- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednášky
EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Jan Brabec
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVědecké poznání
je specializované
výběr určité skutečnosti, předmět zkoumání je stále uzší
dílčí poznání
předmět specializace – poznání je detailnější, ale neuvědomuje si jiných skutečností, není poznání celku světa
dříve bylo smyslem poznání – jednota a celistvost vědění, vědění spojeno s – jednotlivý poznatek chápán v kontextu
filozofie a věda – věda byla součástí filozofie
6. st. BC vznik odborného vědění, Řecko – řeč a jazyk použit pro odborné vědění, nejsou už jen příběhy
Cílem filozofie – poznání – poznání celku
Odborné poznání – cíl poznání celku, vývoj -> lišíme se od původního smyslu, dílčí poznání
F. Bacon – „věděni je moc“
-> předznamenal pro nás chápání vědění
-> poznání jako moc zdařile řešit praktickými problémy života
Dnes poznání pěstujeme za účelem řešit problémy
Zaujímáme ke světu praktický postoj, spojeno s poznáním – událostí, věcí
Poznání vede – zajímají nás události -> abychom mohli řešit praktické problémy, použití poznání v náš prospěch
Starověké řecko – jiný druh poznání (dnešní praktické poznání je omezeno)
-> člověk vedle praktického postoje zaujímá i jiný postoj
-> teoretický postoj k světu – jaké jsou události, věci sami o sobě, nezkoumá užitelnost
My poznání považujeme za jasné, srozumitelné X teoretické – problematizováné, věc se jeví v jiném světle
Teoretický postoj – prozkoumat věci sami o sobě
Proces vzniku filozofie a vědy.
Jak vznikly v odborné literatuře?
Mýtus = vyprávění příběhů
Setkání s bohy, mytický člověk – děj v našem světě se dá vysvětlit pouze za pomoci jiného světa –a boží svět
Mýtus – náboženský výklad světa
Křesťanství – vyprávění se soustředí hl. na vztah Boha a člověka
Prostřednictvím vyprávění se dostávají odpovědi na otázky životního charakteru
Člověk nehledá odpovědi ve svém životě, své zkušenosti, pomocí rozumu
Je přesvědčen, že odpovědi se musí hledat ve vyprávění
Mytické příběhy jsou časovány do velmi dávné minulosti – na počátku atd…-> tyto události určily podobu dnešního světa
Vysvětlení toho, co je teď je minulosti
Mýtus je neosobní, anonymní -> neznáme původce
Mýtus má skryté poselství
Převzat – řekové začali nedůvěřovat mýtu, asi 6. st BC, nová možnost využití jazyka – ve smyslu LOGOS (= řeč, rozum, řád, zákon)
Logos = řeč, a logos = rozum, myšlení -> jejich souvislost
- úzká souvislost , myslíme v jazyce
Logos = řád, zákon -> o čem my přemýšlíme (svět) není neuspořádaný chaos, svět obsahuje řád, řídí se zákonitostmi, díky své charakteristice je pro nás poznatelný
Odlišnost od mýtu – o světě vypovídáme z nějakého důvodu
2 důvody
1) rozumový důvod
2) věcný, založený na nějaké zkušenosti
-> mýtus neobsahuje
Některé důvody jsou silnější – některý důvod je důležitější pro některé tvrzení, použití v kritice – uvádíme důvody
Kdo užívá logos = řeč přemýšlí jaká slova užívá, zajímají nás významy slov
-> úkol – zavádět nové pojmy
Anaximandros – užití jazyka – výrazy, hl. jsou obecné, odkazuje na jsoucno
-> „Neomezené je počátkem“
-> společné znaky s mýtem
Ptal se jaký je počátek, z čeho vše povstalo?
Toto vše má původ v něčem neomezeném, v apeironu
Svět – stálé vznikání a zanikání událostí, věci vznikají vymazují hranice, mají konkrétní podoby
Zánik spojen se ztrátou konkrétní podoby dané věci
Vznikají z prazákladu a zanikají taky tam
Vše se děje na základě řádu
Svět není neurčitý, je poznatelný
Neodkazuje na svět bohů – rozdílné od mýtu
Svět je vysvětlitelný z něho samého
Proč tato změna??
Zájem o meterologii -> již se neodkazuje na jiný svět, poznání našeho světa
Jedná se o představu
- významy pojmů obecných v logos, liší se od mýtu
- mýtus je anonymní X filozofie má autory
?? co je to logos a mýtus, jak se liší??
??Charakteristické znaky současného vědění, teoretický a praktický postoj ke světu??
Filozofie
Filozofie je složena ze dvou slov : Filein a Sophia (láska k moudrosti)
filein je láska, láska která existuje mezi příteli, sdílení něco společného, jsou si blízcí
ten kdo se zabývá filozofií, rád se zabývá problémy a otázkami, pro život důležitými, hledáme odpovědi, a tím se vydáváme na cestu moudrosti
sophia je moudrost, trvalá snaha osvobodit se od předsudků, polopravd, pouhých domněnek a dospět k poznání, které je blíže skutečnosti samotné
s moudrostí si nespojovali vědění o mnohém jednotlivém – to není moudrost (omezené vědění) „chodící encyklopedie“ vědění o tom jaké jsou důležité podstatné vztahy mezi těmi jednotlivostmi
dovídáme se 1) poznatky které nás zásadním způsobem proměňují (např. náboženské poznatky) a 2) praktické poznatek, který nás neovlivní ( 180° v trojúhelníku)
s moudrostí se spojují tyto 2 typy poznatků, které jsou pro nás důležité
problém - jak využít poznání, ke světu zaujímáme mravně zodpovědný vztah (vychytralost)
zaujmout určitý odstup nebo nadhled k prohlížení toho, co prožíváme teď , jaký to má význam pro celý náš život
filozofie usiluje o racionální poznání
předmětem zkoumání si vybírá v celku jsoucí skutečnosti a našeho postavení,
předmětem vědy je dílčí skutečnost
poznání je pro nás důležité pro to, abychom zjistili, jaké je naše místo, kam mi patříme, jaké jsou naše možnosti, náš osud
jak je poznatelný předmět, který chceme zkoumat, jestli existují nějaké meze, zajímá nás jaká je hodnota poznání,
= zabývá se předpoklady, možnostmi našeho poznání, předmětem není věcná skutečnost
ale akt poznávání (= noetika)
kdo je ten kdo poznává, kdo je člověk?
Jsme sami k sobě schopni zaujmout nějaký postoj, chceme své bytí pochopit
-> jiný přístup k existenci
= > filozofická antropologie
Člověk není pouze bytost která poznává, je to i bytost prakticky jednající
Filozofie se zabývá i výtvory člověka – stát, instituce
-> filozofie sociální – zkoumá lidskou společnost, posuzování lidského jednání => etika – mravní hodnota lidského jednání, jak bychom měli jednat?
?? co je filozofie?? ?? význam pojmu láska k moudrosti??
Jak rozumíme podobenství o jeskyni?
Co nám sděluje?
Podobenství o jeskyni
podobenství o člověku, jsme vězni v jeskyni, stíny jsou považován y za skutečnost (my považujeme za skutečné to co vnímáme smysly)
jeskyní vězni jsou nesvobodní, max. míra nesvobody, někdo se o ně musí starat, aby přežili, nesvoboda má i výhody – nic nemusí, je o ně postaráno
smysly vnímají stíny a přiřazují jim označení
vězňové se domnívají, že stíny mluví (mluví nosiči věcí)
děj – vězni samo o sobě nepřemýšlí o vzpouře, neuvědomují si svůj stav
pokud by byl někdo vyproštěn a nucen se postavit a pohybovat se -> způsobovalo by mu to bolest a pro mžitky v očích by se nemohl dívat na nosiče
-> změna nám působí potíže, nepříjemné co by říkal, kdyby mu někdo řekl, že dříve viděl přeludy nyní je blíže skutečnosti?
Platona nezajímá příliš nesvobodnost
Nové poznání skutečné věci je nepříjemné
Člověk je omezován bolestí
Člověk vystaven problému konfrontace s realitou a jeho stíny
Dosavadní poznání, skutečnost je nucen opustit
Vězeň se drží předcházející skutečnosti, odmítá se přizpůsobit nové , akceptovat ji
Vězeň je zmatený? Už to není tak jednoduché jako v jeskyni, jeho duše je zmatená
Ztráta jednoduchosti působí zmatek
Závěr – vězňové nejsou schopni pochopit nové poznání a lidi kteří přišli s něčím novým likvidují
Nemáme sílu se osvobodit od našeho lichého poznání, musí někdo přijít a dát nám nové poznání
Pro dnešního člověka platí něco jiného
Expanze nápodob – známe hlavně nápodoby a obrazy, posuzujeme skutečnost podle nápodoby
Počítačové hry – nápodoba skutečnosti -> problematické
Platonův výklad – člověk se spoléhá na smyslové poznání, jaká je tato skutečnost?svět smysly poznaný je svět mnohosti a změny
Změna se spojuje se zánikem a vznikem
Jevů je pak mnoho
Škola akademie – nápis „kdo nezná geometrii, nechť nevstupuje“ -> proč důkaz na geometrii? Předmětem geometrie nejsou smysly vnímatelné -> předmětem geometrie jsou předměty, hlavně jsou vrozeny pro „výpočty“ kružnice
Přemětem geometrie je to, co je přístupné pouze rozumu – pochopitelné jemu
Geometrie představovala duchovní rozcvičku
Pro pochopení vysvětlení světa smyslového a světa skutečných věcí – protiklady
Smysly poznáváme svět mnohosti
Rozumem poznáme 1 neměnný předmět -> obecné poznání
Vztah mezi pojmem stůl a mezi těmi, hlavně poznáváme kolem sebe
Není možné, aby obecný pojem stolu se vyskytovat v tom, co se neustále mění
Svět poznatelný rozumem je svět idejí
Filozofie nás má odvádět od světa mnohosti musíme přestat poznávat jen smysly
Ve smyslovém světě není obecných pojmů -> toto je posláním z jeskyně
Vědecké poznání, co je to věda?
věda je soubor činností
věda jako výsledek činností, soubor poznatků
2. postupy
1) věda z hlediska výsledků
Definice – věda je soustava odůvodněných nepoznaných a systematicky uspořádaných poznatků o vymezené oblasti světa. Věd. poznatky musí být přísné, spolehlivé, obec. Ověřitelné, sdělitelné,
Def. Vědy díky přechodu od mýtu k logu – nutné znát důvody pro svá tvrzení
-> odůvodnění: a) věcné důvody na základní mé smyslové skutečnosti
b) racionální odůvodnění
- výroky si nesmí protiřečit
Systematičnost – mnoho poznatků nutné je klasifikovat, uspořádat podle oblasti
přesnost
vědecký poznatek obecně ověřitelný – okolnosti při kterých si daná skutečnost můžeme ověřit
sdělitelný poznatek - věda má vlastní jazyk - > problém s porozuměním přesto se toho požadavku nemůžeme vzdát
věty:
a) tento stůl je dřevěný
b) na odvrácené straně měsíce jsou zelené pyramidy
c) u bran ráje stojí anděl s ohnivým mečem
d) starý mládenec je neženatý muž
e) Caesar je prvočíslo
metody rozhodnutí o pravdivosti: pomocí smyslové zkušenosti
a) věta srozumitelná, vědecká, pravdivá, nahodilé tvrzení (stůl může být i kamenný) není to nutné tvrzení
b) nahodilé tvrzení, vědecké – oproti větě a) je poznání těžší, nepravdivá – nemůžeme rozhodnout
c) není vědecká vě
Vloženo: 19.06.2009
Velikost: 115,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Reference vyučujících předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Reference vyučujícího Mgr. Jan Brabec
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Přednášky
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Přednášky
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Přednášky
- EEE16E - Ekonometrie PaA - Přednášky
- EEE33E - Investice a dlouhodobé financování - PaA - Přednášky
- EEE35E - Ekonomika veřejného sektoru - Přednášky
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky (2)
- EHE12E - Politologie - PAA - Přednášky
- EJE04Z - Občanské právo - Přednášky - Pikola
- EJE05E - Obchodní právo - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Přednášky
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky (2)
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Přednášky
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Prednasky - pokračování
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky - Pavelka
- ENE05E - Obecná ekonomie II. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - Přednášky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Přednášky - Kolman
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - Přednášky
- ERE15E - Marketing I. PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE49E - Kybernetika v řízení PAA - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Přednášky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky (2)
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Přednášky
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - celek
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky - Šilerová
- ETE05E - Informační systémy - Přednášky
- ETE41E - ICT pro manažery - Přednášky
- EUE06E - Finance a úvěr - Přednášky
- EUE12E - Mezinárodní obchod - Přednášky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky (2)
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Valder
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky - Váchová
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Přednášky
- EUE22E - Účetnictví pro podnikatele - PaE - Přednášky
- EUE28E - Základy obchodních nauk - Přednášky
- TAE21E - Matematika - Přednášky - Gurka
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Přednášky - Vašák
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Přednášky
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Přednášky ve wordu
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - přednášky
- AGE01E - Chov zvířat I - přednášky + výpisky ze skript
- EJA05E - Základy právních nauk - Přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - přednášky - houby
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ABE01E - Základy fytotechniky - výpisky z přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - přednášky
- EHE10E - Politologie - PaE - přednášky
- ERE07E - Kybernetika v řízení PAE - přednášky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Výtah ze sladů - přednášky
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Přednášky
- ERE86E - Marketingová komunikace - KS PaE - Přednášky KS
- EAE01E - Ekonomicko matematické metody I. - přednášky
- ESE27E - Základy statistiky - Přednášky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Přednášky Lhotská
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Přednášky Lhotkská
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Přednášky Lhotská
- ERE02E - Administrativní technika VSRR - Prednášky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - přednášky
Copyright 2024 unium.cz