- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednášky
EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Jan Brabec
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálčem se v rozhovoru shodneme
konsensuální teorie pravdy – kritériem pravdivosti je souhlas
vychází se z naší zkušenosti
co předcházelo dosažení souhlasu? někdo si vynutí souhlas násilím – hodnota ouhlasu je nulová
nemyslitelné dosažení souhlasu touto cestou
nutné, aby měl souhlas váhu
zdařilý a kvalitní dialog
čím se má dialog řídit, aby toho dosáhl?
hledání pravidel zdařilých výroků:
srozumitelnost
umět naslouchat – adekvátnost – co si nárokuju v dialogu na sebe , musím umožnit i druhým
logické odůvodňení výroků (logos – řeč)
tolerantnost – uvědomuji si významu jiného stanoviska, jsem obohacován
musíme vést dialog tak, abychom v něm byli schopni kdykoliv pokračovat
z nemožnosti pokračovat vyplývá nebezpečí – války
4) pragmatické teorie pravdy
USA 19. století – lidské jednání je posuzováno z hlediska užitečnosti
autoři Pierce, James
otázka – jaké praktické důsledky pro nás může mít poznání pravdivosti či nepravdivosti?
posuzování podle prospěšnosti
poznatek
poznání, praktická činnost, úspěšnosti praktické činnosti
výsledek praktické činnosti budou jiné v závislosti na pravdivosti či nepravdivosti
zajímá nás výsledek činnosti – zda bude úspěšná, užitečná
problematičnost – vytunelování společnosti -> užitečný jen pro někoho
měla by se definovat praxe a užitečnost
praxí bychom měli mít na mysli pouze praktické, technické jednání (s věcmi, materiály...)
problémem je přesné stanovení užitečnosti
musíme užitečnost chápat v něčím slova smyslu
nepřímo staví na korespondenční teorii
? umět říct vztahy mezi teoriemi pravdy? teorie, pravdy, kritéria?
doteď nás zajímal problém poznání
nyní pravda jako mravní hodnota, pravda ovlivňuje naše jednání
židé – tóra – slovo múná (hebrejsky) jiný význam než alethea
múná – lze překládat různě – první stálé, jisté, spolehlivé, pravdivé, důvěryhodné, dává nám určité jistoty
život člověka je životem v pravdě -> to co konal bylo příkladem pro ostatní
múná – setkáváme se s ní i v případě soudců soudících podle pravdy -> pravda nám zajišťuje nápravu pokřivených vztahů lidí, pravda má jakoby léčitelkou schopnost
poukazuje toto na ještě širší uplatnění pravdy v našem životě
rozpor mezi konáním a pravdou (při komunismu) – nedělá to potíže, rozpolcení osobnosti (př. Havlův zelinář)
1) vztah člověka k pravdě jako k mravní hodnotě – nejsme schopni pro pravdu nic obětovat – rozporuplný vztah k pravdě – zajímá mě, ale nejsem schopen riskovat, pravdu nepovažuju za hodnotu, hl. se řídím, nežiju ve shodě s pravdou
Sokrates – o něm víme jen z lit. děl jiných autorů – literární postava
vztah k pravdě je jiný než zelinářův
rozmlouvá o věcech veřejného zájmu – obviněn, že má jiné myšlenky než tradiční společnost, kazí mládež – demagogie
uznán vinným – nabídka – zřekne se hledání pravdy a zachováš si život – odmítl
2) je lepší zříci se života než pravdy
pravda je nejvyšší možnou hodnotou, není schopen se ji zříci
žít v pravdě – hlavní smysl
3) jde nám o přežití – př- Švejk
je mu jedno, co je pravda a co ne – pravdu nepovažuje za hodnotnou, nemá o ni zájem
pravda přizpůsobuje přežití
člověk jako bytost prakticky jednající – jednání člověka z hlediska mravní hodnoty
-> gnozeologie, noetika opouštíme, zabýváme se etikou
definice etiky – zkoumání lidského jednání z hlediska dobra a zla, spravedlnosti a nespravedlnosti (hodnota)
odkazujeme na zkušenost – přirozená
setkáváme se s hodnocením – přijatelné a nepřijatelné jednání
rozhovor – ospravedlňování jednání + kritika soudce
jakékoliv jednání je hodnotitelné?
můžeme hodnotit jednání, které se vztahuje k jiným lidským bytostem
jednání ke vztahu k věcem (truhlář – opravář) – mravní hodnota nás nezajímá -> jiným způsobem hodnocení – zajímá nás vhodné užití nástrojů, praktický výsledek
náboženské myšlení – vztah člověka a jednání vůči stvořiteli – mravní jednání
aktuální téma – lidského jednání vůči živé přírodě – technika – velké zásahy do přírody, zhoršujeme životní prostředí, příroda není schopna se změnami se vyrovnat (nelijeme chemikálie do potoka atd.) -> nové téma
přirozené zkušenosti
1) mravně hodnotíme jednání lidí, bereme na zřetel sociální aspekt jednání (na světě nejsme sami – naše jednání ovlivňuje život druhých) – oprávněné potřeby lidí, bereme na ně ohled
- stejně tak i ostatní musí brát ohled na mě
- vzájemná ekvivalence ( co si nárokují já, musím umožnit i ostatním a naopak)
- toto zaznamenáno v kolektivním myšlení v podobě přísloví (př. jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá)
2) abychom mohli mravně hodnotit jednání druhých – musí být toto jednání svobodné (přírodu nehodnotíme mravně – právě proto, že co se zde děje, děje se nutně) stejně tak nehodnotíme jednání malých dětí – nezná ještě mravní zásady
3) jednající musí mít schopnost rozlišit dobro a zlo a rozumem ho pochopit
jednání musí usilovat o dobro – většina to dělá, ale dobro je relativní, vše nekončí mravním soudem, má to pokračování – přiznání viny, jednání člověka můžeme posuzovat i z hlediska platného práva X mravní jednání
- jde o právní vinu
- přiznání viny – náprava jednání, vrácení se před naše jednání (problém mnohokrát je to nevratné) přijmutí tresstu – je to předpoklad k tomu, Aby se jednání neopakovalo
- s vinou spojeno mravní zrání
- můžeme po přijmutí viny žádat o odpuštění – přenesení problému na druhé, otázka – co je odpustitelné a co ne, obtížné je odpustit (př. židé a holocaust – odpuštění němcům i když vinu přiznalo – těžké, ti co mají odpouštět jsou již mrtví)
úkolem etiky je poznání rozvíjet, tvořit srozumitelným, promýšlet na základě čeho máme učinit mravní hodnocení
definice etiky – etika je část filozofie a hodnocení mravního jednání
bohatší definice – etika se zabývá důvody oprávněného jednání, odpovědnost, vina, trest, náprava, odpuštění, motivace ..... spojeno s jednáním,
štěstí, které člověk jednáním sleduje – může být smyslem našeho života
smysl našeho života – poznání, které nám etika přináší se dotýká naší osobnosti v širším smyslu než např. fyzika
měli bychom pracovat s poznáním, které nám přináší etika
stačí poznání, co je spravedlnost, abychom tak i jednali? problém
?teorie pravdy, jaký vztah si člověk může vytvořit k pravdě jako k mravní hodnotě?
každé etické učení si vybírá 1 součást našeho jednání a na tom staví
etika ctnosti – vychází z vnitřní kvality jednajícího člověka
etika norem – zabývá se vztahem našeho jednání a normami
utilismus – vychází z toho co praktického přináší naše jednání
- Etika ctnosti
vychází z Aristotela
Sokratovy úvahy – aby jednání člověka bylo spravedlivé, stačí člověku poznání, co je spravedlnost?
domnívá se, že ten kdo poznal, co je spravedlnost i spravedlivě jedná
člověk ví jak má jednat
ale můžeme mít ještě silnější motivaci, než poznání spravedlnosti – proto nemůžeme se Sokratem úplně souhlasit, pouhé poznání nestačí
Sokrata doplňuje Aristoteles – člověk musí mít osvojenou ctnost – vnitřní kvalita stavu člověka, osvojení si vlastnosti, pokud mám toto vede mě to ke spravedlivému jednání¨
ctnosti nejsou dány naší přirozeností (nenarodili jsme se s nimi) – možnost osvojit máme díky výchově, nebo opakovanému spravedlivému jednání
narodili sme se s možností osvojování, člověk z hlediska své přirozenosti není ani dobrý, ani zlý, záleží na tom co ze sebe udělá
a) abychom mravně jednali musíme znát cíl našeho jednání, musíme vědět, co je pro lidský život dobré (celek našeho života má být dobrý)
b) musíme znát prostředky k dosažení cíle
c) ke změně životního prostředí musíme přizpůsobit prostředky ( př. léčičí lékař – přizpůsobuje léky vzhledem k vývinu nemoci, cíl se nemění je jím zdraví)
praktická moudrost (co je to dobro, prostředky, změna prostředků – podmínky p.m.)
2 prostředky etické ctnosti
praktická moudrost má a,b,c)
člověk si osvojil vnitřní vlastnosti na základě výchovy, nebo na základě jednání
- 2 krajnosti vymezení spravedlnosti : nedostatek spravedlnosti – člověk myslí pouze na sebe;
nadbytek spravedlnosti – člověk myslí
pouze na druhé, nezohledňuje sám sebe
spravedlnost – člověk myslí stejně na sebe jako na druhé
statečnost: - zbabělost
- lehkovážné riskování
- Etika norem
lidské jednání posuzujeme zda je ve shodě s obecně platným jednáním
starozákonné desatero (odkazuje na náboženskou etiku)
I. Kant – je možné od vodit obec ně platná pravidla našeho jednání z cílů, které v životě sledujeme?
cíl – být bohatý – řada pravidel (šetři) ale bohatý nebude mít stejný cíl a pravidla
těmito úvahami nemůžeme dospět k obecně platným normám (uvažujeme o cílech – nemůžeme na ně brát ohled)
normy neodvodíme z cílů
obecná pravidla
1) „jednej tak, aby zásada tvého jednání mohla být obecně platným pravidlem / zákonem“
pokud bude mé jednání ospraveditelné díky tomuto pravidlu je to dobré jednání
př. nevracet dluhy – nemožné pro soužití lidí, musíme se tohoto jednání zříci
2) jak máme jednat vůči druhým „jednej tak, aby druhý byly vždy cílem a nikdy ne prostředkem tvého jednání“
člověk X nástroj – nástroj je prostředkem, člověk jím být nesmí s dosažení cíle jednání
člověk je vybaven rozumem a vůlí
nesmí o jeho jednání rozhodovat vůle jiného
rozpor? – firma a zaměstnanci – firma ho využívá k dosažení svých cílů – jenže my jsme se stali dobrovolně zaměstnanci – nejedná se o rozpor
rozporem byla již zrušení povinná vojenská služba
- Etika utilitarismu
kritériem je praktické jednání a jeho cíl
hodnocení lidského jednání, odkazuje na budoucnost (nevíme jaký bude výsledek)
Anglie 19 st.
říká nám jaký by měl být náš cíl, aby bylo jednání hodnotné
měli bychom dosáhnout maximální míry štěstí pro maximální počet lidí
štěstí se zde chápe jako něco se dá vyjádřit kvantitativně
všichni víme, že naše štěstí musí mít i kvalitativní stránku )intenzita, délka, frekvence opakování – kvantitativní aspekt
kvalitativní stránka schází
Vloženo: 19.06.2009
Velikost: 115,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Reference vyučujících předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Reference vyučujícího Mgr. Jan Brabec
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Přednášky
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Přednášky
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Přednášky
- EEE33E - Investice a dlouhodobé financování - PaA - Přednášky
- EEE35E - Ekonomika veřejného sektoru - Přednášky
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky (2)
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky
- EJE04Z - Občanské právo - Přednášky - Pikola
- EJE05E - Obchodní právo - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky (2)
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Prednasky - pokračování
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky - Pavelka
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Přednášky - Kolman
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - Přednášky
- ERE15E - Marketing I. PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Přednášky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky (2)
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - celek
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - Šilerová
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky
- ETE41E - ICT pro manažery - Přednášky
- EUE06E - Finance a úvěr - Přednášky
- EUE12E - Mezinárodní obchod - Přednášky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky (2)
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Valder
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Váchová
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE22E - Účetnictví pro podnikatele - PaE - Přednášky
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Přednášky
- TAE21E - Matematika - Přednášky - Gurka
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Přednášky - Vašák
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Přednášky ve wordu
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I - přednášky + výpisky ze skript
- EJA05E - Základy právních nauk - Přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - přednášky - houby
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - přednášky
- EHE10E - Politologie - PaE - přednášky
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Výtah ze sladů - přednášky
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Přednášky
- ERE86E - Marketingová komunikace - KS PaE - Přednášky KS
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - přednášky
- ESE27E - Základy statistiky - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky Lhotská
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Přednášky Lhotkská
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Přednášky Lhotská
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Prednášky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - přednášky
Copyright 2024 unium.cz