- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiále nˇekter´e bˇeˇznˇe
uˇz´ıvan´e pojmy. Pˇritom budeme db´at na to, ˇze tyto pojmy maj´ı v ekono-
mii pˇresn´e obsahov´e vymezen´ı, kter´e se ˇcasto odliˇsuje od jejich obsahu, kter´y
jim lid´e d´avaj´ı v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe. Pˇresn´e uˇz´ıv´an´ı pojm˚u a respektov´an´ı jejich
obsahu n´am umoˇzn´ı definovat ekonomii, jej´ı pˇredmˇet zkoum´an´ı, z´akonitosti
a z´akladn´ı souvislosti hospod´aˇrstv´ı.
16
K z´akladn´ım pojm˚um ekonomick´e terminologie patˇr´ı potˇreby a v ekonomick´e
Potˇreba
a statek
literatuˇre se ˇcasto zd˚urazˇnuje, ˇze ekonomie zaˇc´ın´a pr´avˇe u potˇreb. To proto,
ˇze potˇrebou rozum´ıme pocit, ˇze se nˇeˇceho nedost´av´a. Odstranit pocit nedo-
statku m˚uˇze ˇclovˇek pouze spotˇrebou, kter´a je procesem uspokojov´an´ı potˇreb.
To, co slouˇz´ı k uspokojov´an´ı potˇreb se naz´yv´astatek. U problematiky potˇreb
a jejich uspokojov´an´ı ekonomie zaˇc´ın´a, nebot’ nezbytnou podm´ınkou naplnˇen´ı
touhy po jejich uspokojov´an´ı potˇreb, souvis´ı hospod´aˇrsk´a aktivita lid´ı – pro-
ces vytv´aˇren´ı statk˚u.
Jedn´ım ze z´akladn´ıch omezen´ı prov´azej´ıc´ıch ˇclovˇeka je skuteˇcnost, ˇze statky
nejsou v dostateˇcn´e m´ıˇre volnˇe dostupn´e. V´yznam voln´ych statk˚u – statky
volnˇe dostupn´e z pˇr´ırody – s v´yvojem spoleˇcnosti kles´a a jejich mnoˇzstv´ı
je nav´ıc omezov´ano. Naproti tomu potˇreby se neust´ale rozˇsiˇruj´ı a jsou nej-
silnˇejˇs´ım podnˇetem rozvoje hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti, kter´e vtiskuj´ı smysluplnost
i c´ılovou orientaci.
Lidsk´e potˇreby pˇredstavuj´ı ˇsirokou ˇsk´alu, kterou je moˇzno analyzovat podle
r˚uzn´ych krit´eri´ı. Potˇreba je vˇzdy v´yrazem nedostatku nˇeˇceho, chtˇen´ı nˇeˇceho,
jako prostˇredku k dosaˇzen´ı ´uˇcelu. Nemus´ı vˇsak j´ıt o pocit nedostatku, jehoˇz
odstranˇen´ı je nutn´e pro zachov´an´ı existence. Je nejen rozd´ıl mezi potˇrebou,
kterou pocit’uje ˇz´ızn´ıc´ı na pouˇsti, a potˇrebou n´avˇstˇevn´ıka kina, ale i pocit
ˇz´ıznˇe, tak jak jej vn´ım´a jedinec, je v r˚uzn´ych situac´ıch a prostˇred´ıch r˚uzn´y,
ˇcasto kvalitativnˇe nesrovnateln´y.
Vlastnosti
potˇreb
T´ım se dost´av´ame k z´akladn´ım vlastnostem, kter´e m˚uˇzeme u potˇreb identi-
fikovat.
Nal´ehavost potˇreby je souvislost, kter´e budeme vˇenovat zv´yˇsenou
pozornost pˇri rozboru chov´an´ı subjekt˚u v roli kupuj´ıc´ıch.
Potˇreba je pocit, je subjektivn´ı. R˚uzn´ı jedinci maj´ı r˚uzn´e potˇreby,
ˇsk´ala potˇreb t´ehoˇz jedince se mˇen´ı.
Potˇreby nejsou v´yluˇcnˇe ekonomickou kategori´ı a v dalˇs´ım v´ykladu se ne-
budeme zab´yvat celou ˇsk´alou potˇreb. V ekonomick´e teorii se pro n´as stane
v´ychoz´ı dˇelen´ı potˇreb na ekonomick´e a neekonomick´e (mimoekono-
mick´e) a n´as budou zaj´ımat ekonomick´e potˇreby.
Ekonomick´e potˇreby jsou uspokojov´any spotˇrebou statk˚u a sluˇzeb, kter´e
jsou produktem hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti.
Statky, kter´e jsou v´ysledkem hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti se naz´yvaj´ı ekonomick´e
statky.
Neekonomick´e potˇreby jsou uspokojov´any jinak (napˇr. potˇreba vystou-
pit na vrchol hory, potˇreba si zazp´ıvat) a nebudeme je v dalˇs´ım v´ykladu
zohledˇnovat.
Vztah v´yroby
a potˇreb
V´yroba a potˇreby se vz´ajemnˇe podmiˇnuj´ı a ovlivˇnuj´ı. Od struktury
potˇreb se odv´ıj´ı struktura produkce a tedy i v´yroby. Pˇritom plat´ı, ˇze rozvoj
v´yroby ovlivˇnuje dynamiku v´yvoje potˇreb.
Od poˇc´atku 20. stolet´ı doch´az´ı v r´amci specializace ˇcinnost´ı ke specializaci
orientovan´e na tuto vz´ajemnou vazbu. Napˇr. souˇc´ast´ı modern´ıho marketingu
17
1. Z´akladn´ı pojmy a souvislosti ekonomie
je ”formov´an´ı“ trhu, jehoˇz souˇc´ast´ı je reklama orientovan´a na vyvol´av´an´ı
potˇreb.
Vztah potˇreb a spotˇreby je prov´azen nejr˚uznˇejˇs´ımi omezen´ımi. Napˇr. sa-
motn´a vz´acnost statk˚u ve vztahu k rozmˇeru pocit’ovan´ych potˇreb, ale tak´e
penˇeˇzn´ı (d˚uchodov´e) omezen´ı atd. D˚usledkem je nesoulad mezi potˇreba-
mi a spotˇrebou, kter´y nut´ı ekonomick´e subjekty k racion´aln´ımu
chov´an´ı. Subjekty se ocitaj´ı v pozici, kdy ´uroveˇn spotˇreby neza-
bezpeˇcuje uspokojen´ı vˇsech potˇreb.
Ekonomick´e statky jsou v´ysledkem hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti (v´yroby) a jejich
vznik pˇredpokl´ad´a vyuˇzit´ı zdroj˚u.
V´yrobn´ı
faktory
Pro zdroje pouˇz´ıv´ame v ekonomii oznaˇcen´ı v´yrobn´ı faktory.
Ekonomick´e statky jsou vytv´aˇreny pomoc´ı v´yrobn´ıch faktor˚u: p˚udy (d´ale
tak´e P), pr´ace (d´ale tak´e L) a kapit´alu (d´ale tak´e K). Vˇsechny v´yrobn´ı
faktory jsou k dispozici v omezen´em mnoˇzstv´ı, budeme je povaˇzovat za
vz´acn´e. Vz´acnost´ı se rozum´ı v ekonomick´e teorii situace, kdy disponibiln´ı
zdroje slouˇz´ıc´ı k v´yrobˇe statk˚u jsou nedostateˇcn´e k uspokojen´ı vˇsech potˇreb.
Jak uvid´ıme v dalˇs´ım v´ykladu, pr´avˇe tato souvislost stoj´ı v pozad´ı vzniku
ekonomie jako vˇedy.
P˚uda je produktem pˇr´ırody, ale nen´ı volnˇe dostupn´a. V´yrobn´ım faktorem
p˚uda se v ekonomice rozum´ı nejen p˚uda vyuˇz´ıvan´a k zemˇedˇelsk´e v´yrobˇe nebo
m´ısto, na kter´em se uskuteˇcˇnuje jin´a hospod´aˇrsk´a ˇcinnost (napˇr. staveb-
nictv´ı), ale veˇsker´e pˇr´ırodn´ı zdroje. Jedn´a se o faktor vnitˇrnˇe nehomogenn´ı,
p˚udy se liˇs´ı svoj´ı kvalitou (´urodnost, poloha).
Ve vyspˇel´ych pr˚umyslov´ych zem´ıch je nemoˇznost rozˇsiˇrovat rozlohu hos-
pod´aˇrsky vyuˇz´ıvan´e p˚udy jedn´ım z nejv´yznamnˇejˇs´ıch faktor˚u ovlivˇnuj´ıc´ıch
ekonomick´e procesy. Projevuje se soustavn´ym tlakem na poˇzadavek hos-
pod´arn´eho vyuˇz´ıv´an´ı p˚udy. Trvale rostouc´ı popt´avka po p˚udˇe jako v´yrobn´ım
faktoru a omezenost rozsahu p˚udy p˚usob´ı na r˚ust vz´acnosti p˚udy.
Pr´ace je v´yrobn´ım faktorem vyznaˇcuj´ıc´ım se mnoˇzstv´ım specifick´ych cha-
rakteristik. Pr´ace je pˇredevˇs´ım lidsk´a ˇcinnost, lidsk´a n´amaha. Jej´ım nositelem
je ˇclovˇek. Jedn´a se o ˇcinnost ´uˇcelnou a c´ılevˇedomou. ˇClovˇek ji kon´a proto,
aby mohl uspokojovat sv´e potˇreby. Vlastnosti a schopnosti ˇclovˇeka jsou okol-
nostmi ovlivˇnuj´ıc´ımi jak mnoˇzstv´ı, tak kvalitu pr´ace. Schopnost konat pr´aci
se naz´yv´a pracovn´ı s´ıla a je ji moˇzno rozv´ıjet. Pokud je moˇzno konat pr´aci
bez pˇr´ıpravy, zaˇskolen´ı, z´ısk´av´an´ı potˇrebn´e kvalifikace, hovoˇr´ıme o pr´aci jed-
noduch´e. ˇC´ım vyˇsˇs´ı jsou poˇzadavky na kvalitu pracovn´ı s´ıly, t´ım sloˇzitˇejˇs´ı
je pr´ace. Pracovn´ı s´ıly nejsou volnˇe zastupiteln´e. Sloˇzitost pr´ace je jedn´ım
z faktor˚u p˚usob´ıc´ıch na trhu pr´ace a ovlivˇnuj´ıc´ıch cenu pr´ace.
Mnoˇzstv´ı pr´ace je limitov´ano poˇctem pr´aceschopn´ych osob ochotn´ych praco-
vat, d´elkou pracovn´ı doby (pracovn´ıho fondu) a intenzitou pr´ace.
Intenzita pr´ace je mnoˇzstv´ı pr´ace vynaloˇzen´e za ˇcasovou jednotku. S r˚us-
tem intenzity pr´ace se zvyˇsuje pracovn´ı v´ykon, a t´ım i mnoˇzstv´ı vyroben´e
produkce.Od intenzity je nutnoodliˇsitproduktivitu pr´ace, kter´a vyjadˇruje
18
´uˇcinnost vynakl´adan´e pr´ace. Produktivita pr´ace roste, jestliˇze stejn´ym mnoˇz-
stv´ım pr´ace je v´yrobce schopen vyprodukovat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı produkce.
R˚ust produktivity pr´ace patˇr´ı k obecn´ym z´akonitostem rozvoje v´yroby a op´ır´a
se pˇredevˇs´ım o zdokonalov´an´ı stroj˚u, v´yrobn´ıch zaˇr´ızen´ı, technologi´ı a organi-
zace v´yroby. Produktivita pr´ace je pˇr´ımo ´umˇernˇe ovlivnˇena kvalitou pracovn´ı
s´ıly.
V´yznam
dˇelby
pr´ace
Pr˚uvodn´ım jevem prov´azej´ıc´ım vynakl´ad´an´ı v´yrobn´ıho faktoru pr´ace je dˇel-
ba pr´ace. Sv´ymi d˚usledky bezprostˇrednˇe ovlivˇnuje produktivitu vynakl´ada-
n´e pr´ace a v´yroby v˚ubec. Dˇelba pr´ace je projevem spoleˇcensk´eho charakteru
v´yroby. ˇClovˇek vynakl´ad´a pr´aci proto, aby z´ıskal statky potˇrebn´e k uspo-
kojov´an´ı potˇreb. I pokud pr´aci vynakl´ad´a izolovanˇe, vynakl´ad´a ji v r´amci
spoleˇcnosti a dan´ych hospod´aˇrsk´ych pomˇer˚u. K uspokojov´an´ı potˇreb pouˇz´ıv´a
i statk˚u vyr´abˇen´ych jin´ymi v´yrobci (nˇekdy v´yluˇcnˇe takov´ych statk˚u), stejnˇe
jako statky j´ım vyr´abˇen´e spotˇrebov´avaj´ı i jin´ı.
Dˇelba pr´ace znamen´a specializaci ´uˇcastn´ık˚u v´yroby na jednotliv´e druhy pra-
covn´ıch ˇcinnost´ı nebo i pracovn´ı operace. Je to soustavn´y, neust´ale se prohlu-
buj´ıc´ı proces, v jehoˇz pr˚ubˇehu se p˚uvodnˇe jednotn´y proces v´yroby statku dˇel´ı
na jednotliv´e ˇc´asti, kter´e se osamostatˇnuj´ı. Jestliˇze ˇremeslo bylo zaloˇzeno na
mistrovsk´em zvl´adnut´ı v´yroby statk˚u ˇremesln´ıkem, pak produkce dneˇsn´ıch
trh˚u je zpravidla v´ysledkem souˇcinnosti mnoha (des´ıtek, stovek i tis´ıc˚u)
v´yrobc˚u.
V´ychoz´ı podobou dˇelby pr´ace byla jej´ı pˇrirozen´a forma, ve kter´e se pra-
covn´ı ˇcinnosti dˇelily mezi muˇze a ˇzeny, star´e a mlad´e. Jiˇz tato forma pro-
kazovala ´uˇcelnost projevuj´ıc´ı se ve vyˇsˇs´ı produktivitˇe. Efekt spojen´y s t´ım,
ˇze lovili ti, kteˇr´ı mˇeli pro lov lepˇs´ı fyzick´e pˇredpoklady, zvyˇsoval ´uˇcinnost
lovu a z´aroveˇn osvobozoval od ˇcinnost´ı, kter´e mohli zvl´adnout m´enˇe zdatn´ı.
V obou pˇr´ıpadech je v´ysledkem takov´e specializace vyˇsˇs´ı um pˇri zvl´adnut´ı
ˇcinnosti, a t´ım se zvyˇsovalo mnoˇzstv´ı statk˚u, kter´e mˇela pospolitost k dispo-
zici. ˇC´ım se hospod´aˇrsk´a ˇcinnost st´avala mnohostrannˇejˇs´ı, t´ım lepˇs´ı pˇredpo-
klady mˇel rozvoj dˇelby pr´ace. V´yznamn´ymi mezn´ıky se staly procesy
spoleˇcensk´e dˇelby pr´ace. V prvn´ı doˇslo k oddˇelen´ı pastevectv´ı od zemˇedˇel-
stv´ı a ve druh´e se vydˇelilo ˇremeslo. Rozvoj v´yrob pak vy´ustil i do osamo-
statnˇen´ı obchodu jako ˇcinnosti.
V´yvoj dˇelby pr´ace nez˚ustal omezen na osamostatˇnov´an´ı jednotliv´ych druh˚u
ˇcinnosti. S pˇrechodem k manufakturn´ı v´yrobˇe se vytvoˇrily pˇredpoklady
k rozvoji dˇelby pr´ace podle pracovn´ıch operac´ı. Jednalo se o pˇrelom
ve v´yrobn´ıch podm´ınk´ach.
V´yroba statku se skl´adala z cel´eˇrady na sebe navazuj´ıc´ıch pracovn´ıch operac´ı
nutn´ych k tomu, aby vznikl statek. Dˇelba pr´ace tyto operace osamo-
statˇnuje a specializace v´yrobce na urˇcitou operaci v´yraznˇe zvyˇsuje
jeho produktivnost (nejen d˚ukladnˇejˇs´ı zvl´adnut´ı pracovn´ıho ´ukonu, ale
i pˇrizp˚usobov´an´ı n´astroj˚u jedin´emu ˇci omezen´emu poˇctu ´ukon˚u vytv´aˇr´ı pˇred-
poklad vyˇsˇs´ı v´ykonnosti). Souˇcasnˇe prohlubuje vz´ajemnou z´avislost v´y-
robc˚u. Jednotliv´y v´yrobce jiˇz nen´ı producentem statku, ten m˚uˇze vzniknout
19
1. Z´akladn´ı pojmy a souvislosti ekonomie
jen kooperac´ı prac´ı v´yrobc˚u vz´ajemnˇe oddˇelen´ych dˇelbou pr´ace. Kooperace
je objektivnˇe vynucena dˇelbou pr´ace, je to souˇcinnost, na kterou m˚uˇzeme
naz´ırat v r˚uzn´ych rovin´ach.
Nejˇcastˇeji budeme m´ıt na mysli kooperaci v´yrobc˚u nutnou k tomu, aby byl
vyroben statek, nebo kooperaci v r´amci hospod´aˇrsk´eho syst´emu jako celku.
Pˇritom nen´ı tˇreba zd˚urazˇnovat, ˇze kooperace nen´ı omezena n´arodn´ımi hra-
nicemi. Kooperace i dˇelba pr´ace maj´ı sv˚uj mezin´arodn´ı rozmˇer zaloˇzen´y na
rozd´ıln´ych pˇr´ırodn´ıch a klimatick´ych podm´ınk´ach, ale v´yznamn´ymi faktory
jsou i technick´e podm´ınky v´yroby a kvalita pracovn´ıch sil v jednotliv´ych
teritori´ıch.
Kapit´al
jako
v´yrobn´ı
faktor
Kapit´al je v´yrobn´ım faktorem, kter´y se od pˇredchoz´ıch v´yrobn´ıch fak-
tor˚u odliˇsuje t´ım, ˇze je s´am v´ysledkem pˇredchoz´ı v´yroby. Jsou to tedy
statky, kter´e byly vyrobeny a pomoc´ı nichˇz se vyr´abˇej´ı statky jin´e. Ka-
pit´alov´e statky neslouˇz´ı koneˇcn´e spotˇrebˇe, ale vstupuj´ı do v´yrobn´ı spo-
tˇreby, st´avaj´ı se v´yrobn´ım faktorem. Pˇr´ıkladem mohou b´yt stroje, n´astroje,
v´yrobn´ı zaˇr´ızen´ı, tedy vˇse co bylo vyprodukov´ano a je pouˇzito ve v´yrobˇe.
V pozdˇejˇs´ım v´ykladu uvid´ıme, ˇze term´ın kapit´al je pouˇz´ıv´an i vˇsirˇs´ım smyslu
neˇz odpov´ıd´a vymezen´ı kapit´alu jako v´yrobn´ıho faktoru, tzn. kapit´alov´ych
statk˚u.
Vzhledem k v´yˇse uveden´e charakteristice se v´yrobn´ı faktory dˇel´ı na pr-
votn´ı (p˚uda a pr´ace) a druhotn´y (kapit´al). V´yrobn´ı faktory maj´ı sv´e
vlastn´ıky, kteˇr´ı je prod´avaj´ı tˇem, kteˇr´ı pomoc´ı nich vytv´aˇr´ı statky. Pouˇzit´ı
v´yrobn´ıho faktoru pˇrin´aˇs´ı v´ynos v podobˇe pˇr´ısluˇsn´eho d˚uchodu, a to mzdy
(pr´ace), renty (p˚uda), zisku ˇci ´uroku (kapit´al). Tyto d˚uchody se utv´aˇr´ı na
trz´ıch v´yrobn´ıch faktor˚u, kter´ym budeme vˇenovat z´avˇereˇcn´e kapitoly tohoto
uˇcebn´ıho textu.
V´yˇcet z´akladn´ıch pojm˚u mus´ıme rozˇs´ıˇrit jeˇstˇe alespoˇn o dva. Spoleˇcnost se
mus´ı zab´yvat nejen vytv´aˇren´ım statk˚u, ale ve spoleˇcnosti mus´ı tak´e exis-
tovat urˇcit´y mechanismus, kter´ym se vytvoˇren´y statek dostane do rukou
toho, kdo jej spotˇrebuje. Aˇz ve spotˇrebˇe se naplˇnuje smysl v´yroby statk˚u.
Na v´yrobu statk˚u navazuj´ı rozdˇelovac´ı procesy. Pr´avˇe podle toho, jak je
uspoˇr´ad´an mechanismus pˇrem´ıstˇen´ı statk˚u ke spotˇrebiteli, rozliˇsujeme mezi
smˇenou a pˇr´ım´ym rozdˇelov´an´ım. Jedna soustava vyluˇcuje druhou.
Pˇr´ım´e rozdˇelov´an´ı pˇredpokl´ad´a, ˇze to, co bylo vytvoˇreno, je pˇr´ımo pˇridˇele-
no jednotliv´ym subjekt˚um tak, ˇze mohou uspokojovat potˇreby. Co z´ısk´a v roz-
dˇelov´an´ı tak´e spotˇrebuje.
V´yznam
smˇeny
Smˇena je nutn´atam, kde subjekty jsou nuceny promˇenit to, co v rozdˇelov´an´ı
z´ıskaj´ı, v takov´e statky, kter´e budou spotˇrebov´avat. V modern´ıch podm´ın-
k´ach je smˇena zaloˇzena na tom, ˇze v rozdˇelov´an´ı z´ısk´avaj´ı subjekty zpravi-
dla penˇeˇzn´ı d˚uchod, za kter´y potom ve smˇenˇe nakupuj´ı statky. Z´akladem a
pˇredpokladem smˇeny je existence dˇelby pr´ace a soukrom´eho vlastnictv´ı.
Vlastnictv´ı zakl´ad´a pr´avo na uˇz´ıv´an´ı zdroj˚u i v´ysledk˚u jejich pouˇzit´ı a rovnˇeˇz
na pˇrevod tˇechto pr´av prodejem. Soukrom´e vlastnictv´ı zakl´ad´a ´uˇcastn´ıku
20
smˇeny moˇznost svobodn´eho disponov´an´ı se statkem.
Hospod´aˇrstv´ı, kter´e je zaloˇzeno na smˇenˇe, se oznaˇcuje jako smˇenn´e, neboli
trˇzn´ı hospod´aˇrstv´ı. Pokud je z´akladem pˇr´ım´e rozdˇelov´an´ı, hovoˇr´ıme o hos-
pod´aˇrstv´ı natur´aln´ım.
Obr´azek 1.1: Od zdroj˚u ke spotˇrebˇe
1.2 Smˇena a pen´ıze ve vz´ajemn´e souvislosti
S rozv´ıjej´ıc´ı se (prohlubuj´ıc´ı se) dˇelbou pr´ace souvisela rostouc´ı v´ymˇena
v´ysledk˚u ˇcinnost´ı mezi lidmi. Dˇelba pr´ace je podnˇetem smˇeny a roz-
voj smˇeny p˚usob´ı jako mocn´y stimul pro dalˇs´ı prohlubov´an´ı dˇelby
pr´ace. ˇClovˇek je v´yrobcem, aby vytv´aˇrel statky pro uspokojov´an´ı potˇreb
a v rozv´ıjej´ıc´ı se dˇelbˇe pr´ace se st´av´a st´ale specializovanˇejˇs´ım v´yrobcem.
Tent´yˇz ˇclovˇek je spotˇrebitelem a pro spotˇrebitele se stala charakteristickou
neust´ale se rozev´ıraj´ıc´ı ˇsk´ala poˇzadavk˚u na spotˇrebu. Tento nar˚ustaj´ıc´ı roz-
por jeˇreˇsiteln´y pouze smˇenou a jak uvid´ıme v dalˇs´ım v´ykladu, bude prov´azet
v´yvoj spoleˇcnosti a jej´ıho hospod´aˇrstv´ı do souˇcasnosti a opakovanˇe vyvol´avat
nov´e tendence ˇreˇsen´ı.
Smˇena proˇsla historick´ym v´yvojem v z´avislosti na spoleˇcensk´ych pomˇerech
a zejm´ena na vlastnick´ych form´ach. Subjekt m˚uˇze vystupovat ve smˇenˇe, je-li
vlastn´ıkem toho, co nab´ız´ı.
V´yvoj
smˇeny
V´ychoz´ı formou smˇeny byl barter – pˇr´ım´a v´ymˇena v´yrobku za v´yrobek –
natur´aln´ı forma smˇeny. Sloˇzitost a omezen´ı t´eto formy smˇeny se staly impul-
sem v´yvoje smˇeˇruj´ıc´ıho k vydˇelen´ı univerz´aln´ıho smˇenn´eho prostˇredku. T´ım
se nejdˇr´ıve stala nˇekter´a vybran´a zboˇz´ı a pot´e, kdy nabyla charakteru uni-
verz´aln´ıho smˇenn´eho prostˇredku, doˇslo ke vzniku zboˇzov´ych (komoditn´ıch)
penˇez. Penˇeˇzn´ı smˇena – smˇena prostˇrednictv´ım penˇez, se stala faktorem
stimuluj´ıc´ım rozvoj smˇeny i v´yroby.
Pen´ıze se vyvinuly jako produkt rozvoje smˇeny. Zboˇz´ı se smˇeˇnuje v urˇcit´ych
21
1. Z´akladn´ı pojmy a souvislosti ekonomie
kvantitativn´ıch pomˇerech (smˇenn´ych hodnot´ach). Smˇena vˇsak pˇredpokl´ad´a
oboustrann´y z´ajem na jej´ım uskuteˇcnˇen´ı. Chce-li vlastn´ık za zboˇz´ı A z´ıskat
zboˇz´ı B, pˇredpokl´ad´a pˇr´ım´a v´ymˇena, ˇze vlastn´ık zboˇz´ı B je ochoten z´ıskat ve
smˇenˇe zboˇz´ı A. To nebylo ˇcasto moˇzn´e a ˇreˇsen´ım se musela st´at zprostˇredko-
van´a smˇena (vlastn´ık zboˇz´ı B je ochoten smˇenit pouze za zboˇz´ı C, a proto
vlastn´ık zboˇz´ı A mus´ı nal´ezt takov´eho vlastn´ıka zboˇz´ı C, kter´y je ochoten
smˇeˇnovat za A. Teprve n´aslednˇe m˚uˇze z´ıskat p˚uvodnˇe poˇzadovan´e zboˇz´ı B).
Vlastnosti
transakˇcn´ıho
prostˇredku
Ve smˇenˇe se postupnˇe vydˇelila zboˇz´ı, kter´a byla vˇseobecnˇe ˇz´ad´ana (koˇzeˇsiny,
koˇren´ı, s˚ul, pl´atno aj. podle oblast´ı), ale rozvoj smˇeny tak´e formoval poˇza-
davky na vlastnosti univerz´aln´ıho smˇenn´eho prostˇredku. Patˇrily k nim:
dˇelitelnost – vlastnost, kterou mˇel ˇcaj, s˚ul, ale ne napˇr. dobytek, kter´y
mohl vystupovat ve smˇenˇe jen v kusech
trvanlivost – st´alost proti pˇr´ırodn´ım vliv˚um (pl´atno mohlo lehce sho-
ˇret, dobytek poj´ıt atd.).
stejnorodost – vlastnost doplˇnuj´ıc´ı dˇelitelnost. Aby ˇc´ast celku repre-
zentovala ve smˇenˇe pˇrimˇeˇrenou ˇc´ast p˚uvodn´ı hodnoty
velk´a hodnota (vysok´a kupn´ı s´ıla) – umoˇzˇnuj´ıc´ı, aby ve smˇenˇe
mohlo vystupovat pomˇernˇe mal´e mnoˇzstv´ı.
Smˇena prokazovala, ˇze poˇzadovan´e vlastnosti splˇnuje mezi smˇeˇnovan´ymi dru-
hy zboˇz´ı nejl´epe zlato a stˇr´ıbro, tedy drah´y kov. T´ım se v´yvoj smˇeny posunul
ke zlat´ym penˇez˚um (monetizace zlata). Ve 20. stolet´ı probˇehl a byl fakticky
zavrˇsen proces demonetizace zlata (nahrazov´an´ı zlata v obˇehu pap´ırov´ymi
penˇezi, kter´e se postupnˇe plnˇe oddˇelily od sv´ych zlat´ych obsah˚u).
Funkce
penˇez
V´yvoj, kter´ym proˇsly pen´ıze souvis´ı s funkcemi, kter´e pen´ıze pln´ı. Jsou
to:
prostˇredek smˇeny (transakˇcn´ı prostˇredek) – z´akladn´ı funkcezalo-
ˇzen´a na schopnosti penˇez zprostˇredkovat smˇenn´e transakce. Pˇri plnˇen´ı
t´eto funkcehraj´ı st´ale v´yznamnˇejˇs´ı roli vedle obˇeˇziva (mince, bankovky)
i depozitn´ı pen´ıze (pen´ıze na ´uˇctech penˇeˇzn´ıch ´ustav˚u). S rozvojem
penˇeˇzn´ı a bankovn´ı soustavy roste pod´ıl bezhotovostn´ıho placen´ı, kter´e
je dnes jednoznaˇcnˇe pˇrevaˇzuj´ıc´ı.
m´ıra hodnot (prostˇredek oceˇnov´an´ı) – v t´eto funkci slouˇz´ı pen´ıze
k oceˇnov´an´ı statk˚u a sluˇzeb (d´avaj´ı jim cenu). Cena je penˇeˇzn´ım vyj´ad-
ˇren´ım statku ˇci sluˇzby. T´ım, ˇze pen´ıze slouˇz´ı k pomˇeˇrov´an´ı jednotliv´ych
statk˚u a sluˇzeb, slouˇz´ı k jejich vz´ajemn´emu srovn´av´an´ı.
uchovatel hodnot – tato funkce pˇredstavuje propojen´ı souˇcasnosti
hospod´aˇrsk´eho ˇzivota s jeho budouc´ım v´yvojem. Funkci uchovatele
hodnot pen´ıze pln´ı, nejsou-li vynakl´ad´any, ˇc´ımˇz se vytv´aˇr´ı pˇredpoklad
pro jejich moˇzn´e vyuˇzit´ı v budoucnu. Pˇredpokladem je, ˇze si uchovaj´ı
do budoucna kupn´ı s´ılu. Schopnost uchovat hodnotu maj´ı i nˇekter´e
jin´e statky. Nejen zlato, kter´e tuto schopnost prok´azalo jiˇz ve funkci
penˇeˇzn´ıho kovu, ale napˇr. nemovitosti, umˇeleck´e pˇredmˇety, staroˇzit-
nosti aj.
22
1.3 Z´akladn´ı ekonomick´a souvislost uˇz´ıv´an´ı zdroj˚u –
hranice v´yrobn´ıch moˇznost´ı
Tendence
ekonomick´eho
pokroku
Dneˇsn´ı moˇznosti spotˇreby, kter´e dosahuj´ı vyspˇel´e pr˚umyslov´e zemˇe, jsou
v´ysledkem ekonomick´eho pokroku, kter´y prov´az´ı v´yvoj lidsk´e spoleˇcnosti.
Ekonomick´y pokrok je prov´azen dvˇema tendencemi, kter´e sice obecnˇe, ale
dostateˇcnˇe charakterizuj´ı jeho obsah:
prvn´ı tendence je spjata se snahou maximalizovat v´ysledek vynakl´ad´an´ı
v´yrobn´ıch faktor˚u
druh´a tendence spoˇc´ıv´a ve snaze vyuˇz´ıvat co nej´uˇcinnˇeji pouˇziteln´e v´y-
robn´ı faktory
Neoddˇelitelnost tˇechto tende
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 2,07 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PEMIKI - Mikroekonomie I
Reference vyučujících předmětu PEMIKI - Mikroekonomie I
Podobné materiály
- PEMAKI - Makroekonomie I - Distanční studijní opora
- PESHOS - Světové hospodářství - Distanční studijní opora
- PFBAMA - Bankovní management - Distanční studijní opora
- PFFUI - Finanční účetnictví I - Distanční studijní opora
- PFZFIF - Základy firemních financí - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHNOPI - Nauka o podniku I - Distanční studijní opora
- PHNPII - Nauka o podniku II - Distanční studijní opora
- PHPCHE - Psychologie pro ekonomy - Distanční studijní opora
- PHZAFI - Základy filozofie - Distanční studijní opora
- PMMAT2 - Matematika II - Distanční studijní opora
- PMMATI - Matematika I - Distanční studijní opora
- PMSTAI - Statistika I - Distanční studijní opora
- PMSTII - Statistika II - Distanční studijní opora
- PPOPRI - Obchodní právo I - Distanční studijní opora
- PPPRP - Pracovní právo - Distanční studijní opora
- PPSP - Správní právo - Distanční studijní opora
- PRCERU - Cestovní ruch - Distanční studijní opora
- PRDEMO - Demografie - Distanční studijní opora
- PREG - Ekonomická geografie - Distanční studijní opora
- PREUAE - Evropská unie a euroregiony - Distanční studijní opora
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Distanční studijní opora
- PVZAPO - Základy politologie - Distanční studijní opora
- PFBANI - Bankovnictví I - Distanční studijní opora
- PFBRAD - Bankovní regulace a dohled - Distanční studijní opora
- PHFIMAN - Finanční management - Distanční studijní opora
- PHMARI - Marketing I - Distanční studijní opora
- PVSOCI - Sociologie pro ekonomy - Studijní material_sociologie
- KFBAII - Bankovnictví II - Distaanční studijní opora
Copyright 2024 unium.cz