- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálFilosofie
Filosofie = (filein – milovat + sophia = moudrost) - láska k moudrosti.
Filosofie vznikla v 6. století před n.l. v Řecku jako první věda, z ní se pak postupně rozčleňovaly vědy další. Filosofie pochází z mýtu. Zabývá se každodenními problémy, tím jak tyto problémy ovlivňují celkový život.
Filosofií se zabývá ten, kdo rád pobývá u problému, otázek které člověka vedou k moudrosti. Moudrost je možné spojit s věděním.
Moudrý člověk – ten, kdo se na problémy a starosti dívá s nadhledem, z hlediska dlouhodobějšího.
V moudrosti je obsažen mravně odpovědný vztah člověka ke světu.
Filosofie je spojena se zkušenostmi a s postojem ke světu a lidem. Člověk zná důvody, které ho vedou k poznání.
Poznání toho, že lze rozdělit to, co se dozvídáme do dvou skupin:
poznatky vedou k tomu, že víc víme – hliník je elektricky vodiví – nezmění nás to
poznatky, které nás zásadně proměňují – smrt, náboženství.
Otázky, které filosofie řeší, se týkají celého lidského života a jsou pro člověka důležité. Odpovědi jsou hledány v současnosti. Je spojena s veškerým vědeckým poznáním mimo matematiky. Známe autory. Svět je vyložitelný z něho samého.
Filosofie je nekončící dialog (kdyby došlo k nějakému závěru a nikdo by ho nevyvrátil, pak by filosofie končila). Filosofie se zabývá také společností a mravním hodnocením.
Filosofie zaujímá ke světu postoj nikoliv praktický, ale teoretický. Vysvětlení se hledá přímo v pozorovaném jevu.
Definice: Filosofie usiluje o racionální poznání celku jsoucí skutečnosti a našeho postavení v něm.
5. Podle jakých kritérií posuzujeme, to co věda tvrdí?
Vědecké poznatky musí být:
přesné; spolehlivé; obecně ověřitelné; srozumitelné ..
soustava poznatků s racionálním odůvodněním
ve vědě si nesmíme protiřečit
vědecké poznatky musí být přesné
vědec by měl k svým poznatkům přidat, kde si člověk může ověřit, zda je jeho tvrzení pravdivé
Věty:
Tento stůl je dřevěný. – vědecký výrok (máme metodu či postup, jak tuto větu ověřit)
Starý mládenec je neženatý muž. – poznatek nesouvisí se smyslovým vnímáním => nepatří do empirických věd (rozumím pojmu starý mládenec)
Na odvrácené straně Města žijí zelené opičky. – postup, zda je věta pravdivá či nepravdivá máme, je to prakticky uskutečnitelné => nepravdivá věta patří do vědy
U bran ráje stojí anděl s ohnivým mečem. – není to vědecká, nemůžeme rozhodnout o skutečnosti
Caesar, je prvočíslo. – gramaticky správně, jasné pojmy však nemá smysl
Deduktivní vědy
Deduktivní vědy jsou matematika, geometrie a logika. Poznání, ke kterému dospíváme, není smyslové, ale z předcházejících výroků odvozujeme nová tvrzení.
Je to nekonečný řetězec výroků, na začátku jsou základní výroky – axiomy – výroky, ze kterých odvozujeme další.
Jak jsou vytvářeny deduktivní vědy?postup se zásadně liší od empirických věd, z jednoho tvrzení odvozuju jiné, mám nějaké výchozí tvrzení – axiomy – pravidla axiomů (na sobě nezávislé…) + problematika pojmů – povinnosti definovat všechny pojmy, které používáme v deduktivních vědách (primitivní pojmy – s jejich pomocí definujeme ost. pojmy, které jsou použity); kritérium správnosti budování deduktivních věd
Axiom je základní výrok, přijímaný bez dokazování. Z nich odvozujeme další tvrzení. Axiomy musí být na sobě nezávislé (nesmí se nechat odvodit z jiného axiomu).
Primitivní pojmy – pojmy, které už dále nedefinujeme, protože jsou jasné a srozumitelné, mají významné postavení, protože díky nim definujeme jiné pojmy.
Kritérium správnosti je nerozpornost odvozených výroků
Empirické vědy
Empirické vědy vycházejí ze smyslových zkušeností a pozorování. Při smyslovém vjemu charakterizujeme jedinečný výrok: „Tato křída je bílá.“ Výsledkem pozorování je konstatování nějakého jevu, a s tím je spojeno vyjádření výroku.
Naše smysly reagují na podněty námi vnímaných předmětů a pak to nějak vyhodnocují (sami vytvářejí) – vnější svět působí na naše smyslové receptory. Vjem předmětu je něco jiného než existence předmětu.
Obsahem smyslového vnímání jsou jedinečné jevy (barvy, vůně, tvary, tóny), na základě vnímání jedinečných jevů formulujeme obecné výroky (stůl je dřevěný). Vše lze zpochybnit (kámen, strom), protože smyslové vnímání není stoprocentní.
Fáze pozorování:
1) „To, co vnímáme, je věc samotná“ - tvrdí optimističtí filozofové, ale co pak smyslové klamy?
2) „Vnímáme pouze obraz věcí“ – ten není totožný s věcí samotnou, avšak je tedy pravá podstata věcí poznatelná?
3) „Vnější věci působí na smyslové orgány“ – výsledkem působení je obraz, který nemá nic společného s věcí samotnou => složitý proces zprostředkování
4) „Jedině, co reálně existuje, jsou námi vnímané jevy, ale těm už nic neodpovídá“ (jako ve snu – žádné reálné věci neexistují!! => smysly nás klamou)
Induktivní metoda
převádí jedinečné na obecné (nejprve pozorování, pak zjišťování obecných vlastností – tvrzení), existuje vysoká pravděpodobnost, že to je pro všechny naše prvky shodné.
Všechny labutě jsou bílé. Z konečného počtu pozorování se předpokládá toto tvrzení, i když neznáme počet všech prvků – logicky neoprávněný krok.
Obecné tvrzení – nemáme možnost tento výrok potvrdit, platí tedy do té doby, kdy narazíme na jinak zbarvenou labuť, než je vyvrátíme. Obecné výroky, se kterými se v empirických vědách setkáváme, nemohou být výroky definitivně platné, měli bychom je neustále vystavovat falsifikaci.
Induktivní metoda – schopna produkovat dočasně platná tvrzení, platná do té doby, kdy se nalezne protiklad.
Verifikace
je ověření v praxi, postup, při němž se zjišťuje pravdivost výroku nebo teorie buď přímo pozorováním, nebo nepřímou logickou dedukcí.
Falsifikace
je vyvrácení tvrzení. Výrok je platný do doby, než je zneplatněn (falsifikován), je to základní východisko vědeckého poznání v empirických vědách.
Etika
Etiku jsem neměla vypracovanou, ale ptal se dost lidí na přesné znění Kantova imperativu + vysvětlení, mě se ptal na Aristotelovo pojetí ctnosti a co to ctnost je. Jo a taky chtěl na příkladu vysvětlit spravedlnost a definici.
Mravní ctnost
Sokrates: „Rozhodující je poznání, co je dobro a zlo => když někdo ví, co je spravedlnost, tak tak jedná.“
Aristoteles oponuje: „Někdo ví, co je spravedlnost, ale nejedná tak, silnější je pro něj smyslová žádostivost.“
vedle poznání toho, co je spravedlnost, je třeba si vytvořit vnitřní kvalitu, ctnost, která nás vede ke spravedlivému jednání Na základě této kvality se člověk stejně jako jeho jednání stávají dobrými.
ctnost získáváme na základě výchovy či opakovaného spravedlivého jednání (pak je to pro nás samozřejmé) => ctnost nám není přirozeně dána
Aristoteles upřesňuje roli poznání: pojem praktická rozumovost (praktický rozum) pro praktické jednání člověka a teoretický rozum = věda a filozofie
spravedlnost = geometrický střed mezi 2 krajnostmi
př. zbabělý x statečný x hazardér
altruismem (čl.myslí jen na druhé) a egoismem (myslí jen na sebe)
jde o jednání, ve kterém člověk myslí stejně tak na sebe i na druhé
Aristotelovo pojetí člověka:
ve své podstatě je člověk neutrální a může se přiklonit k dobru i zlu
Kantova etika morálních zásad (principů)
hlavním představitelem je Emanuel Kant
jeho etika se zabývá tím, zda je naše jednání ve shodě či rozporu s morálními zásadami:
Jak tedy stanovit normy???
principy, zásady, normy odvozujeme z cílů (chceme být bohatí = spoříme)
změní-li se cíl či životní situace, musela by se tím ovšem změnit i pravidla a to nejde => tudy cesta nevede (pouze podmíněně platná pravidla)
Německo 18.století – Kant
cílem jsou obecně platné zásady, kterými bychom se měli v jednání řídit
těmi je pro Kanta Kategorický imperativ
Kantův kategorický imperativ:
znění: „Jednej tak, aby zásada tvého jednání mohla být obecně platným zákonem.“
neexistuje možnost stanovit obecně platné pravidlo na základě cílů. (cíl stanoví, jestli je naše jednání mra
Vloženo: 8.03.2011
Velikost: 137,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ehe55e - Věda, filosofie a společnost
Reference vyučujících předmětu ehe55e - Věda, filosofie a společnost
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Zkouška
- AGE01E - Chov zvířat I. - Zkouška
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Zkouška
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Zkouška
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Zkouška (2)
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Zkouška
- EEE33E - Investice a dlouhodobé financování - PaA - Zkouška
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Zkouška
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Zkouška
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Zkouška
- ERE15E - Marketing I. PAA - Zkouška
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Zkouška
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Zkouška
- ESE06E - Matematické metody pro statistiku a operační výzkum - Zkouška
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Zkouška
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Zkouška
- TAE21E - Matematika - Zkouška
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Otázky a odpovědi - zkouška 9.1.2010
- ERE15E - Marketing I. PAA - Zkouška
- EUE08E - Zemědělské zbožíznalství - Zkouška
- TFE24E - Zemědělská technika - zkouška
- TFE24E - Zemědělská technika - zkouška
- EUE33E - Základy účetnictví - VSRR - Zkouška
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Zkouška Bígl
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Zkouška Bígl
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Zkouška Bígl
- EAE26E - Matematické metody v ekonomii a managementu - zkouška
- EAE26E - Matematické metody v ekonomii a managementu - zkouška
- EAE99E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Hradec Králové) - zkouška
- EAE99E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Hradec Králové) - zkouška
- EAE82E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Cheb) - zkouška
- EAE82E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Cheb) - zkouška
- EAE96E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Jičín) - zkouška
- EAE96E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Jičín) - zkouška
- EAE98E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Klatovy) - zkouška
- EAE98E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Klatovy) - zkouska
- EAE97E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Litoměřice)) - zkouška
- EAE97E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Litoměřice)) - zkouška
- EAEA1E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Most) - zkouška
- EAEA1E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Most) - zkouška
- EAEA7E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Sezimovo Ústí) - zkouška
- EAEA7E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Sezimovo Ústí) - zkouška
- EAEA9E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Šumperk) - zkouška
- EAEA9E - Matematické metody v ekonomii a managementu (Šumperk) - zkouška
- ELX03E - Angličtina B1 - Zkouška
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - zkouška - test
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Otázky Bígl
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Otázky Bígl
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Otázky Bígl
Copyright 2024 unium.cz