- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Základní pojmy ze sociologie
EHE67E - Základy sociologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Mgr. CSc. Helena Hudečková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálcelkem a jeho územními částmi.
Procesy, jimiž se rozhoduje, co po svých obyvatelích stát bude chtít a co jim za to nabídne, a struktury, které pro to byly vytvořeny, označujeme souhrnně politický systém. Jinými slovy, politika je do značné míry rozhodováním, kdo dostane co, kdy a jak ( a odkud se na to vezme). Toto rozhodování je procesem, který je vázán na určité struktury a řídí se určitými pravidly.
NÁBOŽENSTVÍ – souhrn přesvědčení, postojů, symbolů a praktik založených na ideji „posvátného“. Náboženské přesvědčení a praxe sjednocují lidi v příslušníky náboženské komunity. Jako posvátné označujeme to, co v člověku vzbuzuje pocit bázně a úcty, co fascinuje i uvádí do tajemství. Víra tvoří důležitý referenční rámec teoretického vymezení a faktického praktikování náboženství.. Sociologie pojmově specifikuje náboženství jako „prožívání svatého“ (Otto R. ) „zkušenost se svatým“, jako „systém symbolů a hodnot vztahujících se ke světu nadpřirozena“, či dále jako „nejvšeobecnější stupeň kultury a civilizace“ (Parsons T., Bellah R.).
Náboženské sekty – jde prakticky o zformalizované a ideově koncipované projevy mnohdy krajně reakčního působení či vypjaté módnosti výlučného individualismu náboženské víry. Pojmově jde o odvozeninu z lat. secare (dělit, štěpit, vytvářet opoziční skupiny). Vznik sekty je dán vydělením z obecného a vládnoucího, tedy monopolního proudu náboženské ideologie. Některé sekty jsou charakterizované negativním přístupem ke světu, jiné jsou vůči světu lhostejné a další v úsilí o vlastní sebezdokonalování „zkrášlují svět.“
Mezi tvrdé sekty řadíme ty, které leží mimo standardní rámec společenské kontroly a jako i proti společensky zaměřené mají charakter uzavřené komunity. Myšlenkově zužují prostor svobodnému uvažování o vlastním životě a mentálním naprogramováním cílí k psychické manipulaci. Měkké sekty jsou z části otevřené sociální kontrole a mají menší destruktivní dopad na lidskou psychiku.
RODINA bývá označována za „soubor lidí spojených krví, manželstvím (či jinou formou souhlasného vztahu) či adopcí, sdílí základní zodpovědnost za reprodukci a péči o členy společnosti“ (Schaefer, R. R., Lamm, R. P). Jinde je zdůrazňován vztah rodiče – děti na základě manželství a příbuzenství s funkcí biologického přežívání, přetrvávání kulturního dědictví, materiálního zabezpečení, uspokojování citového a rozumového vývoje jedince a místa společenské kontroly v procesu socializace (Možný I.). Rodina je v naší kulturní sféře mnohdy chápána v úzkém pojetí jako nukleární rodina ve smyslu soužití manželského páru a jejich svobodných dětí. Jde o základ na němž je postavena širší rodina. V případě soužití dalších členů rodiny – prarodičů, tet a strýců, hovoříme o širší rodině. Její výhodou je snadnější obrana před osobními krizemi, jako je úmrtí, rozvod, nemoc, ztráta zaměstnání: více lidí z nejbližšího okolí má šanci nabídnout pomoc a emoční podporu.
Rodina plní mnohé funkce:
Biologická – primární rolí je plození potomstva;
Ekonomická
Sociální – tj. zajištění socializace, rodina dítěti předává základní hodnoty společnosti, konkrétní společenské skupiny.
Sociology nezajímá fyzický rozdíl mezi mužem a ženou, nýbrž jejich odlišné sociální chování, které s jejich pohlavním souvisí. Existuje tedy cosi jako mužská a ženská role, tj. očekávání, které má společnost od mužů i od žen. S tím souvisí většinou nepřekládaný pojem převzatý z angličtiny – GENDER. Gender označuje nikoli biologické, ale sociální aspekty pohlaví. Pojem rod (používaný pro tento výraz v češtině) se neujal, protože je odborníky užívám v odlišných významech. Gender vyjadřuje myšlenku, že pokud jde o sociální chování, lidé se jako muži a ženy nerodí, ale musí se – přinejmenším do značné míry – naučit jako muži a ženy jednat. Existuje totiž řada vzorců chování, které jsou ve společnosti považovány za typicky mužské, nebo ženské. Proces učení se pohlavní roli začíná už v dětství.
V moderní společnosti se jedna věc výrazně změnila. Zatímco dříve se od ženy neočekávalo, že bude spolu s manželem živitelem rodiny, dnes je tomu jinak, a vzdělání se tedy i pro ženy stává cestou ke kariéře. I tam však biologické a sociální faktory hrají důležitou roli. Téměř všechny ženy u nás pracují, ale pokud jde o některé oblast, je jejich zastoupení velmi nízké. Ve vedoucích funkcích nalezneme mnohem méně žen než mužů. Problémem že je, že se od nich stále očekává zajištění péče o děti a domácnost. Společnost považuje za běžnější, že se kariéry kvůli dětem zřekne spíše žena než muž. Stále je také obvyklé, že žena za tutéž práci dostává méně peněž než muž.
PŘEDSUDEK je v širším významu většinou chápán jako uzavřený postoj k čemukoliv (k vlastní životní situaci, k chování jiné osoby, k události apod.), který se utváří jednou a priori danou náboženskou či ideologickou determinantou, nezávisí na okamžité situaci, neopírá se o porozumění. V sociologii se většinou zkoumá jako negativní postoj vůči určité skupině či skupinám lidí, který má ospravedlnit a posílit jejich diskriminaci, a to na základě jejich skupinového členství a nikoliv osobních vlastností. Předsudky nejčastěji vystupují ve vztazích mezi rasami (p. rasové), národy, či etniky (p. národnostní).
Etnocentricismus – hodnocení druhých kultur měřítkem své vlastní kultury. Prakticky všechny kultury jsou více méně etnocentristické. Etnocentricismus podporuje stereotypní uvažování. „Ti druzí“ jsou považováni za barbary, zaostalé mravně i mentálně. Takto vidí příslušníky menších kultur většina civilizací.
DISKRIMINACE – z lat. discriminare = rozdělovat, rozlišovat – ta může být např. rasová nebo sociální. Diskriminace sociální – fakt a způsob omezování nebo poškozování určitých společenských skupin v jejich právech a nárocích. Může mít charakter státní,oficiální,či charakter lokální, nelegální, neformální. Diskriminace sociální spočívá v záměrném znevýhodnění určitých subjektů vytvářením nerovných hospodářských, politických, právních podmínek. Časti brání v rozvíjení vlastní svébytné kultury, v přístupu ke vzdělání, ve výkonu povolání a v seberealizaci.
Společenské zvyklosti a normy se v průběhu času mění. Variabilita sociálních jevů, jejich kontextů a samotných aktérů způsobuje, že některé formy chování se jeví jako krajní, neobvyklé, nenormální. Může jít o odchylky oběma směry: podezření a odpor může budit jak velké bohatství, tak absolutní chudoba. Podstatné hranice normy a normality společnost většinou vymezuje spíše kvalitativně a univerzálně. Činí tak prostřednictvím zákazů (tabu, později trestní právo – např. zákaz incestu, zákaz krádeže) nebo příkazů (jí se příborem). Řada norem nemá absolutní váhu, alespoň z hlediska uplatnění sankcí. Společnost se brání vůči porušování norem, neboť usiluje o zachování stavu stability a řádu, a tím chrání zároveň své jednotlivé členy.
Významná preventivní role připadá SOCIÁLNÍ KONTROLE. Každá společnost disponuje mechanismy, kterými působí směrem k dodržování norem. Tento „dozor“ nad sociálním jednáním vykonávají nejen pověření specialisté (policie), ale samotné sociální skupiny (rodina), společenství (sousedé v místě bydliště), autority (učitelé).
Formy sociální kontroly mohou být opravdu různé: uplatňují se v nich sankce (odměny a tresty). Jako negativní sankce se uplatňují např. výtky, kárná řízení, důtky, mlčení, scíny, výčitky, ostudy, skandály, různé formy opovržení, pokuty. Sociální kontrolu zajišťuje i hrozba dalších sankcí ze strany represivního aparátu (vězení). Sociální kontrola je vázána na prostředí – tradičné silnější je na venkově nebo malém městě, než ve velkoměstě.
Odchylka od normy – deviace. Deviantní chování tedy na jedné straně znamená porušení nebo podstatnou odchylku od významné normy, od souboru požadavků stanovených skupinou nebo společností, může však jít pouhou alternativu k jednání všeobecně akceptovanému (konformnímu).
Sociální patologie – jevy škodlivé, přímo ohrožující společnost, stabilitu jejího uspořádání nebo její jednotlivé složky (občany). Část sociálně patologických jevů je definována v právní řádu a překročení norem podléhá trestnímu postihu (kriminalita majetková, násilná trestná činnost, morální a sexuální delikty). Mnohé soc. pat. jevy mají spíše individuální charakter a dopad (alkoholismus, sebevraždy).
Deviantní chování a soc. pat. jevy se objevují jak v obdobích relativní stability společnosti, tak především v obdobích velkých sociálních změn.
Specifický pojem anomie označuje stav společnosti, kdy přestávají platit zákony a pravidla chování dosud považovaná za samozřejmá.
ŠIKANOVÁNÍ – způsob chování, umožňující, většinou v bezprostřední komunikaci, fyzickým a psychickým týráním druhých získat nad nimi pocit převahy, moci , určité výhody. Jde o jednání agresivní, často nezákonné, ale trpěné a mnohdy podporované určitou skupinou. Lze je charakterizovat jako asociální chování (obětí mohou být lidí slabí, ti co se nějak odlišují).
Urbanizace = poměšťování
zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech,
růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu, zda bydlí či nebydlí ve městech.
Mobilita
pohyb obyvatelstva v prostoru z důvodu uspokojování potřeb.
Mobilita prostorová – stěhování, dojíždění do práce, vyjíždění na víkend, …
Mobilita sociální – možnost změnit sociální status
- horizontální (přesun prostorový či profesní při zachování výše sociálního statusu),
- vertikální (vzestup či sestup v rámci stratifikačního prostoru společnosti).
Identita
způsob, jímž se jednotlivec nebo skupina jednotlivců definuje, pociťuje svou existenci (svou jedinečnost) a o nějž se opírá, když si uvědomuje sebe sama ve vztahu k jiným.
Lokální, regionální, národní, státní, …
Vloženo: 29.06.2009
Velikost: 92,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE67E - Základy sociologie
Reference vyučujících předmětu EHE67E - Základy sociologie
Reference vyučujícího doc. Mgr. CSc. Helena Hudečková
Podobné materiály
- ETE08E - Informatika I. - Základní pojmy
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Základní vztahy mezi ukazateli
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Pojmy
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Pojmy
- ETE08E - Informatika I. - Pojmy
- EHE14Z - Sociální ekologie - PEF - nějaký pojmy a vytvořený test
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - pojmy ke zkoušce
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Pojmy z mikra
- ETE07E - Informatika I. - Pojmy ke zkousce
- ESE27E - Základy statistiky - Pojmy
- EUE81E - Velkoobchod a maloobchod DS - Pojmy
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Pojmy
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Pojmy
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Pojmy
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Pojmy
- EHE67E - Základy sociologie - Úvod do sociologie
Copyright 2024 unium.cz