- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálwww.wasza.com 1
PVVE Veřejná ekonomie – Přednášky
Přednášející: Doc. Judr. Ivan Malý, Csc. – http://econ.muni.cz/~ivan
Zkouška: ústní forma (2 průběžné testy min.120 ze 200 bodů). Na zkoušku Hyánka.
Předmět zkoumání VE:
Hlavní součásti VE:
Veřejná ekonomie jako vědní disciplina:
↳ veřejné finance
↳ ekonomie blahobytu
↳ ekonomie veřejného sektoru
↳ makroekonomie
↳ národohospodářská politika
↳ mikroekonomie, demografie, statistika, sociologie, teorie řízení, management
Cílem je:
↳ Znát v jakých činnostech je veřejný sektor zapojen a jak jsou organizovány
– co existuje?
↳ Rozumět a umě předvídat (pokud je to možné) plné dopady takových vládních zásahu
– jaké to má důsledky?
↳ Umět hodnotit alternativy
– co doporučit praxi?
Pozitivní versus normativní ekonomie:
↳ Rozpor mezi tím, co je (resp. co bude) a tím, co by mělo být.
↳ Problém hodnocení standardů pro „dobré“
↳ Spory o role ekonomů a politiků
Neshody mezi ekonomy (Stiglitz):
↳ Rozdíly v schopnostech identifikovat opravdu všechny důsledky vládních opatření
↳ Rozdíly v názorech na to, jak opravdu ekonomika funguje
o Stupeň konkurence
o Velikost reakce (vědí co se stane, ale nesouhlasí ve velikosti reakce)
↳ Rozdíly v hodnotách
Smíšená ekonomika:
Musgrave: „Moderní ‘kapitalistická’ ekonomika je smíšeným systémem, ve kterém působí vzájemně a současně
síly soukromého i veřejného sektoru. Ekonomický systém není ve skutečnosti ani veřejný, ani soukromý, nýbrž je
směsí obou sektorů.“
Formy vládních zásahů:
↳ Právní rámec (vytváří pravidla)
↳ Regulace chování (stát ovlivňuje kdo vyrábí, co vyrábí, pro koho vyrábí, jestli řekne, že freony jsou
škodlivý, pak se chladicí zařízení nebude vyrábět. )
↳ Výdajová politika (nákupy, dotace, vlastní produkce státu)
↳ Příjmová politika (daňová politika: koho zdaňuje, o kolik a proč…)
www.wasza.com 2
Veřejný sektor (VS)
Veřejná moc: stát, kraje, obce (Angličané to mají jednoduší: mají jediné slovo goverment)
Kritéria vymezení VS:
↳ Kritérium financování: za veřejný sektor považujeme ty činností (organizace atd.), které jsou financovány
z veřejných financi, z čehož vyplývají i další významné vlastností VS jako je řízení, financování a kontrola
(NKÚ – nejvyšší kontrolní úřad). Chceme – li zjistit jak velký VS je, použijeme kritérium financování.
↳ Kritérium vlastnictví: tím se nebudeme zabývat.
↳ Legitimita rozhodování: vychází z toho, že reprezentant vlády někoho navrhne do funkce dejme tomu
náměstka a ten rozhoduje, ale jakmile se změní vláda, která navrhne někoho dalšího, rozhodovat, bude
ten nový náměstek.
Vymezení veřejný versus neziskový sektor:
Vymezení veřejný versus neziskový sektor:
www.wasza.com 3
Pestoffův trojúhelník:
Velikost veřejného sektoru (nemusí se umět):
www.wasza.com 4
Selhání trhu:
„Selhání trhu“ versus absence trhu: Jako kdyby někdo jabloni říkal hruška, a v rozčarování z toho, že neplodí
hrušky, vyvodil závěr, že hruška selhala.
Osnova:
Příčiny existence veřejného sektoru:
↳ „neekonomické“ příčiny – sociální preference, solidarita
↳ pojetí spravedlnosti
↳ selhání trhu
↳ lidský potenciál a jeho kultivace
Struktura VS jako výsledek jeho vzniku (příklad strukturalizace na základě teorii potřeb)
Otázka: Ale proč veřejný sektor existuje? Proč vláda zastává funkce, které zastává, a proč produkuje právě to, co
produkuje? Existuje logický a jasně formulovaný argument, kterým lze vysvětlit socioekonomické důvody existence
státu? Anebo mají být funkce státu odůvodněny ideologicky?
Odpověď: Neexistuje pouze jediné ekonomické odůvodnění vlády. Platí spíše, že vláda existuje proto, aby se
zabývala celou řadou různých problémů, a přitom hraje řadu různých rolí, které se často od sebe liší a které jsou
často ve vzájemném rozporu..
Adam Smith:
existují jen tři povinnosti, které musí vládce vykonávat:
za prvé povinnost ochraňovat společnost před násilím a útokem jiných nezávislých společností; za druhé
povinnost ochraňovat každého člena společnosti před nespravedlnostmi a útiskem ze strany všech ostatních členů
této společnosti, za třetí povinnost zřídit a udržovat jisté veřejné práce a projekty a jisté veřejné instituce, jejichž
zřízení a údržba nikdy nemůže být v zájmu jednotlivce či malé skupiny jednotlivců, neboť zisk z nich by nikdy
nevynahradil vynaložené náklady jednotlivce či malé skupiny jednotlivců, přestože mohou často poskytnout více
než pouhou úhradu nákladů pro velkou společnost.
Nejasnost v pojmech:
↳ násilí: stát je nástroj objektivizace použití násilí v obraně proti iniciaci násilí – odtud bezpečnost, obrana,
justice, zahr. politika
↳ útisk: vylučuje „dobrovolnost“ tržní změny ekonomický útisk?
↳ nespravedlnost: co je spravedlivé a pro koho?
Ultraliberalismus říká:
↳ jedinou „morální“ funkci státu je obrana individuálních práv, tj. použití síly k obraně proti iniciaci násilí
↳ jakákoliv akce státu je použitím násilí
↳ vše ostatní nad ochranu individuálních práv je etatismem, zneužitím instituce státu
www.wasza.com 5
Příčiny existence – střední proud:
↳ „neekonomické“ – sociální
• nespokojenost s výsledky distribuce trhem, stát by to měl přeorganizovat. Cokoliv co se děje ve
společností má ekonomické dopady.
• statky pod ochranou
• máme velké kombinace užitku, ale společnost to nemusí vnímat. Někteří mají hodně (a) druzí zase
málo (b).
↳ makroekonomické:
• řada ekonomu vidí selhání (a v podstatě mají pravdu) v nerovnováze, inflaci, nezaměstnaností,
cykličnost vývoje; ekonomové říkají, že stát prohlubuje všechna ta selhání.
↳ mikroekonomické: překážky k nastoupení Paretovsky efektivních stavů:
• selhání konkurence
• přirozené monopoly
• veřejné statky
• externality
• nedostatečná informovanost
↳ pojetí spravedlnosti: jaké existují přístupy k definici distribuční spravedlnosti
• liberalismus: kritéria založená na schopnostech
• utilitární kritéria: Bentham
• egalitářská kritéria: první křesťané, princip rovnosti
• smíšená kritéria: sociální siť – spíše se setkáváme v realitě
o příklad trosečníků: 10 trosečníků jsou v jedné lodičce v oceánu, k nejbližšímu
ostrovu je 10 dní cesty, trosečníci mají 10 jednotek vody. 1 jednotka stačí 1 osobě na
jeden den. Buď umřou všichni nebo přežije jen jeden člověk. Kdo má dostat vodu?
Podle liberalismu vodu dostane nejsilnější, který tu vodu ostatním veze. Utiliraristé by
chtěli maximalizovat užitek (v této situaci by to asi řešili těžce). Podle egalitářů by
každý měl dostat stejný podíl vody, co někdo má z toho, že někdo jiný přežije?
VS z hlediska teorie potřeb:
Potřeba: jedincem pociťovaný nedostatek. Dělíme je na individuální a společenské, společenské jsou
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 339,38 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PVVE - Veřejná ekonomie
Reference vyučujících předmětu PVVE - Veřejná ekonomie
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz