- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMikroekonomie I Ing. Hynková, V.
FEM UO
2. část Poptávka na trhu výrobků a služeb
Nabídka na trhu výrobků a služeb
Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu
Trhy nedokonalé konkurence 1. Poptávka na trhu výrobků a služeb rovnováha spotřebitele: poměřování užitku s obětí; maximalizace užitku při rozpočtovém omezení spotřebitele
zákon klesajícího mezního užitku: mezní užitečnost s každou následující jednotkou spotřebovaného statku klesá
zákon vyrovnávání mezních užitků - optimum spotřebitele při nákupu souboru statků:
MUa /Pa = MUb /Pb = MUc /Pc =…
a, b, c…jednotlivé statky (zboží)
MU = mezní užitek poslední spotřebovávané jednotky statku
P = cena statku Celkový užitek (TU) a mezní užitek (MU)
Q Q TU MU MU = 0 TU MU 1 4 1 4 MUn = TUn – TU(n – 1) MU > 0 MU < 0 Zákon klesajícího mezního užitku 2 3 MUn = mezní užitek n-té spotřebované jednotky daného statku Indiferenční analýza umožňuje určit rovnováhu spotřebitele, ordinalistické pojetí (x kardinalistické)
indiferenční křivka (IC) – zobrazuje kombinace spotřeby statků s konstantní mírou užitku
linie příjmu (BL, rozpočtové omezení) – zobrazuje kombinace nákupu zboží, kdy spotřebitel vydává všechen svůj disponibilní důchod či příjem (I)
v grafech zjednodušeno na situaci, kdy bereme v úvahu pouze dva druhy statků (dvě osy) Optimum spotřebitele Statek A (qA) Statek B (qB) BL BL = linie příjmu IC2; U2 IC1, IC2, IC3 = indiferenční křivky E V bodě E platí: MRSc = MRSe (mezní míra substituce ve spotřebě se rovná mezní míře substituce ve směně), spotřebitel maximalizuje užitek při konkrétním rozpočtovém omezení. IC1; U1 IC3; U3 Bod E: optimum spotřebitele B A IC BL1 BL2 V případě BL1: nekonečně mnoho řešení (BL = IC); v případě BL2: bod E (tzv. rohové či hraniční řešení, zde 6 ks statku A, nikoliv 4 ks statku B) E 6 4 A B IC BL E 3 (qA) 3 (qB) Optimum spotřebitele v případě spotřeby dokonalých substitutů (graf vlevo) a dokonalých komplementů (graf vpravo) Změna poptávky, poptávaného množství nezaměňovat poptávku s poptávaným množstvím! (viz zákon klesající poptávky)
při změně ceny statku se projevuje tzv. důchodový a substituční efekt: 1. důchodový efekt (IE): při změně ceny statku se mění reálný důchod (nikoliv nominální) a následuje změna poptávaného množství daného statku, to způsobuje posun po poptávkové křivce;
2. substituční efekt (SE): při změně ceny statku se mění jeho relativní cena vzhledem k ostatnímu zboží a následně jejich poptávaná množství, posun celé poptávkové křivky;
výsledný (celkový) efekt je dán součtem IE a SE
posun poptávky při změně nominálního důchodu (závisí na daném druhu statku)
+ vliv jiných faktorů: očekávání, změna preferencí spotřebitelů, efekt módy, snobské spotřeby… Pružnost = elasticita poptávky cenová pružnost poptávky:
ePD = % změna popt. množství (Q)/ % změně ceny (P)
- bereme v úvahu absolutní hodnotu ePD
- dle ePD rozlišujeme poptávku: pružnou (popř. dokonale pružnou), jednotkově pružnou, nepružnou (popř. dokonale nepružnou)
- vztah ePD k celkovému příjmu firmy (TR)
důchodová pružnost poptávky:
eID = % změna popt. množství (Q)/ % změně důchodu (I)
- dle eID rozlišujeme statky: dobré (normální), méněcenné (včetně Giffenova statku), v rámci dobrých statků luxusní a nezbytné
2. Nabídka na trhu výrobků a služeb firmy rovněž porovnávají oběť s užitkem (celkové náklady s celkovými příjmy firmy), firmy usilují o maximalizaci zisku (max. rozdílu mezi TR a TC)
produkční funkce: Q = f (K, L, P); maximální množství produkce vyrobené s daným množstvím VF, kvalitou VF a danou úrovní technologie
technologický pokrok: s danými vstupy se vyrobí větší množství produkce; alternativa výkladu: stejný výstup se vyrobí zapojením menšího množství vstupů
zákon klesajícího mezního produktu: zapojujeme-li do výroby dodatečné množství jediného VF a množství ostatních VF se nemění, celková produkce se sice zvyšuje, ale její přírůstky se snižují – tzn., že mezní produkt z dodatečné jednotky VF klesá
zákon vyrovnávání mezních produktů VF; v poměru k cenám VF: MPK/PK = MPL/PL= MPP/PP
(umožňuje zvolit optimální množství jednotlivých výrobních faktorů do výroby, není lepší kombinace VF) Celkový produkt práce (TPL), průměrný produkt práce (APL) a mezní produkt práce (MPL) L L TPL TPL max APL MPL Průměrný produkt práce = průměrná produktivita práce či výnosnost VF práce; APL = TPL/L
Mezní produkt práce (z n-té jednotky výrobního faktoru práce): MPL (n) = TPL (n) – TPL (n – 1) APL, MPL MPL = 0 APL max L10 L25 TPL Produkční analýza firmy v dlouhém období; rovnováha firmy (E) L K CL při dané PL (w) a PK (r) IQ při konstantním Q E (rovnováha, optimum firmy) Bod E: taková kombinace množství VF (K a L) s daným rozpočtovým omezením firmy CL, která umožní maximální dostupný výkon Q; zároveň platí: MRTS (mezní míra technické substituce) je rovna poměru cen VF (w, r). Firma volí optimální (nejlepší) kombinaci výrobních faktorů. IQ = izokvanta CL = izokosta, linie nákladů firmy Náklady firmy jedná se o peněžní výdaje spojené s výrobou a realizací produkce
explicitní x implicitní náklady
fixní náklady (FC), variabilní náklady (VC), celkové náklady (TC = VC + FC)
průměrné náklady (AC = TC/Q), mezní náklady na výrobu n-té dodatečné jednotky produkce (MCn = TCn – TCn – 1)
mezní náklady protínají průměrné náklady v jejich minimu (MC = ACmin)
průměrné variabilní náklady (AVC = VC/Q), průměrné fixní náklady (AFC = FC/Q);
AC = AVC + AFC
rozlišení časového období! Mezní náklady (MC) protínají průměrné náklady (AC) v jejich minimu AC, MC Q MC AC q1 q2 q1: MC < AC ACmin q2: MC > MC Q AFC, AVC,AC AFC AVC q1 AFC při q1 AVC při q1 AC AC = AVC + AFC S rostoucím množstvím produkce Q se AC začínají postupně přibližovat k AVC, AFC s rozsahem výroby klesají. Vztah AFC, AVC a AC Příjmy a zisk firmy celkový příjem z realizace (prodeje) produkce firmy: TR = P.Q
zisk určíme jako kladný rozdíl mezi TR a TC; je-li záporný, jedná se o ztrátu, je-li TR = TC, jedná se o nulový ekonomický zisk firmy
účetní zisk x čistý ekonomický zisk
průměrný příjem (příjem na jednotku produkce):
AR = TR/Q; mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky produkce:
MRn = TRn – TRn – 1
velikost TR závisí na cenové elasticitě poptávky (ePD)
křivka AR je totožná s křivkou poptávky po produkci firmy, AR = d 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu dokonalá konkurence – historicky nejstarší a nejpropracovanější model, zároveň ideální, vyznačuje se alokační a výrobní efektivností
v modelu dokonalé konkurence platí:
na trhu existuje velký počet subjektů jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky, žádný ze subjektů nemůže ovlivnit cenu – cena je vůči firmě objektivní, všechny subjekty mají rovné podmínky na straně nabídky i poptávky, produkce je dělitelná, homogenní (stejnorodá), i malá část je vyrobitelná a realizovatelná, všechny subjekty trhu jsou dokonale informovaní, existuje mobilita zdrojů, firmy dodávají malý segment z celkové produkce na trhu, firma rozhoduje pouze o tom, kolik zapojí VF a určuje optimální objem své produkce (qE)
firma se řídí zlatým pravidlem maximalizace zisku:
MR = MC P Q PE = d = AR = MR PE MC Hledáme průsečík MC a MR.
Bod E: „bod vyrovnání“ (MC a MR).
MC protínají přímku MR zespodu a jsou rostoucí. qE E q1 q2 Vlevo od qE: každá dodatečná realizovaná jednotka produkce se vyplácí. Vpravo od qE: každá dodatečná jednotka produkce má vyšší mezní náklad. Určení optimálního množství produkce (qE) firmy v dokonale konkurenčním prostředí Vývoj celkových příjmů (TR) u firmy v dokonalé konkurenci Q TR V dokonalé konkurenci platí: P = MR = AR = d TR = P.Q = AR.Q
TR: příjmy z realizované produkce.
Poptávka po produkci firmy je dokonale elastická, firma je cenovým příjemcem. TR lineární tvar Směrnicí přímky celkových příjmů TR je cena produkce P. Vývoj TR společně s TC, určení maximálního zisku firmy Q TR, TC TR TC FC Hledáme maximální rozdíl mezi TR a TC...
…matematická úloha MR = MC qE max. ZISK max. ZTRÁTA Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci z dlouhodobého hlediska a situace na trhu P P Q (stovky ks) Q (mil. ks) PE MC QE PE D S V dlouhém období platí pro firmu: PE = d = MR = AR; bod E se označuje jako: „breakeven point“ = bod zvratu, vyrovnání nákladů s výnosy firmy. V dlouhém období firma realizuje nulový ekonomický zisk, tzn. AR = AC, TR = TC. MR = AR = d = P ACLR E QE E Firma Trh Firma na dokonale konkurenčním trhu dosahující zisku P P Q Q P2 MC qE´ P2 D2 S P = d = MR = AR AC E2 q2 E2 Platí pro krátké období, zisk přiláká nové firmy do odvětví, zvýší se tržní nabídka (posun S doprava na úroveň S´); v dlouhém období nulový ekonomický zisk firmy: AC = AR. E1 D1 0 X Y AR > AC
TR > TC ZISK qE S´ E3 FIRMA TRH q1 P1 P1 q3 E1 Firma na dokonale konkurenčním trhu dosahující ztráty P Q PE MC qE MR = AR = d = P AC E Platí pro krátké období, ztráta odradí výrobce zavedené v odvětví (kritérium AVC), sníží se tržní nabídka (posun S doleva nahoru), v dlouhém období opět nulový ekonomický zisk firmy. 0 X Y AC > AR
TC > TR ZTRÁTA Z dlouhodobého hlediska firma musí mít uhrazeny náklady: P = AC. Nabídková křivka firmy v dokonalé konkurenci individuální nabídkovou křivku u firmy v dokonalé konkurenci představuje rostoucí část křivky mezních nákladů (MC) od bodu ukončení činnosti firmy (U), kdy se P = AVC
výrobce krátkodobě minimalizuje ztrátu, která se rovná fixním nákladům (ztráta = FC), neboť platí:
FC = TC – VC, resp.
(AFC.QE) = (AC.QE) – (AVC.QE)
v dlouhém období musí mít výrobce uhrazeny celkové náklady, musí platit: AR = AC neboli P = AC Bod ukončení činnosti firmy (bod U) Q P P = MR = AR = d MC qE AVC U Bod uzavření firmy: P = AVC AC ZTRÁTA = FC 0 PE X Y Firma pokračuje ve výrobě, pokud je P > AVC, a očekává zvýšení ceny na trhu. Efektivnost trhu dokonalé konkurence výrobní efektivnost: MC = ACmin
firma minimalizuje náklady na jednotku produkce (firma usiluje o snížení nákladů – tím bude realizovat zisk a chrání se před snížením ceny na trhu, významnou roli hrají tzv. stimulační funkce ceny a diferenciační efekt tržního mechanismu...)
alokační efektivnost: MU = P = MC
Paretova efektivnost či Paretovo optimum: neexistuje lepší realokace zdrojů, firmy nabízí nejvyšší možnou kombinaci komodit při daných výrobních zdrojích a úrovni technologie, spotřebitelský přebytek je maximalizován... 4. Trhy nedokonalé konkurence historické souvislosti vývoje nedokonale konkurenčních trhů
zhruba do 70. let 19. století můžeme počítat s dokonalou konkurencí
rozvoj nedokonale konkurenčních trhů je logickým vyústěním konkurenčních vztahů kapitalistického tržního hospodářství
platí: „čím je intenzita konkurenčního prostředí vyšší, tím je postavení firem méně stabilní“
firmy usilují o posílení své pozice, o získání výhody, o stabilizaci firmy
proběhly technické, vlastnické a organizační proměny na úrovni firem proces růstu jednotky kapitálu:
centralizace: spojování dříve samostatných kapitálů růst objemu jednotky kapitálu
koncentrace: růst objemu kapitálu na vytváření dodatečných výrobních faktorů
akumulace: přeměna zisku na dodatečné kapacity (investování zisku)
vznik nových forem vlastnictví firem (veřejná obchodní společnost, s. r. o., a. s., komanditní společnost, tichá společnost, holdingová společnost)
tendence k dohodám mezi firmami, které by stabilizovaly realizaci výhody – vznik různých organizačních struktur: kartel, syndikát, trust, koncern...
Konec 2. části
Mikroekonomie I Ing. Hynková, FEM UO
3. část
Rovnováha n
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 190,30 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz