- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálTradice filozofie:
ZKUŠENOST, ÚDIV, POCHYBOVÁNÍ
Zkušenost:
Podle Anzenbachera se filozofové ve velké míře shodují v tom, že východiskem veškerého filozofování je zkušenost. Vycházíme z důvěrně známého každodenního světa naší zkušenosti, ve kterém se dobře vyznáme. Vždy už máme zkušenost svého bytí na světě.
Filozofie přitom nepředpokládá určitý vědecký způsob zkušenosti. Abychom mohli filozofovat, není nutno studovat experimentální vědy například fyziku,chemii, biologii apod..
Filozofie vychází z předvědeckého, každodenního způsobu zkušenosti, ve kterém je svět odhalen pro naše poznání a jednání. Aristotelés (384-322) popisuje tuto zkušenost takto: U lidí z paměti vzniká zkušenost, neboť mnohokrát opakovaný a pamětí uchovaný vjem téže věci nabývá významu jedné zkušenosti. A zkušenost, jak se zdá, podobá se téměř vědění a umění, vědění a umění vzniká u lidí proto, že mají zkušenost.
Údiv:
Filozofické tázání začíná tehdy, když svět naší zkušenosti ztrácí svou samozřejmost a důvěrnou známost. Podle Jasperse se tak stává v mezních situacích, například tváří v tvář smrti, v utrpení, boji, v situaci provinění a podobně. Navyklá každodennost se často prolomí působením ticha a samoty. Tradice zná 2 podněty k filozofickému tázání: údiv a pochybování. Platón o údivu píše: Neboť jako dnes tak v dřívějších dobách lidé počali filozofovat, protože se něčemu divili. Z počátku se divili záhadným zjevům, jež jim bezprostředně ukazovala zkušenost, a teprve potom, dospěli i k záhadám významnějším, například k záhadě jednotlivých období měsíce, dráhy slunce a hvězd. Lidé tedy filozofovali, aby unikli nevědomosti..
Každodenní zkušenostní vědění se v údivu jeví jako nevědomost. Pro Sókrata začalo filozofování věděním, že nic neví. Nevědomost však pudí k vědění, jež je jiného druhu než zkušenostní vědění.
Pochybování:
Ztrátou samozřejmosti se zkušenostní vědění zpochybňuje. Člověk se snaží podrobit zkušenostní vědění a každodenní zkušenostní svět kritice a dosáhnou nové, základní jistoty. Snaží se dát nový základ své možnosti vědět. To však dokáže pouze tehdy, když svou pochybnost vezme radikálně vážně a dovede ji až do posledního důsledku. Pouze tak může svou pochybnost překonat. V této souvislosti vystupují do popředí dvě jména: Augustin (354-430) a Descartes (1596-1650)
Augustin, kterého církev ctí jako světce a církevního Otce, byl ve svém mládí sám skeptik, tj. pochyboval o veškeré možnosti poznat pravdu:
Kdo by mohl pochybovat o tom, že žije, že si vzpomíná, chápe, chce, myslí, ví a soudí? I když totiž někdo pochybuje, žije: když pochybuje, vzpomíná si, o čem pochybuje, když pochybuje, chápe, že pochybuje, když pochybuje, chce mít jistotu, když pochybuje, ví, že něco neví, když pochybuje, soudí, že nemá lehkovážně dát svůj souhlas. Ať někdo pochybuje o čemkoli, o tomto všem pochybovat nesmí. Neboť kdyby toto vše nebylo, nemohl by pochybovat vůbec o ničem.
Descartes je považován za zakladatele novověkého obratu k subjektu. Dále pak také rozvání motivy Augustina.
Augustin a Descartes ukazují, že pochybování jako východisko filozofování přivádí k nepochybnému.
Základní filozofie mýtů
Mýtus je příběh symbolického nebo náboženského významu. Je to příběh vymyšlený a neskutečný. Mýty měly a dodnes mají svou velkou historickou hodnotu. Od se nám zachovala nejenom tato vyprávění, ale i některé klíče, kterými je možné jejich obsah interpretovat. Každé symbolické vyprávění také sděluje obsah, který není tak snadné nebo není vůbec možné sdělit přímo.
Například všechna naše a pořekadla jsou symbolickým sdělením něčeho jiného, než je fyzická skutečnost. To je jako „nosit dříví do lesa“ znamená „to je úplně zbytečné“. S mýty je to podobné, jen pro jejich interpretaci je nutná znalost symbolů, které jsou použity. Řekové například používají přísloví to je jako „nosit sovy do Athén“. Pokud nevíme, že sova je starodávným symbolem bohyně Athény a že samotné město vždycky bylo plné jejích vyobrazení, těžko lze jen tak uhodnout, že to znamená totéž, co pro nás „nosit dříví do lesa“.
Znalost je tedy základním východiskem pro studium a interpretaci mýtů. V dobách, kdy většina lidí byla negramotná vznikaly mýty v ústním podání. Byly takto předávány z generace na generaci, časem různě upravené ale základní myšlenka se nezměnila. Byla v nich historie kmenů , národů…
Každé náboženství má své typické mýty, jejich smyslem bylo udržet lid ve víře ke svému bohu či bohům. Mýty vznikaly po celém světě nezávisle na místě a času. Mýty měli Křesťané, Řekové, Egypťané,černošské kmeny v Africe, Aztékové, Mexičane, původní obyvatelé Austrálie. V mýtech jsou zobrazováni různí bohové, odlišné množství bohů, ale základní idea je velmi podobná. Vysvětlení přírodních úkazů, jejichž původ v té době byl pro lidstvo neznámý.Jako příklad mohu uvést obětování bohu deště, bohu slunce…A samozřejmě tyto mýty měly velkou důležitost pro kněžské hodnostáře a panovníky, kteří díky strachu z bohů udržovali lid v poslušnosti .
Dodnes se písemně zachovalo velké množství mýtů a jako příklad nám nejbližší uvádím Bibli.
A nyní se zaposlouchejme do jednoho z nejznámějšího biblického mýtu…….
a byli podle první lidé. Adam znamená „člověk“, Eva je vlastní jméno, přeložitelné jako Živa. O Adamovi a Evě se hovoří v části věnované světa a .
Adam v tomto vyprávění není vlastní jméno prvního člověka, nýbrž obecným označením. Teprve později se toto obecné označení začalo používat i jako vlastní jméno. Chceme-li d
Vloženo: 1.03.2011
Velikost: 24,25 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Reference vyučujících předmětu EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE
Podobné materiály
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Referát
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Referát
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Referát
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Referát
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Referát 3
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Referát
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - referát 2
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - referát 3
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - referát 4
Copyright 2024 unium.cz