- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
právo teorie
EJA05E - Základy právních nauk
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Ivana Hájková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáldobrým mravům
může být písemný, ústní nebo může být učiněn tzv. konkludentním jednáním, kdy postačí dát nepochybně najevo svou vůli
Právní úkony mohou být:
jednostranné
dvoustranné
vícestranné
Nejčastějším právním úkonem je smlouva, která je uzavřena, jestliže se subjekty dohodly na jejím obsahu.
Uzavírání smluv:
klasický způsob, kdy navrhovatel i příjemce jsou osoby individuálně určené
zvláštní, kdy jedna strana při uzavírání smlouvy jsou osoby individuálně neurčené – veřejná soutěž
Rozlišuje se:
platnost smlouvy
účinnost smlouvy
Smlouva je platná jestliže vznikne a splňuje všechny náležitosti předepsané zákonem a účiní ji subjekty způsobilé k takovému právnímu úkonu.
Účinnost smlouvy znamená, že se lze s úspěchem domáhat plnění z ní. Účinnost nastává stejným okamžikem jako její perfektnost.
Typy smluv
pojmenované (kupní, směnná, darovací, o dílo, o půjčce, o zapůjčení věci, nájemní atd.)
nepojmenované
smíšené
Kupní smlouva
je velmi důležitým dokumentem, který předurčuje podmínky a pravidla, za nichž se uskuteční obchodní operace.
může vzniknout ústně, telefonicky, telegraficky apod.
Obsah kupní smlouvy
Úvodní část
název dokumentu, číslo; místo a datum vystavení; určení prodávajícího a kupujícího vč. Názvu firmy a adres; úvodní věty, odvolání na všeobecné podmínky určitého zákona
Podmínky kupní smlouvy
- předmět kupní smlouvy; kupní cena; dodací lhůta; platební podmínky; způsob přepravy; ostatní podmínky apod.
Podpisy statutárních orgánů obchodních partnerů
9. Práva věcná
obecně o právech věcných, systém
vlastnické právo a jeho obsah
věcná břemena
Věcnými právy jsou:
právo vlastnické
práva k věci cizí a to
právo odpovídající věcnému břemenu
právo zástavní
právo zadržovací
právo předkupní
Subjektem věcného práva je osoba individuálně určená (vlastník, oprávněný z věcného břemene). Může jím být osoba fyzická i osoba právnická.
Předmětem práv věcných je věc hmotná.
Občanský zákoník vymezuje:
součást věci
příslušenství věci
Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Např. součástí automobilu je motor
Příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Zde musí být nejméně dvě věci v právním smyslu. Ustanovení o příslušenství věci mají dispozitivní charakter.
Právo vlastnické
Právo vlastnické jako základní lidské právo je zakotveno v Listině základních práv a svobod v čl. 11.
Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví
držet
užívat a požívat jeho plody a užitky
nakládat s ním
O oprávněnou držbu jde podle § 130 občanského zákoníku tehdy, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří. Oprávněný držitel má stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky k věci po dobu oprávněné držby a dále má právo na náhradu nákladů a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení.
Ten, kdo má věc u sebe po dobu půjčky, vypůjčky nebo nájmu není oprávněným držitelem, ale jen uživatelem.
Pokud se jedná o užívání neoprávněné je subjekt povinen vždy vydat věc vlastníkovi a nahradit škodu.
Právo užívat plody se uplatňuje u věcí plodotvorných a dává vlastníkovi právo přisvojit si plody svého vlastnictví a požívat užitky věci.
Právo dispozice (nakládání) umožňuje vlastníku věci hlavní především realizaci směnné hodnoty věci.
Věcná břemena
Omezují vlastníka věci nemovité ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.
Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena:
s vlastnictvím určité nemovitosti (právo cesty, právo čerpání vody),
patří určité osobě (výminek)
Věcná břemena vznikají:
písemnou smlouvou
na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví a schválenou dohodou dědiců
ze zákona
rozhodnutím státního orgánu
výkonem práva odpovídajícího věcnému břemenu po dobu 10 let, tj. vydržením
Smlouva o zřízení věcného břemene musí být písemná a musí být proveden její vklad do katastru nemovitostí katastrálním úřadem, v jehož obvodu se nemovitost nachází.
Věcné břemeno zaniká:
písemnou smlouvou
rozhodnutím příslušného státního orgánu
ze zákona
zánikem nemovitosti
K účinnosti smlouvy, ze které zanikla práva odpovídající věcným břemenům, je potřeba výmaz v katastru nemovitostí.
Právo vlastnické
spoluvlastnictví
omezení vlastnického práva
způsob vzniku a zániku vlastnického práva
Spoluvlastnictví
Může být:
společné jmění manželů
podílové
Společné jmění manželů
Subjektem společného jmění manželů mohou být pouze manželé po dobu trvání manželství.
Společné jmění manželů tvoří:
majetek (věci movité a nemovité, pohledávky, jiná majetková práva a penězi ocenitelné hodnoty)
závazky (dluhy)
Do společného jmění manželů se podle § 143 OZ nezahrnují věci získané za trvání manželství:
darem
dědictvím
věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů
věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů
závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého
závazky, které se týkají výlučného majetku jednoho z manželů
Zánik SJM
smrtí manžela nebo jeho prohlášením za mrtvého, nebo prohlášením manželství za neplatné
právní mocí rozhodnutí soudu o rozvodu manželství
za trvání manželství podle dnešní úpravy SJM zaniká ze zákona jen ve dvou taxativně stanovených případech (prohlášením konkursu soudem; právní mocí rozsudku o propadnutí majetku v důsledku trestného činu)
Podílové spoluvlastnictví
U podílového spoluvlastnictví jde o ideální vymezení podílů zlomkem nebo procentem. Tento ideální podíl vyjadřuje míru účasti při hlasování, míru v jaké se na společné věci podílejí spoluvlastníci svými právy a povinnostmi. Jestliže podíly nejsou určeny smlouvou nebo stanoveny právním předpisem, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné. Obsahem spoluvlastnictví podílového jsou práva a povinnosti jednak mezi spoluvlastníky navzájem, dále mezi spoluvlastníky a třetími osobami. Pokud spoluvlastníci nedosáhnou dohody je rozhodující většina spoluvlastnických hlasů, počítaná podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů rozhodne na návrh kteréhokoliv ze spoluvlastníků soud.
Každý ze spoluvlastníků má ke svému podílu dispoziční oprávnění. Může k němu bez souhlasu ostatních zřídit zástavní právo, věcné břemeno, ustanovit dědice apod. Převést svůj podíl na jiného může však jen tehdy, jestliže jej nejprve nabídl ke koupi ostatním spoluvlastníkům. Předkupní právo se neuplatňuje, jestliže spoluvlastník převádí svůj podíl na osobu blízkou, tj. osobu příbuznou v řadě přímé.
Podílové spoluvlastnictví může zaniknout obvyklými způsoby k nimž dochází při zániku vlastnictví nebo může být zrušeno. Ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastnictví může dojít především dohodou.
Omezení vlastnického práva
Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
Vlastník může užívat předmět vlastnictví podle své vůle, pokud mu to není zákonem zakázáno. Tato hranice vlastnického práva je vyjádřena:
právy sousedskými (vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv)
omezením vlastnického práva ze zákona dočasné povahy (toto ustanovení ukládá vlastníkovi strpět, aby bez jeho souhlasu byla ve stavu nouze nebo naléhavém veřejném zájmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použita jeho věc, nelze-li účelu dosáhnout jinak)
omezení vlastnického práva úředním rozhodnutím (omezení může provést např. pozemkový úřad, stavební úřad nebo soud zřízením věcného břemene)
omezení vlastnického práva právním úkonem vlastníka (jde např. o pronájem věci, dání věci do zástavy nebo zřízením věcného břemene)
Vznik a zánik vlastnického práva
Vlastnické právo vzniká poprvé vlastníkovi vytvořením věci, příp. jejím prvním přisvojením.
Ke změně vlastníka může dojít:
na základě právního úkonu (smlouvy), tzv. převod vlastnického práva
převádí-li se smlouvou (darovací, kupní, směnnou) vlastvnictví k věci nemovité, nabývá nový vlastník vlastnické právo až okamžikem vkladu této smlouvy do katastru nemovitostí
jde-li o věc movitou nabývá se vlastnictví okamžikem předání věci, jestliže si strany v písemné smlouvě nedohodnou jiný okamžik
jinak, než projevem vůle vlastníka, tzv. přechod vlastnického práva
Důvody přechodu vlastnického práva:
pravomocné rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění věci nebo o restituci zemědělského majetku,
pravomocné rozhodnutí soudu o propadnutí majetku nebo věci,
smrt zůstavitele při dědění, - uplynutí času při vydržení,
příklep při dražbě.
V těchto případech se u věcí nemovitých tato skutečnost v katastru nemovitostí zapíše na žádost navrhovatele jako záznam.
Právo dědické
obecně o dědickém právu
dědění ze zákona a ze závěti
řízení o dědictví a jeho vypořádání
Děděním se rozumí přechod práv a povinností zemřelé osoby na jinou osobu či osoby z důvodu jeho smrti.
Dědické právo v objektivním smyslu je souhrn právních norem, které upravují podmínky, způsob a vztahy při přechodu majetkových práv a povinností ze zemřelé osoby na jiné subjekty.
Dědické právo v subjektivním smyslu je oprávnění určité osoby vstoupit do práv a povinností zemřelého.
Zůstavitel – fyzická osoba, jejíž práva a povinnosti jsou předmětem dědění
Dědic - osoba, která vstupuje do práv a povinností zemřelého
Dědictví- práva a povinností, která jsou předmětem dědění
Dědický titul- právní normou aprobovaný způsob určení dědiců
Závěť
jednostranný právní úkon, kterým zůstavitel určuje dědice pro případ své smrti
všem druhům závěti je společný požadavek písemné formy a uvedení dne, měsíce a roku, kdy byla zřízena, dalším požadavkem je plná způsobilost k právním úkonům (vyjímka se připouští u osoby starší 15let, která může zřídit závěť formou notářského zápisu)
Forma závěti:
vlastní rukou
jiný způsob sepsání
formou notářského zápisu
Zákon
přímo určuje okruh fyzických osob, které měly za života zůstavitele k němu určitý osobní vztah a z toho důvodu mohou být povoláni k dědění neurčil-li zůstavitel své dědice projevem vůle
Dědění ze zákona
fyzické osoby jsou rozděleny do 4 skupin zákonných dědiců
skupina – děti zůstavitele a manžel (dědí rovným dílem)
skupina – manžel, rodiče zůstavitele a osoby, které se zůstavitelem žily ve společné domácnosti, alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí (dědí rovným dílem přičemž manžel zůstavitele nejméně jednu polovinu dědictví)
skupina – zůstavitelovi sourozenci a vedle nich spolužijící osoby, které splňují předpoklady skupiny II. Avšak samy ve skupině II. Dědit nemohou (nabývají dědictví rovným dílem)
skupina – prarodiče zůstavitele (dědici dědí rovným dílem)
Dědění ze závěti
zůstavitel nesmí závětí rozhodnout v neprospěch svých potomků, nesmí je v závěti opomenout, pokud by tak učinil byla by závěť v této části neplatná
pokud se potomci chovají k zůstaviteli za jeho života v rozporu s dobrými mravy, může je zůstavitel vydědit
Aby se někdo mohl stát dědicem, musí se dožít smrti zůstavitele. Zákon připouští, aby dědicem se stalo i počaté dítě, narodí-li se živé. Ze závěti může být dědicem i právnická osoba, nesmí však zaniknout před smrtí zůstavitele.
Dědictví přechází na dědice okamžikem smrti zůstavitele. K jeho přechodu není třeba tzv. akt přijetí dědictví. Na dědice nepřecházejí jen zůstavitelova aktiva, ale i pasiva. Dále samostatná povinnost nést přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele. Povinnost uhradit dluhy je omezena cenou zanechaného zůstavitelova majetku.
Odmítnutí dědictví – musí mít zákonem předepsanou formu a musí být provedeno ve stanovené lhůtě
Dědictví, které nenabude žádný z dědiců připadá státu jako tzv. odúmrť.
Ochrana oprávněného dědice – nastupuje po skončení řízení o dědictví v případě, že dědictví bylo dáno nepravému dědici. Oprávněný dědic musí podat žalobu vůči nepravému do tří let.
Právo závazkové
obecně o závazkovém právu, závazkový právní vztah
vznik a zánik závazkových právních vztahů
změny a zajištění závazkových právních vztahů
Závazkový vztah definuje občanský zákoník jako právní vztah, ve kterém věřiteli vzniká právo na určité plnění a dlužníkovi vzniká povinnost plnit.
Stranami závazkového vztahu je věřitel a dlužník.
V závazkových vztazích je třeba rozlišit:
strany právního vztahu
subjekty právního vztahy
Druhy závazkových vztahů
podle počtu stran, které závazkový vztah uzavírají jsou závazkové vztahy:
dvoustranné
vícestranné
podle počtu subjektů na každé straně lze závazky rozlišit na:
jednoduché, kdy na každé straně právního vztahu je pouze jeden subjekt
společné
Podle toho, na které straně je pluralita subjektů dělíme společné závazky na:
aktivní pluralitu (na straně věřitelů)
pasivní pluralitu (na straně dlužníků)
Dále dělíme:
závazky s plněním nedělitelným
závazky s plněním dělitelným - dělené (povinnost nebo právo se vztahuje jen na určitou část celkového plnění)
solidární (povinnost poskytnout celé plnění)
Vznik a zánik závazkových vztahů
Mohou vznikat na základě:
smlouvy
porušení právní povinnosti - z odpovědnosti za škodu
- z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení
z jiných právních důvodů
K zániku závazkového vztahu mohou vést následující právní skutečnosti:
splnění
dohoda
uložení do úřední úschovy
uplynutí doby
splynutí
započetí
výpověď
odstoupení od smlouvy
dodatečná nemožnost plnění
neuplatnění práva
smrt a zánik právnické osoby
Změny závazkových vztahů mohou spočívat ve změně některého jeho prvku a to:
subjektů
předmětu a obsahu
Za změny v subjektech závazkových vztahů se označují změny při kterých dochází ke změně buď na straně dlužnické nebo na straně věřitelské. Rozlišuje se:
postoupení pohledávky ( je označením změny závazku, kdy na základě určité právní skutečnosti za trvání závazkového vztahu vstupuje do tohoto vztahu na místo dosavadního věřitele věřitel nový)
převzetí dluhu (nastává tehdy, jestliže do trvajícího závazkového vztahu vstoupí na místo dosavadního dlužníka dlužník nový)
přistoupení k dluhu (představuje takový typ, kdy k dosavadnímu dlužníku přistoupí další subjekt, který se zaváže vůči věřiteli, že za dlužníka splní jeho peněžitý dluh)
poukázka a poukázka na cenné papíry (poukázka představuje plnění dlužníka věřiteli prostřednictvím třetí osoby)
Zajištění závazkových vztahů
Nejčastějším zajištěním závazku jsou:
zástavní právo k věci
právo zadržovací
ručení
dohoda o srážkách ze mzdy
smluvní pokuta
písemné uznání závazku
13.Právo rodinné
manželství a vztahy mezi manžely
vztahy mezi rodiči a dětmi a vztahy náhradní rodinné výchovy
výživné
Rodinné právo tvoří souhrn právních norem, upravujících právní postavení člověka ve vztazích, které jsou pro něj jedny z nejdůležitějších, tj. v rodině.
Rodinněprávní vztahy:
vztahy mezi manžely
vztahy mezi rodiči a dětmi
vztahy náhradní rodinné výchovy
Vznik manželství
§ 1-9 Zákona o rodině
zásady - dobrovolnost
- civilní a církevní forma sňatku postavena na roveň
manželství (jediný právem uznávaný právní vztah mezi mužem a ženou)
Okolnosti vylučující uzavření manželství (§ 11-17):
bigamie – neplatnost vysloví soud i bez návrhu
překážka příbuzenství – neplatnost vysloví soud i bez návrhu
překážka věku = 18 (mezi 16-18 let věku se souhlasem státu)
překážka duševní choroby (možné jen se souhlasem státu)
Uzavřením manželství vzniká manželům řada práv a povinností:
osobního charakteru – žít spolu, být si věrni, vytvářet zdravé rodinné prostředí, dohodnout se o všech podstatných záležitostech týkajících se rodiny, navzájem se zastupovat
majetkového charakteru – jsou upraveny občanským zákoníkem
Zánik manželství:
smrtí
prohlášením za mrtvého
rozvod (jediný způsob zániku manželství za života obou manželů)
Vztahy mezi rodiči a dětmi
Z tohoto vztahu vyplývají určitá práva a povinnosti:
práva (vychovávat, zastupovat, spravovat jeho záležitosti)
povinnosti (vyživovací, určení jména a příjmení)
Vztahy náhradní rodinné výchovy
osvojitelem může být jen ten, kdo má způsobilost k právním úkonům
mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl
jako společné dítě mohou někoho osvojit jen manželé
k osvojení je třeba přivolení zákonného zástupce osvojovaného
před rozhodnutím soudu o osvojení musí být osvojenec alespoň tři měsíce v péči budoucího osvojitele
osvojení nezrušitelné (osvojitel je zapsán v matrice místo rodiče osvojence)
osvojit lze jen nezletilého staršího jednoho roku
zrušitelné osvojení může zaniknout rozhodnutím soudu na návrh osvojence nebo osvojitele
Základy pracovního práva
pracovní poměr vznik a změny
způsoby zániku pracovního poměru
odpovědnost za škodu v pracovním právu
Vznik pracovního poměru (§ 27 ZP)
pracovní smlouvou
volbou
jmenováním
Pracovní smlouva
Vznik:
informační fáze – vzájemné povinné informování subjektů o podstatných skutečnostech
kontraktační fáze – konsensuální sjednání a podpis vlastní pracovní smlouvy
Náležitosti:
forma – písemná
obsah – (druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce, mzdové ujednání, sjednání poměru na dobu (ne)určitou, rozvržení pracovní doby, přísliby zaměstnavatele
Pracovní poměr vzniká sjednaným dnem nástupu do práce.
Volba
v případech stanovených zvláštními předpisy popř. stanovami, usnesením příslušných orgánů
Jmenováním
podle zvláštních předpisů
Druhy pracovního poměru
souběžný – několik pracovních poměrů sjednaných na kratší než stanovenou pracovní dobu
vedlejší
vedlejší činnost
Zkušební doba – platné sjednání
pouze písemná forma
ujednání v pracovní smlouvě
maximálně na 3 měsíce
Změna pracovního poměru
Formy:
dohodou
na žádost zaměstnance
jednostranný právní úkon zaměstnavatele
Druhy:
převedení (jednostranným právním úkonem zaměstnavatele
přeložení ( soustavnější výkon sjednaného druhu práce na jiném než sjednaném místě, zásadně možné pouze se souhlasem zaměstnace)
dočasné přidělení k výkonu práce (zásadně jen se souhlasem zaměstnance)
Zásady změn pracovního poměru
dohoda, jednostranně – jen vyjimečně
písemná forma
dočasnost
převedení na původní pracovní místo, pokud odpadly důvody, pro které byl zaměstnanec převeden či přeložen
trvalé změny vyjimečné nebo dohodou
Skončení pracovního poměru
Dohoda – konsens zaměstnavatele a zaměstnance o skončení pracovního poměru a dni tohoto skončení
Výpověď
ze strany zaměstnance (může a nemusí uvádět výpovědní důvody)
ze strany zaměstnavatele
platnost dále podmíněna:
existencí a vymezením jednoho výpovědního důvodu
splnění nabídkové povinnosti
splnění povinnosti účinné pomoci při získání nového vhodného zaměstnání
respektování „ochranné doby“- tj. taxativně vytčených sociálních situací, ve kterých nesmí dát zaměstnanci výpověď
souhlas orgánu státní správy
souhlas odborného orgánu v případech
Výpovědní doba
2 měsíce
3 měsíce
Okamžité zrušení
Platnost podmíněna:
písemná forma
doručení druhému účastníkovi
ve lhůtě stanovené pro uplatnění důvodů okamžitého zrušení
existencí a vymezením jednoho důvodu okamžité
Vloženo: 26.06.2009
Velikost: 362,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EJA05E - Základy právních nauk
Reference vyučujících předmětu EJA05E - Základy právních nauk
Reference vyučujícího Mgr. Ivana Hájková
Podobné materiály
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Dědické právo
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Správní právo
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Teorie
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Teorie ze skript
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Teorie
- EPE07E - Psychologie osobnosti, sociální psychologie - Teorie ke zkoušce - dle skript
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - teorie k testu
- EJA05E - Základy právních nauk - teorie
- EJA05E - Základy právních nauk - Teorie práva
- EAE83E - Systémová analýza výrobkových vertikál - VSRR Cheb - teorie
- EHE12E - Politologie - PAA - teorie ke zkoušce
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - teorie firmy
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - teorie
- EUE33E - Základy účetnictví - VSRR - Teorie
- ESE27E - Základy statistiky - Teorie otázky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - teorie
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - teorie
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - teorie
- EAE71E - Ekonomicko matematické metody I. - teorie
Copyright 2024 unium.cz