- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Základní pojmy ze sociologie
EHE67E - Základy sociologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Mgr. CSc. Helena Hudečková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálišnou životní startovní čáru např. dynastického následníka trůnu, dítě univerzitního profesora, syna světového šampióna v boxu, děti afghánských uprchlíků, barevného teenagera v newyorském Bronxu. Získaný (dosažený) status je zpravidla zaujímán díky individuálnímu úsilí studiem, pracovitostí, rozvíjením dovedností, invencí či konexemi. Jde o osobní mnohdy celoživotní angažovanost, která jedinci umožňuje vymanit se ze svazujících pout předurčenosti připsaného statusu. Může však naopak být i výrazem půdu na žebříčku statusové příslušnosti. V naší kulturní sféře jde zejména o kariérní změny související s úrovní vzdělání a kvalifikace. Období společenské transformace 90. let přineslo u nás individuálně i společensky závažné dopady změn vlastnických a mocenských pozic, kdy pro jedny znamenala „sametová revoluce“ ohrožení sociálních jistot a nenávratnou ztrátu politické kariéry, pro jiné impuls na cestě uplatnění vzdělání, nadání, osobního charisma.
Dále se můžeme také setkat s pojmem vnucený status. Každodenní život přináší takové změny, které podstatně mění stávající postavení, životní styl, hodnotové směřování i způsob uvažování člověka (např. nástup na vojenskou službu, ztráta zaměstnání, pobyt ve vězení).
SOCIÁLNÍ ROLE – určitá sociální situace obvykle předpokládá či dokonce vyžaduje určité chování. Předpoklad a očekávání určitého chování v určitém sociálním kontextu se nazývá rolí. Modely chování nachází jedinec buď přímo v chování lidí, anebo zakódované v symbolické podobě na půdě vědy, náboženství, umění, ekonomiky, politiky. Tyto modely jsou také obsaženy v hodnotách, ideálech a sociálních normách dané společnosti, a to ve formě tradic a zvyklostí (Řezáč J.). Běžně používaný pojem sociální role je spojován s určitými vzory chování, které vyplývají z individuální příslušnosti ke konkrétním skupinám. Je souborem chování, postojů a hodnot, které jdou od jedince jako člena určité skupiny, společnosti očekávány. Konflikt rolí nastává v okamžiku střetu neslučitelných sociálních pozic (např. vysoce postavený a v organizaci plně respektovaný vedoucí pracovník tak může narážet na konflikt role manžela a otce ve vlastní rodině, když jeho manželka nemusí naplňovat očekávanou roli kolegyně v zaměstnání). Obecně vzato je míra prestiže dané společenské pozice a role odvozována od hodnotového systému dané skupiny, společnosti. Každá společenská pozice přináší určitá práva a povinnosti, které předznamenávají plnění určitých rolí.
ZVYK – ustálený způsob vykonávání činností nebo myšlení (každodenní, běžné aktivity). Zvyky jako charakteristiky skupiny, lokální komunity, společnosti bývají v čes. jazyce nazývány obyčeji, ale též zvyklostmi a mravy.
OBYČEJ – komplexnější vzorec chování, který se vytváří opakováním určitých činností v určitých sociálních situacích ve skupině s dlouhodobějším, kontinuálním trváním, většinou v lokální komunitě. Podléhají méně přísné sociální kontrole, jsou ustáleným zvykovým chováním, které přijala za své celá komunita, které je obecně považováno za správné (tradice).
SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE – je charakteristickým znakem každé společnosti – ta netvoří sociálně homogenní celek, nýbrž je vnitřně rozdělena do vrstev s odstupňovaným podílem na statcích, jež jsou ve společnosti ceněny a považovány za nedostatkové.
Podoba stratifikace každé společnosti má klíčový význam pro pochopení její celkové povahy, neboť stratifikace je odrazem toho, co je v dané společnosti považováno za nejvyšší hodnoty.
Základní kritéria stratifikující společnost – podíl na moci, velikost majetku spolu s tím prestiž (prestiž povolání). Vymezit systém sociální stratifikace určité společnosti je neobyčejně složité – je obtížné stanovit faktory, které hrají v sociálním rozvrstvení tak velkou úlohu a ještě obtížnější je tyto faktory měřit.
Sociální stratifikace se užívá především k popisu sociální nerovnosti. Rozlišují se 4 zákl. systémy stratifikací: otroctví, kasty, stavy, třídy.
Otroctví – extrémní forma nerovnosti, někteří jedinci jsou majetkem jiných. Různé podmínky otroctví – kdy otroci byli někdy prakticky úplně bezprávní, jindy se svým postavením blížili služebnictvu. Někteří byli vzdělaní a působili jako státní úředníci, jiní provozovali řemesla.Systémy založené na nucené práci otroků nebyly příliš stabilní, otrokářství bylo málo efektivní. Ve starém Římě, jehož vládnoucí vrstvy měly přezíravý postoj k obchodu, mohli někteří otroci získat značný majetek.
Kasty – zaujímá zcela výjimečné postavení v sociální stratifikaci. Jde o uzavřenou sociální skupinu jejímž členem se člověk stává narozením. Kasta je dědičně – zpravidla původně nábožensky vydělená, neměnná a imobilní skupina. Její chování je regulováno pevnými rituálními způsoby (např. Indie).
Stavy – systém spojovaný s feudální společností. Jeho původ je odvozen od vlastnění půdy a jejím pronájmem nevolnickým sedlákům. Jde o stratifikační systém typický zejména pro středověkou Evropu. Společenské postavení je určeno rodem, stav je výrazem rozšířených příbuzenských systému fungujících v rámci nízké sociální mobility.
Třídy – ve společenských vědách je tato kategorie často užívána pro označení souboru lidí, kteří mají určité statisticky odlišné vlastnosti. Základem třídních rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání. Společenské třídy v moderní společnosti nejdou dány ani zákony ani odvozeny rodově. Jsou vzájemně dobře prostupné, jsou charakterizovány neosobností vztahů odvozených z ekonomických, nikoli osobních závazků. Základním klíčem třídní příslušnosti je vlastnictví či povolání, stupeň sebeuvědomění, prestiž a odpovídající míra uzavřenosti či otevřenosti.
SOCIÁLNÍ MOBILITA – tento pojem se používá pro vyjádření pohybu jedinců a skupin z jednoho socioekonomického postavení do druhého. Vertikální mobilita představuje pohyb vzhůru čí dolů po socioekonomickém žebříčku. V moderní společnosti se setkáváme také se značnou mobilitou laterální čili horizontální, tedy s přesuny do jiných čtvrtí, měst či oblastí.
Pokud se jedná o vzestup nebo sestup z hlediska postavení rodičů či prarodičů, mluvíme o mobilitě intergenerační.
Společenskou skupinu, záměrně vytvořenou k dosažení specifických cílů, nazýváme ORGANIZACÍ. V běžném životě se tak setkáváme prvořadě s řadou z zejména průmyslových a obchodních podniků nebo sdružení. Dále se jedná o školy, nemocnice, správní úřady, kostely, věznice divadla apod. Organizace v obecné rovině je v zásadě konkrétní podoba určitého sociálního útvaru (škola jako organizace instituce vzdělání, banka jako organizace instituce finančnictví atd.). Je tvořena lidmi, kteří něco určitým způsobem dělají a jako taková je podmnožinou instituce ve smyslu vztahů, ustavujících se mezi lidmi na cestě řešení problémů. Je způsobem koordinace lidských konkrétně zaměřených aktivit. Ve své formální podobě je jako osa moderní společnosti koordinátorem velkého počtu osob zaměřených na dosažení určitého cíle (Keller, J.). K základním charakteristikám organizace patří formální struktura ve smyslu jasně vyjádřeného souboru pravidel a regulativů určujících činnost jejích členů.
Pojem INSTITUCE je zpravidla definována jako „ ustanovený způsob řešení problémů přežití“, jako „osa každé kultury, základ specificky lidského způsobu řešení problémů přežití“, či „každý obecně praktikovaný způsob jednání sloužící naplnění určité reálné anebo fiktivní potřeby“ (Keller, J.). Jde tak jednoduše řečeno o způsob nebo princip, jakým lidé v dané kultuře dělají určitou věc. Instituce umožňují jednání tím, že je omezují. Respektujeme-li instituce vlastní kultury, jsme díky tomu schopni jednat způsobem pochopitelným pro druhé. Instituce obecně zbavují člověka ve větší či menší míře jeho svobody a za tuto rezignaci na svobodu mu přinášejí vyšší či nižší míru uznání ze strany druhých. Institucí je tak např. školství, bankovnictví, organizací konkrétní škola a banka. Specifický pojem sociální instituce vyjadřuje „organizovaný vzor víry a chování vztahující se k základním sociálním potřebám“ (Schaefer, Lamm). Instituce jsou organizovány s ohledem na specifické potřeby – vláda udržuje řád a pořádek, zdravotnictví zabezpečuje léčebnou péči, školství vzdělává.
MOC lidé nevlastní, je to vztah, který spojuje dva partnery. Moc znamená schopnost daného subjektu dosahovat zamýšlených účinků i přes odpor protiúčinkujících sil. V mezilidských vztazích se moc projevuje jako schopnost určitého subjektu přinutit jiný subjekt k žádoucímu postoji nebo jednání, ať už na podkladě fyzické či psychické síly. Mocenský vztah je tudíž vztahem podřízenosti určitých jednotlivců nebo skupin jiným. Moc, která se rozvíjí na úrovni globální společnosti, nabývá v epoše třídních formací třídní charakter. Třídní moc se uplatňuje specifických způsobem v jednotlivých oblastech společenského života. Moc, ať už v oblasti ekonomické, politické, kulturní, je vykonávána jednotlivci či sociálními skupinami, které si nejsou rovny. Moc je součástí společenských pravidel, která jsou jak podmínkou jejího vykonávání, tak výrazem nerovnosti sociálních aktérů. Některá jsou oficiální – zákony, které umožňují vykonávat moc např. státním úředníkům. Jiná jsou zamlčená (např. sociální normy) – jedinci je často zvnitřňují v procesu socializace. V tomto případě není moc vnímána jako moc v pravém slova smyslu: jedinci tato pravidla dodržují spontánně.
STÁT – organizovaná politicky jednotná společnost (resp. politické společenství) na určitém území, tzn. v určitých hranicích, s jednotným zákoníkem, vládou a správou. Formou státu se rozumí způsob organizace státní moci a režim jejího fungování, složení nejvyšších orgánů s jejich vzájemnými vztahy, územní organizace státu a systém vztahu mezi státem jako
Vloženo: 29.06.2009
Velikost: 92,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE67E - Základy sociologie
Reference vyučujících předmětu EHE67E - Základy sociologie
Reference vyučujícího doc. Mgr. CSc. Helena Hudečková
Podobné materiály
- ETE08E - Informatika I. - Základní pojmy
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Základní vztahy mezi ukazateli
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Pojmy
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Pojmy
- ETE08E - Informatika I. - Pojmy
- EHE14Z - Sociální ekologie - PEF - nějaký pojmy a vytvořený test
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - pojmy ke zkoušce
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Pojmy z mikra
- ETE07E - Informatika I. - Pojmy ke zkousce
- ESE27E - Základy statistiky - Pojmy
- EUE81E - Velkoobchod a maloobchod DS - Pojmy
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Pojmy
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Pojmy
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Pojmy
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Pojmy
- EHE67E - Základy sociologie - Úvod do sociologie
Copyright 2024 unium.cz