních sil člověka, t. j. odpočinku, poznávání, léčení ...
dochází k ní během účasti na cestovním ruchu, t. j. se změnou místa pobytu v jiném než pracovním a domácím prostředí
jde o účelné využívání volného času na vykonávání rozmanitých činností v mnohotvárných formách projevu
Sociologické pojetí cestovního ruchu
výzkum volného času – J. Dumazedier
definuje ho jako čas, který člověk věnuje podle svých zájmů různým činnostem jako je zábava, rozptýlení, získání dobrovolně zvolených poznatků a informací z důvodu lepšího zapojení do sociálního společenství
Fáze vývoje pojetí volného času
jsou 3 fáze:
po válce až do 50. let 20. století dominovala fáze volného času, která se zaměřovala na zotavení
volný čas v 60. a 70. letech 20. století se zaměřoval na spotřebu
v 80. letech 20. století začíná fáze volného času, která se zaměřuje na zážitky
Teorie cestovního ruchu
v konečném důsledku znamená, že vědní disciplíny, jejich objektem zkoumání je cestovní ruch, tvoří celek – teorii, resp. vědu o cestovním ruchu
Činitelé formující cestovní ruch
lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, která podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, městem a jeho územím na straně druhé
činitelé, které se podílejí na formování oblastí cestovního ruchu
rozdíly v charakteru krajiny navštěvovaného místa a místa trvalého pobytu návštěvníka
poloha navštěvovaného místa
vzdálenosti a možnosti dopravního spojení s průmyslovými a obytnými centry
počet, hustota, věková a sociální struktura obyvatelstva v okolí navštěvovaného místa
majetkové poměry a velikost příjmů obyvatel
psychologické poměry obyvatel a propagace
vliv politických hranic
Geografické aspekty cestovního ruchu
P. Mariot pokládá za cestovní ruch společenskou aktivitu, která podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopných vyvolat dočasnou změnu místa pobytu
2. kapitola Typologie cestovního ruchu
cestovní ruch je souhrnem vztahů a jevů, které nabývají různého rozsahu
P. Bernecker člení cestovní ruch a druhy a formy
Formy cestovního ruchu
jsou odvozeny od motivace návštěvníků
mezi primární motivy patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické
1. Rekreační cestovní ruch
Fyzická a psychická regenerace
zahrnuje příměstskou rekreaci a pobyty na dovolené a dále lázeňský cestovní ruch, který využívá přírodních léčivých faktorů
Příměstská rekreace
probíhá v zázemí měst
využívá díky dobré dostupnosti území městskou veřejnou dopravu, pěšky nebo na kolech
je víkendovou alternativou pro druhé bydlení
Lázeňský cestovní ruch
charakteristický pobytem v lázních
2. Kulturní cestovní ruch
společným znakem je poznávání jiných kultur, zvyků, tradic, způsobu života ...
Vzdělávací cestovní ruch
je motivován získáváním znalostí a dovedností v navštívené destinaci na vlastní náklady návštěvníka nebo organizací, institucí v zemi bydliště návštěvníka
nejsou zahrnuty studijní pobyty, hrazené z prostředků navštívené země
vzdělávání má často formu samostudia
Alternativní cestovní ruch
jde zpravidla o cestovní ruch v malých skupinách, respektující potřeby a zvyklosti místní komunity a její životní prostředí
jedná se o poznávání života jiných lidí v jejich domácím prostředí
Náboženský (religiózní) cestovní ruch
zaměřený na poznávání
charakteristický návštěvami nebo prohlídkami regionálních památek
3. Společensky orientovaný cestovní ruch
návštěvníci jsou motivováni především společenským setkáním
Návštěva příbuzných
nejrozšířenější formou, při které se návštěvníci zajdou podívat např. na výstavu, ...
Klubový cestovní ruch
charakteristickým znakem je vědomě utvořená skupina lidí, kteří jsou spojeni společenskými zájmy a zálibami
4. Sportovní cestovní ruch
dělí se na 2 skupiny:
aktivní sportovní činnost
pasivní sportovní činnost
Cestovní ruch s aktivní sportovní činností
zaměřen na pobyty se sportovní náplní, které mají udržovat a posilovat zdraví a prohlubovat morální vlastnosti (horská či vysokohorská turistika)
Cestovní ruch s pasivní sportovní činností
patří sem tzv. sportovní diváctví, t. j. pasivní účast na sportovních akcích
5. Ekonomicky orientovaný cestovní ruch
charakteristické je, že probíhá převážně v pracovním čase účastníka, i když v sobě mnohdy obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve volném čase
Obchodní cestovní ruch
zahrnuje obchodně i jinak profesně zaměřené služební cesty
Kongresový cestovní ruch
zahrnuje účast na různých kongresech, konferencích a seminářích
Výstavnický a veletržní cestovní ruch
jsou vystavovány a nabízeny různé produkty a služby s cílem zaujmout účastníky
jsou místem přímého uzavírání obchodních kontraktů přímého prodeje
Incentivní cestovní ruch
využíván zaměstnavatelem jako stimul k pracovnímu výkonu, k setkání ve firmě, nebo jako odměna za dosažené výkony
charakteristické pro něj je, že náklady spojené s účastí zcela nebo převážné části hradí zaměstnavatel
6. Specificky orientovaný cestovní ruch
kategorie je vymezena na základě specifických motivů člověka
Nákupní cestovní ruch
realizován na základě motivace zážitků a prožitku z nakupování předmětů v dané destinaci
nákup nejčastěji nespotřebního charakteru
Politický cestovní ruch
je představován cestovní ruchem diplomatů a cestovním ruchem v souvislosti s různými politickými akcemi
Druhy cestovního ruchu
zohledňují převážně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace
1. Cestovní ruch dle původu účastníků
Domácí cestovní ruch
je definován jako cestování a pobyty občanů mimo místo jejich trvalého pobytu za účelem využití volného času
Zahraniční cestovní ruch
dochází k překročení státních hranic
příjezdový cestovní ruch představuje cestovní ruch do dané země, realizovaný obyvateli jiných zemí
výjezdový zahrnuje cestovní ruch obyvatel dané země realizovaný cestou do jiných zemí
2. Cestovní ruch dle počtu účastníků
Individuální cestovní ruch
představuje cesty jednotlivců nebo rodin, cestujících samostatně, nikoliv v rámci organizované skupiny
Kolektivní cestovní ruch
představuje cestování a pobyty většího kolektivu – je organizován
Masový cestovní ruch
masová účast turistů
3. Cestovní ruch dle věku účastníků
Mládežnický cestovní ruch
definován věkovou hranicí 15-24 let
účastníci necestují na dovolenou se svými rodiči a ještě ne s vlastní rodinou
Seniorský cestovní ruch
je vymezen věkem ukončení pracovní aktivity
4. Cestovní ruch dle délky trvání
hranici mezi krátkodobým a dlouhodobým pobytem činí 4 přenocování
Krátkodobý cestovní ruch
člení se na tranzitní a pasažérský, kdy se účastník nevrací do místa pobytu
krátkodobý obchodní – probíhá v průběhu týdne
výletní – bez přenocování
víkendový – charakteristický 1-3 přenocováními
Dlouhodobý cestovní ruch
dovolené s více než 4 přenocováními a lázeňský cestovní ruch, který obyčejně trvá 3 týdny
5. Cestovní ruch dle převahy místa pobytu
úzce spojeno s typologií středisek cestovního ruchu
příkladem je městský cestovní ruch
Městský cestovní ruch
má spíše krátkodobý charakter
hlavním motivem je návštěva měst a jejich atraktivit, služeb
Venkovský cestovní ruch
realizován mimo urbanizované celky
převažuje kontakt s přírodou, venkovský (rurální) cestovní ruch
charakteristický je i typ ubytování (v soukromí, v menších ubytovnách)
6. Cestovní ruch dle ročního období
má sezónní charakter
dělí se na: letní, zimní a v hlavní sezóně
mimosezónní
7. Cestovní ruch dle způsobu ubytování
Hotelový cestovní ruch
účastníci jsou ubytování v hromadných ubytovacích zařízení typu hotel, který poskytuje stravovací služby i další sortiment služeb a na základě velikosti, vybavenosti pokojů, kvality a rozsahu daných služeb je klasifikován do pěti tříd
Parahotelový cestovní ruch
pokud si účastník vybere jiné ubytovací zařízení než je hotel, mluvíme o tzv. parahotelovém cestovní ruchu
8. Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci
hovoříme o mezinárodním cestovním ruchu
Aktivní cestovní ruch
pokud příjmy z cestovního ruchu převažují nad výdaji vzniká tzv. kladné saldo platební bilance
Pasivní cestovní ruch
pokud výdaje cestovního ruchu převyšují příjmy a dochází k tzv. zápornému saldu platební bilance
domácí obyvatelé odjíždějí na dovolenou do zahraniční a tím dochází k odlivu finančních prostředků (neviditelný export)
9. Cestovní ruch dle způsobu cestování
Organizovaný cestovní ruch
zajišťuje cestu i pobyt cestovní kancelář
Neorganizovaný cestovní ruch
služby si organizuje účastník sám
10. Cestovní ruch dle způsobu financování
Komerční a sociální cestovní ruch
veškeré výdaje si hradí účastník sám a sociální, kdy dochází k částečné či plné spoluúčasti na úhradě výdajů
3. kapitola Stručný historický vývoj CR
Novověk
Průmyslová revoluce = doprava a volný čas
měla významný vliv na motivy cestování
19. století označované jako přechod od cestování k cestovnímu ruchu
ve století páry zaznamenala dynamický rozvoj doprava – silniční a železniční
železnice byla levnější, rychlejší a poskytovala jistý komfort
Organizované zájezdy a první cestovní kancelář
na konci
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 303,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu PRCERU - Cestovní ruchPodobné materiály
- PEGPSE - Globální problémy ve světové ekonomice - Vypisky_z_prednasek
- PEHOPO - Hospodářská politika - Slany_Makroekonomicka_analyza_a_hospodarska_politika%20_vypisky
- PESHOS - Světové hospodářství - Vypisky_ze_skript
- PFBANI - Bankovnictví I - Vypisky_prednasky_1-10
- PHMANA - Management I - Vypisky
- PHMARI - Marketing I - Vypisky
- PHZAFI - Základy filozofie - Vypisky
- PPEPEI - Evropské právo pro ekonomy I - Vypisky_nejen_ke_zkousce
- PPEPEI - Evropské právo pro ekonomy I - Vypisky_z_netu
- PPZAPR - Základy práva - Vypisky_2005
Copyright 2024 unium.cz