- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
MPC přednášky
MPC - Metodika průvodcovské činnosti
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Vladimír Dvořák
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPrůvodce, vlastnosti, historie
Co by jsme měli získat
základní dovednosti v průvodcovské činnosti
Průvodcovská činnost
průvodcovská činnost = služba (komplex služeb v CR)
CR má své zvláštnosti a neobejde se bez lidského faktoru
Průvodce a jeho vlastnosti
hodnocení standardu služeb CR (kvalita, rozsah) závisí na vystupování a chování patřičného personálu – důležitá je odbornost, zručnost, pohotovost, jazykové znalosti (ale v žádné vyhláška není psáno, že průvodce musí znát jazyk, průvodce nevystupuje jako tlumočník)
Komunikační a vyjadřovací schopnosti
tj. problém – převládá písemná komunikace, ale průvodcovství závisí na slovní zásobě
v produktu CR (balíčku služeb – zájezdu) je průvodcovo místo nenahraditelné (nelze ho nahradit žádným strojem) – velmi důležitý lidský hlas
Pomůcky při práci
práce průvodce se neobejde bez pomůcek
(techniky – pustit dokumentární film, nosič z hudbou typická pro zem kam se jede – tím musí navodit a prohloubit atmosféru zvědavosti)
Vůdčí osobnost
průvodce by měl vystupovat jako osobnost, která je si „pevná v kramflecích“ - musí mít znalosti a držet skupinu pohromadě (stmelovat kolektiv)
pokud je „sbíraná“ skupina (ta, kterou majíc CK) – každý má jinou představu o tom, jak zájezd má vypadat
Pohotovost
a umět řešit náhlé situace a specifické problémy (na které se nemůže připravit)
Dobrá orientace v terénu
„člověk, který se neztrácí“ – tato orientace se dá naučit
Vycvičená paměť
ale neměl by být chodící encyklopedie
excerpční lístky (průvodce si je zpracovává v rámci přípravy na akci, má zde napsanou osnovu, které by se měl držet (není to souvislí text), toho co chce povídat)
průvodce má způsobilost provádět po celé EU (ale jsou místa, kde se mohou provádět pouze místní průvodce (včetně Prahy)) – ale EU dala jeden přípis, že když to bude studijní cesta (může průvodce držet nějaké papíry)
Umět vnímat místní souvislosti
průvodce má rozumět v pasivním CR mentalitě místní lidi (uměl vysvětlit, že např. mají siestu a musíme počkat než nám otevřou, tzn. co se děje a proč se právě toto děje)
měl by mít zájem o místopis (geografii), historii, slohy, architekturu
Připravenost
průvodce by měl být připraven, že vše co se naučil nesmí předat účastníkům (sdělit jim informace na urč. rovině, protože neví, kdo je ve skupině a pokud se ho někdo na něco zeptá, tak už by pak neměl co říci)
průvodce by si měl připravovat urč. databáze, na oblasti, které chce provádět
když se ho nikdo nezeptá a on chce může při odjezdu ještě podat informace, které nesdělil při prohlídce daného místa
Znát práci s mapou a plánkem města
občané naší republiky, díky minulosti, byly zvyklí, že je někdo někde vysadil, vodil a pak zase vyzvedl – tudíž musí být připravené plánky města – ukázat, na jakém jsme parkovišti....)
Záliba v cestování
nesmí mu vadit kočovný život
měl by doslova „milovat“ cestování
Dobrý zdravotní stav
Pracovně svědomitý
od CK dostane patřičnou agendu – kontrola roomingů, faktur,...
Bezúhonnost průvodce
člověka se zápisem v trestním rejstříku – CK ho nezaměstná
Spolehlivý (když něco řekne, tak to platí)
Svědomitě disponovat s finančními prostředky CK
provozní hotovost, kterou dostane od CK
Organizační zdatnost
umět si s klienty naplánovat zájezd – tuto činnost za něj z části přebírá CK
umět si rozparcelovat den, aby lidé nevodila jako školáky (je část společná a část osobního volna)
Reprezentativní vystupování
nepovyšovat se na lidi, nepodceňovat se, držet dobrou náladu za každou cenu
reprezentuje CK a v zahraničí i ČR
volit i vhodný způsob oblečení (v průvodcování je oblečení velmi důležité, v některých kancelářích je to jasné – firemní uniformy)
obléci se - nevhodné je u pánů oblek na poznávacím zájezdu, přizpůsobit se zaměření zájezdu, v začátku zájezdu by neměl být průvodce v džínech
oblečení u dam – účastnice zájezdu na průvodkyně „žárlí“ (hledají tedy chyby na oblečení průvodkyně), pozor i na líčení, vůně (přirozené), nedoporučují se dekolty (ještě horší u manželského páru – manželky žárlí na manžely)
Průvodce by neměl být hádavý
(měl by být „splachovací“)
jsem ve službě, nesmím se hned hádat, nebýt ani hádavý se druhou stranou (pokud není ubytování včas – „neřvat“ na recepční – rozbiji partnerské vztahy a pro skupinu jsem směšný)
ne vždy je průvodce a skupina si sympatičtí
Průvodce by měl být s klienty neustále v kontaktu a míst s nimi zpětnou vazbu
měl by na konci dne shrnout den, zeptat se na spokojenost apod.
u lidí vyvolávat důvěru („Pokud se něco rozbije, nahlaste mi to)
Usměrňovat kolektiv (je vedoucí osobnost)
máme demokratické, autokrativní, smíšené typy – o některých věcech by měl průvodce rozhodnout sám (! pozor – jakmile dá průvodce hlasovat je to začátek konce – jeden chce doprava jeden doleva a pohádají se a vinu snesou na průvodce)
měl by být trpělivý a neměl by podléhat citům (svým způsobem by měl mít herecké umění a mít pořád kladnou energii – usmívat se k lidem)
měl by být slušný a hlásit se k lidem, které má ve svém zájezdu
Nezapomínat na neustálé sebevzdělávání
Umět vyjít s osádkou autobusu
je to složité
někteří řidiči zjistí, že průvodce je začátečník (a snaží se to odbýt)
někdy jsou řidiči pyšní a nechtějí poradit
Vývoje průvodcovské činnosti
jako cestovní ruch se vyvíjela i průvodcovská činnost a průvodcovská literatura
Starověké Řecko
první popisy cest – itineráře (jsou z období řeckého geografa a historika Herodota)
V té době žil významný geograf a historik Herodotos
první účastník CR – na základě vlastních zkušeností psal popisy cest
ve svých popisech popisoval – kulturu (vyvyšoval jí na ostatní) – měli vzdělávací charakter
popisuje Řecko, Malou Asii a Egypt – popis města, památek, způsob života obyvatelstva, zařízení ubytování apod.
píše ve svých spisech i o cestování za léčebným cílem
popisuje i náboženské trasy – poutě k chrámům bohům (Delphy – věštkyně Pýthé, ostrov Délos, později i Olymp)
Římské impérium
římský císař Dioklecián
kromě vládnutí miloval cestování a za jeho doby vznikla první psaná památka Itinerarium
Itinerarium
soupis suchozemských a vodních cest
vypisuje zde jakousi kalkulaci přibližných nákladů
Tabula pentigeraria
grafické znázornění Římského impéria v 11 listech
první mapy Římského impéria
hlavně se zde objevovaly obchodní cesty, vojenské cesty, toky řek, větší města, moře a pohoří
Středověk
Období raného středověku
temné období pro cestování
v Itálii se stavěli otevřené dóžecí paláce, aby šlechta měla kontakt s obyvateli
u nás se šlechta opevňovala v hradech (navštěvovaly se pouze mezi sousedy a to jen za účelem dojednáváním sňatků – spojení majetků)
Rozvinutý a pozdní středověk
zaznamenává hojně cestování (kavalírské cesty, cesty za účelem vzdělání, prestiže, diplomatické služby, cesty na zkušenou)
kavalírské cesty
cesty bohatých vrstev po a mimo Evropu
účel – vzdělávací, prvek prestiže (módní záležitost), nebo šlechtici jeli do diplomatických služeb, někteří jeli na zkušenou
s nimi cestoval doprovod - v čele doprovodu byl člověk, který jim radil, věděl, kde jsou možnosti ubytování, znal historii – „průvodce“
jedním z takovýchto „průvodců“ se stávaly první průvodci
průvodci
- průvodci se stávali lidé šikovní, zvídaví, spíše chudší, kteří sloužili šlechtici
později se tito průvodci učily cizí jazyk, místní poměry atd.
postupně se dostávali do urč. dimenze
ti co byly zruční dostávaly doporučení a jeli s dalšími šlechtici
některé cesty byly nábožné – znali dobře Řím
zpracovávali další publikace z cest, které pak sloužili jako cestovní příručky (obsáhlé příručky o Římu – ...)
tyto příručky se rozšiřovali opisovanou formou a doplňovali
průvodci se stávali mniši (opisovali příručky, byly vzdělaní)
vše vyvrcholilo r.1522
v Paříži se objevil první tištění průvodce (týkal se rad na území Francie, Španělska, Itálie, popisoval i cesty do Palestiny)
Další trend v pozdním středověku – cesty do lázní
první popisy lázeňských cest (psali se začátkem 16. století – 30. léta, za knížete Michaele /mišel/ de Montagne )
kníže Michaele de Montagne
francouzský šlechtic, filosof
popisuje nejen jak se dostat do lázní, ale i vybavení lázní, způsob koupelí a terapií a procedur, jaké oblečení volit do lázní, ubytovací zařízení, vybavení, stravování v lázních (dietní), zásady při stolování atd.)
Významný čech popisující cesty
Krištov Harant z Polžic a Bezdružic – koncem 17. století popsal cestu do Palestiny)
19. století
absolutní obrat v cestování
cestování je pojato i jako činnost hromadná
sir Thomas Cook
první organizované zájezdy a založil první CK
přinesl řadu atributů, které průvodci a CK používají – vouchery, rooming listy (ubytovací listy), itinerář (popisy cest), smluvní ceny jízdného
Karl Bedecker
současníkem Thomase Cooka
němec, první knižní průvodci, do dneška velmi drahé a prestižní
popisoval způsoby, jak nastupovat a vystupovat z dostavníků
popisuje urč. trasy a doporučuje cesty
Průvodci vznikající ve Švýcarsku
věnují se hl. horám a vysokohorským hřebenům
horolezectví a alpinismus
významný Goltfried Ebels
návod pro cestování po Švýcarsku
první průvodce, který je tištěn periodicky (pravidelně)
je tam i termín ředitel zájezdu = průvodce, který se má o ty lidi starat
Další průvodci v Anglii
sir. Lanna a jeho cest. kancelář Framesa
tiskla průvodce, školila průvodce, dala základ vzniku turistického klubu (např. velocipedistů – jezdili na kole)
20. století
rozvíjí se doprava a tím i CR
další požadavky na práci průvodce (cesty se bez průvodce neobejdou)
Činnost průvodce má 2 odchylky
v lidově-socialistických zemí
průvodce je ideologem, vedoucím zájezdu, kulturním referentem a animátorem (vše v jedné sobě)
v (tržních) demokratických zemí
účastníky se starají hl. řidiči, průvodce je specializován
DvořákBarbora Čížková
Metodika průvodcovské činnosti
2) Příprava průvodce
průvodce je v bezprostředním kontaktu s účastníky CR
jeho činnost a především chování má vliv na úspěch akce, reprezentace kanceláře
aby činnost průvodce byla bezchybná je důležitá všeobecná a odborná příprava, kterou musí někde nabýt (kurzy, školení, příprav, samovzdělávání, škola)
Metodika práce průvodce
Přidělení zájezdu
po dohodě může zájezd přidělit odpovědný vedoucí nebo podle velikosti majitel CK
u velkých touroperátorů – vedoucí péče o průvodce
první přidělení zájezdu je ústní dohodou (u začínajících průvodců doporučuje se, aby toto přidělení bylo i písemnou formou – stanoví se mantinely, u zkušených průvodců je to na čestné slovo)
Povinnost CK
vybavit nejpozději tři dny před začátkem zájezdu průvodce dostatečným materiálem (doklady, vouchery, hotovost (př. na fakultativní záležitosti, dorovnávání), seznamy účastníků, rooming listy, zasedací pořádek, kde se ještě nabírají klienti)
průvodce může nasednout po trase, ale u incommingového zájezdu – musí průvodce nasedat, tam kde je mu určeno
poskytnout průvodci další materiály – na doplnění, nebo pokud jsou to nové věci, popř. DVD, Videokazety, materiály k další přípravě, které potřebuje pro zájezd
Co má udělat průvodce po přidělení zájezdu
zkontrolovat – zda číslo zájezdu, které mu v CK řekli, opravdu odpovídá číslu zájezdu uvedenému v katalogu
souhlasí-li počet klientů
projít si trasu
promyslet si zastávky a zkonzultovat je s dopravci
podívat se jak jsou služby zabezpečeny, zda je vše vyplněno na voucherech (které dostal), aby mohl znovu účastníkům říci přesně ty služby, které budou čerpat, které mají zakoupené a předplacené, popř., které si mohou ještě navíc zakoupit
Příprava průvodce před zájezdem
chronologické – vše bylo patřičně postupné
psychologické – velmi důležitá
topografické – připravit si mapu, plánek města…
doporučuje se, když je zájezd na míru – dát vedoucímu zájezdu kontakt na průvodce, aby se spolu domluvili, jak bude zájezd probíhat
- dobrá je schůzka průvodce a vedoucího zájezdu před konáním zájezdu
Zpracování informačního minima
o státech, kterými bude projíždět a o státu, kde bude probíhat návštěva
informační minimum se neustále doplňuje, odměňuje a inovuje
používá jako páteřní, k němuž pak průvodce přidává, může se rozhodnout, jak ho bude účastníkům podávat (př. po kouskách ne celý po jednou – hl. u nočních akcí (nebudu jim v noci vyprávět), (večerní filmy – do určité doby ne celou noc, nejdřív dokumentární film a poté oddechový film – ne krvák…)
může ho povídat už poté, co se představí a řekne zákl. informace
není vhodné, aby hned byl řečen celý balík informačního minima
Jak má být informační minimum utvořeno a přehledně uspořádáno
oficiální název státu
uspořádání státu
kdo je v čele státu
státní zřízení
státní symboly
zmínit se o hymně
politický systém jaký je daném státu ve srovnání s ČR
orgány státní správy (jen naznačit)
administrativní členění srovnat s ČR (ne násilně)
údaje z informačního minima je dobré podávat v porovnání s ČR,
popř. s Československem
hovořit o území (geografii)
poloha státu, rozloha (srovnána s ČR, př. 7krát větší než celá Česká republika)
počet obyvatel
zmínit se o státních hranicích (s kým sousední, jestli to má nějaký význam)
reliéf (nížiny až pohoří, nejvyšší hora…)
podnebí, řeky (vodopis, významné řeky, hlavní město země, řešení přírodovědecké stránky (fauna a flóra – rozdíl s naší ČR, zajímavosti např. v mysliveckém zákoníku či lovu)
obyvatelstvo
národnostní složení, vyznání, atributy…
úřední jazyk a další jazyky, významné věci z písemnictví (př. u nás je významná kronika Kosmova, tak tady je významný spis ten a ten), národopis, řemesla, tradice – poté vyjít do současnosti (průmysl země, zemědělství, sociální politice, zdravotnictví, školství (platí se školné, uniformy…)
náboženství – zejména zajímavosti, které účastníci nemusí vědět
znovu navázat na program zájezdu
naznačit něco o kulturním životě, památkách, které jsou nejdůležitější a které navštívíme
dějiny státu (ve srovnání v ČR) – vypíchnout si státní svátky (jedu tam např. v době, kdy je tam státní svátky a tak ho vyzdvihnout) – pozor ne všechny
připomenout světové primáty, které ten stát má (př. nositele Nobelovi ceny…)
nastínit historii Československo a jeho vztahů s tou zemí
!průvodce si vyžaduje pozornost jen u organizačních záležitostí – ne u informačního minima!
Průvodce má právo jako občan EU provádět i v zahraničních městech
ale některé správy města, mají právo zakázat průvodcovat cizí průvodci (např. Praha)
říci jim to více v informačním minimu – vymyslet jízdu při „zavřených dveří“)
Dělat výklad na základě srovnání (komparací) a paralel
aby si to účastníci více strávili a zapamatovali
nejvíce je zajímá historie – jsou 4 paralely:
1) ekvivalentní paralely synchronní
poukázat na nějaký jev, který byl ve stejném období (př. srovnání vznik Karlovi univerzity a co se dělo v tom státě v té době)
2) ekvivalentní paralely asynchronní
podobné věci v rozdílném časovém období (př. jedeme na Slovensko – Když u nás vznikla u nás KU (první univerzita severně od Alp), na Slovensku hovoříme o vysokoškolském školství v pol. 15. století)
3) neekvivalentní paralely synchronní
rozdílné věci ze stejného čas. období (když u nás bylo tohle významné u nich bylo tohle významné)
4) neekvivalentní asynchronní
rozdíly z různého časového období
všude je dáno, jak by se měla CK o průvodce postarat – v praxi v sezónně na to není mnoho času – je vždy na svědomí průvodce, jak se připraví (pozor – starší průvodci – nedají nám jejich materiály – je to jejich know-how)
V aktivní CR
jsou informace v rámci informačního minima – velmi důležité
na lidi působí řada vlivů venku (politické, bulvár, mají řadů opodstatněných informací a řadu desinformací) – průvodce by měl u nich vytvořit přesvědčení, že tato informace je desinformací (přirozeně)
informace, které průvodce dává o ČR, by měli být objektivní – aby odpovídaly skutečnosti, pokud už průvodce danou zemi navštívil, může dávat subjektivní informace
někdy se stává, že některé desinformace mohou být pozitivní – na něco motivují, takže je tam vezmu a ukážu jim, že je to jiný
Nemělo by se dít – není vhodné
říkat účastníkům politické zákulisní věci
srovnávání výšky platů
podceňovat národ (v poslední době se to dělo u Slovenských národů)
navyšovat se
poškozovat dobré jméno státu
průvodce by neměl zapracovávat věci typu „My jsme tam byly s rodinou a dělo se nám to a to“ – účastníky nezajímá jeho rodinný život, některé by to mohlo i rozčilovat
vše informace by měli být ověřené z různých zdrojů (slovníků, odborných knih, časopisů, zákonů, úřadů…)
Topografické příprava
zaměřená na místa, která se nacházejí na trase
př. v Německu samé dálnice „Pokud tady sjedete z dálnice, doporučuji se podívat tam a tam“
nastudovat si kilometrické záležitosti – aby věděl jakou dávku kilometrů dát účastníkům, aby to zvládly (na den – cca 250 km, průměrná cestovní rychlost kolem při autokaru je 90 km, při transitu 80 km, přes město 60 km) a kolik na tom místě nechám volna
vše zapisovat
Připravit excerpční lístky o navštěvovaných místech
není předepsán jejich formát
udělá si tam poznámky z informačního minima
na každý úsek trasy zmiňuje všechna tzv. toponyma (konkrétní místa, která on bude navštěvovat nebo bude upozorňovat, města, pohoří) – musí je mít seřazena a uspořádána, aby mohl upozornit včas na různé zajímavosti (př. na úrovni 2 hodiny vidíte hrad)
etymologické názvy místa, administrativní názvy místa,
všechny věci co našel v naučném slovníku apod.
event. si tam vypisuje nástin historii některého toponyma
co s excerpčními lístky
doporučuje si je dávat nějak dohromady (vytvořit si jednotlivé lístky na urč. místa a dát si to seřazené do označených obálek, nebo si je dát do kroužkové vazby, značit č
Vloženo: 12.06.2009
Velikost: 83,46 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz