- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVýživa
Živiny
látky sloužící k úhradě potřeb organismu na zachování životních potřeb a k požadované produkci
Z hlediska obsahu energie můžeme živiny rozdělit na 2 skupiny:
energetické – pouze organické sloučeniny – dusíkaté látky (pouze v přebytku, potřebné ke stavbě), tuky (2x víc energie než ostatní živiny), sacharidy (vitaminy, hormony)
neenergetické – minerální látky, voda
Složení krmiva
voda
sušina
organické látky = zdroj energie
specificky účinné látky (hormony, vitamíny, enzymy)
bezdusíkaté látky
sacharidy
BNLV – cukry, škroby, organický zbytek
vláknina – celulóza hemicolulóza, lignin kalin
tuky
vlastní tuk
látky tukům příbuzné, fosfolipidy, karotenoidy
dusíkaté látky
bílkoviny
NPN – glykosidy, čpavek, alkaloidy, soli, aminokyseliny
anorganické látky
makroelementy (Ca, P, Na, Mg, S, K, Cl)
mikroelementy (Mn, Zn, Cu, Fe, Si, Co, Se, Mo)
Výživná hodnota krmiva
posuzujeme podle:
energetické hodnoty krmiva – obsahu energie, vyjadřujeme pomocí energetických jednotek pro jednotlivé druhy zvířat
obsahu dusíkatých látek, bílkovin, stravitelných dusíkatých látek, proteinu skutečně stravitelných v tenkém střevě
obsahu minerálních látek
obsahu vitamínů
obsahu aminokyselin
Krmiva
produkty rostlinného, živočišného, minerálního popřípadě syntetického původu, které jsou vhodné pro výživu zvířat a nepůsobí škodlivě na jejich zdravotní stav a kvalitu produkce
obsahují živiny potřebné pro zachování životního potřeb zvířat, slouží jako zdroj energie, pro přírůstek živé hmotnosti a tvorbu produkce
existuje asi 400 druhů základních krmiv s různou výživovou hodnotou a různými vlastnostmi (dietické účinky, specifické účinky – barva tuku, pach; objemnost krmiva), proto je nutné jejich rozdělení do skupin:
podle původu
rostlinného původu – zelená krmiva, seno, okopaniny, obiloviny
živočišného původu – mléko, živočišné moučky (rybí, masová je v současnosti zakázána pro zvířata ke konzumu; masokostní)
minerálního původu – krmná sůl, vápenec, krmný superfosfát
syntetického původu – aminokyseliny, vitamíny apod.
podle množství živin
objemná krmiva – k mechanickému nasycení (skot), nízká koncentrace živin, (seno, sláma, siláž), třídíme do 3 skupin:
šťavnatá
suchá
vodnatá
jadrná (koncentrovaná) – vysoká koncentrace živin
Šťavnatá krmiva
zelená píce, siláže, okopaniny
vysoký obsah vody, okolo 80 %
nízký obsah sušiny, okolo 20 %
nízký obsah živin
omezená trvanlivost
Suchá krmiva
seno, sláma, plevy
nízký obsah vody, okolo 20 %
vysoký obsah sušiny, okolo 80 %
vysoký obsah vlákniny (25-40 %)
nízká stravitelnost (vláknina) živin
dobrá skladovatelnost
Vodnatá krmiva (zbytky)
pivovarské mláto (ječmen), lihovarské výpalky (málo živin), melasové výpalky (zbytek z cukrovaru, nekrystalizující cukr)
vysoký obsah vody – nad 90 %
nízký obsah živin
omezená skladovatelnost
Charakteristické znaky jadrných krmiv (ječmen, kukuřice, hrách, bob …)
vysoký obsah sušiny 80 % a živiny
nízký obsah vlákniny
vysoká energetická hodnota 6,8 – 9 MJNEL/kg (mega joulynetto energie laktace) (objemové krmivo pouze 4,2 – 6 MJ/kg)
vysoká stravitelnost živin, okolo 80 %
vysoká výživná hodnota
nestimulují přežvykování
rychle v bachoru fermentují (mikroorganismy je rychle rozkládají na jednodušší – kyseliny – nebezpečí překyselení – acidóza)
nízké skladovací ztráty, pouze 3 %
podle způsobu získávání
statková objemná i jadrná vyrobená v zemědělském podniku (zelená píce, obiloviny, okopaniny, olejniny)
průmyslová – zbytek po zpracování rostlinných a živočišných produktů pro lidský konzum (mlýnské zbytky – otruby, olejnářské zbytky, masné, sladařské)
podle obsahu živin na krmiva
bílkovinná – na organické hmotě se podílí hlavně dusíkaté látky (extrahované šroty, luskoviny, živočišná krmiva, kvasnice)
polobílkovinná – na organické hmotě se stejným dílem podílí jak sacharidy tak i bílkoviny (krmná mouka, jetelotráva, luskovinoobilné směsy)
sacharidové – na organické hmotě se podílí především sacharidy (obiloviny, kukuřice, slunečnice, okopaniny, sláma, melasa)
V praxi je nejběžněji používané dělení krmiv podle množství živin, tj. krmiva objemná a krmiva jadrná
Způsoby hodnocení krmiv
makroskopické (smyslové)
jedná se subjektivné hodnocení založené na posouzení krmiva svými smysly (zrak, čich, chuť, hmat)
hodnotíme barvu, vůni, strukturu, konzistenci, znečištění (zeminou, popř. škůdci)
nutná je znalost kvalitního – standardního krmiva
mikroskopické
pod mikroskopem (plísně, škůdci)
chemické
objektivní posouzení
vrstvy se provádí podle jednotlivých metodik
stanoveny přesné postupy
rozborem stanovíme sušinu, organické a anorganické živiny
odběr vzorků krmiv
vzorkování – z různých míst a vrstev ( průměrný vzorek
úprava vzorků k chemické analýze
Wundská analýza
stanovení sušiny
popelovin (anorganické látky, minerální prvky)
tuku
vlákniny
dusíkatých látek
bezdusíkatých látky výtažkové BNLV
organické hmoty OH
Stanovení sušiny
princip: vysušení upraveného krmiva v sušárně při teplotě 105 °C
Stanovení popelovin
princip: spálení vzorku krmiva v muflové peci při teplotě 550 °C
Stanovení dusíkatých látek dle Kjeldakla
stanovujeme destilační metodou ve 3 fázích:
spalování vzorku krmiva s kyselinou sírovou
destilace
filtrace
Stanovení tuku dle Soxhleta
krmivo extrahujeme (extrakce) za pomocí chemického rozpouštědla – petroleteru
Stanovení vlákniny
Vláknina – celulóza, hemicelulóza, kulin, suberin, pektinové látky, rostlinné slizy a lignin (houby)
princip: stanoví se dvoustupňovou kyselou a zásaditou hydrolýzou
vláknina není v živočišných krmivech
Výpočet BNLV v krmivu (šroty, cukry, organický zbytek)
BNLV = S – (NL + T + Vl + Pop)S = sušina, NL = dusíkaté látky
OH = S – popeloviny
výsledky chemických rozborů krmiv využíváme při sestavování krmných dávek a krmných směsí pro hospodářská zvířata
biologické testace na zvířatech
nejpřesnější posouzení kvality krmiva
růstové pokusy na zvířatech
zjišťujeme spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti – konverzi krmiva
bilanční pokusy
přípravné období (uzavření zvířat do klecí)
pokusné období
denně sledujeme množství přijatého krmiva se známým obsahem živin
množství vyloučených výkalů
výsledky bilančních pokusů využíváme ke stanovení koeficientů stravitelnosti
stravitelnost krmiv lze zjistit i chemickými metodami – napodobujeme trávení v organismu zvířat
Krmiva a jejich poznávání
Krmiva = zkrmitelné substráty obsahující 5 skupin látek:
stavební živiny (voda, dusíkaté látky, minerální látky)
energetické živiny (dusíkaté látky + tuk + vláknina + BNLV = organická hmota)
specificky účinné látky (vitaminy, enzymy a ostatní biofaktory)
inertní látky (lignin, křemičitany …)
škodlivé – rizikové látky (těžké kovy, alkaloidy, mykotoxiny …)
V katalogu krmiv je zahrnuto přibližně 2 600 krmiv, která se vzájemně liší v 7 oblastech:
smyslovými charakteristikami
fyzickými vlastnostmi
obsahem, kvalitou a vzájemným poměrem živin
přitažlivostí pro zvířata
dietetickými vlastnostmi
specifickými účinky
hygienickými parametry
Největší problém hodnocení všech krmiv:
ohromná variabilita nutriční hodnoty v průběhu roku i mezi jednotlivými lety
Rozdělení jadrných krmiv:
statková (zemědělci vyrábí sami – celá nebo upravená semena)
obilovin
luštěnin
olejnin
průmyslová (nákup)
vedlejší zkrmitelné produkty
živočišné moučky
mikrobiální krmiva
energetická krmiva
minerální krmiva
krmné směsi
Výživná hodnota zrnin závisí na hmotnostním podílu a chemickém složení epikarpu, aleuronové vrstvy, endospermu a zárodku
otruby = epikarp + aleuronová vrstva
potravinářská mouka = endosperm
krmná mouka = aleuronová vrstva + endosperm
obilní klíčky = zárodek
Pozor – rizikové látky – aflatoxiny, zearolenon, ochratoxin, vomitoxin, T-2 toxin …
obiloviny – sacharidová krmiva
pšenice, ječmen, kukuřice – nejvíc energie, oves – bohatý na vlákninu, žito, tritikale – kříženec žita a pšenice
proso, čirok, mohár, čumila, pohanka, rýže – (méně známé)
luštěniny – bílkovinná krmiva
sója – nejkvalitnější, hrách, bob, lupina, vikev, peluška – krmný hrách, fazole
olejniny
řepka, len, slunečnice, (podzemnice, bavlník, řepice, hořčice, konopí, mák, tykev, saflór, ricinus, sezam, niger, …)
Vedlejší zkrmitelné produkty tukového průmyslu
extrahované šrotyxpokrutiny (výlisky)
Krmné tuky
rostlinné, živočišné, směsné, saponizované
Další zkrmitelné zbytky:
z mlýnů: otruby, krmné mouky, obilní klíčky, zlomkové obilí, zadina, smetka, omelky, slupky, aspirační prachy …
z pivovarů a sladoven: sladový květ, mláto, kvasnice
ze škrobáren: obilní a bramborový škrob, enz. upravené mouky
z cukrovarů: cukr surový či denaturovaný
z kvasného průmyslu: kvasnice, lihovarské výpalky
z mlékáren: sušená či tekutá krmná mléka
z VAÚ (kafilérií): masokostní a jiné moučky, kafilerní tuky
netradiční krmiva
pšenice – (červeno hnědá – ovál)
oves – (protáhlejší – žlutá) - nejsvětlejší
ječmen – (míň protáhlejší) - nejsvětlejší
žito – (zeleno šedé)
tritikale – (šedohnědá – skoro jako pšenice – dlouhé)
kukuřice
hrách – (kulatý – světlý nebo zelený)
peluška – (hodně tmavá, kulatá)
sója – (kulatá, uprostřed je tečka)
řepka – (malé tmavé kuličky)
len – (malá semínka – tvar kapičky)
mořské mušle – drcené
vikev (menší než peluška)
krmný cukr
bob (hnědá hrudka)
kakaové slupky
sušené skořápky
sladový květ
Vloženo: 17.06.2009
Velikost: 143,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AGE01E - Chov zvířat I
Reference vyučujících předmětu AGE01E - Chov zvířat I
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz