- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. přednáška 18.2.2008
Vyučující: Vladimír Týč
Zkouška: 10 otázek – 4 možné odpovědi – 1 správná
A test 15 minut
Literatura:
ÚZ – může být u zkoušky – č. 625
Evropské právo – Základní dokumenty
Týč, V.: Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 5. vydání, Linde 2006
Obecná část
Mezinárodní právo – závazná pravidla, kterými se řídí vztahy mezi státy navzájem nebo mezi státy a mezinárodními organizacemi
Mezinárodní smlouvy – ratifikovány a schváleny PS, závazné a vynutitelné, mají přednost před zákonem, jsou součástí právního řádu ČR (udává to ústava ČR – čl. 10)
Právo EU – není vnitrostátním (národním) ani mezinárodním, je to další systém
Historie EU
Evropská integrace
Po 2.sv.v. – obnova hospodářství, potřeba nového uspořádání Evropy do budoucna
Otázka: Jak zabránit dalšímu válečnému konfliktu?
Integrace – ekonomická a politická, začalo se u ekonomické – byla snazší a potřebnější
Ekonomická integrace – ekonomický prospěch pro všechny
Politická integrace – vytvoření nadstátní politické organizace (vojenské) – selhání – těžiště Francie a Německo
První koncepty vznikly velice rychle – představovaly vyšší stupně integrace (jak ekonomické, tak i politické)
Vznik mezinárodních organizací hospodářského charakteru
Integrační tendence na západě
1951 – Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
První nadstátní mezinárodní organizace
klasická integrace, nemá žádné pravomoci vůči členským státům, zachována jejich svrchovanost, princip suverenity národa – národní státy jsou suverénní (nelze je k ničemu nutit)
smlouva platila od května 1952
vzniklo na dobu určitou (50 let), proto již zaniklo
touto koncepcí se umravňovalo Německo
členové: Francie, Itálie, Německo + Benelux
Jean Monnet
Duchovní otec evropských společenství
Viděl nevhodnost v klasických mezinárodních organizacích – zásada svrchovanosti států bude zavržena a vznikne organizace, která bude nadřazena členským státům
Vymyslel, že klasická forma integrace na základě svrchované rovnosti bude zavržena a vznikne organizace, která nebude respektovat svrchovanost, bude použita nadstátnost
Jelikož se nevědělo, co nadstátnost udělá, tak byla vybrána jen výseč – uhlí a ocel
Vznik Evropského společenství uhlí a oceli
1957 – další 2 společenství – Římské smlouvy
1957 – EHS - první nadstátní mezinárodní organizace vůbec
Koncepce nadstátnosti funguje – lze pokračovat dál – naplno od 1969
Politická integrace
EHS – Francie, Německo, Itálie a Benelux – Evropské hospodářské společenství – zahrnuje celou ekonomiku kromě uhlí, oceli a jaderné energie – společenství EURATOM – existuje dodnes
1992 – vyškrtnuto z názvu hospodářské – nový název: Evropské společenství – ES
Stále prvních 6 členů
Začalo fungovat 1.1.1958
V první etapě vytvoření společného trhu (což je vylepšená celní unie – pohyb zboží – společný trh – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu
Celní unie – volný pohyb osob – pracovních sil a podnikatelů, zboží
1960 – Evropské sdružení volného obchodu – EFTA
Vznik jako konkurence EHS
V něm pouze státy, co nejsou členy EU
Nyní to jsou: Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island
Společný trh – plné fungování až 1969
Další fáze GB, Irsko, Dánsko – vstup 1973 – 9 členů
Rozšiřování ES:
1.1.1973 přibývá VB, Irsko a Dánsko
1981 – Řecko
1986 – Španělsko a Portugalsko
1995 – Rakousko, Švédsko a Finsko
2005 – ČR, SR, Polsko, Slovinsko, Maďarsko, Malta, Kypr, Litva, Lotyšsko, Estonsko
2007 – Bulharsko a Rumunsko
70. léta – 1. problémy
Do té doby byl rozmach
Stagnace
80. léta – vázne volný pohyb zboží, každý stát má své vlastní bezpečnostní, hygienické a technické normy
Fyzické problémy pohybu (např. DPH) – vytvořen systém, který platí dodnes, DPH se nedaní ve státě původu, ale ve státě dovozu – kontrola na hranicích
Vázne i pohyb osob – potřeba rozšířit pohled i mimo ekonomicky činné
Problém při kontrolování osob při přechodu hranic -
1. velká revize
1986 – Jednotný evropský akt – smlouva mezi členskými státy, která má respektovat vývoj a řešit problémy co nastanou
Soubor různých opatření – doplnění o různé společné politiky (životní prostředí, ochrana spotřebitele) →
1992 – Maastrichtská smlouva – Smlouva o EU (druhý základní dokument)
V platnost vstupuje až po ratifikaci členy – neprošla v referendu v Dánsku, poté byly Dánsku uděleny výjimky a v Dánsku prošlo
Společný trh posunut na jednotný vnitřní trh (odstranění problémů u 4 základních svobod)
Vytvoření EU
EU – zastřešení 3 společenství – ESUO, EURATOM a EHS
EU není organizací, nemá právní subjektivitu
3 pilíře – komunitární pilíř nadstátní
– zbylé dva pilíře mezinárodní
Dohoda, že po 3 letech vyhodnocení → další dokument
1997 – Amsterodamská smlouva – vstupuje v platnost v roce 1999 – mění a doplňuje Maastrichtskou
2000 – smlouva z Nice
Přinesla organizační reformu, aby EU byla schopna přijmout další členy na východě
V referendu narazila v Irsku – sporná metoda, rok se počkalo a uspořádalo se nové referendum a smlouva prošla
2003 vstoupila v platnost
Ústavní smlouva – krach
Lisabonská smlouva – přebírá ústavní smlouvu a nyní se ratifikuje
2. přednáška 25.2.2008
Pokračování historie EU
1993 - Tři pilíře Evropské unie podle Maastrichtu
Maastrichtská smlouva stanovila, že se tento postup zhodnotí a doplní → mezinárodní konference, která opravila a zdokonalila systém → Amsterodamská smlouva
1997 – Amsterodamská smlouva
Měla poopravit Maastrichtskou
Vstup v platnost 1.5.1999 – zároveň i vznik EMU – náhoda
Potřeba připravit EU na masový vstup členů a přizpůsobení orgánů novým členům → nic takového se nestalo, členské státy se nedohodly
Heterogenní rozšíření základny
Nadstátnost – rozhoduje většina a menšina se musí podřídit, je to pro státy závazné, neplatí svrchovanost, nelze toho zneužívat
Nutnost přijmout systém, který bere v potaz, že určité státy jsou na nízké ekonomické úrovni a nemohou přijmout opatření, která předpokládají vyspělou ekonomiku (nemohou) + subjektivní rozhodnutí národních vlád (nechtějí)
1999 – založení EMU
11 členů
Dánsko, Švédsko a VB nechtějí Euro
Řecko – chtěli, ale nesplňovali podmínky, nyní jsou již členy
Princip flexibility
Posílení spolupráce – ti, co jsou vepředu spolupracují spolu více než ostatní – zavedla to Amsterodamská smlouva, dva postoje:
To je ono
EU se začíná štěpit a jsou zde 2 kategorie členů
Téměř se nerealizuje, rozhodně ne ve významných věcech
Výhoda: členské státy, které nejsou členy měnové unie nejsou nijak méněcenní
2000 – smlouva z Nice
2003 platnost
Institucionální reforma
EU je schopna fungovat i s tak vysokým počtem členů
Příjem středo- a východoevropských zemí
Nedotkla se pilířové struktury, která je stejná dodnes
Evropská komise – dnes 27 členů
Největší vláda na světě
Přestává být operativním orgánem
Musí se zredukovat počet členů → východisko:
Demokratický deficit – velice slabý demokratický prvek – veškerý rozhodovací potenciál je v rukou exekutivy – EU není chápána jako demokratická entita – snaha toto odstranit + snaha změnit pilířovou strukturu + snaha o zlepšení lidských práv →
2003 nachystán nový dokument – Smlouva o ústavě pro Evropu
Podepsán 2004 (i ČR)
Smíchání Smlouvy o EU a Smlouvy o ES
Sice je podepsáno, ale Francie a Holandsko odmítlo – ratifikace byla zastavena, v ČR ratifikační proces ani nezačal
Otázka: Co teď? – tendence, že by se reformy měly realizovat, ale jinak
Problémy ústavní smlouvy:
Slovo ústavní – snaha EU o nadstát – z ústavní smlouvy se odstranily veškeré federalizační tendence, vlastní obsah ale zůstal
Vše přestavěno v dokument: Lisabonská smlouva
Podepsána i prosinci 2007 – otevřen ratifikační proces
Ve Francii a Holandsku nebude referendum
Očekává se vstup v platnost na jaře 2009 (očekává se nastolení změn v souvislosti voleb v EU)
Evropská unie podle Lisabonské smlouvy
ES je vstřebáno EU a EU po ES zdědí právní subjektivitu a bude mezinárodní nadstátní organizací s právní subjektivitou, žádné pilíře nejsou, většinové rozhodování, EURATOM zůstal
2 základní dokumenty zůstanou zachovány (Smlouva o EU + změna obsahu, Smlouva o ES + změny) ale budou přejmenovány na Smlouva o fungování EU
Smlouva o fungování EU = Smlouva o založení EHS + Smlouva o EU
Evropské společenství
Znázornění nadstátnosti:
Novinkou je podřízenost jednotlivce přímo společenství (práva a povinnosti), tato relace je méně častá nicméně existuje
Právo – nástroj nadřízenosti a podřízenosti
Vztah jednotlivce a státu – vnitrostátní právo
Vztah státu a ES - Právo ES = právo komunitární = právo unijní (až po ratifikaci Lisabonské smlouvy to bude to stejné) – podřízenost státu společenství
Vztah společenství a jednotlivce – právo ES
Právo ES (komunitární)
Právní systém, který je oddělený (autonomní) ve vztahu k mezinárodnímu právu a vnitrostátnímu právu
Zdrojem komunitárního práva jsou: (základní)
Římská smlouva
Jednotný Evropský akt
Maastrichtská smlouva
Amsterodamská smlouva
Smlouva z Nice
Další smlouvy, jež musíme zahrnout do systému, jsou smlouvy o nových členech
Všechno jsou to mezinárodní smlouvy
Právo primární
Základní smlouvy + smlouvy o přístupu
Tvoří základ ve smyslu komunitárního a unijního práva
Vytvářeno rigidit (jednomyslnou) členských států (zdroj) – vytvářeno vůlí členských států
Nejzákladnější pravidla pro fungování celého systému
Smlouvy, které jsou již ratifikovány
Konsensus, nikdo nemůže být přehlasován, vše co je v nich je se souhlasem všech členských států
Vytváří rámec
Právo sekundární
Oblasti, kde se státy vzdaly práva na tvorbu, kde působí ES prostřednictvím svých orgánů
Není tvořeno členskými státy, tvořeno ES, jelikož členské státy přenesly svou tvorbu na ES
Tvoří se podle legislativního postupu:
Evropská komise – vypracovává návrhy legislativních aktů
Rada ministrů – orgán složený z ministrů členských států
Původně přijímala návrh komise sama
Přijímá návrh komise
V drtivé většině případů rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou
Velké státy mají více hlasů, menší státy méně hlasů
To, co je přijato je závazné pro všechny
Snaha dosáhnout řešení, které zamezí politickým bojům
Evropský parlament – spolurozhoduje s Evropskou komisí ve více než 50% případů
Prostá většina
Pokud EP neschválí a Rada ano, hledá se schůdné řešení – EP má právo veta
Právo musí být vynutitelné – jak zajistit jeho respektování?
Existence mechanismu, který donutí členské státy a jednotlivce, aby respektovali komunitární práva – velice účelné a reálné prostředky
Dnes možné ukládání pokut – Evropský soudní dvůr – velmi vysoké (i v milionech eur)
I jednotlivec může být podroben pokutě (právnická osoba) – při porušení pravidel hospodářské soutěže (velmi vysoké)
3. přednáška 3.3.2008
Sekundární právo
Je tvořeno institucemi ES (právo vzniká uvnitř EU), produkuje ho Evropská komise (návrh) → Rada ministrů → Evropský parlament
Primární, sekundární právo je součástí právnického řádu všech členských států
Prameny:
Nařízení
Směrnice
Rozhodnutí
Doporučení
Stanovisko akty, kterou nejsou právně závazné → nejsou prameny práva – jejich plnění není vynutitelné
Nařízení – právní normativní akt (vztahuje se na subjekty obecně)
Zavazuje kohokoliv (jakýkoliv subjekt komunitárního práva)
Nařízení stanoví jednotlivcům nebo členskému státu povinnosti a práva
Je platné a použitelné bez dalšího (jako když přibude nový zákon)
Směrnice – něco, co je specifické a nemá obdobu v právu ČR
Je to co, co říká, že EU je tvořena členskými státy
Směrnice jsou závazné jen pro členské státy, nikoliv pro jednotlivce
Cíle stanoví směrnice – prostředky k dosažení si stanovení každý členský stát sám
Def. Týč: Směrnice stanoví členským státům, jak mají upravit určitou otázku ve svém právu (zákonech, vyhláškách,…)
Př. Zákon o DPHJ – u nás je pozměněn od 1.5.2004 – proč? Od 1.5.2004 jsou pro ČR závazné všechny směrnice ES – směrnice o DPH říká, jak má být upraveno DPH – ČR upraví směrnice – implementace směrnice
Implementace směrnice – obsah směrnice je promítnut do právního řádu členského státu
Výsledkem směrnice je nová vnitrostátní úprava, kdy se komunitární právo uplatní nepřímo, kdy se směrnice promítá do vnitrostátního zákona
V každé směrnici je uveden termín, do kdy je stát povinen implementovat směrnici (na konci) – doba je různá (dle obtížnosti zavedení změn) 3-4 roky x případy, kdy jde jen o drobné změny 2-3,5-4 roky
Počátek této doby běží od okamžiku vstoupení směrnice v platnost přijetí a zveřejnění ve věstníku EU)
Pokud jsou zákony souladu se směrnicí již před jejím zavedením – nemusí nic měnit
Informační povinnost – ve stejné lhůtě
Povinnost sdělit Evropské komisi jak je implementace provedena (když nesdělí – směrnice nebyla implementována)
Pokud se lhůta nedodrží tak komise – 3-4 měsíců – nic se neděje – Komise počká a vyzve o vysvětlení, když se nevysvětlí – komisi nezajímá, že ČR změnu neschválila (ČR akceptovala nadstátnost) – v případě lajdáctví (po ľ roku komise pošle výhružný dopis s 2 měsíční lhůtou na nápravu, když ne, tak Komise vydá dokument o porušení práva a pohrozí státu – pokud ne hrozba podání žaloby komisí u ESD (Evropský soudní dvůr) – tem po až 2 letech rozhodne, zda došlo k porušení práva či nikoliv
Pokuta byla udělena 4x nejvýše Francie – 20 mil. EUR hned, 58 mil EUR za každý půlrok prodlení směrnice - výše pokuty úměrně velikosti státu
Na jednotlivce směrnice směřuje nepřímo, ale na jednotlivce dopadá vnitrostátní právo, kde je směrnice obsaženo
Nařízení
Směrnice
Žádná implementace – platí
„Evropský zákon“ – platí vedle vnitrostátního práva
Vydá Evropská rada v případě jednotného upravení určité otázky (unifikace) – není zájem na tom, aby úprava zůstala ve vnitrostátních zákonech (př. Celní právo)
Doplňují právní řád státu normativním právním aktem
Je ponechán vnitrostátní právních řád a ovlivněn pouze obsah
Účelem není unifikace vnitrostátního práva, ale pouze sbližování
Stát si upravuje sám v určitých mantinelech (př. Autorská práva – směrnice říká: min. život + 70 let – je to minimální)
Doplňují právní řád státu tím, že směrnice modifikují
Př. Směrnice o podomních obchodnících – možnost odstoupení od smlouvy (v obč. zákoníku)
Rozhodnutí – právní akt, který je právně závazný
2 případy použití:
I. - Ten, kde je potřeba povolit určitou výjimku pro určitý stát (individuální rozhodnutí)
- Patří ke směrnici jako doplněk a je právně závazné
II. – Institucionální rozhodnutí – provádí se úprava v institucionálním zřízení
- soud prvního stupně – nevznikl na základě smlouvy, ale vznikl rozhodnutím Rady EU
- není individuální rozhodnutí
Navíc k 5-ti zásadám:
Obecné zásady – všechna nejobecnější pravidla, která se prolínají celým komunitárním právem (nejsou formulovány, jsou v pozadí)
Mezinárodní dohody – uzavírá je ES s někým (např. nečlenským státem)
např. obchodní dohody, WTO, GAT, TRIB
společenství je právní stranou a musí být součástí práva společenství
4. přednáška 10.3.2008
Pravomoci
Legislativní – vydávat zákony
Soudní
Výkonná
Dělící čára mezi pravomocemi ES a členskými státy:
Výlučná pravomoc společenství
Týká se všech oblastí, kde členské státy nemají pravomoc
Oblast vnějších vztahů – celní právo
Společná rybolovní politika (mořský rybolov)
Ochrana hospodářské soutěže na vnitřním trhu (komunitárního trhu)
Měnová politika
Zemědělství – říkala to komise, ostatní proti tomu nic nenamítali – výjimka
Nevýlučné (sdílené) pravomoci
Vše ostatní, co nebylo vyjmenováno
Jestli něco není upraveno komunitárním právem, tak má členský stát pravomoc upravit to i libovolně, jakmile je to upraveno, tak členský stát tuto pravomoc ztratí
Čl. 5
Např.: ve školství nemá pravomoc, ale snaží se koordinovat, právně nezávislé
Zásady
Přímý účinek
Schopnost právní vlastnost přímo opravovat
Směrnice – přímý účinek jakoby vyloučen, ale lze jej využít u neimplementované směrnice
Podmínky: bezpodmínečnost
určitá (konkrétní)
lze nastat až poté, co marně uplynula lhůta k implementaci
Přednost komuntárního práva
5.přednáška 17.3.2008
Případ Ratti – 70. léta
Skutkový stav – firma vyrábí barvy, ředidla, u kterých je třeba dodržovat bezpečnostní pravidla
Existovala směrnice, která nebyla v Itálii implementována a italský zákon byl v rozporu se směrnicí
Firma Ratti se rozhodla následovat směrnici, která byla v rozporu s právem → zahájeno trestní
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 421,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu PPEPEI - Evropské právo pro ekonomy IPodobné materiály
- PEMAKI - Makroekonomie I - Prednasky_2004
- PEMAKI - Makroekonomie I - Prednasky_TKrajicek_2007
- PEMIKI - Mikroekonomie I - Prednasky
- PEMIKI - Mikroekonomie I - Prednasky_1-8
- PFBANI - Bankovnictví I - Vypisky_prednasky_1-10
- PFBRAD - Bankovní regulace a dohled - Prednasky_2006-2007
- PFFUI - Finanční účetnictví I - Prednasky_2007
- PFFUII - Finanční účetnictví II - Prednasky_2008
- PFMEFI - Mezinárodní finanční instituce - Prednasky_2006-2007
- PFZAPV - Základy peněžního vývoje - Prednasky
- PFZFIF - Základy firemních financí - Prednasky
- PHEOPO - Ekonomicko-organizační poradenství - Prednasky
- PHMANA - Management I - Prednasky
- PHNOPI - Nauka o podniku I - Prednasky_2006
- PHOLAP - Logistika a přeprava - Prednasky_2007
- PHPCHE - Psychologie pro ekonomy - Prednasky_2006
- PHVTEU - Vnitřní trh EU - 2007_prednasky
- PHVTEU - Vnitřní trh EU - Prednasky_2008
- PHZAFI - Základy filozofie - Prednasky_2006
- PHZAFI - Základy filozofie - Prednasky_lonske
- PPEPEI - Evropské právo pro ekonomy I - Prednasky
- PPOPRI - Obchodní právo I - Prednasky_Kalinova_VSE
- PPSP - Správní právo - Přednášky spravne_pravo_1_0
- PREUAE - Evropská unie a euroregiony - Prednasky_2005_2006
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Přednášky sociologia_pre_ekonomov_2.0
- PVVE - Veřejná ekonomie - Prednasky_2006
Copyright 2024 unium.cz