- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
1. Výroba jako hlavní podniková funkce a plánování výrobního programu a výrobního procesu
- výroba definičním znakem podniku
• podnik je plánovitě organizovaná hospodářská jednotka, kde se zhotovují a zhodnocují věcné statky a služby
• kombinace VF využívaných pro dosažení podnikových cílů
- podnikání – soustavná činnost vyvíjená podnikatelem na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
Pojem výroba a jeho obsah
- chápání obsahu pojmu výroba – 3 rozdílné obsahy tohoto pojmu:
• veškeré podnikové funkce – hlavní a nejširší
- pořizování VF, doprava, skladování, financování, zhotovování, odbyt, správa a kontrola všech činností
• podnikové výkony – nepatří sem financování a odbyt
- zahrnujeme pod pojem výroba základní podnikové fce. – nákup → doprava a skladování → zhotovování (resp.
Poskytování služeb) → správa a kontrola těchto činností
• zhotovování – vlastní produkce výrobků a služeb bez ohledu na to, co tomu předcházelo
- přeměna vstupu ve výstup – materiálu ve výrobek
Vztah výroby k odbytu, investování a financování
- máme zde zastoupeny všechny hlavní podnikové fce., vychází z rozdělení podnikového procesu na tři oblasti, které nám vymezují
nejpodstatnější členící elementy podniku:
- Výroba – zhotovení výkonu
- Odbyt – zhodnocení výkonu (sem patří sklad., doprava, průzkum trhu, reklama, správa a kontrola)
- financování - obstarávání peněžních prostředků ve formě vlastního a cizího kapitálu
- investování - vázání peněžních prostředků v aktivech a jeho postupné uvolňování, majetku podniku, forma
majetku jako nemovitosti, zásoby, finanční vklady
- Podnik je jakoby rozčleněný do jednotlivých činností, které jsou vzájemně koordinovány prostřednictvím plánování (= hledání
alternativních cest k dosažení cílů)
- Při plánování je využíván vyrovnávací zákon plánování, který říká, že se krátkodobé plánování má uskutečňovat nejdříve
v úzkoprofilové oblasti, tedy oblasti, která je limitující pro rozvoj dalších oblastí, např. poptávka je nižší než je výrobní kapacita –
odbyt limituje výrobu.
Plánování výroby
- je cílené plánování a formování podnikového výrobního procesu
- jeho obsahem je plánování v oblastech:
• výrobního programu (co, kolik, kdy)
- plánování, které druhy výrobků, v jaké množství a v kterém termínu vyrábět
• výrobního procesu (jak, kde, kdy)
- plánování, jaké výrobní postupy, během kterého období a ve kterých nákladových prostředcích (nákladové
středisko – vnitropodnikový útvar, který neprodukuje tržby ale představuje náklady pro dosažení zisku)
• připravenosti výrobních faktorů (doprava, nákup, skladování)
- zahrnuje i oblast zajišťování VF
- plánování nákupů, dopravy a skladování výrobních vstupů
tyto tři oblasti spolu úzce souvisí, jedna ovlivňuje druhou a určují nákladovou situaci podniku.
Plánování výrobního programu
- cílem je na základě prognózovaných nebo plánovaných údajů z odbytu, skladování, výroby a nákupu určit optimální výrobní
program = určit, které druhy a v jakém množství se mají výrobky v určitém období vyrábět - co, kolik a kdy
- prognózování – popis budoucích událostí, jevů, které nastanou s určitou pravděpodobností, ale nezahrnuje (oproti plánování)
rozhodnutí o určitém aktivním jednání, které by směřovalo k prognózovanému výsledku.
head2right dlouhodobé plánování
- vymezuje základní strukturu výrobního a odbytového programu
- rozhoduje o vývoji nových výrobků (protože v krátkém horizontu těžko podnik vyvine kvalitní produkt)
výrobních postupech
druhu a rozsahu HIM a pracovních sil
head2right krátkodobé plánování
- navazuje na dlouhodobé plánování
- vychází z dostupných HIM a pracovních sil
- u změny výrobků jde o
• změnu konstrukce výrobků
• změnu designu výrobků
- cílem v krátkodobém i dlouhodobém plánování je:
o dosažení co nejstálejšího využití kapacit HIM a pracovních sil (kapacita – výkonová schopnost v kvalitativní a
kvantitativní míře)
o dosažení co nejnižšího stavu zásob (=stav zásob hotových výrobků)
- za určitých podmínek můžou být tyto podmínky v rozporu
2
odbyt determinuje výrobu v případech kdy:
o velikost měsíčního odbytu je konstantní – odbyt. množství je převzato do výrob. programu
- kdy podniky kryjí trvalou spotřebu, není třeba skladování – např. potraviny jako pečivo aj.
o odbytové množství sezónně pravidelně kolísá
- klimatické vlivy nebo společenské zvyklosti
v některých případech to lze řešit, 4 možná řešení:
• synchronizace - výrobní množství se přizpůsobí výkyvům v odbytu
• emancipace - konstantní výroba (výroba do skladu – vyšší náklady)
• do výrobního programu se zařadí výrobky s fázovým posunem odbytu – tzn.rozšíření sortimentu
• v období útlumů vyrábět pro jiné producenty – tzn. staneme se dodavateli
o konjunkturální výkyvy v hospodářství
- delší nepravidelná časová období, kdy dochází k propadu odbytu
• řeší se např. snižování délky pracovních směn (ale při zachování původní mzdy)
o změna struktury poptávky
nákup determinuje výrobu když:
o nákup surovin je sezónní – nelze se vyhnout nárazové výrobě v době sezony
- např. cukrovar nebo konzervárna – řešením bude pracování v sezóně, kdy mají k dispozici
-
Plánování výrobního procesu
- stanoví, jakými pracovními postupy, v jakém období a v jakých nákl. střediscích se má plánované množství výrobků vyrábět
head2right dlouhodobé plánování výrobního procesu
- rozhoduje o výrobní postupu (který umožní vyrábět s nejnižšími výrobními náklady)
HIM a pracovní síly (které je nutno pořídit)
o plánování výrobních postupů, které členíme podle:
- organizační hledisko – organizační typy výrob
• vychází z prostorového uspořádání HIM a pracovišť do výrobně-technických jednotek a cesty výrobku
ve výrobním procesu
- hledisko opakovanosti výroby – výrobní typy
• členění výrobních postupů podle toho, kolik výrobků stejného druhu se současně nebo bezprostředně
po sobě vyrábí
organizační typy výrob:
o proudová výroba
- HIM a jednotlivá pracoviště jsou uspořádána podle výrobního procesu jednoho výrobku,
- výhody:
• zkrácena doba výroby jednoho výrobku, nejsou nutné mezisklady, kapacita pracovišť navzájem
sladěna, lze relativně velmi snadno zjistit potřebu materiálu a nakoupit jej
- nevýhody
• vysoké náklady na zřízení linek, vysoké fixní náklady na výrobní dávku, využití specializovaných
strojů, které zrychlují jednotlivé operace, ale nejsou univerzálně využitelné
o dílenská výroba
- uspořádány podle typu úkonů, které jsou na zpracovávaném materiálu prováděny, používá se technologický
princip uspořádání
- výhoda
• je větší přizpůsobivost kolísání poptávky (když dojde k poklesu zájmu o jeden produkt, může se
vyrábět jiný produkt, který se vyrábí ve stejných dílnách
- nevýhodou
• jsou vyšší přepravní náklady (putování do jednotlivých dílen), vyšší náklady na skladování (mezi
jednotlivými dílnami mohou být rozdíly ve výrobní kapacitě) a nevyužití kapacit (nesladěny kapacity
o skupinová výroba
- kombinace obou předchozích výrob
- zejména vhodná pro podniky, kde se z unifikovaných dílů sestavují různé druhy výrobků
o výroba na stanovišti
- charakteristická tím, že se týká nehybných výrobků (např. domy, mosty, ale i námořní lodě nebo letadla)
- externí stanoviště, tedy mimo podnik, musí následovat produkt tam, kde se bude konstruovat
- interní stanoviště – také se přemisťují VF na místo, kde je výrobek produkován
- převažujícím problémem je organizace práce a organizace celého výrobního procesu
o výrobní hnízdo
- zde se organizačně a prostorově sdružují všechny faktory nutné pro zpracování podobných dílů nebo výrobků,
jedná se o sdružení pracovišť, které se týká určitého uceleného výrobního zásahu
- hlavní znaky:
• speciální organizační struktura – objektem organizace pro nadřízeného pracovníka není jednotlivé dílčí
pracoviště ale celé výrobní hnízdo (usnadnění organizace a řízení)
3
- členům skupiny, kteří pracují v hnízdě, jsou svěřeny výkonové i dispozitivní úkoly (sami si organizují, sami
vyrábějí i konrolují) (např. se tak stalo v moderním automobilovém průmyslu, třeba hala pro Fabii, několik
oddělených pracovišt se sdružilo, dříve obvyklé montážní linky, oddělené)
- úkoly přiřazovány skupině jako celku a je jako celek hodnocena
výrobní typy:
je založeno na opakovanosti, členění podle toho, kolik výrobků stejného druhu se po sobě na daném výrobním zařízení produkuje
bez přestávky
• kusová výroba
• zpravidla se vyrábí jeden kus určitého výrobku, nebo jen několik málo
• charakteristická pro zakázkovou výrobu (výstavba domů, lodí, mostů)
• nároky na přípravu výroby (každý kus je unikát, tedy nejsou předem podrobné zkušenosti)
• opakovaná výroba (taková výroba, kdy pravidelně je vyráběno několik kusů za sebou)
• hromadná výroba: stále vyráběný výrobek v nekonečném množství (není předem dán limit – stále se
vyrábí totéž)
• sériová výroba: vyrábí se několik druhů výrobků v omezeném množství na příslušném výrobním
zařízení a výrobky se skládají z několika součástí a z rozdílné konstrukce mají i rozdílný průběh
výroby (např. na jednom výrobním zařízení mohou být vyráběny třeba tři druhy automobilů)
• druhová výroba: různé druhy výrobků na stejném zařízení (např. střihy)
• výroba v šaržích: zvláštní druh opakované výroby, výrobní množství (šarže)je určeno velikostí
(kapacitou) výrobního zařízení, např. léky (na balení se píše, z jaké pochází šarže, pokud závady, je
pak určitelné, z jaké výrobní dávky/šarže pochází)
head2right krátkodobé plánování výrobního procesu
- vychází z dlouhodobého plánování
- vychází z dostupných zdrojů, z vybavení HIM a prac. sil
- určuje optimální velikost dávky
- určuje pořadí opracování určitých výrobků
- zahrnuje lhůtové plánování a plánování kapacit
3 plánovací oblasti:
• určení velikosti výrobní dávky
- množství jednoho druhu nebo série, která se vyrábí za sebou bez přestávky nebo přerušení výrobního procesu a
u které jsou minimální jednotkové náklady
- faktory limitující dávku: proporcionální náklady Nl– čisté skladovací a úrokové náklady
fixní náklady Nf - náklady na úpravu výrobního zařízení, nejsou závislé na vel. dávky
degrese fixních nákladů – snížení jednotk. nákladů při zvýšení dávky
velké množství produkce zvyšuje náklady na skladování
- rozhodnutí podle vzorce: odmocnina z Nf/N*M*2 l
• Nl – náklady na skladování na kus a období (tvořeno náklady na skladování a manipulaci s výrobkem)
• lhůtové plánování
- stanovení termínů zahájení a dokončení pracovního procesu
- vymezit, jakou dobu vyžaduje zpracování příslušné zakázky – 2 metody (zpětné termínování a termín. do
budoucnosti)
• plánování kapacit
- na základě lhůtového plánování se časově stanovují pracovní a stanovuje se přesný plán obsazenosti pracovišť
4
2. Plánování nákupu,dopravy a skladování
Oblasti a úkoly nákupu a skladování
- podnik je spojen se svým okolím trhy – pořizovacími a odbytovými
nákup – všechny činnosti podniku, které mají za cíl získat všechny prostředkypotřebné k dosažení cílů. Podniková oddělení se dělí
podle nakupovaných faktorů na : personální, finanční a nákupní oddělení
pořizování – širší pojem – zahrnuje pořiz. materiálu, zboží, HIM, financí a pracovních sil
nákup – užší pojem – vztahuje se jen na nákup materiálu, zboží, HIM
- pořizování souvisí s dlouhodobým plánováním výrobního programu a procesu tak, aby potřebné množství bylo
k dispozici ve správnou dobu, na správném místě, v odpovídající kvalitě za optimální cenu a bylo sladěno se stávajícími
zdroji
- pořizování HIM při plánování dělíme na
• plánování
o obnovovacích investic (investice, které nahrazují spotřebované investice ve výrobním
procesu)
o racionalizačních investic – vedou k vyšší výkonnosti
o rozšiřovacích investic – při stejné výrobním programu
- opatřování materiálu a zboží
• provozní prostředky
• materiál (základní materiál, pomocný, provozní, polotovary
• cizí služby – aktivita, která má podobu práce ve mzdě
• obchodní zboží - týká se obchodních aktivit
- problém tempa nákupu a termín spotřeby řeší skladování
- druhy dodávky vzhledem ke spotřebě:
- systém JIT just in time – pořizován materiál, který jde rovnou do výroby (pouze rezer. zásoby)
- pořizování s okamžitou spotřebou – např. voda, plyn,…
- nákup do skladu
- funkce skladování:
- vyrovnávací – řeší nesoulad mezi tempem dodávek do podniku a spotřebou
- zabezpečovací – spočívá v množstevním a časovém uspořádání při poruchách výrobního procesu dodavatelů
- výrobní – kvašení vína, whisky, zaležení sýrů,…
- spekulativní – třeba předpokládám zdražení benzínu tak si uleju
- druhy skladů podle umístění ve výrobním řetězci:
- vstupní sklady – které nám tlumí dopady rozdílného tempa dodávek a vstupu do výroby
- pohotovostní sklady (příruční)– které jsou umístěny u jednotlivých určitých pracovišť (např. u výrobní linky)
- mezisklady – mezi jednotlivými výrobními stupni, když výrobní proces mezi výrobními stupni není synchronní
- expediční sklady – sklady na konci výrobního procesu, skladují hotové výrobky, možno sem i včlenit výrobní
sklady
Plánování spotřeby a nákupu a dopravy
Plánování spotřeby
- cílem je určení velikosti očekávané spotřeby, odbytu s ohledem na kapacity podniku a časové rozdělení spotřeby, zjišťuje se tedy
druhu, množství a okamžik spotřeby požadovaných vstupů
- východiskem pro plánování nákupu
- jde o zajištění potřeb, které byly vymezeny v rámci toho, co musí být spotřebováno, aby bylo dosaženo plánované produkce
- plánuje se :
o objednací množství
o objednací doba (okamžik spotřeby)
o výběr dodavatelů a sjednání podmínek
- východiskem pro plánování spotřeby materiálu v podniku je výrobková struktura výrobku rozdělená podle výrobních stupňů
- zdrojem dat jsou rozpisky (= seznam všech pro výrobu potřebných surovin, součástek a sestav), které rozdělujeme na:
square4 kvantitativní rozpiska (přehled a počet jednotlivých komponent)
square4 strukturní rozpiska – kvantitativní a časová
square4 montážní rozpiska - jednostupňová
- při plánování dochází ke konfliktu – požadavek na co nejpřesnější plán výroby (detailního) X růst nákladů a zatíženosti pracov.
o Konflikt je řešen pomocí ABC analýzy – materiálová klasifikace druhů podle jejich hodnotového podílu na spotřebě.
Zkoumá vztah mezi množstvím a hodnotou materiálu. Umožňuje selektivně sledovat jednotlivé druhy materiálu. :
square4 při používání analýzy se zjišťuje kvantitativní spotřeba v uplynulém období, druhy materiálů se rozčlení podle
jejich významu pro výrobek - podle jejich podílu ve výrobku a jejich hodnotě (finanční). Sestaví se pořadí
důležitosti a materiála se roztřídí do skupin A, B nebo C. skupina A má největší hodnotový podíl na výrobku
(80%), ale kvantitativně se podílí jen 10%.
5
Plánování nákupu
- plánovité stanovení jednotlivých dodávek materiálu nebo zboží ke krytí spotřeby. Dodací množství - je takové množství, které je pro
firmu nejoptimálnější.
- jde o stanovení dodacího množství
dodacích lhút
příslušných dodavatelů
druhy nákupu podle vztahu ke spotřebě:
o příležitostný nákup (charakteristické pro kusovou výrobu)
o výrobně synchronizovaný nákup
square4 plně orientován na spotřebu – výrobu jak množstevně tak časově – tzn. dodávky přímo do výrobního procesu
(bez skladu)
square4 subdodavatelé průběžně dodávají nejen potřebné množství v rámci směny, ale i v průběhu směny dle potřeby;
např. výroba aut
o nákup do zásoby
square4 bez přesné časové vazby na výrobu, ale s ohledem na spotřebu ve výrobním procesu
dodací lhůty
- taková doba, která je pro podnik co nejvýhodnější s ohledem na pořizování a skladovací náklady
- synchronizace s tempem spotřeby
výběr dodavatelů
- faktory ovlivňující výběr:
square4 spolehlivost může být důležitější než cena (z důvodu ztráty při zastavení výroby z důvodu nedostatku materiálu)
square4 rozdíly v cenách
square4 dopravní náklady
square4 dodací lhůty
square4 jistota plnění
- zamyšlení nad počtem dodavatelů
Plánování dopravy
- plánovité nasazení dopravních prostředků k přepravě zboží a osob z výchozího do cílového místa
- 3 možnosti výběru
a) dodavatelský (dodavatel přepraví zboží až do našeho podniku)
b) vlastní dopravou
c) přepravní firma
- faktory ovlivňující výběr:
o vytíženost dopravních kapacit
o náklady dopravy (zřizování vlastní x cizí)
o dopravní a časové riziko přepravy
o výběr vhodného dopr. prostředku
Plánování skladového hospodářství
head2right dlouhodobé plánování = uspořádání skladu
– zahrnuje rozhodnutí – umístění – centrální, decentralizované – s ohledem na vzdálenost od místa spotřeby
vybavení – dle vlastností a charakteru zásob – volná skládka nebo v budově
– volné skladování, blokové stohování, přihrádkové, vjezdové regály, průběžný, přesuvný regál
organizace skladu – venku, v budově
head2right krátkodobé plánování = vytížení skladu – zahrnuje rozhodnutí o výši skladových zásob a době uskladnění
vytížení skladu - s ohledem na kapacitu zásob a spotřebě zásob
-hledá se nákladově nejoptimálnější stav zásob s ohledem na náklady a trvanlivost zásob, výše zásob je ovlivněna systémem nákupu
systém nákupu využívá - systém signální hladiny zásob (stav, kdy musíme vystavit nové obj., aby nebyly vačerpány rezer. zásoby)
- stanoví se objem. množství a sign. stav zásob – objednávková interval je variabilní dle spotřeby
- systém dodávkového cyklu
- stanoví se objed. interval a obj. množství se přizpůsobí dle spotřeby v uplynulém období
signální stav zásob = rezervní zásoba (= pojistná )– různá dle spotřeby, charakteru výroby, rizik jejího čerpání, nákladů
přečerpání
+
zásoba na překlenutí doby od objednání do dodání
stanovení optimálního objednacího množství zásob
- je dáno intervaly dodávek – čím kratší, tím menší dodávka a kratší skladování
- stanoví se z nákladů nákupu:
- náklady nákupu tvoří: pořizovací náklady – přímé
nepřímé (= fixní náklady nákupu – nákup. odd.)
6
skladovací náklady – prostorové, nákl. na udržení záséb, náklady vázanosti (=úrokové),
ostatní
náklady z předčasného vyčerpání zásob – cenové rozdíly materiálu (při dodatečném
nákupu jinde), smluvní pokuty za nedodržení výroby, ostatní náklady
rozpor mezi snahou minimalizovat stav zásob a náklady na skladování a mezi pořizovacími náklady je řešen plánováním a matematickým výpočtem
modelů
základní model stanovení optim. Objednacího množství m = 2 . B . Nf B – roční spotřeba
c . q c – pořizovací cena
q – úrokové + skladovací náklady
7
4. Základní teorie nákladů
- zkoumá hodnotovou strukturu výroby
- zobrazuje funkční vztah mezi objemem výroby a výrobními náklady
Vztah mezi produkčními a nákladovými fcemi
- cílem teorie nákladů – vybrat z technicky efektivních výrobních procesů ten, který vede k minimálním nákladům (=je
ekonomicky nejefektivnější), (zisk je rozdíl mezi náklady a příjmy) ten výrob. proces, jež vede k min. nákl. tj. komb. VF, jež.
- náklady – představují spotřebu VF, která je vyvolána tvorbou podnikových výkonů a tato spotřeba je oceněn
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 335,89 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz