- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálTRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ A TO, CO SE NEVEŠLO JINAM
ALTERNATIVNÍ TEORIE FIRMY
Vycházejí z kritiky neoklasického pojetí
kritizuje se, že:
vlastník je zároveň ten, kdo rozhoduje
maximalizace zisku je základním cílem
ve skutečnosti si firmy stanovují různé cíle, podle toho, v jaké jsou situaci
maximalizace zisku není racionální pro dlouhodobé „udržení se“ firmy na trhu, nutí firmu jít „nadoraz“ s cenou...
jsou ale také zastánci tohoto cíle, a sice proto, že se jedná o snadno kvantifikovatelný cíl – fa, která dosahuje zisku úspěšně hospodařila
marginalistický princip MR = MC použití mezních veličin
nejsme mnohdy schopni určit mezní veličinu
marginalistický princip slouží jako základ pro tvorbu cen
alternativní způsoby jak tvoři cenu:
na základě plných nákladů = AC + průměrný zisk
cena bránící vstupu do odvětví – taková cena, která zajistí zisk, ale bude pod úrovní AC a nově příchozí firma to nevydrží
přednost se dává cenové stabilitě – ceny se mění až když je to nutné (výprodeje, změna dlouhodobých nákladů)
předpoklad dokonalých informací
často má firma jen nedokonalé informace
když existují dokonalé informace, pracujeme na principu neomezené racionality – jsme schopni najít optima (max. zisku, min. nákladů)
ve skutečnosti máme nedokonalé informace vedoucí k omezené racionalitě, takže maximalizace zisku nepřipadá v úvahu, fa usiluje o jiné cíle ( důležitá je „uspokojivá“ míra zisku a ne maximalizace určité proměnné – to je předmětem behavioristické teorie firmy – směřuje k předpokladu „klidného spánku“, aby se do budoucna nemuseli obávat o svou existenci
předpoklad dokonalé konkurence
v dokonalé konkurenci předpokládáme, že neexistují překážky vstupu do odvětví
nového podnikatele stojí vstup na nový trh množství peněz a času, čím více, tím je ta překážky vstupu citelnější
překážky:
minimální optimální objem produkce tj. takový, aby se podařilo pokrýt náklady a udržet se v odvětví
postoj firem např. kartelové dohody
pojetí času – tradiční teorie je příliš statická
dlouhé období je složeno z krátkých období
předpokládá se, že když je dosahováno max. užitku v krátkém období, platí to i v dlouhém období – to ale neplatí
Alternativní teorie
Manažerské teorie
tyto teorie zdůrazňují oddělení vlastnictví a řízení
vlastníky firmy jsou akcionáři, ale řídící funkce vykonávají placení manažeři
obě skupiny sledují své vlastní zájmy, které mohou být konfliktní
Jednoduchý manažerský model – cílem firmy je maximalizace užitku manažerů, který je dán vykazovaným ziskem firmy a také vedlejšími výhodami a příjmy manažerů
Baumolův model – předpokládá nedokonalou konkurenci a existenci bariér vstupu do odvětví a cílem firmy je tady maximalizace obratu, přičemž současně nesmí zisk klesnout pod určitou úroveň „minimální požadovaný zisk“
Behavioristické teorie
vycházejí z toho, že cíle firmy jsou výsledkem rozhodovacích a vyjednávacích procesů mezi jednotlivci a skupinami zúčastněnými ve firmě
Model zaměstnanecké firmy – podnikatelskou fci zde přebírají všichni zaměstnanci a ti si také rozdělují zisk; cílem je maximalizace důchodu na zaměstnance
TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ
nebudu zpracovávat
TRŽNÍ SELHÁNÍ
= taková situace, ve které neregulovaný trh není schopen dosáhnout efektivnosti a do ekonomiky musí zasáhnout stát
typy selhání:
nedokonalá konkurence
veřejné statky
externality
Nedokonalá konkurence
buď monopol tj. když je jedna jediným prodávajícím daného produktu a toto její postavení jí umožňuje zvýšit cenu
nebo kartely, kdy v odvětví sice působí více firem, ale dohodnou se, že si nebudou konkurovat, aby nemusely snižovat ceny
ve srovnatelných podmínkách nabízí nedokonalá konkurence méně produkce a za vyšší cenu než dokonalá konkurence
Srovnání monopolu a dokonalé konkurence
kritizuje se možnost dosahovat monopolního zisku
ten musí zaplatit ve vyšší ceně spotřebitel, protože nemá k dispozici substituty
tím dochází k nižšímu uspokojení potřeb → neefektivnost v rozmístění zdrojů, ztráta mrtvé váhy
kritika z hlediska regulérnosti:
v dokonalé konkurenci prodávám QC za PC a tak je přebytek spotřebitele v trojúhelníku PCBA
monopol nabízí QM za PM; přebytek je představován PMCA a jeho zisk je plocha PCECPM což je část původního spotřebitelského přebytku a ten monopol odčerpává ve formě monopolního zisku
kritika z hlediska efektivnosti:
část spotřebitelského přebytku EBC nebude monopolem realizován vůbec, protože se vyrábí jen množství QM
Regulace
z těchto námitek se vyvozuje nutnost protimonopolní regulace
monopolního postavení lze dosáhnout různými cestami a to především jako přirozený monopol anebo jako monopol, který vznikl na základě tajné dohody nebo fúze několika firem v odvětví takže se dohromady chovají jako monopol
přirozený monopol nastává v případě, kdy je z ekonomického hlediska nejefektivnější, aby danou poptávku uspokojovala jediná firma např. z důvodu kontroly (léčiva, jedy), příliš vysoké zátěže ŽP
takovou firmu nemá smysl rozbíjet, menší firmy by ztratily možnost dosahování úspor z rozsahu (větší monopolní zisk, který je kritikům trnem v očích by se ztratil a ceny by ještě více vyrostly)
je vhodnější ji usměrňovat pomocí regulace:
např. regulace ceny – tj. stanovení maximální ceny buď tam, kde se MC setká s D nebo podle AC, cena se pak může měnit jenom v důsledku inflace a jen jednou za rok... ...dále pomocí určení dynamiky růstu ceny, zavedením oznamovací povinnosti o zvýšení ceny...
Monopolní síla na hranici produkčních možností
jedná se o jednoduchý model s jedním spotřebitelem resp. mnoha spotřebiteli se shodnými preferencemi a dvěma výrobci, kteří vyrábějí dav druhy zboží X a Y
zboží X vyrábí firma s monopolním postavením a zboží Y vyrábí firma přijímající cenu
cílem obou výrobců je maximalizace zisku, takže oba volí takový výstup, kdy se MC = MR
při výrobě Y se při tomto výstupu cena shoduje s výší MC a MRPT se rovná podílu cen zboží
při výrobě X je cena vyšší než MC a MRPT se tady rovná podílu mezního příjmu a ceny
bod E představuje efektivní alokaci zdrojů mezi výrobu obou zboží v případě, že by bylo X i Y vyráběno v dokonale konkurenčních podmínkách, v tomto bodě platí, že MRSXY = MRPT = PX/PY
bod B znázorňuje situaci, kdy je X vyráběno v monopolních podmínkách a Y v podmínkách dokonale konkurenčních
pro výstup maximalizující zisk platí: MRPT = MRX/PX ( PX/PY = MRS tzn. MRPT ( MRS
nerovnost MRPT a MRS je dána tím, že je MR ve výrobě X nižší než jeho cena
v důsledku toho se vyrábí méně X a více Y, než je optimální vzhledem k preferencím spotřebitelů
monopolní síla tak likviduje mechanismus efektivního rozmisťování zdrojů – zatímco rozhodování firem řídí výše MR, rozhodování spotřebitelů určuje cena zboží a MR se s touto cenou neshoduje
Veřejné statky
veřejný statek je zvláštní typ statku, který se vyznačuje nezmenšitelností (spotřeba jedním člověkem nesnižuje úroveň spotřeby téhož statku jinými lidmi - osvětlení), nevylučitelností (je nemožné vyloučit z užívání ty, kteří za to neplatí – TV), nedělitelnost (nelze určit, která část statku připadá na daného uživatele, každý využívá služeb daného statku jako celku – národní obrana)
mezní náklad na poskytnutí veřejného statku dodatečnému spotřebiteli je nulový
soukromé statky se proti tomu vyznačují soupeřením ve spotřebě (co spotřebuji já, nemůže spotřebovávat nikdo jiný) a vylučitelností (mé boty budu nosit jen já sama)
Optimální množství veřejného statku
mezní užitek veřejného statku vyjadřuje, jak každý subjekt ohodnotí dodatečnou jednotku výstupu
optimální množství veřejného statku určuje rovnost celkového MU s MC
celkový MU je dán vertikálním součtem ohodnocení statku všemi subjekty, které jej užívají
v grafu je situace, kdy jsou dva subjekty spotřebovávající daný veřejný statek
tyto subjekty mají rozdílné preference tzn. připisují určitému množství statku jinou hodnotu
křivka MU1 vyjadřuje mezní užitek, který získá první spotřebitel při spotřebě každé úrovně výstupu statku a je zároveň jeho poptávkou atd.
tržní křivka poptávky po veřejném statku tzn. celkový MU bývá označována za křivku ochoty zaplatit
optimální množství veřejného statku, jaké by mělo být poskytováno je určeno průsečíkem tržní křivky poptávky (zároveň celkové MU) s křivkou nabídky
křivka nabídky je tady dána mezními náklady výroby veřejného statku
optimum nastává, když částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku, přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky
Externality
vzniká, když při transakcích (koupích nebo prodejích) vznikají náklady nebo přínosy 3. osobám, které s transakcí nemají nic společného
mohou být pozitivní (očkování) nebo negativní (ŽP)
Negativní externality MPC + MEC = MSC
např. u znečištění – továrna a její emise do řeky:
je nutné naleznout efektivní množství znečišťování tj. přijmout určitý kompromis mezi jeho přínosy a náklady, protože požadavek 0vého znečištění by znamenal přestat vyrábět, což by bylo neefektivní
problém je v tom, že když vzniknou negativní externality, tento náklad není zahrnut ani v do MC výroby daného produktu, a proto ani v ceně tohoto produktu
neregulovaná ekonomika povede k tomu, že když nastane rovnováha, bude se cena rovnat mezním soukromým nákladům firmy MPC, což jsou náklady, které výrobci platí za nákup VF a také se vyrábí neefektivně velké množství produktu
ALE fakt je, že zde vznikají další náklady na eliminaci škod ŽP, které hradí celá společnost
efektivnosti je tedy dosaženo až tehdy, když se cena produktu rovná mezním společenským nákladům MSC, které zahrnují jak náklady na výrobu tohoto produktu tak i externí náklady způsobené třetím stranám, tím se vyrovná i množství
Co je zdrojem těchto neefektivností?
továrna totiž spotřebovává řeku, kdyby byla řeka typický statek a její cena by byla určována S a D, byla by využívána efektivně... ...trh pro ni ale neexistuje a proto s ní všichni zacházejí, jako by byla její cena nulová a nepočítají s její spotřebou ve svých níkladech
stát tento problém řeší internalizací externalit, tak, že negativní externality začleňuje do nákladůjejich původců a sice pomocí:
stanovení jasných soukromých vlastnických práv
pomocí opravných daní např. Pigouovy daně (jinak daň platí buď výrobce jako pokutu nebo spotřebitel jako spotřební daň)
soukromým vyjednáváním mezi zainteresovanými stranami
Pozitivní externality MPU + MEU = MSU
prodává se méně produkce a za menší cenu než by bylo společensky žádoucí
vláda může pomoci situaci řešit pomocí dotací a to jak spotřebitelům (zvýšení D) tak výrobcům (S)
limitováno tím, na co má stát peníze
MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU
makroekonomická politika státu = monetární a fiskální...
opatření směřující k jednotlivým odvětvím nebo k jednotlivým firmám
proexportní politika, regionální politika, protimonopolní politika, všechny odvětvové politiky, zemědělská politika, cenová politika, rozvojové (dotační) programy
mezi mikro a makroekonomickou politikou nejsou ostré hranice – prolínají se např. u daňové politiky (záležitost obou)
rozdíl mikro a makroekonomické politiky je ve vztahu k teorii – problematický vztah k teorii má mikroekonomická politika
role státu souvisí s existencí tržních selhání
jsou problémy měření efektivnosti mikroekonomické politiky
Vláda (stát) začíná řešit problém, až když je nazrálý
Časová zpoždění (když zákon vstoupí v platnost, ekonomika je jinde)
Problém změřit náklady a výnosy, když je účastníků mnoho
Obtížná je i identifikace problému – tj. co chceme vyřešit a jak
Problém je stanovit si cíl, ke kterému chceme dospět
Společenský i ekonomický systém je inertní, tzn. brání se změnám, protože v něm jsou ustálené vazby – čím větší inerce, tím vznikají větší dodatečné náklady
Každé opatření je svou povahou dílčí, zasazujeme ho do fungujícího systému a opatření se pak začne chovat jinak, než jsme předpokládali tj. přizpůsobí se logice systému
Výsledky opatření budou známy až po určité době a mezi tím může dojít ke změnám, se kterými jsme nepočítali
Přístupy k mikroekonomické politice státu:
Laissez fair – nechávat věcem volný průběh
Podpůrný – stát má připravit prostředí příznivé pro podnikání
Aktivní – stát vytváří koncepce
Plánovací – opak laissez fair
Typy mikroekonomické politiky státu:
akcelerační – má sloužit k podpoře rozvíjejících se firem, aby se staly tahouny ostatních
decelerační – týká se firem, které se dostaly do potíží, má být dočasným překlenutím, aby jejich zánik nebyl destruktivní pro okolí (dominový efekt – významné firmy)
neutrální typ – týká se všech ostatních firem, jaké vytváří stát podmínky pro podnikání tj. nastavení právního systému, daňového systému...
Hranice produkčních možností
Q
MSC
MPC = S
Kč/rok
D
ME
P*
P1
Q* Q1
Q
MC
Q*
P - užitek
MRS = PX/PY
B
Y
Q - výstup
X
D = MU
MRPT = PX/PY = MRS
A
PC
QC
QM
B
AC = MC
MR
D
C
PM
E
MC = S
D = MPB
Kč/rok
MSB
P1
P*
Q1 Q*
MRPT = MRX/PY
D2 = MU2
PPT
D1 = MU1
E
E
MIKROEKONOMIE B
Doc. Ing. Olga Březinová
vždy je potřeba znát: předpoklady modelu + popis modelu + nalezení podmínky rovnováhy
CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE
Předpoklady:
spotřebitel se chová racionálně
klesající MU statku (konstantní MU peněz)
spotřebitel maximalizuje užitek
KLASICKÁ TEORIE
předpokládá působení několika faktorů:
faktoru potřeby a preference
druhým faktorem je disponibilní důchod (tj. jen ta část, kterou spotřebitel vynakládá na daný statek)
ovlivňují ho: nominální důchod ve formě peněz, daně, výdaje na jiné statky a služby, rozsah placených služeb, důchody z majetku a sociální platby
třetím faktorem jsou ceny příbuzných statků tj. substitutů a komplementů
poptávku dále v rozvinuté teorii spotřebitelského chování ovlivňují:
minulá spotřeba tj. zásoba bohatství, které spotřebitel má (má již zařízený byt?)
náš budoucí příjem
a další:
efekt módy
efekt snobské spotřeby
analyzujeme 2 modely:
liší se podle toho, kdy je užitek přímo měřitelný:
KARDINALISTICKÁ VERZE
tato verze považuje užitek za přímo měřitelný a sice cenou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za poslední jednotku statku
analyzujeme zde celkový a mezní užitek (TU a MU)
TU vyjadřuje celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku
MU vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovávaného množství statku o jednotku
TU a MU se u první jednotky statku rovnají
TU – roste se spotřebovávaným množstvím, ale přírůstky užitku se zpomalují se a po dosažení maxima funkce klesá
MU – zákon klesajícího mezního užitku (klesá až po spotřebování určitého množství jednotek – v modelu se zkoumá pouze jeho klesající část)
od určitého množství spotřebovávaného statku je TU klesající a MU je záporný – tento bod (kdy MU = 0) nazýváme bodem nasycení
křivka TU také ukazuje body efektivní spotřeby – body, které leží pod ní´představují situaci, kdy spotřebitel spotřebovává statek neefektivně (neúplný užitek)
funkce MU je první derivací funkce TU
podmínka rovnováhy: PX = MUX
tj. maximální užitek, optimum spotřebitele
Jsou-li spotřebovávány dva statky...
Doteď šlo pouze o vztah mezi užitkem a množstvím jednoho spotřebovávaného statku. Celkový užitek je ale závislý na množství všech statků.
Užitek je funkcí množství spotřebovávaných statků
U = f(X1, X2, ..., Xn), kde X1, X2 atd jsou množství statků.
Pro jednoduchost a možnost grafického znázornění se budeme dále zabývat pouze spotřebou dvou statků X, Y.
Funkce užitku je tedy U = f(X,Y).
Dále jsou v učebnici parciální derivace (pro znázornění MU) a trojrozměrné grafy, ale Březinová to na přednášce vynechala a ukázala jen toto:
napřed se spotřebovává jeden statek a pak se k němu přidává druhý
pokud budu chtít znát kombinace, které mají stejný užitek, leží na (růžové) přímce
rovnováha při kombinaci:
porovnává se vztah užitku a ceny toho určitého statku:
tj. rovnováha nastane, pokud poslední koruna vynaložená na X přinese stejný MU jako poslední koruna vynaložená na Y.
ORDINALISTICKÁ VERZE
vychází z toho, že užitek není přímo měřitelný, ale je možné užitky navzájem mezi sebou porovnávat
tj. umíme říci, který užitek je větší, který menší a kdy jsou užitky stejné
axiom úplnosti srovnání říká, že: A > B, A = B, A < B
axiom tranzitivity A > B; B > C pak A > C (to taky znamená stálost preference)
axiom nepřesycení říká, že je vždy větší množství statku preferováno před menším množstvím
pro pochopení principu srovnávání vytvoříme trojrozměrný graf – HORU UŽITKU
zachycuje v prostoru křivky TUX a TUY (viz. kardinalistické pojetí)
má své maximum tj. svůj vrchol
má svou odvrácenou stranu
jak se porovnávají užitky na hoře užitku?
jsou zde body v nejrůznějších vzdálenostech od základny (tj. v nejrůznějších výškách)
vrstevnice (v grafu znázorněny zeleně) kopce užitku pak jsou křivky znázorňující kombinace se stejným užitkem – jsou to indiferenční křivky
kombinace na vyšší vrstevnici jsou více užitečné než kombinace na nižší vrstevnici
indiferenční křivka je množina kombinací statku X a Y se stejným celkovým užitkem
...TAKŽE
máme spojitou funkci užitku – vrstevnice mají plynulý tvar
čím jsou indiferenční křivky blíž k sobě, tím rychleji MU roste (analogie s vrstevnicemi na mapě)
Vrátíme se zpět do dvourozměrného grafu:
indiferenční křivka má i svou odvrácenou stranu (viz. malý obrázek napravo)
odvrácená strana představuje tu část, kdy užitek klesá
záporný užitek ale nesledujeme, protože se v této situaci stává daný statek nežádoucím
v krajních bodech indiferenční křivky je MU rovnoběžné s osou a právě v těchto bodech se stává statek neužitečným
jedná se o body A a B (v bodě A je MUY = 0; v bodě B je MUX = 0)
VLASTNOSTI INDIFERENČNÍCH KŘIVEK – OPAKOVÁNÍ
jsou klesající (mají negativní směrnici) – souvisí s axiómem nepřesycení
neprotínají se – souvisí s axiómem tranzitivity
v každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební chování se nachází indiferenční křivka – souvisí s axiómem úplnosti srovnání
jsou konvexní vůči počátku - většinou
Mezní míra substituce ve spotřebě:
MRSC představuje směrnici indiferenční křivky, její sklon
je to poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění výše celkového užitku
!!! doplnit, jaká je MRSC v krajních bodech
Alternativní tvary indiferenčních křivek:
tvar pro dokonalé substituty (houska, rohlík) MRS je konstantní
tvar pro dokonalé komplementy (pravá a levá bota) MRS = 0
tvar pro nežádoucí zboží (X = cigaretový kouř; Y = pivo)
zde je nežádoucí statek X
bads způsobuje újmu užitečnosti a tak s rostoucí spotřebou kompenzuji více goods
zde je nežádoucí statek Y
tvar pro neutrální zboží (X = rýže, Y = kuře) - zajímá mě, kolik mám kuřete a rýže je pro mě nezajímavá
zde je lhostejné X
je mi jedno, kolik neutres spotřebuji, mé uspokojení to nijak neovlivní
zde je lhostejné Y
Linie rozpočtu (rozpočtové omezení):
při rozhodování o nákupu je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami statků
za předpokladu, že spotřebitel vynaloží celý svůj důchod na statky X a Y platí:
I = PX . X + PY . Y ( Y = I/PY – PX/PY . X
rovnice rozpočtové linie je klesající (je lineární, má počátek a má mínus)
graficky je tato rovnice znázorněna přímkou – linií rozpočtu nebo rozpočtové omezení
plocha pod touto přímkou (trojúhelník) znázorňuje všechny dostupné kombinace neboli soubor tržních příležitostí
průsečík s osou x (tj. X = I/PX) představuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá celý důchod na nákup statku X, průsečík s osou y (tj. Y = I/PY) situaci, kdy spotřebitel vynakládá celý důchod na nákup statku Y
Mezní míra substituce ve směně:
MRSE představuje směrnici (sklon) rozpočtové linie
je to poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu
tj.
podmínka rovnováhy: ( MRSC = MRSE
tj. maximální užitek, optimum spotřebitele
graficky je optimum v bodě dotyku indiferenční křivky a linie rozpo
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 267,16 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: