- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPlaton: Faidros
Platon patří bezesporu k nejvýznamnějším filozofům starověku a lidské historie vůbec. Žil přibližně v letech 427-347, v období, kdy v Aténách vzkvétala filozofie. Narodil se v bohaté aristokratické rodině. Byl osm let žákem Sokrata a zaznamenal pro pozdější generace jeho učení. Po Sokratově vynucené smrti roku 399 př. n. l. odešel na čas do Megary, kde působil v tamní filozofické škole, podnikl dlouhé cesty do Egypta, Itálie a na Sicílii. V roce 387 př. n. l. založil v Athénách známou Akademii, kde zadarmo vzdělával své žáky ve filozofii.
Od Sokrata převzal a dále rozvíjel jeho hlavní názory. Ty byly postaveny na myšlence, že pravé vědění nemůže člověk hledat v nestálých věcech našeho skutečného světa, ale že jej lze nalézt jedině ve věčných a neměnných nadsmyslných jsoucnech – v idejích, které Platon ztotožnil s bytím samotným. Ideje jsou stálé, nevznikají ani nehynou, jsou nezávislé na prostoru i na čase. Nebytí postavené naproti idejím, věci smyslového světa včetně hmoty, jsou pouze neskutečné napodobeniny idejí a jsou předmětem mínění, ale ne vědění, jsou pomíjivé, relativní, prostoru a čase závislé.
Z předpokladu existence stálých a neměnných idejí vyplývá i Platonovo přesvědčení o existenci absolutního dobra a absolutní pravdy. Proti tomuto názoru stáli v Sokratově a Platonově době sofisté, kteří tvrdili, že k absolutnímu poznání nelze dojít, že neexistuje žádná pevná, neměnná a pro všechny stejná pravda či dobro., Za nejvýznamnějšího zástupce se považuje Protagoras, který sofistické učení zakládal na myšlence, že měrou všech věcí je člověk. Poznání je tedy relativní či úplně nemožné. To sofisté demonstrovali svými rétorickými výstupy, kde formou logicky na sebe navazujících implikací dokazovali tvrzení navzájem opačná. Typické pro tyto přednesy bylo, že v nich šlo často více o spor samotný než o hledání pravdy.
Rétorika měla v tehdejší době velkou důležitost, uplatňovala se především na lidových soudech a v politických shromážděních. Takové moci rétoriky si byl vědom i Platon a zároveň si uvědomoval i to, že rétorika (z jeho idealistického pohledu) lidem nedávala pravé vědění, ale právě jen mínění, často překroucené ve prospěch jeho autora. Ve svém díle Gorgias Platon proti rétorice jako nástroji politiků k přizpůsobování si názorů lidu postavil filozofii jako cestu k nalezení absolutního dobra. Dalším významným Platonovým dílem kritizujícím rétoriku je Faidros.
Faidros je, stejně jako převážná většina ostatních Platonových spisů, psán formou dialogu. Tradičně se zde objevuje postava Sokrata, s nímž v tomto díle diskutuje mladý Faidros o řečnictví. Narozdíl od Gorgia však Platon ve Faidru rétoriku jednoznačně neodsuzuje a neklade filozofii striktně proti ní. V první části spisu rozebírá Platon ústy Sokrata jedno konkrétní řečnické dílo, řeč Lysiovu, a staví proti ní své dvě vlastní řeči, rétoricky hodnotné, postavené na filozofii. Ve svém prvním výstupu zachovává Sokrates původní obsah Lysiovy řeči, jen změní formulaci úvah a formu, vybírá lepší, filozofické zdůvodňování logických myšlenkových postupů. Druhou řeč staví obsahově naproti oběma předchozím, samozřejmě při zachování hodnotné rétorické formy. V druhé části Faidra pak Platon prostřednictvím Sokrata rozebírá všechny tři řeči (Lysiovu a dvě Sokratovy), hledá v nich řečnické klady i zápory a demonstruje na nich, jak má správná a hodnotná rétorika vypadat.
Vedle samotného rozboru umění řečnictví má Faidros pro filozofický svět ještě jeden důležitý aspekt. Tím je obsah řečí samotných. Tématem všech tří výstupů je láska k tělesné kráse jako cesta k poznání absolutního krásna, ideje krásy. Přitom Platon nemá namysli lásku mezi mužem a ženou, ale paiderastiu, lásku milovníka k chlapci. Příčinou této lásky je prý bůh Eros, jenž způsobuje takové krásné milování, které vede právě až k poznání nejvyššímu, k poznání ideje krásy. Autorem všech tří, navzájem zcela rozdílných řečí, je samozřejmě Platon sám, jen je pronáší skrz svého Lysia či Sokrata. Ukazuje jimi různé úhly pohledu na totéž téma, přičemž poslední, třetí řeč, již plně koncipuje ve světle svého idealismu, za předpokladu pevných, věčných a neměnných idejí. Obsah řečí je často (a nejspíš i právem) považován za hlavní přínos Faidru, daleko důležitější než následný rétorický rozbor, a je v tomto ohledu pokládán za předstupeň k vrcholnému Platonovu dílu na téma lásky, Symposionu.
První řečí je řeč Lysiova. Lysios, známý athénský řečník, v ní řeší otázku, zda je lépe být po vůli spíše milujícímu či nemilujícímu. Srovnává milující a nemilující, jak se k člověku chovají a jak na něj působí v průběhu vývoje jejich vztahu. Vychází ze skutečnosti, že i sami milující uznávají, že jsou spíše nemocní než při zdravém rozumu, že si jsou vědomi své nerozumnosti, ale nedovedou se ovládat. Přitom Lysios implicitně předpokládá, že ono zamilované pobláznění je jednoznačně záporné, což následně dokazuje na mnoha příkladech.
Milovníci jsou upjatí na milovaného, zanedbávají své ostatní věci a když jejich touha po čase přestane, litují svých dobrodiní, zatímco nemilující nemají kdy a proč své smýšlení změnit, neboť činí vše dobrovolně a bez jakéhokoliv poblouznění, tedy tak, aby se co nejlépe postarali o své zájmy, aby si udrželi dobré vztahy se svými příbuznými i všemi ostatními.8 Dále Lysios nesouhlasí s názorem, že bychom si měli vážit milujících, neboť jsou, jak sami tvrdí, nejlepšími přáteli těm, které milují, a kvůli nim jsou ochotni se se všemi ostatními znepřátelit. Pokud se však totiž milující zamilují do někoho jiného více, pak budou tedy ochotni se znesvářit i se svými předchozími miláčky a tím i jim ubl
Vloženo: 8.03.2011
Velikost: 58,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Reference vyučujících předmětu EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA
Podobné materiály
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Platón
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Platón sympos.
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Platon syphosion
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Platon
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Platon symposion
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - platon symposion
Copyright 2024 unium.cz