- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáldeficit (VSD, množství vody v % chybějící rostlině do max. nasycení, může být aktuální, kritický, letální)
Vysvětlit pojem transpirace
vydávání vody rostlinou (listy a stonky) do okolní atmosféry ve formě vodních par
celková transpirace má dvě složky, stomatární (výdej vody průduchy) a kutikulární (výdej vody povrchem epidermálních buněk krytých kutikulou)
Vysvětlit pojem gutace
vylučování přebytečné vody v kapalném skupenství listy
Kořenový vztlak
- síla vytlačující vodu v rostlině do výše položených pletiv, vyvolán osmotickými poměry buněk kořene a adsorpcí vody na hydrofilní povrchy buněčných stěn
Rozdíly mezi osmozou a difuzí
difuze: volná kinetická energie molekul způsobuje pohyb molekul z místa s větší průměrnou volnou energií na místa s menší volnou energií
osmoza: molekuly rozpouštědla pronikají přes semipermeabilní membránu (která odděluje dva roztoky o různé koncentraci rozpuštěné látky) z místa s nižší koncentrací roztoku do místa o koncentraci vyšší
osmoza probíhá na základě rozdílných tlaků, difuze i pod vlivem teploty, osmoza probíhá přes polopropustnou membráhu, difuze prakticky kdekoliv
Příjem vody rostlinou
nižší rostliny přijímají vodu celým povrchem těla, vyšší rostliny přijmou většinu vody kořeny
pomocí vodního potenciálu vyjadřujeme vodní stav rostliny, vodní potenciál zahrnuje: osmotický potenciál (vyjadřuje podíl osmoticky aktivních látek na snížení volné energie vody, matriční potenciál (je hodnotou ukazující na snížení volné energie vody vyvolané adsorpcí molekul vody), tlakový potenciál (ukazuje podíl tlakového potenciálu buněčných stěn), při příjmu vody se uplatňují dva mechanismy: aktivní příjem (je spojen se spotřebou energie uvolněné metabolickými procesy v rostlině) a pasivní příjem (je vyvolán transpirací)
Výdej vody rostlinou
část přijaté vody rostlinou je vydána do prostředí v kapalné formě gutací nebo při poranění, většina přijaté vody odchází z rostliny do atmosféry transpirací
Vodní potenciál rostliny
vyjadřujeme jím vodní stav rostliny (=celkovou volnou energii vody v rostlině, kterou vztahujeme k celkové specifické energii čisté vody)
voda se může pohybovat na úkor volné energie, pohyb vody do rostlin a v rostlinách probíhá ve směru úbytku volné energie – ve směru poklesu vodního potenciálu
vodní potenciál zahrnuje: osmotický potenciál (vyjadřuje podíl osmoticky aktivních látek na snížení volné energie vody), matriční potenciál (je hodnotou ukazující na snížení volné energie vody vyvolané adsorpcí molekul vody na buněčných strukturách, koloidních částicích a na povrchu makromolekul), tlakový potenciál (ukazuje podíl tlakového potenciálu buněčných stěn. Buněčné stěny působí proti zvětšování objemu buňky mechanickým tlakem, který bývá nazýván turgorový)
Faktory ovlivňující příjem a výdej vody
příjem je ovlivněn: nízkou teplotou půdy, nedostatkem kyslíku, vysokým obsahem CO2, vysokou koncentrací půdního roztoku
výdej je ovlivněn: vnitřní faktory: anatomická stavba listů, hustota a rozprostření průduchů, plocha listů, charakter povrchu listů, obsah látek hormonální povahy, vnější faktory: vodní potenciál půdy, teplota, světlo, relativní vzdušná vlhkost, obsah CO2 ve vzduchu,
Význam dýchání
je nezbytnou podmínkou života rostlin, je jednou z nejtypičtějších vlastností organismů, nelze jej oddělit od života, jestliže se zastaví nastane smrt organismu, dýchání je jedním ze základních regulátorů syntetické funkce organismu
dýchání (respirace) je fyziolog. proces, kterým si rostlinná buňka biologickou oxidací organických substrátů zabezpečuje energii na anabolické procesy, tento složitý energetický proces zahrnuje: a) systém oxidačně redukčních reakcí, které jsou řízeny příslušnými enzymovými systémy a katalyzátory b) disimilační procesy, kterými se přeměňují původní organické látky až na minerální složky c) tvorbu meziproduktů, jenž se využívají v metabolismu buňky, především v biosyntetických dějích
Faktory ovlivňující dýchání
vnitřní: stádia vývoje a růstu (klíčení, květy, vyvinuté listy), druh rostliny
vnější: vliv světla, vliv teploty, zamokření, nedostatek O2, nevyrovnaná výživa, nízké pH, zasolení a kontaminace těžkými kovy nebo jedovanými látkami
Respirační kvocient (RQ)
vypočítává se na základě poměru CO2 a O2
energeticky bohaté organické látky, které rostlina využívá jako substráty dýchání se složitou cestou biologické oxidace rozkládají na látky jednoduché
RQ umožňuje získat informace o typu sloučenin, které oxidují
Glykolýza
první fáze dýchání, vývojově nejstarší, vyznačuje se tím, že při biochemických reakcích, kde dochází k přeměně cukru na pyruvát nepotřebuje kyslík
glykolýza v anaerobních podmínkách (zamokření, zaplavení) probíhá trochu jinak: nemůžou probíhat další dvě fáze dýchání (Krebsův cyklus a transportní řetězce), probíhá buď mléčné nebo alkoholové kvašení
Krebsův cyklus
další rozklad pyruvátu, v aerobních podmínkách, druhá fáze dýchání v matrix metochondrie
Elektronové transportní řetězce – dýchací řetězce
jsou umístěny na vnitřní membráně mitochondrií, třetí fáze dýchání, podstatou transportu elektronů je vytvořit redoxní potenciál
Alternativní cesty dýchání
?mléčné kvašení, alkoholové kvašení?
Fotosynteticky aktivní pigmenty
chlorofyly A a B, karotenoidy (karoteny, xantofyly)
chlorofyly jsou nejdůležitější fotosyntetické pigmenty rostlin,
karoteny jsou bezkyslíkaté žlutooranžové
xantofyly jsou kyslíkaté žlutozelené
chlorofyly a karotenoidy dobře absorbují viditelné světlo v rozmezí od 400 do 700nm, které nazýváme fotosynteticky aktivní radiací, chlorofyly mají dvě hlavní absorpční maxima (v oblasti modré a červené eásti spektra), karotenoidy absorbují světlo v modré oblasti spektra
Význam fotosyntézy
fotosyntéza je proces, při kterém rostliny přeměňují přijatou energii záření na energii chemických vazeb, pomocí této energie vážou anorganický oxid uhličitý, redukují ho na organické látky a uvolňují kyslík
uvedené procesy mohou probíhat pouze v zelených rostlinách, také v bakteriích, které obsahují asimilační pigmenty, které jsou schopny poutat světelnou energii
Faktory ovlivňující fotosyntézu
vnitřní: anatomické a morfologické uspořádání asimilačních orgánů (počet a rozložení průduchů, uspořádání asimilačních buněk v listech, počet chloroplastů, obsah chlorofylu, poměr chlorofylu A ku B,
vnější: intenzita a spektrální složení světla, teplota, oxid uhličitý, voda a minerální výživa
Hillova reakce
fotosyntézu je možné rozdělit na fázi světelnou a temnostní a dále na 3 na sebe navazující fáze: enzymatický rozklad vody (Hillova reakce=fotolýza vody), fotochemická reakce a přenos elektronu, fixace CO2 (cyklus C3, C4 a CAM)
patří do světelné fáze, je to vlastně štěpení vody na světle
Cyklická a necyklická fosforylace
necyklická: začíná fotolýzou vody, je to systém transportu elektronů, excitované elektrony se nevracejí zpět do molekuly terminálního pigmentu, ale využívají se k redukci NADP+, uplatňují se oba fotosystémy
cyklická: systém transportu elektronů začínající a končící v molekule chlorofylu reakčního centra, uplatňuje se pouze fotosystém I, probíhá bez potřeby vody
Rozdělení rostlin podle typu fotosyntézy
C3, C4, CAM
Fotosyntéza C3 typu
Calvinův cyklus=C3 cyklus
CO2 je vázán na fosforylovaný sacharid s pěti atomy uhlíku, vzniká nestálý šestiuhlíkatý meziprodukt, který se rozpadá na 3-fosfoglcerát, ten slouží k syntéze dalších sacharidů
rostliny C3-cyklu mají schopnost na světle nejen spotřebovávat CO2 a uvolňovat O2, ale dochází i k opačné výměně plynů – konzumují O2 a uvolňují CO2 (=fotorespirace)
k těmto rostlinám patří většina rostlin mírného pásma
Fotosyntéza C4 typu
Hatch-Slackův cyklus=C4 cyklus
tyto rostliny mají zvláštní listovou strukturu, tzv. věnčité uspořádání asimilačních buněk, chloroplasty v buňkách pochvy nemají žádná navrstvená grana, chybí jim proto fotosystém II
C4 rostliny vážou CO2 v mezofylu listů na fosfoenolpyruvát za vzniku oxalacetátu, ten je transportován do pochev cévních svazků a tam dekarboxylován
mají vyšší fotosyntetickou výkonnost, lépe hospodaří s vodou
Fotosyntéza CAM
lepší přizpůsobení k životu na suchých místech
v noci při otevřených průduších převážně dýchají, uvolněný CO2 není uvolňován do atmosféry ale vzniklý produkt je hromaděn ve vakuole, ve dne při zavřených průduších je produkt dekarboxylován a asimilován C3 cestou
Růst a jeho fáze
růst: je jedním z nejobecnějších projevů života, je to nevratné přibývání hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy, růst každého rostlinného druhu se projevuje v místě jeho buněk, jejich dělením a zvětšováním, zvláště prodlužováním
fáze embryonální, prodlužovací (zahrnují pouze změny kvantitativní) a diferenciace (rozlišení původních meristematických buněk v buňky specializované pro určité orgány a funkce a nabývání rozdílné struktury a funkcí a vytváření uspořádanosti rostlinného těla)
Růstové zóny
poloha a délka růstové zóny v níž určitý orgán roste se u různých rostliny a jednotlivých orgánů různí, u kořenů a stonků : většinou těsně v blízkosti vrcholových meristémů, u stébel trav dorůstá každé enternodium ze zvláštního meristému v nodech, základ listů může růst na vrcholu nebo na bázi, později je růstová zóna listů lokalizována především na jeho bázi, list může růst i na okraji čepele z tzv. sebepidermálních iniciál
z hlediska lokalizace na rostlině rozeznáváme 3 typy růstu: alikární (stonek a částečně kořen), bazální (listy), interkalární (stébla trav a částečně kořen)
kořen a stonek=orgány s neukončeným růstem (růst trvá do celou dobu ontogeneze)
listy=orgány s ukončeným růstem (růst trvá jen po určitou dobu)
Dormance a její fáze
stav výrazného snížení růstu a metabolické aktivity u rostlin
dormance vnější: je vázána na období nepříznivých klimat. podmínek, když tyto podmínky pominou, růst se obnoví
dormance vnitřní: dána vnitřními fyziolog. faktory, nastane a trvá i za příznivých vnějších podmínek,
je charakteristická pro pupeny, semena, cibule, průběh často ovlivněn fytohormony,
etapy: predormance (vstup do stavu odpočinku), pravá dormance (hluboký odpočinek), postdormance (ukončení a výstup z dormance)
Rozdělení fytohormonů a růstových regulátorů
regulátory růstu (fytohormony) zabezpečují růstovou a metabolicko celistvost rostlin, tvoří se v rostlinách jako přirozené nativní látky, nebo se vyrábějí jako syntetické regulátory růstu, stimulačně působící na růst=stimulátory, brzdící růst=inhibitory
rozdělení: A) nativní regulátory růstu – fytohormony: a) růstové látky: auxiny, gibereliny, cytokininy b) zábranné látky: ABA, xantoxin, fenolické látky, jasmonová kyselina c) etylén B) syntetické regulátory růstu: a) růstové látky: auxinoidy, syntetické cytokininy b) retardanty: MH, CCC, TIBA, B-9, B-995, Fosfon D c) cepa
Auxiny
vzniká v rostlinách z tryptofanu, u rostlin čeledi brukvovitých se může tvořit z glukobrasicinu, tvoří se v apikálních částech stonků, v mladých listech, pylu apod., v rostlinách je transportován a apikálních do bazálních částí
regulační působení: podporuje buň. dělení v kambiu a explantátových kulturách, zvyšuje syntézu DNK a RNK, umožňuje prodlužovací růst buněk, podporuje tvorbu kořenů a zakořeňování rostlin, brzdí růst postranních pupenů, brzdí opad listů a plodů,
Gibereliny
vznikají z kyseliny mevalonové, byly získány jako produkty jistého druhu houby na rostlinách rýže, tvoří se převážně v mladých listech, v bazálních částech stonků, kořenech, plodech a semenech, k místům působení jsou transportovány bazipetálně i akropetálně
regulační vliv: stimuluje buň. dělení a růst nadzemních částí (růst kořenů zpravidla inhibuje), narušuje dormanci pupenů a semen, kys. giberelová zesiluje apikární dormanci, společně s auxiny aktivuje procesy dělení v kambiu,
Cytokininy
nejznámnější: deriváty purinu, především adeninu. Produkují se především v mladých pupenech a kořenech,
regulační mechanismy: podporují dělení buněk, stimulují podporu postranních pupenů a odnoží, mohou narušit dormanci semen a urychlit vyklíčení semen, zpomalují stárnutí listů, podporují syntézu RNK a bílkovin, zpomalují degradaci proteinů=>zpomalují rozklad chlorofylu
Abscisová kyselina (ABA)
působí inhibičně, v rostlinách ji nacházíme nejčastěji, ve větším množství je v kořenech, apikálních částech kořenů, v hlízách, starých listech, semenech a plodech
regulační působení: inhibuje prodlužovací růst, vyvolává dormanci pupenů, hlíz a semen, urychluje opadávání listů a plodů, inhibuje genovou aktivitu (blokuje transkripci DNK a RNK), ovlivňuje uzavírání průduchů rostlin
Polyfenolické látky
?patří také mezi ihibitory?, možná to samé jako u kys. abscisové?
Etylén
v rostlinách se vyskytuje jako plyn, urychluje dozrávání plodů a opad listů, snižuje rychlost růstu,
nadměrně zvýšená produkce auxinu podporuje tvorbu etylénu, který snižuje tvorbu a transport auxinu
využívá se ho při skladování trop. a suptrop. ovoce
Ostatní látky fytohormonální povahy
Možnosti využití explantátových kultur
podle morfologických kritérii lze rostlinné explantáty rozdělit na kultury orgánové, tkáňové, suspenzní a buněčné
možnosti jejich aplikace: - kultivace vegetačních vrcholů a pupenů na izolovaných orgánech jako metody vegetativního množení rostlin, - kultivace izolovaných meristémů jako metoda ozdravování rostlin od virových infekcí, - překonávání fyziolog. bariér při hybridizaci taxonomicky vzdálených druhů pomocí kultivace izolovaných embryí, - regulace procesu oplození a jeho ovlivnění v podmínkách in vitro, - produkce haploidů při kultivaci prašníků, mikrospor a vajíček, - spontánní výskyt a indukce genových mutací v buň. a tkáň. kulturách a jejich selekce na úrovni regenerovaných rostlin, - řízené fúze protoplastů s cílem vytvoření nových hybridních konstitucí, - inkorporace cizího gen. materiálu do buňky a cílem modifikace rostlinného genomu, - manipulace s rostlinnou buňkou a vytvoření rostlin s vyšší fotosynteticko aktivitou a s vlastní nebo symbiotickou schopností pro fixaci dusíku
Výhody a nevýhody mikropropagace
výhody: kultivace se odvozuje z velmi malých částí rostlin, málo prostoru k vyprodukování velkého počtu rostlin, rozmnožování ve sterilních podmínkách, metoda je založena na produkci bezvirózních rostlin, podmínky pěstování přesně definovány, jednotlivé faktory ovlivňující rozmnožování je možné přesně definovat, dají se produkovat klony či některé druhy rostlin, které se jinak množí velmi pomalu nebo vůbec, rostliny je možné množit celý rok, nejsou kladeny velké nároky na skleníkové plochy, rostliny in vitro v období mezi pasážováním nevyžadují skoro žádnou péči
nevýhody: drahé laboratorní vybavení, nemožnost využití mechanizace, vysoká pracnost, získané rostliny nejsou zpočátku autotrofní, rostliny je nutné aklimatizovat (kvůli vysoké vlhkosti v kultivačních nádobách), nebezpečí vzniku geneticky aberantních rostliny
Vysvětlete pojem in vitro
od sterilně napěstované nebo povrchově sterilizované rostliny je oddělena stanovená část, umístěna do sterilního prostředí na sterilní živné médium a dále je za řízených podmínek pěstována až do vypěstování celých rostlin, následně je převedena do podmínek vnějšího prostředí
Rozdělení pohybů rostlin
fyzikální (mohou vykonávat i odumřelé rostliny nebo jejich části) a vitální (charakteristické pro živé rostliny, plně souvisí s životními funkcemi buněk i celých rostlin)
Pohyby rostlin fyzikální
hygroskopické (bobtnavé) pohyby, kohezní a adhezní pohyby, explozní pohyby
Pohyby rostlin vitální
1) pohyby lomoční (pohyby z místa na místo): a) taxe: fototaxe, chemotaxe, aerotaxe, hydrotaxe b) pohyby v buňkách – ohybové pohyby
2) pohyby rostlin autonomní (nejsou vyvolány vnějším prostředím, mají endogenní regulaci): a) nutační autonomní pohyby b) variační autonomní pohyby
3) pohyby rostlin paratonické (odvetné, jsou vyvolány působením vnějších podnětů – světlem, teplem, gravitací): a) tropismy (pohyby, jenž jsou orientovány ve směru nebo proti směru působícího podnětu, řadíme sem např. fototropismus, pozitivní n. negativní geotropismus, hygrotropismus, chemotropizmus a tigmotropismus) b) nastie (pohyby, které nejsou orientovány ve směru n. proti směru podnětu, např. fotonastie, chemonastie, termonastie, seismonastie, hygronastie, nyktinastie
Vnitřní rytmické pohyby rostlin
přítomnost těchto procesů naznačuje schopnost rostlin uskutečnit některé fyziologické děje ještě dříve, než začnou působit vnější faktory prostředí, které se pravidelně opakují,
rostliny musí mít určitou schopnost měření času
rytmické procesy probíhající u rostlin se mohou lišit délkou periody, amplitudou a průběhem jednotlivých fází, nejčastěji se setkáváme s tzv. cirkadiánními rytmy, které trvají asi 24 hod., jiné procesy mají délku periody 1 rok
Fotosynteticky aktivní radiace (FAR)
fotosyntetické pigmenty absorbují záření o vlnových délkách od 400 do 700 nm, toto záření se nazývá fotosynteticky aktivní radiace, je prakticky shodné s viditelným zářením známým jako denní světlo (380 – 780 nm)
Transpirační koeficient
udává množství vytranspirované vody, které je zapotřebí na vytvoření jednoho gramu sušiny, u rostlin se pohybuje v rozmezí od 100 – 1000 g v závislosti na druhu rostlin, odrůdě a podmínkách prostředí
Využití fytohotmonů a regulátorů růstu v zemědělské praxi
jednotlivé růstové hormony nepůsobí izolovaně, ale ve vzájemné interakci,
při zakořeňování řízků se často používají auxiny a auxinoidy k zakořeňování rostlin, např. NAA, IBA, 2,4 – D kyselina jsou součástí některých herbicidů, používaných k hubení plevelů (vyvolávají u plevelných rostlin intenzivní prodýchávání asimilátů a nekoordinovaný, zpomalený růst, postřiky cytokininy stimulují tvorbu bílkovin a chlorofylů a tím zvyšují i tvorbu biomasy rostlin a tvorbu výnosů, CCC inhibuje tvorbu giberelinů, tím brzdí růst stonků a podporuje tvorbu kořenů, hydrazid kyseliny maleinové blokuje syntézu auxinů a bílkovin, používá se ke snížení intenzity živých plotů n. trávníků, v zahradnictví ke stimulaci růstu cibulí u hyacintů a tulipánů na úkor vegetativní části rosltin
Vloženo: 9.07.2009
Velikost: 161,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ABE01E - Základy fytotechniky
Reference vyučujících předmětu ABE01E - Základy fytotechniky
Podobné materiály
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Tahák
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Tahák
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Tahák na zk.
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Tahák
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Tahák
- ESE06E - Matematické metody pro statistiku a operační výzkum - Tahák
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Tahák
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Tahák
- EUE06E - Finance a úvěr - Tahák
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Tahák
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - tahak
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - tahak-vzorce
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Tahák
- ETE03E - Informatika II. - Tahák na zkoušku
- ESE06E - Matematické metody pro statistiku a operační výzkum - tahák
- ESE06E - Matematické metody pro statistiku a operační výzkum - tahák
- ESA03E - Statistika a biometrika - tahák
- EEA72E - Zemědělská ekonomika - tahák
- TFE24E - Zemědělská technika - Tahák na zkoušku
- TFE24E - Zemědělská technika - Tahák na zkoušku
- EUE08E - Zemědělské zbožíznalství - tahák
- EUE33E - Základy účetnictví - VSRR - Tahák
- ESE27E - Základy statistiky - Tahák
- ESE27E - Základy statistiky - Tahák
- EUE81E - Velkoobchod a maloobchod DS - Tahák
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Tahák
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Tahák
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Tahák
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Tahák
- ERT08E - Teorie řízení TF - tahák
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - tahák
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - tahák
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - tahák
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - tahák
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - tahák
- EAE71E - Ekonomicko matematické metody I. - tahák
- EAE71E - Ekonomicko matematické metody I. - tahák
- RTE01Z - Tělesná výchova- PEF - letní semestr tahák
- RTE01Z - Tělesná výchova- PEF - tahák
- MAKR - Makroekonomie - Tahák makro
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Otázky na zápočet a zkoušku
- ABE01E - Základy fytotechniky - materiál na zkoušku
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - na zkoušku
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: