- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáldostávají úspory domácností podobu kapitálu nabízeného podnikům
poptávka po kapitálu je daná potřebou financovat nákup investičních statků, firmy získávají prostředky z vlastních či cizích zdrojů finanční trh: trh kapitálu a trh peněz (kde se střetává nabídka peněz a poptávka po penězích)
na trhu kapitálu se přeměňují úspory v investice (S I), je to místo, kde se střetává nabídka kapitálu – představují ji úspory a poptávka – plánované investice firem
cenou na trhu kapitálu je úroková míra, která uvádí do souladu nabídku a poptávku na trhu kapitálu
kapitálové statky a jejich akumulace (akumulace peněžní, reálná), význam tvorby čistých investic – tvorby dodatečných kapitálových statků
hrubé (brutto) investice:
= čisté (netto) investice + obnovovací (restituční) investice: IB = IN + IR
plánované investiční nákupy firem jsou součástí agregátní poptávky:
AD = C + I + G + EN;
C = výdaje domácností na spotřebu
I = soukromé hrubé domácí investice
G = státní nákupy výrobků a služeb
EN = čistý export (export – import) Konec 3. části
Mikroekonomie Bakalářský stupeň studia Ing. Hynková, UO Brno
1. část
Předmět Mikroekonomie V úvodní části, která bude zároveň vstupní branou do studia ekonomie, bude věnována pozornost otázkám vymezení předmětu ekonomie, základním pojmům a souvislostem ekonomie, metodám, charakteristice a funkci hospodářství. Těžiště předmětu bude v analýze fungování tržního mechanismu, chování spotřebitelů a firem v tržním prostředí. Budou vysvětleny podmínky utváření rovnováhy firmy a trhu v různých tržních situacích a základní souvislosti utváření rovnováhy na trzích výrobních faktorů.
Základní pojmy a souvislosti ekonomie
Ekonomie a její předmět
Mechanismus hospodářské koordinace
Trh a jeho vlastnosti Co je ekonomie...
Ekonomie zkoumá, jak lidé a společnost rozhodují o využití vzácných zdrojů, které mají alternativní užití, za účelem výroby různých statků a služeb, a jak jsou tyto komodity rozdělovány pro současnou i budoucí spotřebu mezi jednotlivé osoby a skupiny ve společnosti...
1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie Potřeba – pocit, že se něčeho nedostává...; ekonomické x neekonomické; fyzické x duševní; individuální x kolektivní; zbytné x nezbytné
Statek – uspokojuje potřeby svou hotovou formou; ekonomické x volné; kapitálové x spotřební
Služba – užitečný výkon neprojevující se ve své věcné podobě, uspokojuje svým průběhem
Vzácnost – vyplývá ze vztahu: omezené zdroje x neomezené potřeby Výrobní faktory (výrobní zdroje, VF) – půda (P), práce (L), kapitál (K); omezené množství; prvotní x druhotní; důchody VF
Intenzita a produktivita práce, dělba práce, přímé rozdělování x směna
Směna a peníze ve vzájemné souvislosti; směna a dělba práce; naturální směna (barter) x peněžní směna; funkce peněz
Hranice výrobních možností (PPF) – základní ekonomická souvislost užívání výrobních zdrojů; alternativní náklady (náklady obětované příležitosti)
Zákon klesajících výnosů; výnosy z rozsahu (konstantní, klesající, rostoucí)
Hranice výrobních možností (PPF) statek X: potraviny statek Y: oděvy PPF A B C D E O P Náklady obětované příležitosti 2. Ekonomie a její předmět Název slova „ekonomie“ pochází z řeckých slov: „oikos“ = dům; „nomos“ = pravidlo, zákon
Mikroekonomie (z řeckého slova „mikros“ = malý) se soustřeďuje na analýzu chování jednotlivých prvků ekonomiky (jednotlivců, firem, domácností); např. se zabývá určením ceny výrobku, chováním spotřebitele, chováním firmy atd.
Makroekonomie (z řec. slova „makros“ = velký) zkoumá faktory, které determinují úroveň agregátních veličin (HDP, NI, nezaměstnanost, inflace...), a vzájemné vztahy ve vývoji těchto veličin Vztah makroekonomie a mikroekonomie standardní ekonomie (pozitivní) se člení na mikroekonomii a makroekonomii
rozlišení ekonomie: r. 1933 (R. Frisch)
platí vzájemný vztah (nelze je oddělit)
makroekonomický rámec fungování mikroekonomických procesů
mikroekonomické základy (fundace) makroekonomie
Metody ekonomie ekonomie je interdisciplinární věda, má mnoho podob, řadu disciplín...
pozitivní ekonomie x normativní ekonomie
metoda abstrakce zobecnění
analýza x syntéza
indukce x dedukce
komparace; optimalizace; bilanční metoda
statistické a matematické metody
experiment???
klam z kompozice, post hoc klam, ceteris paribus
faktor času!!
grafické zobrazení
Východiska teoretického ekonomického myšlení dlouhý proces formování ekonomického myšlení
vyhraněné ekonomické názory již u významných myslitelů antického Řecka (Xenofón, Platón, Aristoteles), starověkého Říma (M. P. Cato, M. T. Varro)
antické ekonomické názory: naturální hospodářství, odmítavý postoj ke směně, obchodu s motivem zisku, zavrhování úroku, zemědělství - nejprospěšnější hospodářská činnost, později prospěšný obchod s přebytky produkce
počátky našeho letopočtu: A. Augustinus (354 - 430 n. l.): spis O státě božím
od 11. století rozvoj mezinárodního obchodu
13. století: ekonomické názory kanonistů (T. Akvinský, J. D. Scot, J. Buridanus, M. Oresmus)
konec 14. století: merkantilismus – hospodářsko-politická doktrína až do pol. 18. století, raný merkantilismus (soustava peněžní bilance) x rozvinutý merkantilismus (soustava obchodní bilance)
Hlavní zásady merkantilismu bohatství ztotožňováno s penězi, zdrojem bohatství je těžba drahého kovu, koloniální politika a mezinárodní obchod priorita obchodu
zákaz dovozu spotřebního zboží (luxusních předmětů), zákaz vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských produktů
podpora a zvýhodňování exportu průmyslového zboží a zpracovaných zemědělských výrobků, podpora importu surovin pro exportní průmysl Vznik ekonomie jako vědy 1776 – dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, autor Adam Smith (1723 – 1790): završení nového přístupu k hospodářství, nástup KŠPE
formativní období KŠPE: Anglie, Francie (fyziokraté): kritika merkantilismu, důraz na materiální výrobu, liberální myšlení („laissez faire“; „free trade“)
KŠPE: orientace na makroekonomii, 2 klíčové prvky: teorie hodnoty a teorie rozdělování, verbální dedukce, trh je centrem celého hospodářského systému - Smithova „neviditelná ruka trhu“, hospodářská činnost je nejefektivnější pouze v liberálním prostředí, důraz na dělbu práce i na mezinárodní úrovni, nadhodnocování manuální práce a vliv produktivity práce (zdroj bohatství je ve výrobě – je jím lidská práce), zdůraznění akumulace kapitálu... Kritika KŠPE Německá historická škola
Ekonomické názory K. Marxe
Sociální a socialistické kritiky Neoklasicismus (Neoklasická ekonomie) 1871: počátek marginalistické revoluce (základem jsou mezní veličiny), v tomto roce vycházejí stěžejní práce hlavních představitelů (C. Menger, W. S. Jevons)
nová subjektivní teorie hodnoty, orientace na poptávkovou stranu ekonomiky, problematika tržní rovnováhy, metodologický individualismus, využívání matematického aparátu nástup „economics“ s přesně vymezeným předmětem; liberální tradice Tři základní školy neoklasické ekonomie Rakouská psychologická škola:
C. Menger, E. B. - Bawerk, F. Wieser
Matematická (Lausannská) škola:
L. Walras, V. Pareto, E. Barone
Anglo-americká větev - „Neoklasická ekonomie“: W. S. Jevons, A. Marshall, F. Edgeworth, A. C. Pigou, J. B. Clark Institucionalismus 90. léta 19. století, americká větev, sociálně-ekonomický směr normativní ekonomie; vyplňuje prostor, kdy se neoklasická ekonomie redukuje na pozitivní přístup
zdroje: kritika KŠPE, marginalismus, učení německé historické školy
potřeba integrace ekonomické vědy s ostatními společenskými vědami
zkoumání institucí - právně uznaných zvyků a obyčejů, které se prosadily v lidském jednání
T. Veblen, J. R. Commons, J. K. Galbraith (neoinstitucionalismus), D. C. North, R. H. Coase (nová institucionální ekonomie)
Keynesiánství(zrod nové makroekonomie, keynesiánská revoluce) druhá pol. 30. let 20. století, pojmenováno dle anglického ekonoma J. M. Keynese (Cambridge, žák A. Marshalla)
makroekonomický přístup ke zkoumání hospodářství, základem je příjmově-výdajová metoda, systém je založen na kauzálních vazbách mezi veličinami
zdůvodnění nutnosti státních zásahů plnících funkci doplňujícího stabilizačního mechanismu na úrovni ekonomiky důraz na státní intervencionismus J. M. KEYNES
(1883 – 1946) americké neokeynesiánství; neoklasická syntéza britské postkeynesiánství 1965: nerovnovážné keynesiánství (USA) + britské keynesiánství postkeynesiánství
90. léta 20. st.: novokeynesiánství
Konzervativní ekonomie nástup od konce 70. let 20. století (formování monetarismu již od 50. let 20. st. v USA); renesance liberálních tradic ekonomického myšlení, důvěra v autoregulující tržní mechanismus, hypotéza racionálního chování hospodářských subjektů, odmítání přímých zásahů státu do hospodářství
tři hlavní proudy: monetarismus M. Friedmana, nová klasická makroekonomie (škola racionálních očekávání, monetarismus II), ekonomie strany nabídky (reaganomika – USA)
3. Mechanismus hospodářské koordinace koordinace = uvedení jednotlivých částí do souladu
= mechanismus usměrňující fungování hospodářství; není lhostejno, jakým způsobem jsou využívány omezené zdroje za účelem uspokojování potřeb, které jsou neustále rostoucí a neomezené, konflikt výrobce x spotřebitel usměrnění zdrojů vzhledem k potřebám
odpověď na otázku: co, jak a pro koho vyrábět CPE x tržní hospodářství Tři základní principy organizace hospodářství:1. tradice2. příkaz3. cenový (tržní) systémDva způsoby koordinace hospodářství: (rozvoj v průběhu 20. století):1. princip příkazu (vertikální struktura)2. cenový systém (horizontální struktura) Tržní mechanismus je proces vzájemného ovlivňování tvorby nabídky (S), tvorby poptávky (D) a tvorby ceny (P).Základní funkcí trhu je optimalizovat alokaci zdrojů. 4. Trh a jeho vlastnosti Rovnováha na trhu: není podnět ke změně chování; cena není stimulem ke změně rozsahu výroby; spokojenost na straně nabídky i poptávky – to, co je nabízeno, je zároveň i poptáváno (plánovaná produkce se realizuje)
nutný potřebný čas k ustanovení rovnováhy! D S P Q PE QE E Tržní rovnováha optimalizace alokace zdrojů E = rovnováha trhu
PE = rovnovážná cena
QE = rovnovážné množství Převis nabídky nad poptávkou P Q D S P1 A B q1 q2 E při ceně P1 impuls pro rozšiřování výroby – růst Q, ochota nakoupit větší množství produkce za nižší cenu,…ustanovení rovnováhy v bodě E |AB| = (q2 - q1) = převis nabídky nad poptávkou při ceně P1 Převis poptávky nad nabídkou P Q D S P2 C D q1 q2 E při ceně P2 je ochota vyrábět množství q1 – podnět pro omezování výroby, tlak na růst P, …ustanovení rovnováhy v bodě E |CD| = (q2 – q1) = převis poptávky nad nabídkou při ceně P2 P Q S D Pavučinový model trhu = proces ustanovení rovnováhy na trhu v čase nedokonalá konkurence Konkurence obecně střet zájmů tržních subjektů
klíčovou roli sehrává konkurence na straně nabídky
konkurence cenová x necenová
dle charakteru tržního prostředí rozlišujeme:
dokonalou konkurenci
monopol
oligopol
monopolistickou konkurenci MALÝ MALÉ JEMNĚ HETEROGENNÍ MNOHO Monopol. konkurence ZNAČNÝ ANO HOMOGENNÍ/ HETEROGENNÍ NĚKOLIK Oligopol ZNAČNÝ ANO HETEROGENNÍ 1 Monopol MALÝ NE HOMOGENNÍ MNOHO Dokonalá konkurence Tržní podíl Bariéry vstupu Produkce Počet výrobců Tržní selhání veřejné statky
(nerivalitní spotřeba, nevyloučitelnost ze spotřeby)
externality = efekty přelévání
(pozitivní x negativní)
nedokonalá konkurence
(monopol, oligopol, monopolistická konkurence)
Konec 1. části
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 190,30 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz