- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Teorie ke zkoušce - dle skript
EPE07E - Psychologie osobnosti, sociální psychologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: PhDr. Kateřina Chamoutová
Popisek: Výcuc ze skript Psychologie osobnosti a sociální psychologie - učila jsem se z tohoto, zkouška za 1
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálâedm³t psychologie | ANTICKÁ PSYCHOLOGIE 1
1 aEDM4T PSYCHOLOGIE
9 Psychologie = v³da o lidské psychice, jednání a prožívání
Základní teoretické obory
9 rozvíjejí a zkoumají obecné zákonitosti lidské psychiky
9 obecné poznatky t³chto oborõ jsou využívány v aplikovaných oborech psychologie v mnoha oblastech
lidské «innosti
o obecná psychologie – zkoumá obecné zákonitosti pozornosti, pam³ti...
tvoâí základy oboru ur«ením psychologie jako v³dy, vymezením základních
termínõ a kategorií, tvoâí metodologické základy pâedm³tu
o vývojová psychologie – zkoumá vývoj «lov³ka od po«etí až do stáâí
o srovnávací psychologie – srovnává jednotlivé druhy v«etn³«lov³ka
o psychologie osobnosti – zkoumá osobnost jedince a jeho vývoj, navazuje na obecnou
o sociální psychologie – zkoumá vztahy mezi lidmi
o psychopatologie – zabývá se psychickými poruchami, jejich vznikem a vývojem
Aplikované obory
9 viz. dále + s psychologií a psychology se mõžeme setkat i v dalších aplikovaných oblastech ve sportu,
u soudõ (forenzní), v um³ní
o klinická psychologie – zkoumá vliv zm³³ného zdravotního stavu na psychiku «lov³ka a
obrácen³
psychodiagnostika = vyšetâování jedince, zjišëování a popisování (diagnostikování)
problému, poruchy, «i onemocn³ní
psychoterapie = návrh lé«by psychologickými prostâedky
o psychologie organizace a práce – âeší problémy vznikající v oblasti «lov³k-stroj, «lov³k-práce,
«lov³k-ostatní lidé
sociální psychologie práce - âeší otázky mezilidských vztahõ na pracovišti, sociální
klima, motiva«ní vliv neformálních skupin, pracovní podmínky
9 Hawtornská studie (Eltona Mayo) – pâízniv³jší pracovní a osobní vztahy více ovlivnily výkony
než zm³ny v neosobních podmínkách práce
inženýrská psychologie - zajišëuje respektování požadavkõ lidské obsluhy i na
âídících pracovištích a posuzování zát³že u náro«ných prací
o pedagogická psychologie – zkoumá prõ³h, podmínky a výsledky výchovy
2 ANTICKÁ PSYCHOLOGIE – ZROZENÍ „PSÝCHÉ“
9 neum³li si vysv³tlit spánek, bd³ní, stavy tranzu, smrt a vytvoâili si pâedstavu osobní duše, která t³lo
oživuje, ale mõže ho i opoušt³tÎ na tyto pâedstavy navazuje antické pojetí duše = psýché
9 empatie – vyvinula se jako sou«ást schopnosti «íst citové a motiva«ní stavy «lenõ vlastní skupiny na
základ³ v³domí vlastních pocitõ
2.1 ANTICKÁ PSYCHOLOGIE
9 antická âecká filozofie je pokládána za základ naší sou«asné západní kultury
9 úryvky z díla antických filozofõ citována jako po«átky v³tšiny v³dních oborõ (filozofie, matematika,
fyzika, medicína, psychologie)
ARISTOTELES
9 je autorem spisu Peri psýchés, De anima – první ucelené psychologické pojednání
9 jeho âedm³t psychologie je širší než pojem v³domí Ϋlov³ka chápe jako jednotu pâírodního t³la a
dušeÎ rozlišoval 3 stupn³ duše:
o vegetativní (vyživovací) pâisuzoval rostlinám
o senzitivní (animální) pâidával zvíâatõm
o rozumová je pouze u «lov³ka
2.2 aECKÁ MEDICÍNA
9 na hlubším poznání «lov³ka se v antice podíleli i lékaâi, zkušenosti se d³dily
2 ³decká psychologie | Biologický pâístup
HIPPOKRATES
9 âecký lékaâ, zakladatel lékaâské školy, autor «ásti lékaâských spisõ napâ. O starší medicín³
9 jeho spisy obsahují i první ucelenou teorii «tyâ temperamentových typõ«lov³kaÎ organismus je
zdravý, pokud jsou šëávy v harmonii (voda, krev, sliz, žlu««erná a žlutá)
GALENOS
9 poslední slavný âecký lékaâ a filozof, zpracoval kone«ný starov³ký názor na «lov³ka v ucelenou
soustavu, která byla lékaâskou autoritou po celý stâedov³k (až do nových objevõ fyziologie)
o napâ. mozek = orgán duše, do kterého vedou senzitivní nervy a vycházejí motorické nervy
(pohyb)Î odpovídá poznatkõm moderní fyziologie!
9 rozpracoval u«ení hippokratovské školy o temperamentu jako správném pom³ru jednotlivých
materiálních složek ve sm³si:
o žlutá žlu« – oheÒ – teplá, suchá : cholerik
o «erná žlu« – zem³ – studená, suchá : melancholik
o hlen – voda – studená, vlhká : flegmatik
o krev – vzduch – teplá, vlhká : sangvinik
Temperament každé živé bytosti je dán pom³rem, v n³mž se tyto šëávy a jim
odpovídající kvality mísí - odchylky od vyváženosti jsou podkladem duševních odchylek
nebo n³které duševní poruchyÎ zna«né zjednodušení, které postrádá základní
myšlenku zdraví duše jako správného pom³ru složek
3 4DECKÁ PSYCHOLOGIE
9 rozvoj psychologie jako samostatné v³dy nastal na pâelomu 18. a 19. století
9 neurofyziologické objevy potvrdily závislost duševního d³ní na «innosti mozku Î postupné
opoušt³ní pojmu duše - za v³decký byl pokládán materialistický pâístup = v³decké bylo to, co se
dalo materiáln³ poznat, anebo odvodit ze smyslov³ vnímatelných pâÀ«in (psychologie „bez duše“)
3.1 BIOLOGICKÝ PaÍSTUP
9 po«átek v³decké psychologie = založení prvního Psychologického institutu (1879) v LipskuÎ
zakladatel lékaâ a fyziolog Wilhelm Wundt
9 ³noval se poznávání základních prvkõ duševního d³ní, po«itkõ, emocí, pocitõ, vnímání,
âedstavování si dâív³jších vjemõ a â«i, které se podle n³j spojují do vyšších celkõ na základ³
asociacíÎ byly formulovány asocia«ní zákony jako obecné principy psychické «innosti Î
asocianismus:
o zákon podobnosti = âíve vnímané si spojujeme se sou«asn³ vnímaným na základ³ povrchní podoby
o zákon kontrastu = protiklad (když vidím «erné, vzpomenu si na bílé)
o zákon dotyku v prostoru a «ase = vybavíme si pâedstavy v³cí, událostí, osob, které jsme
sou«asn³ vnímali, i když spolu nesouvisí (pâi vrácení se na místo «i podobné místo si
vybavíme minulou vzpomínku)
9 z asocianismu vycházel n³mecký psycholog Hermann Ebbinghaus, zkoumal «ení a pam³ë pro
slovní látku - opakování a osvojování textu « as na srozumitelný text X «as na pro nás nesrozumitelný text),
zapomínání. pozd³ji byly zkoumány i funkce jednotlivých oblastí mozku v«etn³ rozdílných funkcí hemisfér
3.2 TVAROVÁ PSYCHOLOGIE (GESTALTPSYCHOLOGIE)
9 tvarová psychologie = gestaltismus = gestaltpsychologie
9 vznikla v N³mecku koncem 19. století, pâedstavitelé M. Wertheimer, K. Koffka, W. Kohler
9 vychází z toho, že «lov³k si pamatuje „dobré tvary“ a má tendenci neúplné tvary dotváâet Î
experimenty s vnímáním figur na pozadí, nedokon«ených figur ... « lov³k tíhne k doplÒování struktur, chce jim dát význam)
9 20. léta 20. století - experimentální práce Kohlera se šimpanziÎ formuloval nový princip u«ení –
tvõ«ího âešení situace - vhledem (šimpanzi, banány, krátká hõl v kleci, dlouhá hõl mimo klec)
9 "vhled do situace" = náhlé pochopení nových vztahõ v situaci, které se nemohl dâíve nau«it (náhlé
pochopení toho, co mi pâedtím x-krát nešlo)
3.3 BEHAVIORÁLNÍ PSYCHOLOGIE
9 vznikla jako vzdorná skupina, USA + Rusko
9 âedstavitelé: americký psycholog John B. Watson
³decká psychologie | Hlubinná psychologie 3
9 zajímalo je pouze chování = behavior zvíâat nebo «lov³ka, nezajímaly je vrozené dispozice jedince,
ale jen vrozené a nau«ené formy chování
9 odmítali uvažovat o duševních procesech jednotlivceÎ za skute«³ v³decké považovali jen zkoumání
typu S-R (stimulus neboli podn³t – reakce) = zkoumání podn³õ v okolí a následných reakcí jedince
9 pozd³ji pâistoupili na existenci osobnosti jedince O (ale stále považovali za nepoznatelnou „«ernou
skâÀÒku“)Î základní schéma = S-O-R
9 užite«nost jejich teorií spo«ívá v:
o zdõrazÒování vn³jších vlivõ – zvlášt³ sociálních pâi utváâení osobnosti jedince
o propracování zákonitostí procesõ u«ení
o prokázání rõzných forem nežádoucího nau«eného chování (nau«ený strach, nau«ené pâejídání jen v
âítomnosti ur«itých podn³õ)Î využívání k l髳 (odnau«ení) takových nežádoucích forem chování
Îõžeme se nau«it na tentýž podn³t reagovat lépe
3.4 HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE
9 v Evrop³ ve stejné dob³ jako behaviorismus v USA, stále je (i když v nov³jší podob³) jednou z
õležitých sou«asných psychologických koncepcí
9 hlubinná psychologie používá jako hlavní metodu introspekci = pozorování a zkoumání vlastního
nitra Î nelze ji pochopit bez základních informací o sociálním prostâedí a o rodinných vztazích
zakladatelõ jednotlivých sm³õ
9 âedstavitelé: Sigmund Freud, Alfred Adler, Carl Jung
SIGMUND FREUD
9 Žid, narodil se na Morav³, m³l pâísného otce a láskyplnou matku Î malý citlivý chlapec pociëoval v
rodin³ ohrožení, bál se otce a bál se i o matku, trp³l no«ními d³sy, enurézou (pomo«ováním) a halucinacemi,
rodina se pâest³hovala do Vídn³, Freud se stal úsp³šným lékaâem, psychoanalytikem s rozsáhlou
klientelou
9 autor psychoanalýzy = založena na pâedpokladu, že na vývoj jedince má rozhodující vliv sexuální pud
a jeho zážitky z d³tství, pozorování sama sebe (nev³domí, v³domí a pâedv³domí podílejí se na
veškerém jednání i prožívání «lov³ka):
o rozlišuje vrstvy osobnosti
nev³domí – zcela neviditelná vrstva (plné myšlenek, strachõ, tužeb, vrozených pudových impulzõ, sex.
âání, kt. byla v d³tství tak potla«ovaná rodi«i, že se pâesunula do míst, kde o nich už nevíme, neuv³domujeme si je,
zapomn³li jsme na n³, ale stále existují)
³domí – «ást, kterou si pln³ uv³domujeme
âedv³domí – oblast mezi v³domím a nev³domím (obsahuje myšlenky a city, které «lov³k už
zapomn³l, ale mõže si na n³ bez v³tších potíží vzpomenout)
o osobnost ovlivÒují pudy
sexuální pud – sm³âuje k sebezáchov³ i k záchov³ druhu
pud smrti – destruktivní síla sm³âující proti sexuálnímu pudu
o osobnost je složena ze subsystémõ
id (ono) – nepâístupná «ást naší osobnosti, umíst³ná v nev³domí, schránka a zdroj
pudõ, iracionální, vedena principem slasti, usilující o uspokojení (jako malý
kojenec) stru«³: pudová složka
ego (já) – stâední v³domá rovina, âídící se principem reality, rozumu, zvažuje «iny
a jejich následky, vybírá a ukládá do pâedv³domí osobní zážitkyÎ známkou
zdravé dosp³lé osobnosti je dobâe rozvinuté ego (rozumová složka)
superego (nadjá) – obsahuje pravidla chování, zákazy a pâíkazy ukládané v d³tství,
které jsme už pâijali za své, osobní morálka jedince
o ego-obranné mechanismy: ³která pâání nám pâináší úzkost Î chráníme se pâed nimi,
používáme obranné mechanismy, které põsobí na nev³domé úrovni. Mezi nej«ast³jší patâí:
vyt³sn³ní – út³k od nepâijatelných myšlenek a pâání (u Freuda v³tšinou sexuálních)
sublimace – ú«inný proces, kdy je energie uvoln³ná sexuálním pâáním pâevedená do
jiné um³lecké «innosti spole«ností cen³né (z lásky -> básn³, obrazy, písn³)
racionalizace – n³které naše «iny mají pâÀ«iny ukryty v nev³domí, ale pro sebe si je
vysv³tlujeme spole«ensky pâijatelnými a vhodnými motivy
regrese a fixace – v ohrožení má ego tendenci regredovat – navrátit se k nižšímu
stádiu, kdy se jedinec cítil v bezpe«í Î jedná se o do«asný mechanismus obrany, ale
u každého jedince má svõj typický prõ³h (n³kdo se pâejídá)
4 ³decká psychologie | humanistická psychologie
ALFRED ADLER
9 zakladatel druhé vídeÒské psychologické školy, za základní význam v život³«lov³ka považoval
usilování o moc a spole«enské postavení Î v jeho teorii se odráží vlastní životní zkušenosti a
vlastní hodnoty
9 narodil se ve Vídni, Žid, netrp³l sociální izolací, vrstevníci ho pâijímali mezi sebe, vystudoval medicínu,
³kolik let spolupracoval s Freudem, názorový rozchod Î vlastní sm³r
9 autor individuální psychologie = hlavním pâedpokladem je pocit mén³cennosti (nikoliv pudy jako v
psychoanalýze), který pramení v d³tství, z pâirozené fyziologické slabosti d³tského t³la Î vývoj jedince je
usilováním o pâekonání mén³cennosti, získání sociální pâevahy, nadâazenosti nad ostatními,
usilování o moc
9 zpõsob, jakým «lov³k usiluje o kompenzaci, souvisí s tím, co kdo od života o«ekává, jaké si klade cíle,
kolikátý je mezi sourozenci Î jak se o dosažení svých cílõ od d³tství musel snažit (boj sourozencõ -
prvorozený ustupuje mladšímu, druhorozený se snaží dohonit prvorozeného- umí se pak prosazovat a nejmladší je
rozmazlován)
CARL GUSTAV JUNG
9 Švýcar, za«len³ný do vážené spole«enské vrstvy (otec duchovní), finan«³ nezávislý
9 âátelil se n³kolik let s Freudem, jejich názory se rozcházely Î Freud m³l tendenci neustále
prosazovat svõj názor (viz Freudõv otec) Î pâátelství skon«ilo
9 univerzitní profesor, hodn³ cestoval, zajímal se o filozofii, mytologii, náboženství, antropologii, historii
a stâedov³kou astrologii Î množství materiálõ k teoriím, místy obtížn³ srozumitelné pro zájemce s
užším kulturním rozhledemÎ jeho myšlenky byly mnoha psychology odmítány jako složité a temné
9 autor analytické teorie = nepokládá sexuální pudy za ur«ující «initel lidského chování, rozšiâuje
obsah jedincova individuálního nev³domí o kolektivní nev³domí = zdroj energie i možné moudrosti
o Lidskou osobnost psýché považuje za složitou samostatnou soustavu 4 hlavních subsystémõ:
kolektivní nev³domí – «ást nev³domí obohacená o pozitivní i negativní zkušenosti
mnoha generací lidských i zvíâecích pâedchõdcõÎzd³³ná, uchovává mnohá
tajemství, prapõvodní pâedstavy a principy, spjaté s pâírodními jevy a nabité silným
emo«ním obsahem = archetypy
archetyp = obecn³ platný skrytý princip (zjevující se jen ve snech, pohádkách «i
mýtech), který ovlivÒuje z hloubi nev³domí naše v³domí, chování a prožívání
Tyto archetypy = základ pro základní vysv³tlení sexuálních rozdílõ u lidí:
x Animus – princip mužství, žena dokáže ocenit mužnost
x Anima – princip ženství
Animus v žen³ jí pomáhá pochopit a ocenit mužnost mužõ, ale pokud pâevládne nad její animou,
doty«ná žena se snaží vyrovnat mužõm a ztrácí své pâirozené ženské vlastnosti. U mužõ obdobn³.
Î mõže znamenat prosp³ch i nebezpe«í
osobní nev³domí – vytváâí se v prõ³hu života – vyt³sn³né zážitky, city a myšlenky
³domí (ego) – tvoâí stâed osobnosti, to, co si uv³domujeme, co prožíváme, o «em v
bd³lém stavu pâemýšlíme
Já (das Selbst) – jeden z archetypõ, prvotním základem psyché, nezjistitelné hloubky
a m³lo by propojovat oblast v³domí s nev³domím
o rozlišuje osobnosti podle postoje:
introverze – zam³âený na vlastní vnitâní sv³t
extroverze – zam³âený na své okolí
Î oba postoje jsou pâítomny v každém «lov³ku, jeden z nich vždy pâevažuje
o psychické funkce:
myšlení - zkoumá, co vnímaný pâedm³t je
cít³ní - oceÒuje hodnotu pâedm³tu
smyslové vnímání – smyslová zkušenost
intuice - poznává skrytý význam pâedm³tu
o ego-obranné mechanismy - duševní energie se pâesouvá z jednoho subsystému do druhého a
õže vyvolávat bu® nežádoucí nap³tí, nebo mõže být využívána spole«ensky pâijatelným
po«ínáním:
vyt³sn³ní – jakékoliv nežádoucí myšlenky a pâání jsou pâesunuty do nev³domí,
proud³ní energie nic nebrání Î mõže být vyvoláno nap³tí
sublimace – pâesunutí energie z nev³domí do spole«ensky pâijatelných projevõ
symbolizace – energii pâesouvá do sociáln³ pâijatelného po«ínání : rituální tance, obâady
3.5 HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE
³decká psychologie | humanistická psychologie 5
9 âetí nejvýznamn³jší proud v psychologii sou«asné doby (vedle psychoanalýzy a behaviorismu)
9 obrácení psychologických sm³õ k «lov³ku, filozofickým základem existenciální filozofie
o zakladatelem dánský filozof S. Kierkegaard (1813-1855) – každý jedinec má právo
svobodn³ si volit svou pravdu na základ³ své subjektivní víryÎ pâedb³hl dobu, setkal se s
výsm³chem a nepochopením
9 âedstavitelé: Carl Rogers, Abraham Maslow
CARL ROGERS
9 hlásil se k filozofii existencialismu, zdõrazÒoval jednotu a jedine«nost každého «lov³ka Î jeho
novému pâístupu se âíká nedirektivní nebo „na «lov³ka zam³âená terapie“
9 shrnuje 3 nejdõležit³jší podmínky, které platí v jakémkoliv vztahu, kde jde o rozvíjení osobnosti
(napâ. ve vztahu psychoterapeuta a klienta):
o kongruence = shoda mezí tím, co terapeut prožívá (v organismu), a tím, jak tyto prožitky
umí sd³lit klientovi Î jde o to um³t být sám sebou, neskrývat se za masku a otevâen³ ke
klientovi pâistupovat (Kongruence je soulad mezi prožíváním a vnímáním a jeho vyjadâováním)
o bezpodmíne«né pâijímání jedince je podmínkou pro vytvoâení atmosféry zm³ny = brát
jedince takového jaký je
o empatické porozum³ní je podmínkou vzájemného vztahu = terapeut si uv³domuje, co
klient prožívá, a sd³luje mu své pochopení
9 hlavní metoda práce = citlivé (empatické) naslouchání, rozhovory s klienty, v atmosféâe dõ³ry Î je-li
³komu empaticky nasloucháno, za«ne i on sám naslouchat vlastním vnitâním prožitkõmÎ za«ne
si vážit sám sebe a rozum³t si Îdokáže otevâen³ji pâijímat a projevovat pocity.
9 dobrý život podle jeho pojetí není kone«ný cíl, ale sm³âování, které si zvolil celý organismus
ABRAHAM MASLOW
9 vyrõstal v Brooklynu v rodin³ plné nap³tí, mezi v³âící matkou a «inorodým otcem, který své chování
âíliš nekontroloval
9 «lov³k má potâeby, které potâebuje uspokojovat, od nejnižších potâeb až po napln³ní existence
9 Maslowova hierarchie lidských potâeb (pyramida):
1. Fyziologické potâeby – jídlo, spánek nejnižší
2. Potâeba bezpe«í – nejvíce tuto potâebu vnímáme v d³tství,
kdy d³ti milují drobné rituály v každodenních «innostech
(stejné ukládání na lõžko, opakované pâed«ítání stejné
pohádky) aby redukoval deficit, který pociëuje pâi jejich neuspokojení.
Redukce strachu, zmatku a úzkosti jsou dõležité po celý život – tedy d³lat
ur«ité «innosti, dodržovat âád struktury.
Î 1 + 2 zajišëují fyziologické pâežití jedince
3. Potâeby sociální: lásky a sounáležitosti – touha n³kam
k n³komu patâit, touha milovat a být milován, mít „své lidi“ Î zajišëují psychologické
âežití
4. Potâeby úcty – zahrnují potâebu vážit si sama sebe, v³âit svým schopnostem, zvládat životní
nároky, potâebu sebeúcty a potâebu být uznáván ostatními, mít prestiž, zažívat úctu
druhých. Uspokojováním nebo ohrožování potâeby (sebe)úcty se zabývá transak«ní analýza (TA) – Eric Berne.
5. Potâeby sebeaktualizace – pokud jsou potâeby 1-4 uspokojeny, jedinec se dostává na
úroveÒ, kdy mõže rozvíjet své bytí v nejhlubším slova smyslu, je ozna«ována jako B-úroveÒ
Î tedy jedinec se touží stát vším, «ím se stát mõže (dâíve se sta«ilo v³novat církvi a zalíbit se Bohu)
o nejdõležit³jší znaky sebeaktualizujícího se jedince:
Odstup a potâeba soukromí – dokáže být sám, aniž by se cítil osam³lý, bez
pocitõ úzkosti
Nezávislost na kultuâe a okolí – více závisí na vlastním životním stylu a
hodnotách, než okolí. Rozhodnost, odpov³dnost, sebekázeÒ, nezávislost,
odolnost proti zát³žím života, ranám osudu.
Smysl pro humor bez nepâátelství – humor se nedotýká slabin druhých,
jeho žerty nikoho nezraÒují
Originalita a tvoâivost – svoji bohatou pâedstavivost využívají ke zvládání
problémõ v práci a rodin³
Sebetranscendence – jen opravdu silný jedinec umí pâekro«it hranice své
osobnosti, zapomenout na sebe a zcela se v³novat problému, být
nejspontánn³jší
5
4
3
2
1
6 Metody psychologie | Pozorování
4 METODY PSYCHOLOGIE
9 psychologie sbírá, studuje, vysv³tluje a zobecÒuje získané poznatky
9 vytváâí z nich soustavy a odvozuje obecn³jší zákonitosti Î jejich zpracování probíhá logickými
postupy a také statistickým zpracováním dat
4.1 POZOROVÁNÍ
9 nejzákladn³jší metoda získávání informací o okolí
9 plánovité pozorné vnímání ur«itého objektu, provázené snahou získat o n³m co nejpâesn³jší a
nejrozsáhlejší poznání
9 pouze pohled na “povrch chování”Î mõžeme vykládat n³kolikerým zpõsobem Î sledujeme
souvislosti, ale ne závislosti
9 2 základní typy pozorování:
o Introspekce – pozorování vlastního prožívání, motivõ, vlastních psychických procesõ
o Extrospekce – zám³rné
Vloženo: 16.06.2009
Velikost: 265,97 kB
Komentáře
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EPE07E - Psychologie osobnosti, sociální psychologie
Reference vyučujících předmětu EPE07E - Psychologie osobnosti, sociální psychologie
Reference vyučujícího PhDr. Kateřina Chamoutová
Podobné materiály
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Teorie
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Teorie ze skript
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Teorie
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - teorie k testu
- EJA05E - Základy právních nauk - právo teorie
- EJA05E - Základy právních nauk - teorie
- EJA05E - Základy právních nauk - Teorie práva
- EAE83E - Systémová analýza výrobkových vertikál - VSRR Cheb - teorie
- EHE12E - Politologie - PAA - teorie ke zkoušce
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - teorie firmy
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - teorie
- EUE33E - Základy účetnictví - VSRR - Teorie
- ESE27E - Základy statistiky - Teorie otázky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - teorie
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - teorie
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - teorie
- EAE71E - Ekonomicko matematické metody I. - teorie
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Otázky ke zkoušce
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Otázky ke zkoušce
- EHE12E - Politologie - PAA - Otázky ke zkoušce
- EJE05E - Obchodní právo - Otázky ke zkoušce
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Otázky ke zkoušce
- ETE05E - Informační systémy - Info o zkoušce
- ETE08E - Informatika I. - Info o zkoušce
- ETE09E - Informatika II. - Info o zkoušce
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Vypracované otázky ke zkoušce
- AGE01E - Chov zvířat I - Výživa ke zkoušce
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - pojmy ke zkoušce
- ARE01E - Speciální fytotechnika - ke zkoušce
- ABE01E - Základy fytotechniky - minimum ke zkoušce
- EHE10E - Politologie - PaE - otázky ke zkoušce
- ASE03E - Chov zvířat II - otázky ke zkoušce
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - otázky ke zkoušce
- ETE07E - Informatika I. - Pojmy ke zkousce
- ETE07E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE08E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE22E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE71E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- TFE24E - Zemědělská technika - Dobrý ke zkoušce
- EEE45E - Ekonomika agrárního sektoru - vypisky ke zkousce
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Zpracované témata ke zkoušce
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Skripta
- EHE15E - Sociální politika VSRR , PAE - Sociální politika - elektronická skripta
- AGE01E - Chov zvířat I - přednášky + výpisky ze skript
- EPE07E - Psychologie osobnosti, sociální psychologie - Výcuc ze skript
- ABE01E - Základy fytotechniky - skripta na meteorologii
- ASE03E - Chov zvířat II - skripta drůbež
- EAE12E - Plánování a řízení projektů - skripta
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - skripta
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - skripta
- EEE06E - Ekonomika agrárního sektoru PaE - Vypisky ze skript
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - kvizovky z nových skript
- TFE24E - Zemědělská technika - Skripta
- ESE27E - Základy statistiky - Skripta
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - skripta
- EAE71E - Ekonomicko matematické metody I. - skripta
- RTE01Z - Tělesná výchova- PEF - skripta
Copyright 2024 unium.cz