- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMakroekonomie I Ing. Hynková, FEM UO
2. část
Bankovní soustava a nabídka peněz
Inflace
Makroekonomická politika státu
Fiskální politika 1. Bankovní soustava a nabídka peněz nutnost existence finančního trhu
přímé x nepřímé financování (otázka efektivnosti využití zdrojů)
bankovní soustava – dva základní stupně:
centrální banka
síť komerčních bank
Multiplikace depozit
generování vkladů
přeměna rozdílu depozit a rezerv v úvěry a jejich návrat na depozita (podmínka multiplikace depozit); proces přeměny úvěrových prostředků ve výdaje, což jsou tržby jiného ekonomického subjektu, a tyto tržby se objeví zase jako vklady u bank (u bank „dalšího stádia“)
přírůstek depozit je v bankách dalšího stádia snížen o rezervy (PMR = povinné minimální rezervy) a konverguje k nule
vzorec: ΔD = 1/r . ΔR
ΔD = přírůstek depozit
ΔR = přírůstek rezerv
r = míra povinných minimálních rezerv
1/r...prostý multiplikátor depozit
…uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru
monetární báze, mocné peníze (MB, B): rezervy + oběživo mimo bankovní sektor
monetární báze (MB) prochází multiplikací a v závislosti na peněžním multiplikátoru (m) se utváří peněžní zásoba (M)
M = m. MB
(peněžní multiplikátor m není konstantní a přesně předvídatelný)
nabídka peněz (M) se skládá z oběživa a z vkladů
rovnováha na trhu peněz je dána výslednicí střetu nabídky peněz (SM) s poptávkou po penězích (DM)
Rovnováha na peněžním trhu iN M iN = nominální úroková míra
M = množství peněz
MS = nabídka peněz (zde je dána exogenně)
DM = poptávka po penězích MS DM E i1 i2 i3 M1 M2 M3 2. Inflace Inflace = růst celkové cenové hladiny, snižování koupěschopnosti peněz (x dezinflace, deflace)
ČNB: míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (CPI) se počítá jako procentní změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců (tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin, bere se v úvahu zejména při výpočtech reálných mezd, důchodů apod.)
k měření cenové hladiny se používají cenové indexy; nejrozšířenější je CPI = Index spotřebitelských cen, index životních nákladů: „Consumer Price Index“
vývoj spotřebitelských cen (životních nákladů) se sleduje na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem
za cenové reprezentanty jsou vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na výdajích obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby Σ pti . q0i Σ p0i . q0i
. 100 [%] dvojí ocenění reprezent. koše CPIt+1 – CPIt CPIt . 100 [%] CPI: podíl nákladů na pořízení reprezentativního spotřebitelského koše v čase t k nákladům na pořízení tohoto koše v základním období
CPI =
míra inflace: procentní přírůstek CPI:
r =
2,8 % 1,9 % 2,8 % 0,1 % 1,8 % 4,7 % 3,9 % 2,1 % 10,7% 8,5 % 8,8 % 2006P 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 Míra inflace v ČR Zdroj: ČSÚ (25. 3. 2006), http://www.czso.cz, P = předpověď nominální HDP reálný HDP . 100 [%] s používáním CPI jsou spojeny určité problémy
pohyb cen veškeré finální produkce zachycuje tzv. implicitní cenový deflátor (IPD)
IPD =
formy, členění inflace
inflační očekávání a setrvačná inflace
příčiny a důsledky inflace
Inflace tažená poptávkou P Y (HDP) LAS Y* SAS AD AD´ Y´ P1 P2 AD, ekonomika se nachází blízko Y*,
P inflační mezera Inflace tažená nabídkou P Y (HDP) LAS Y* SAS AD Y´ P1 P2 SAS,
P,
inflace tažená náklady SAS´ produkční mezera Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka vyjadřují vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti
krátkodobá, původní, raná Phillipsova křivka (SPC) vyjadřuje asymetrický vztah obou veličin, platí substituce mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti
dlouhodobá Phillipsova křivka (LPC) je znázorněna vertikálou, roli má tzv. setrvačná očekávaná inflace Původní Phillipsova křivka
1958, autor A. W. Phillips (1914 -1975)
ΔWt
Wt – 1
= mzdová inflace
(gw)
míra nezaměstnanosti (Ut) PC později přehodnocení ln (gw + 0.9) = ln 9.64 – 1.39 ln Ut míra inflace míra nezaměstnanosti LPC u* SPC1 SPC2 při vyšší oček. inflaci A B C D Soudobá interpretace: krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka 3. Makroekonomická politika státu otázka vstupu státu do ekonomiky
příčiny intervence státu v hospodářství
krize neoklasické ekonomie ve 20. letech 20. století, teoretické a hospodářské příčiny;
přehodnocení předpokladu dokonale konkurenčních trhů,
cyklické oscilace ekonomik + související problémy,
sociální aspekty – potřeba zmírnit sociální tvrdosti,
propojení vývojové tendence hospodářského cyklu s neefektivností nedokonale konkurenčních trhů,
dokladem je Velká krize 1929 – 1933 nástup stabilizační hospodářské politiky státu (30. léta 20. století) stát má zajistit potřebnou efektivnost a stabilitu systému
stát má řešit nepřiměřené sociální tvrdosti
stát se stává jedním ze subjektů tržního prostředí
analýza cílů, které stát sleduje, a nástrojů k jejich dosažení je předmětem hospodářské politiky státu
přehodnocení v 70. letech a redukce šíře cílů Omezení na dva základní cíle stabilizační politiky:
cenová stabilita
zaměstnanost vnitřní rovnováha ekonomiky Cíle stabilizační politiky Původní hierarchie cílů:
plná zaměstnanost
hospodářský růst
cenová stabilita
vnější rovnováha ekonomiky Magické n-úhelníky konfliktnost v naplňování cílů hospodářské politiky
čím větší obsah daného n-úhelníku, tím větší úspěšnost makroekonomické politiky státu; roste-li ostrost úhlu v magickém n-úhelníku, roste úspěšnost v dané oblasti
pozor na měřítko na jednotlivých osách!
Makroekonomická politika státu podle nástrojů k ovlivnění ekonomického vývoje se vymezuje:
fiskální politika
monetární (peněžní) politika
důchodová politika
zahraničně-obchodní a měnová politika Typy hospodářské politiky Keynesiánský typ hospodářské politiky:
zdůraznění nástrojů fiskální politiky; hlavní cíl: zaměstnanost
Neokeynesiánský typ hospodářské politiky:
důraz na fiskální nástroje, doplňující monetární politika podřízena fiskální politice; hlavní cíl: zaměstnanost
Konzervativní typ hospodářské politiky:
monetární politika orientovaná na peněžní zásobu, jednoznačná a dlouhodobá pravidla hospodářské politiky; hlavní cíl: cenová stabilita
4. Fiskální politika základním nástroj: státní rozpočet
příjmová stránka státního rozpočtu: daně (přímé x nepřímé)
výdajová stránka: vládní nákupy statků a služeb (G), transfery (TR)
čisté daně = daně – transfery
státní rozpočet může být buď vyrovnaný, schodkový nebo přebytkový
deficit státního rozpočtu a státní dluh
diskrétní opatření x automatické stabilizátory Expanzivní fiskální politika Restriktivní fiskální politika G zdanění G zdanění V rámci fiskální politiky se rozlišují:
Základní nástroje fiskální politiky:
čisté daně
výdaje na nákup zboží a služeb (G) kG = 1 1 – mpc(1 – t) mpc = mezní sklon ke spotřebě
t = průměrná míra zdanění kTA = – mpc 1 – mpc(1 – t) kG > kTA
ΔY = kG . ΔG
ΔY = kTA . ΔTA Multiplikační efekt vládních výdajů a autonomních daní Multiplikátor vládních výdajů s přítomností daní; ΔG > 0
Multiplikátor autonomních daní (TA), nezávislých na disponibilním důchodu; ΔTA < 0
Expanzivní fiskální politika zvýšení vládních výdajů má vliv na poptávkovou stranu ekonomiky
zmírnění zdanění může mít dopad jak na agregátní poptávku, tak i na agregátní nabídku (u AS časové zpoždění)
úspěšná daňová reforma (snížení daňového zatížení): posun AD doprava a posun SAS i LAS doprava, efektem je růst výkonu při stabilní cenové hladině
účinek expanzivní fiskální politiky závisí na volbě nástroje a na tom, kde se nachází výkon ekonomiky (zda pod úrovní Y* nebo na úrovni Y*)
je třeba rozlišovat efekt expanzivní fiskální politiky z hlediska krátkodobého a dlouhodobého
„crowding out“ efekt = efekt vytěsnění; pokles soukromých autonomních (hlavně investičních) výdajů vlivem rostoucí úrokové míry
provázanost trhu produkce s ostatními trhy
Expanzivní fiskální politika při úplném využití zdrojů P Y LAS SAS G AD AD1 Y* P1 AD2 E1 E2 E3 P2 P3 V dlouhém období úplný vytěsňovací efekt. Státní rozpočet z hlediska vztahu mezi příjmy a výdaji může být vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový (deficitní)
cyklický deficit x strukturální deficit
rozpočtový deficit a státní dluh
deficit státního rozpočtu (2006): 74,4 mld Kč, obchodovatelný státní dluh ke konci roku 2005: 691,2 mld Kč, v přepočtu na 1 obyvatele: 67 500 Kč
zdroj: http://www.mfcr.cz, březen 2006
krytí rozpočtového deficitu:
vypůjčení na finančních trzích
monetizace dluhu
v ČR financování rozpočtového deficitu: vydání státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu, přijaté dlouhodobé úvěry, změna stavu na účtech státních finančních aktiv
zdroj: http://www.mfcr.cz, březen 2006 Strukturální a cyklický deficit R, E Y R = příjmy státního rozpočtu, závislé na důchodu (důchodové daně);
E = vládní výdaje (nezávislé na důchodu) E R E´ Y* BDs BDc BDC = cyklický deficit;
BDS = strukturální deficit Y1 Konec 2. části
Makroekonomie I Ing. Hynková, FEM UO
3. část
Monetární politika
Důchodová politika státu
Mezinárodní trh peněz
Mezinárodní obchod a vnější obchodní politika 1. Monetární (peněžní) politika nutné předpoklady k uskutečňování monetární politiky
monetární politika – jedna z funkcí centrální banky
přímé (administrativní) a nepřímé (tržní) nástroje centrální banky:
přímé nástroje:
pravidla likvidity
úvěrové kontingenty
povinné vklady
doporučení, výzvy a dohody
Základní sazby ČNB k 21. 4. 2006:
2T- Repo sazba2,00 %
Diskontní sazba1,00 %
Lombardní sazba3,00 %
PMR – banky a stav. spoř. 2,00 %
Zdroj: http://www.cnb.cz nepřímé nástroje:
povinné minimální rezervy (PMR)
operace na volném trhu (OVT)
diskontní sazba
reeskont směnek a lombardní úvěr
konverze měny a swapové obchody
intervence CB na devizových trzích
změny na peněžním trhu Expanzivní a restriktivní peněžní politika expanzivní: SM
restriktivní: SM
dilema centrální banky
otázka intervence CB, vývoj poptávky po penězích závisí na chování tržních subjektů
CB nemůže intervenovat (pokud bude) ve prospěch konstantní úrokové míry a zároveň i konstantní peněžní zá
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 251,75 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz