- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMAKROEKONOMIE I.
JS 2004
(PŘEDNÁŠKY)
MAKROEKONOMIE – společenská věda, má nejblíže k přírodní vědám
- věda o lidském chování, zkoumá lidské chování jako volbu mezi vzácnými zdroji a cíli s alternativním
použitím
1. PŘEDMĚT - mikroekonomie – analýza chování jednotlivých subjektů (domácnost,
jednotlivec, firma)
- makroekonomie – zkoumá chování ekonom. jako celku (domácí produkt,
inflace, hospod. politika,…)
– vytváří podmínky k chování jednotlivých subjektů
– makro modely by měly vycházet z mikro základu
2. PŘÍSTUP - pozitivní ekonomie – popis, zjišťuje fakta, zákonitosti (např. jak se vyvíjí
HDP, co ovlivňuje,…)
- normativní ekonomie – obsahuje popis. složku, ale přidává i hodnotové
soudy (růst HDP 3 % = málo nebo hodně)
Liberalismus - systém politických, ekonomických a sociál. hodnot a zásad, založený na preferování polit. a
ekonom. svobody na respektování individuálních práv jednotlivce a soukromého vlastnictví (role státu –
legislativa, obrana, zahraniční politika)
Ekonomický liberalismus - přístup charakteristický pro všechny směry ekonomického myšlení, které zdůrazňují
autoregulační schopnost tržního mechanismu
- ekonom. chápou jako stabilní systém, případné poruchy jsou způsobeny zejména nevhodnými státními zásahy
- role státu – vytváření rovných podmínek pro uplatnění tržních sil (zabezpečení vlastnických práv a smluvních
vztahů)
- charakter. znakem je svobodný mezinárodní obchod, nízké daně, vyrovnané rozpočty, min. role státu
Intervencionismus - tvrdí, že trhy samy o sobě nefungují, pozorované poruchy jsou důsledkem tržních selhání
- systematické a opakované zásahy řeší tržní selhání
- typický pro široký ekonom. směr KEYNESIÁNSTVÍ
Liberalismus + intervencionismus = dva základní přístupy k ekonomii
3. METODY - abstrakce – klíčová metoda ekonom. teorie, snaží se odhlížet (= abstrahovat)
od detailů a dostat se k jádru ekonom. jevů
- dedukce – myšlenkový proces, při němž se z určitých předpokladů vyvozuje
závěr
- indukce – postupujeme od jednotlivých jevů k obecným závěrům
- empirie – sbírání dat, údajů, zobecníme je
- empiricko-induktivní metody – např. Phillipsova křivka
- abstraktně-deduktivní metoda
- analýza – myšlenkové dělení celku na jednotlivé části, umožní nám lépe
pochopit některé celky
POČÁTKY EKONOMIE
- 1776 vznik ekonomie jako vědy, přelom v ekonom. myšlení - A. Smith – Bohatství národů
Klasická politická ekonomie (1776 – 1870) – předmětem bylo makro (národní bohatství, mezinárodní obchod,
…)
- přístup liberální, známý pojem „neviditelná ruka trhu“
- dělba práce se uplatňuje v mezinárodním obchodu
- zákon absolutní výhody (autorem A. Smith), zákon komparativní výhody (autorem D. Ricardo), používá se
v mezinárodním obchodu
- R. Malthus – Populační teorie – dochází k nesouladu mezi lidmi a potravinami
- J. B. Say – Satův zákon trhů – každá nabídka si najde svou vlastní poptávku
Neoklasická ekonomie (1871) – nahrazuje klasickou ekonomii
- zcela jiný systém, přetrvává dodnes
- přístup je liberální, předmětem jsou mikroekonom. otázky (tržní rovnováha, analýza spotřebitele,…)
- objevena Teorie mezní užitečnosti (marginální veličiny), dynamický rozvoj nové mikroekonomie
- objevitelé – K. Meger – rakouský ekonom, zakladatel tzv. Rakouské školy
– L. Walras – švýcarský ekonom, zakl. Lausánnské školy, autor Teorie
všeobecné rovnováhy
– W. S. Jevons – anglický ekonom, zakl. Cambridgeské školy
– A. Marshall – nej. postava neoklasické ekonomie
– Marshallovo pojetí ceny – cena se utváří jako výslednice střetu
nabídky a poptávky
S ↔ P ↔ D
P = cena (price)
S = nabídka (supply)
D = poptávka (demand)
Neoklasická teorie firmy – tržní dílčí rovnováhy
– CETERIS PARIBUS = za jinak nezměněných podmínek
- 1929 – 33 – velká hospodářská krize, zasáhla celý svět
– snaha nalézt nové přístupy
- New Deal – propagátorem bylo Roosevelt na začátku 30. l., významně stoupl podíl státu na ekonomice
Keynesiánská ekonomie – spjata s intervencionismem
- 1936 vydána Keynesem Obecná teorie – zásadní přelom v ekonom. teorii
- témata se přesouvají k makroekonomii
- nabízí nové makro pohledy
- kritika, odmítnutí neoklasické ekonomie
- odmítnut Sayův Zákon trhů
- odmítnuta koncepce nedobrovolné nezaměstnanosti
- odmítnutí autoregulace tržního mechanismu – říká, že hospodářský systém (= tržní ekonomika) je nestabilní –
extrémě tržní ekonomika
– centrálně plánovaná ekonomika
Příčiny problémů – nedochází k automatické přeměně úspor v investice (= jsou příliš nízké investice
v ekonomice)
- investice jsou agregátní poptávkou – úroveň ovlivňuje úroveň zaměstnanosti, výstupů
↓I → ↓AD → ↓produkt
↓zaměstnanost
↑nezaměstnanost
Řešení – státní zásahy, zvyšování státních výdajů (G)
↑G → ↑AD → ↑produkt
↑ zaměstnanost nastane ekonomický růst
↓ nezaměstnanost
Keynes. pojmy – Teorie efektivní poptávky
– Investiční multiplikátor
– Teorie preference likvidity
- po II. sv. v. velký rozvoj, dominantní postoj, hl. směrem ekonomického myšlení v makro
- velký vliv v teorii i praxi – 50. – 60. l. v USA, GB,…
- v 50. l se rozděluje na dva proudy:
Neokeynesiánství – stává se v 50. – 60. l. hlavním směrem ekonomické teorie
– prakticky orientovaný směr, dává jednoduchá doporučení pro
hospodářskou politiku
- Phillipsova křivka – zkoumá vztah mezi inflací a nezaměstnaností, nepřímo úměrný vztah
– hospodářská politika může volit mezi dvěma cíli
- IS-LM model
Představitelé: - P. Samuelson – autor učebnice ekonomie
- R. Sollon – autor Teorie růstu
Postkeynesiánství – vznik v 50. l., menší vliv
– snaží se o návrat k původní Keynes. teorii
– kritizují neokeynesiánství za odklon od původních Keynes. myšlenek,
kritizují za kompromisy s neoklas. ekonomií
– dostává se do popředí v 70. l. díky krizi
Představitel: - J. Robinsonová
- na přelomu 60. – 70. l. dochází ke krizi ve světovém hospodářství
- tzv. „Ropné šoky“ – výrazné zdražení ropy, došlo k ekonom. krizi = STAGFLACE =stagnuje, klesá produkt,
současně roste nezaměstnanost, roste cenová hladina, růst inflace
- podle Keynes. neměla tato situace nastat – tzv. Krize Keynesiánské ekonomie, především neokeynes.
- v 80. l. se v rámci Keynes. rozvíjí Novokeynesiánství (Nová Keynesiánská ekonomie)
- má vliv k soudobé relativní ekonomii
(Neo)konzervativní ekonomie – 70. – 80. l., má největší vliv v teorii
- návrat k tradičním hodnotám, k předválečnému liberalismu
- liberální přístup ke zkoumání problémů
- „renesance neoklasicismu“
- dominantním objektem zájmu jsou makro problémy
Představitel : R. Lucas – autor myšlenky která říká, že makro modely by měly vycházet z mikroekonomických
základů
- tři směry: - monetarismus
- škola racionálních očekávání
- ekonomie strany nabídky
- pracují s předpokladem stabilního hospod. systému
- kritika Keynesiánství
- neutralita peněz
- hlavním cílem je boj s inflací
- předpoklad liberalismu
- Chicagská škola – jedno z myšlenkových center konzervativní ekonomie
☺ MONETARISMUS
- tvůrcem tohoto směru byl M. Friedman
- vzniká již v 50. l., vymezuje se od Keynesiánství, v této době je zatím v ústraní zájmu
- v 60. l. předpověděl situaci, že dojde ke stagflaci
- v 70. l. se dostává do popředí v teorii i hospod. politice
- peníze mají klíčovou roli v ekonomice
- tzv.- „Zlaté pravidlo monetární politiky“ = množství peněz v ekonom. by mělo růst stabilním tempem
- Friedman je autorem Přirozené míry nezaměstnanosti
☺ ŠKOLA RACIONÁLNÍCH OČEKÁVÁNÍ
- založena na hypotéze nacionál. očekávání (autorem Muth)
- 1971 R. Lucas – znovu oživil hypotézu rac. očekávání
- tvrdí, že ekonom. subjekty se chovají rac. (= ve svém chování zohledňují všechny dostupné
informace)
- závěr: - hospod. politika je v lepším případe neúčinná, v horším případě škodlivá
- lepší případ = anticipované státní zásahy (= zásah, který je očekáván),
hospod. subjekty se podle něj chovají
- horší případ = vláda provede zásah, který subjekty neočekávají –
destabilizace ekonomiky (= neanticipované státní zásahy)
- v současné době hlavní proud celé konzervativní ekonomiky → NOVÁ KLASICKÁ MAKROEKONOMIE –
širší, zahrnuje více teorií
☺ EKONOMIE STRANY NABÍDKY
- konec 70. – 80. l.
- silně prakticky zaměřený směr, velký vliv na hospod. politiku v 80. letech
- teoretický přínos je omezený
- v 90. l. už neexistuje, koncepce převzata předcházejícími dvěma směry
- Lafferova křivka – zkoumá závislost mezi výší daň. sazeb a příjmů do státního rozpočtu
Neokonzervativní hospodářská politika
- rozmach v 80. l., široce aplikován v USA
- tzv. Reganomika v USA, Thatcherismus v GB
- liberalizace ek.
- deregulace, privatizace, snížení daní
- vytváření stálých pravidel, která by dlouhodobě platila
- nízká inflace (v BRD – H. Kohl dělal svoji politiku)
- široký Keynesiánský směr, v současné době dvě koncepce – Keynesiánský a liberální směr
MODEL AS – AD
(Agregate supply – Agregate demand)
P = cenová hladina
Q = produkt (HDP)
Q* = potenciální produkt
AS = agregátní nabídka, nabídka všech firem, výrobků a služeb
AD = agregátní poptávka, všech ekonomických subjektů
Q* - potenciální produkt, dosahován při plném využití výrobních faktorů
- při plné zaměstnanosti je na trhu práce rovnováha
E – equilibrium = rovnováha výrobních faktorů, průnik mezi AS a AD
- ti, co práci hledají ji najdou, firmy dostaly co potřebovaly, lidé jsou nezaměstnaní dobrovolně (všichni lidé si
mohou práci najít, pokud chtějí)
- dobrovolná nezaměstnanost je přirozeným jevem
§ Plná zaměstnanost – na trhu práce je rovnováha, ti co hledají práci ji najdou, nezaměstnanost je
dobrovolná
§ Přirozená míra nezaměstnanosti - při výrobě produktu – plné využití výrobních faktorů
§ Téměř plné využití výrobních faktorů – pouze daná zaměstnanost
AGREGÁTNÍ NABÍDKA
- nabídka všech firem, všech výrobků a služeb (celého výrobku = HDP)
- suma cen všech výrobků a jejich množství
∑
=
=
n
i
ii PQAS
1
Krátkodobá agregátní nabídka:
- vyjádřena křivkou, vyjadřuje závislost mezi cenou a produktem
- za potencionálním produktem je ┴ k ose x
- říkáme, že AS je determinována potencionálním produktem
- pružná se pak mění na kolmici
- zvyšuje-li se cenová hladina (cena výrobků a služeb), firmy jsou ochotny nabízet větší objem výrobků a služeb
Náklady – variabilní – rostou s objemem výroby
– fixní – nezvyšují se postupně, ale skokem (světlo, energie, nájemné, mzdy,…)
- roste-li cenová hladina, firmy získávají zisk, proto křivka dobře reaguje na změnu úrovně cen
- nabídka musí být na Q* zavěšena, nesmí být samostatná!!!
- firmy musí reagovat na poptávku (nepracují na 100%), např. pracovali 6 h, budou pracovat 10 h – musí pružně
reagovat
- reakci na poptávku mohou přetížit výrobní faktory = agregátní nabídka se přesune za potenciální produkt
- přímá úměra cenové hladiny a produktu
Dlouhodobá agregátní nabídka:
- vyjádřená potenciálním produktem
- možný produkt při plném využití výrobních faktorů
Ekonomika se přehřívá = potřeba dobrovolníků z přirozeně nezaměstnaných, nezaměstnanost klesá, vzniká
přezaměstnanost
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
- poptávka všech ekonomických subjektů po všech výrobcích a službách firem
AD = C + Ig + G + X X (EX – Im)
Poptávka všech ekonom. subjektů v dané ekonomice
C = poptávka domácností (= veškeré obyvatelstvo)
Ig = potávka firem po velkých investicích
G = poptávka vlády, státu
X = čistý export = rozdíl mezi exportem(= peníze do země přicházejí) a importem
Firma poptává hrubé investice = veřejné statky (atomová elektrárna, velká vodní díla, výbava armády, dálnice,
budovy, potraviny,…)
Vyšší Im snižuje hodnotu hrubého domácího produktu
CETERIS PARIBUS – roste-li cenová hladina, zákonitě klesá poptávka, uvažovaná poptávka při dané cenové
hladině, agregátní výdaje na produkt
Teoretická poptávka – předpokládaná poptávka při cenové hladině. Je efektivní pouze tehdy, jestli je přetažená
do in.
Agregátní nabídka i poptávka se pohybují. Druhým ukazatelem se vždy začne pohybovat se zpožděním nebo se
pohne vlivem vnějšího zásahu (pohne-li se nabídka, poptávku necháme fixní)
AD a AS, Q* - pohybují-li se vlevo → snížení těchto veličin
- pohybují-li se vpravo → zvýšení veličin
Rovnováha na poptávaném produktu
Q* = 2 300 mld. (loňský HDP)
E = nabídka popt. produktu (equilibrum)
AS = 2 300
AD = 2 300
Jsme na potenciálu, E je na potenciálním produktu, ve stejné rovnováze je i AD. Výdaje jsou v určitém období
2 300 mld. Kč. Tato částka jde na produkt. Reálná poptávka = vše co projde trhem. Statistika zaznamenala 2 300
Kč.
AD = C + Ig + G + X = efektivní AD – ekonomika vydá 2 300 mld. na produkt, který nabídly firmy
1)
Q* = 2 300
AS = 2 000
AD = 2 000
- když sníží výrobu, AS se posune doleva
Pohybujeme nabídkou, popt. je fixní. Firmy začnou snižovat výrobu, AS se posune v grafu doleva, E se
přesunula do nevýrobních faktorů. Skutečný, aktuální produkt se posunul pod potenciální produkt, tzn.
skutečný < potenciální produkt. Poptávka bude stejná jako nabídka, protože se snížením produktu se zvýšila
cenová hladina. Začne fungovat nedobrovolná nezaměstnanost.
Např.: Zdraží-li se ropa, zdraží se nafta, petrolej (meziprodukty se ↑), zvýší se mzdy, daňové zatížení, dotkne se
to především firem
AS´– zvýšení cenové hladiny, vzniká nová E´ rovnováha
- skutečný produkt je posunut pod potenciální produkt
- ekonomika se dostala do oblasti nevyužitelnosti výrobního faktoru (práce)
= nedobrovolná nezaměstnanost (lidé nenajdou práci), zvýší se pokles skutečného produktu
STAGFLACE – situace, kdy ekonomika je sužována těmito třemi problémy, zvýšením počtu nezaměstnaných
sníží výdaje domácnosti
RECESNÍ MEZERA – ekonomika se dostává do recese (přes dvě čtvrtletí), pokud pokračuje, nastane deprese =
krize
RECESE – se sebou nese:
- snížení skutečného produktu pod potenciální produkt
- zvýšení nezaměstnanosti
- pokles cenové hladiny – DEFLACE
2)
- návrat přezaměstnanosti na
přirozenou míru nezaměstnanosti
3)
Q* = 2 300
AS = 2 500
AD = 2 500
Výrobní faktory přicházejí ze zahraničí, vláda sníží úroky, daňové zatížení firem, mzdy se udrží na úrovni.
Firmy začnou díky nízkým nákladům maximalizovat zisk, který bude z rozsahu prodeje. AS se sníží, krátkodobá
AS se posune vpravo. Skutečný produkt bude 2 500, průnik nabídky a poptávky. V zaměstnanosti se bude
projevovat přezaměstnanost, mezera je růstová a je provázena deflací.
- vláda zlevní peníze pro firmu = sníží DPH, mzdy jsou nepružné směrem ↑
- firmy začnou max. zisk = snížení ceny = ↑ poptávka = firmy vydělají více
- přezaměstnanost
Poptávka se posune doleva, poklesne produkt, zvýší se nezaměstnanost, AD se nepohne. Je zde recesní mezera,
která je provázena poklesem cenové hladiny = deflační mezera.
- zvýšení úrokových sazeb z úvěrů firem, ↑ daň. zatížení obyvatelstva, stát utáhne výdaje státu, transfery
(sociální poj.), C↓, Ig↓, G↓
- i kdyby Ex › Irz = AD půjde dolů
C + Ig + G + X (Ex – Im)
§ pokles produktu
§ ↑ nezaměstnanost (o nedobrovolně nezaměstnané)
§ AS se pohne později, zatím ne
§ pokles cenové hladiny = DEFLAČNÍ MEZERA
AD se pohybuje rychleji než AS. Vycházíme z potenciálního produktu. Firmy jsou na nějaké úrovni – zvýší se
výdaje, sníží úrokové sazby z úvěru a také úrokové sazby z vkladu. Celkově se zvýší AD, zvýší se produkt,
cenová hladina, je přezaměstnanost = růstová mezera, je provázena inflací = inflační mezera. Vzrostl produkt,
snížení míry přirozené nezaměstnanosti. Zvyšování AD za zatím fixních nákladů s sebou nese zvyšování cenové
hladiny produktu. Zvyšování AD za zatím fixní nabídky se sebou nese zvyšování cenové hladiny, snižování
nedobrovolné nezaměstnanosti.
- zvýší se reálná agregátní poptávka, sníží se úrokové sazby z úvěru (↓ všech úrokových sazeb i z vkladů, šetřit
nemá smysl, domácnosti vše utratí)
- sníží se daňové zatížení, ↓ přímé daně
C + Ig + G + X (Ex – Im)AD se celkově zvýší!!!
Růstová mezera je provázena inflací = INFLAČNÍ MEZERA
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
- pravidelné kolísání skutečného aktuálního produktu kolem potenciálního produktu
Vrchol = bod zvratu – nejvyšší úroveň skutečného produktu nad produktem potenciálním, odtud začne křivka
klesat
Kontrakce – má dvě části – od vrcholu po potenciální produkt
– pod potenciálním produktem
- produkt klesá z přehřáté části ekonomiky (je zde přezaměstnanost), přesouvá se pod produkt potenciální, nese
s sebou zvýšení nedobrovolné nezaměstnanosti
- je zakončena dnem (sedlem) = fáze zvratu
Expanze – má dvě části – ode dna po potenciální produkt
– od potenciálního produktu až po další vrchol
- tyto fáze se neustále opakují, střídání souvisí s periodou hospodářského cyklu = hospod. cyklus je doporučen
projití všemi 4 fázemi (= ode dna ke dnu, od vrcholu k vrcholu), musí vždy procházet přes potenciální produkt
- kolísá-li skutečný produkt pod potenciální, nejde o hospod. cyklus
- musí být dokončena amplituda (= projití všemi 4 částmi)
Amplituda – vyjadřuje vzdálenost vrcholu nebo dna od potenciálního produktu, může se ↓↑ nebo zůstat stejná
- ↓ tlumený hospodářský cyklus
- ↑ explozivní hospod. cyklus
1 3 5 7 9 11131517192123
Konjunktura – vždy spojená s expanzí ekonomiky
- jsou 3 různé názory na význam tohoto slova:
§ nastává tehdy, kdy ekonomika roste nad předcházející vrchol
§ když ekonomika začne růst nad potenciální produkt – ekonomické boom (nese s sebou
přezaměstnanost, inflační mezera)
§ vždy, kdy ekonomika jde nahoru
- je snaha udělat tlumený hospod. cyklus
- nejlépe, kdyby agregát. nabídka byla na úrovni potenc. produktu
Příčiny:
• vnější (externí) – přichází z okolí, mohou to být politické problémy, války, revoluce, přírodní
katastrofy, může se omezit import, embargo, působí prioritně
• vnitřní (interní)- vznikají uvnitř ekonomiky, mohou mít také politický podtext, výrazné změny
v oblasti národního hospodářství, špatně nastavená makroekomika. U slabé eko působí silně, u silné
(např. USA) slabý otřes
• kombinace – samozřejmá, základem jsou vnější příčiny, které dovedou vyvolat vnitřní problémy
Strana poptávky – vyústění fungování základních p
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 295,28 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz