- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálCentrální banka:
Název: ČNB
Funkce:
emisní
dozorová
ovlivňuje devizový kurz
měnová politika
spravuje rezervy
reprezentuje stát
spravuje finance státu
Banky:
univerzální
speciální (hypoteční)
Příklad.
ČNB vytiskne 1000 Kč, shozeno vrtulníkem, někdo to najde a dá do banky, stane se to půjčkou, ale půjčují si to aby to utratili, stane se to tržbou, dostane se to do banky.....
(jak se vklad stane dalším vkladem - multiplikace).
V reálu se tak neděje, banka má povinnost držet část vkladu jako rezervy. ČNB určuje míru minimálních povinných rezerv (u nás 2 %).
Příklad min. rezervy 10%.
Banka příjme 1000 jako vklad, 100 dá do rezerv a 900 půjčí. :::
Banky drží mnohem více než je minimum. Proto se tento nástroj moc nepoužívá.
Proč v realitě neprobíhá to tak jednodušše?
ne všechny půjčky se vrátí do banky
povinné rezervy
rozdělení na termínované vklady.
Monetární Báze:
suma rezerv bank + oběživo
M = m . B (m je multiplikátor – nezákladní – zahrnuje i výše popsané body)
Příklad. Banka chce delta M 10000, ví, že m je 10, kolik stoupne B? o 1000.
Nabídka peněz je funkční závislost mezi množstvím peněz a úrokovou mírou.
Ovlivňuje buď málo nebo vůbec – podle názoru.
Finanční trh – úspory x investice
Peněžní trh – nabídka peněz x poptávka po penězích
Jak ČNB ovlivňuje nabídku peněz? přes úrokovou míru a množství peněz oběhu.
Monetaristický přístup:
cyklické kolísání reálného produktu okolo potenciálního způsobuje kolísání množství peněz v oběhu. Tzn špatná politika centrální banky
Inflace:
Růst cenové hladiny. Dezinflace – cenová hladina roste, ale přírůstky se zmenšují.
Deflace – záporná inflace.
Každý růst? NE jen trvalejší,
Měření:
cenový koš (CPI)...
nebo pomocí inflačního deflátoru.
Příklad na inflaci:
Zboží
Q1
P1
Q2
P2
Q3
P3
CP1
chleba
5
10
6
15
6
12
2
ocel
3
2000
2
1900
3
1800
-
nájmy
20
1000
15
1500
15
1400
1
mobily
4
500
8
200
10
200
1
PC
4
2500
3
2500
10
2000
0,5
turbíny
10
8
10
850
5
1000
-
Zadání spočítat CPI 2/1
=
Inflace slouží k valorizaci mezd, důchodů atd...
NEvýhody CPI:
struktura váhy nemusí odpovídat
neobsahuje celou ekonomiku
nepočítá se substitucí při rapidním růstu cen
Implicitní cenový deflátor:
IPD : HDPn/HDPr . 100
Vypočíst IPD pro rok dva, rok 1 je bazický.
IPD = q2 . p2 / (q2 . p1) = 114 %
Otevřená / potlačená Inflace:
Potlačená - regulovaná cena státem
Co se stane? černý trh z byty.
Inflační očekávání. Příklad 10%. Všichni se přizpůsobí. (mzdy a tak)A tak ji způsobí.
Příčiny inflace.
Jak z poptávkové tak z nabídkové strany
Pokud jsme pod potenciálem, nejde o inflaci, není třeba připlatit za dodatečné VF. Stojí stejně.
Makroekonomie cv 3.
Testik.
Opak:
Agregátní nabídka – Ochota vyrábět v závislosti na cenové hladině.
AS – školy se shodnou na krátkodobě rostoucí a dlouhodobě vertikální.
Klasický model ideální ekonomiky:
1, Dojde k růstu cen
2, Firmám vzrostou tžby (P x Q)
3, Domácnostem se sníží reálné mzdy (W/P)
Model dokonalého světa. Všichni mají doko info, chovají se tak, a racionálně.
4, všechny domácnosti najednou řeknou, že chtějí dorovnat plat. Dojde k růstu nominálních mezd. (růst W)
5, Co se stane s firmou? Rozhoduje se podle zisku, tj tržby – náklady. Tržby stouply a náklady taky ( o stejnou hodnotu) Závěr – zisk v roce 1 = zisk v roce 2
6, Z toho plyne vertikála AS – firma nemá důvod hýbat s produkcí.
My nežijeme v ideálním světě. Podle některých ekonomů to tak funguje, podle některých ne.
Většina si myslí, že krátkodobě jde AS ovlivnit.
Tři teorie:
Nová klasická makroekonomie. Teorie mylného chápání.
Omyl domácnosti. Roste P, Rostou tržby. Vzrostla cenová hladina a firmy vědí, že domácnosti to nevědí. Firmy na to reagují zvýšením nominálních mezd, ale ne o tolik, kolik stoupla cenová hladina -> reálné mzdy klesají. Domácnosti toto chápou jako navýšení nominálních mezd jako navýšení mezd reálných a jsou ochotny více pracovat -> firmy mají větší zisky
Po čase domácnosti zjistí, že si za plat koupí méně (jistí pokles reálných mezd). Tedy požadují vyrovnání.
Omyl na straně firem. Podobné. Vzroste cenová hladina, vzrostou tržby. Ale firmy si myslí, že stouply ceny pouze jejich výrobků a ostatní ceny se nezměnily. To znamená, že firmy si myslí, že stouply zisky (teoretický model :-)). Jsou ochotni více vyrábět. (jde o omyl
Omyl na obou stranách je jen kombinací a funguje stejně.
Opačná situace je při poklesu cenové hladiny.
2, Teorie strnulých mezd.
Vyhází z pomalého přizpůsobování nominálních mezd, neboť existují smlouvy na dobu dopředu.
Vzroste cenová hladina. Vzrostou tržby, ale mzdy ne, protože jsou dány smlouvami. Roste tedy zisk a firma je ochotná vyrábět více. Obrázek jak předtím. Za rok, za dva se změní smlouvy a vše se vrátí do normálu. (Q1 při vyšší cenové hladině)
3, Teorie strnulých cen
Neokenyes (new keynesian, rovnovážné keynesiánství)
Pokles cenové hladiny.
Firmy by měly snížit ceny svých výrobků. (předpoklad nehomogenního monopolistickho trhu). Oni to v jedné chvíli neudělají a to v takové chvíli, kdy náklady na snížení cen budou větší než přínosy, které jim to přinese.
(Menu cost – náklady změny jídelníčku – nové ceníky, nové dodavatelské smlouvy (náklady přecenění)).
Ostatní ceny v ekonomice klesly, klesá poptávka po produkci a tedy těm, kdo neslevnili klesají tržby. Firmy omezují výroby a propouštějí. To je pokles ASs. V dlouhém období se najde i firma z této skupiny, která díky konkurenčnímu boji slevní (ostatní taky) a situace se navrátí při nižší cenové hladině.
Závěr – někdy jsou náklady na přecenění vyšší a nevyplatí se. Dlouhodobě to stejně udělají všichni a vrací se to.
Zobecnění – některé náklady se v krátkém období chovají fixně, a proto se firmám vyplatí v krátkém období produkovat více. V dlouhém období jsou všechny náklady variabilní a firmy nereagují na změnu cenové hladiny změnou objemu produkce.
Odbočka:
potenciální produkt – důležité u toho je, že je to OPTIMALNI
Agregátní poptávka:
Ochota nakupovat při dané cenové hladině. je to C + I + G + En
C, Spotřeba:
Proč je rostoucí, když cenová hladina? Piguv efekt. Za stejné množství peněz si koupím více. Cítím se bohatší, roste spotřeba.
Investice:
Keynesův efekt úrokových měr.
Klesla cenová hladina. Stoupají úspory.
Co budu s úspory dělat? Investovat na burze cenných papírů. Budou dělat všichni – banky sníží výnosy z cenných papírů. Proč? Protože je prodají i tak. Výnosy z cenných papírů je úroková míra. Když klesne, tak jsou investoři ochotni více investovat.
Vládní výdaje nejsou závislé na cenové hladině.
Závislost čistého exportu na cenové hladině.
Čistý export En:
Klesla cenová hladina a klesly i výnosy z cenných papírů (viz investice). Domácnosti budou chtít vyšší výnosy. Proto budou poptávat cenné papíry v zahraničí. Budou na to však potřebovat cizí měnu. Budou prodávat koruny a poptávat eura. Dojde k znehodnocení koruny. To vede k tomu, že si mohu koupit méně zahraničního zboží -> klesá import. Roste export.
Takže:
Otázka: Vysvětlete pokles AD :
Efekty: piguv, z odsunu poptávky po CP, keynesův efekt úrok. měr
MODEL ASAD (vyčišťuje = čím se dostává do rovnováhy)
Trh Produktů (vyčišťuje se cenami)
Trh VF (předpokládáme pouze práci, vyčišťuje se mzdou)
Trh Finanční – (zatím nic)
Předpokládá pružné ceny i mzdy. Tedy se rychle navracíme do rovnováhy.
Lorencova křivka s reformou při nárůstu nerovnosti
¨
Zakreslete produkt při kterém je rozpočet přebytkový, strukturální přebytek je pouze část celkového přebytku.
Do ASAD monetární expanzi, keynes, výchozí stav je ekonomika plně využívající zdroje. Zakreslete transmisní mechanismus a efekt likvidity
Peněžní trh, co se stane s Dm pokud vzroste potenciální produkt a následnou reakci CB pokud cíluje M
Důchodová politika
Problém jestli je to stabilizační nebo distribuční funkce.
Je stabilizačním pokud se snaží ovlivňovat některý z cílů stabilizační HOPO
Distribuční je pokud je proti sociálním tvrdostím
1, Stabilizační
Snaží se o potlačení inflace taženou mzdami
Boj. Zmrazení mezd
Používalo se v transformaci, protože byly deformovány (lékaři a uklízečky)
Nebo statutární limity (absolutní x relativní)
Max výše mzdových úprav
Problém – chápou to jako nárokované navýšení
Dobrovolné limity
Problém: nedodržování, disproporce
Otázka, kdy růst mezd nepovede k inflaci?
Když máme nevyužité kapacity, nebo zároveň poroste ekonomika
Distribuční politika přerozdělovací
nerovnost důchodů
Domácnosti vlastní různé množství VF – různé důchody.
Tržní a netržní faktory.
Tržní – jakou máme mzdu je dáno S a D na trhu práce atd… je to prostě dáno trhem
Klasici uznávají hlavně toto. Nezasahovat.
Netržní faktory.
Nerovnosti jsou proto že jeden se narodí chytrý.
Upřednostňují levicové strany.
Problém rozdělování je až to, že dochází k nepřiměřeným tvrdostem nebo není umožněno vynakládat práci (postižení).
Lorencova křivka:
Rozdělování / přerozdělování
Kniha
Prvotní rozdělovač je trh, přerozdělovač je stát
Konečné rozdělení až po obou.
Sociální politika je politika, která vede k poklesu nerovností
Neokeynes je taková která byla prováděna aby rostla AD
Neokeynes robin hood a to samo o sobě vede k stimulaci AD – chudí to spíš utratí
Kapitalistická společnost je příliš bohatá.
Jaký je problém sociální politiky – ztráta motivace
MEZINáRODNí OBCHOD
Současnou ekonomiku nelze charakterizovat jako uzavřenou. Nejuzavřenější je severní korea.
Čím je ekonomika menší, tím je otevřenější. Protože čím větší tím větší trh a tím samostatnější. ČR mezi nejotevřenější na světě.
Odlišné preference lidí v zemích, podmínky surovinové, podnebné.
Pštrosi po čr. Někje nejsou podmínky ale je poptávka nebo naopak.
Každý z nás preferuje rozmanitou spotřebu.
Konflikt mezi výrobou a spotřebou.
Úspory z rozsahu. – pokles nákladu velkovýroby.
rozpouštění fixních nákladů
na druhou stranu růst transakčních nákladů (dopravních a dalších)
Příklad auta. Postavit firmu, obrovská investice.
Možnost realizace komparativních a absolutních výhod.
Absolutně /relativně nižších nákladů
Důsledky inflace
10.4.
ČNB se snaží o stabilitu cen. To však neznamená 0, ale 2%.
Vysvětlení. Na trhu mohou působit strnulosti cen a mezd směrem dolů, které by vedly k nerovnováze.
Klesla poptávka po mém zbo
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 1,47 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz