- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1.
Co je politika?
Verze1: Je to umění řídit stát, resp. vztahy mezi státy, správa věcí veřejných, oblast společenské (veřejné činnosti). Spočívá v účasti politických subj. (strany, skupiny, jedinci) na státních záležitostech.
Verze2: Proces v němž skupina lidí, jejichž názory a zájmy jsou z počátku odlišné, dosahuje kolektivních rozhodnutí, která jsou všeobecně považována pro skupinu za závazná a jsou prosazována jako společný způsob jednání.
Verze3: společenská věda o politice, jejímž předmětem je fungování státu, pol. systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, pol. chování lidí,…
Co je politická moc?
Nástroj k prosazení cílů a zájmů. O její získání politické subjekty usilují různými (násilnými, demokratickými) prostředky.
Co je legitimita politické moci?
Je to způsob jakým lze oprávnit moc.
Legitimita moci (ze serveru i-maturita):
- znamená oprávnění a původ moci
- vzniká tehdy, když jsou realizovány svobodné volby
- v dějinách byla tato moc legitimizována např. bohem, faraónem...
- za Rousseaua byla legitimizována společenskou smlouvou
- v době ohrožení státu je legitimní i vláda 1 člověka
Popište druhy legitimity (MAX WEBER):
tradiční: monarchie, zemře král -> králem povolán jeho syn
charismatická: jsou uznány výjimečné vlastnosti/zásluhy určitého člověka (V. Havel)
racionální: moc legitimizovaná volbami
Charakterizujte politické myšlení antiky (Platón, Aristoteles):
Platón:
vědění považoval za nezbytnou podmínku vládnutí, monarchie nebo aristokracie se pro toto jevila nejvýhodnější, za absolutní hodnotu považoval spravedlnost
vládnout by měl lid rozdělený na třídy: strážci (vládci), pomocníci (vojenská třída), ostatní (produktivní třída?)
strážci nic nevlastní, ale disponují veškerou mocí, nesmějí mít ani ženy, žijí společně
zákony platí pouze pro ovládané
Aristoteles:
odmítal svého učitele Platóna, spis Politika
není možné, aby zákony platily jen pro někoho
sestavil žebříček typů státu, rozdíly dány způsobem uspořádání (viz. přednáška – 2 otázky)
zabýval se otázkou stability – zdrojem politických konfliktů je nerovnost mezi občany, přístup k moci by měla mít hlavně početná „střední třída“, zákony musí ctít i ti co vládnou
první verze toho čemu dnes říkáme stát – vládne zákon
Niccoló Machiavelli
florentský politik, diplomat, začátek 16. století – Florencie padla a republikoví úředníci? byli vězněni, díla: Vladař, O umění válečném
zakladatel moderního politického myšlení
pochopil užitečnost konfliktů, smířil se s nimi a využíval je
politika musí být hodnocena svými vlastními kritérii (stát je struktura ovládaná vlastními zákony)
schopen prominout nedodržení etiky pokud to prospěje státu -> počátek PRAGMATISMU (Účel světí prostředky); špatné pochopení vedlo k: „machiavelismus“ jako synonymum pro lstivost a bezzásadovost v politice
závěry vyvozoval z historických zkušeností
křesťanství učí ctnostem nevhodným pro silný a úspěšný stát
John Locke (17. století)
proti všem demokratickým tendencím (až 19. století přineslo nový přístup k demokracii
lepší chránit svá práva a zájmy společnými institucemi než individuálně, zajistit, aby moc nebyla zneužita k jinému účelu
přiznává občanům právo na vzpouru vůči panovníkovi, jestliže nerespektuje přirozená práva
jediný způsob jak předejít absolutistické či autokratické koncentrace moci v rukou jedné osoby nebo instituce – oddělení zákonodárné a výkonné moci
základy liberalismu, liberalismu bez demokracie
Charles de Montesquieu
francouzské osvícenství – 18. století, spis Duch zákonů
teorie státu založená na vládě zákona a na důsledné kontrole státní moci, striktní oddělení soudní moci od výkonné
zákonodárná moc na stejné úrovni jako moc výkonná – obava z nekontrolované demokracie
aristokracie má mít přinejmenším stejný vliv jako buržoazie a lid
silně ovlivnil autory americké ústavy
J. J. Rousseau
18. století, O společenské smlouvě
definuje přímou demokracii jako účast lidu na zákonodárné a výkonné moci
obecná vůle – na jejím základě se vytváří společnost a politický režim, jednomyslností lidu a jednomyslnými rozhodnutími lze vládní formu později měnit> rozhoduje o tom, jakou podobu má stát mít
suverenita je absolutní x neexistují individuální práva, občané nemají ani právo na život (je podmíněným darem od státu), soukromé vlastnictví je podmíněno potřebami celé společnosti
!není jasné kdo tuto obecnou vůli představuje a interpretuje
jeho projekt se stal východiskem snah o legalizaci úlohy politické avantgardy a diktatury ve jménu lidu -> byla mu přičítána odpovědnost za revoluci
2.
Co je to ideologie?
Systematicky uspořádané soubory idejí, názory, koncepcí a postojů. Zabývají se základními problémy společnosti a státu. Jsou důležité pro politické strany.
Jaké jsou její základní funkce?
vysvětlovací: pomáhají vysvětlit nějakou událost
vybavují své stoupence žebříčky hodnot
identifikační: umožňují identifikovat člověka podle názorů ke kterým inklinuje (kdo jsme my, kdo oni)
programotvorná: nabízí stranám základní rysy politického programu, krátkodobé programy (konkrétní programy a jejich řešení, např. volební), ideologii spíše potlačují, dlouhodobé – ideologické prvky zdůrazňují
Charakterizujte konzervatismus, liberalismus a socialismus, jejich stádia a vývoj.
Liberalismus
vznikl jako reakce na absolutistické režimy 18. století
podnikatelé a obchodníci proti privilegiím (např. původu), chtěli, aby se člověk o svoje postavení musel zasloužit -> rovnost
odmítali zásahy státu do podnikání, zpochybňovali autoritu církve
předchůdci: Adam Smith (skotské osvícenství) – Bohatství národů, požadoval trh, volnou soutěž
Klasický liberalismus: ideál je slabý stát ve vztahu k občanům – požadavky:
odstranit zásahy státu do ekonomiky
zrušení stavovských privilegií
odpoutání církve od státu
preference parlamentní demokracie
Moderní liberalismus – 19. století sbližování s demokracií – lib. demokracie, vyhovoval podnikání (industrializace, urbanizace,…), potřeba revidovat kl. liberalismus, začala vznikat sociální otázka - a okrajích měst příšerné podmínky -> nelze řešit běžnými mechanismy, přehodnocuje postoj ke státu (stát musí plnit sociální funkce) – stát, který garantuje sociální otázky (jistoty) – nová představa – STÁT BLAHOBYTU (welfare state) – stát se o občana stará od narození do smrti, 30. léta, přehodnocení státních zásahů do eko – světová hospodářská krize – stát by zasahovat měl – intervencionismus (Keynes), Roosevelt – přišel s programem New Deal – legislativní smršť (spousta zásahů, které změnili stát) – viz. předn.; v Evropě touto dobou hlavně lib. demokraté (Švédsko, Norsko) – reformy, jinak tomu bylo v totalitních zemích
Neoliberalismus – (František von Hájek) – důraz na slabý stát silného jedince, neviditelná ruka trhu, představitelé: Regan, Thatcher (šéfka konzervativní strany - Anglie), Nová pravice (snaha vyhnout se zmatkům v rozdílu mezi lib. a konz.) – M. Friedman – omezení státncíh zásahů a znovu oživení konceptu volného trhu
Konzervatismus
reakce na šíření liberalismu
spojen se šlechtou a monarchistickými kruhy (jejich nesouhlas s liberalismem)
nedůvěra k reformním snahám o racionálnější uspořádání společnosti
nejchudší ideologie
síla není v ideologii ale v tradicích (tradičních hodnotách) a institucích
zakladatel byl liberál – Burke – Angličan (1799 – revoluce – 1800 Burke: Úvahy o revoluci ve Francii, tuto revoluci odmítl x postavil proti tomu tradiční hodnoty, tradiční instituce), obohatil konz. o schopnost přijímat a transformovat nové ideje
19. století kníže Metternich – představitel -> zabránit revolucím – u zrodu Svaté aliance
silné pozici měl i v Británii
Bismark – sjednotil Německo, integroval liberální požadavky do konzervativní politiky
v jednotlivých zemích se lišil
Socialismus
původně vnímán jako recept pro malou komunitu (továrnu, město)
vědecký socialismus: představitelé: Owen (továrník, který začal určitou pozornost věnovat svým dělníkům > narůstala sociální otázka), Fourier (vymýšlel ideální obec), Saint-Simon (patřil k nejvznešenějším rodinám Anglie), Proudhon („Co je vlastnictví?“ > vlastnictví je krádež) (asi Owen:)vadilo mu, když mel někdo moc velké vlastnictví, předchůdce dvou směrů:družstevnictví (jeden celek), anarchismu (paralelně se socialismem), věřil, že se stát přežil a musí být nahrazen jinou organizací společnosti
ztotožnění socialismus ideou ovládnutí a přeměny státu pod vlivem marxismu
Karel Marx a Bedřich Engels – vědecký socialismus – učení o třídním boji jako o hlavní hybné síle dějin
kapitalismus marxisté pokládají za nejvyšší stádium vývoje třídní společnosti, prohlubuje se třídní boj mezi buržoazií a proletariátem, socialistická společnost –beztřídní
revizionismus – Bernstein – nutnost revize dosavadních marxistických názorů – proti ortodoxně marxistický směr > 20. století posilování reformistické orientace – sociální demokracie – když se dostali do vlády, prosazovali keynesiánské zásahy do ekonomiky, cílem bylo zajistit zaměstnanost a odvrátit hospodářské krize, snaha o zreformování kapitalismu, stále větší důraz kladli na demokracii – měla být nastolena v tomto pořadí: politická>sociální>ekonomická, získávala své stoupence v řadě evropských zemí, po krátké krizi v 80. letech se SD vypjala opět k obrovské aktivitě
revisionismus, marxismus - přednášky3.
Charakterizujte totalitní politický systém.
naplnění dějin umožňuje ideologie
vláda jedné strany vybavené totalitní ideologií, vylučuje pluralitu, nemusí znamenat, že existuje jedna strana
platí vůdcovský princip
srůstání stranického a státního aparátu
policejní režim – provádění otevřené diktatury, používání faktoru strachu
srůstání stranického a státního aparátu
Uveďte jeho základní rysy (Friedrich – Brzezinski)
Komunismus (bolševismus)
teror směřuje do vlastních řad ( i když předtím mířil ven jako u fašismu)
myšlenky sociální rovnosti, odstranění vykořisťování
režim jedné politické strany, centrální direktivní řízení, jediná oficiální státní ideologie, státní vlastnictví, faktor strachu (existenční závislost)
k zániku došlo nedostatky uvnitř tohoto systému, kdy lidé cítili nedostatek demokracie, nedodržování práv, tak došlo ke změnám uvnitř systému i ve straně samé. úplná diktatura a neexistence zpětné vazby vedly ke ztrátě motivace u lidí, což mělo za následek obtížný proces přeměny systému v zastupitelskou, liberální, pluralitní demokracii
nová sociální vrstva – stranický, policejní, vojenský a státní aparát, hmotně zvýhodňováni
Fašismus
bílá rasa předurčena k vládě nad světem, vyvražďování etnik
proti ostatním se musí tvrdě postupovat – Hitler respektoval Anglii, bál se Čechů, Anglie a Německo by si měli rozdělit svět nikdo z ideologů fašismu nebyl říšský němec (Rakousko, Pobaltí, Povolží)
Konrad Haiden – O Fašismu, z 30. let, začal se znovu vydávat (on demokrat)
je rozdíl mezi fašismem německým a italským > ve 20. letech by se asi Mussolini s Hitlerem moc nebavil
Italský fašismus (Mussolini – duce)
způsob organizace – bojové svazky
připomínka velikosti Římské říše
korporativismus
Muss. předsedou vlády (za nedemokratických okolností)
není pluralita stran, ale zájmových svazů
nebyl rasistický
neměl spory s katolickou církví
udržoval jistou dobu zdání demokracie
Německý fašismus
nejvíce rasové koncepce (bílá, nordická rasa), společný vůdcovský princip Führer-Hitler
na všech patrech organizace strany byli führeři
1933 – kancléř Německa Hitler, 1934 – po smrti prezidenta si přisvojil jeho pravomoce, ale prezidentem se nestal!!!
Jaké znaky přispívají ke vzniku totalitních politických systémů?
vznik byl umožněn nedostatky a konkrétními selháními liberální demokracie, krizí mladých, nezakotvených demokratických režimů po I. sv. válce, noví nedostatečně připravení a nezkušení demokratičtí političtí představitelé nedokázali zvládnout vyhrocené a složité problémy poválečné situace (masová nezaměstnanost, rozvrácené národní hospodářství, znehodnocení měny, bída a hlad), komplex národního ponížení (Německo, Rusko), mladé demokracie nedokázaly najít účinné východisko
4.
Demokratický politický systém
jako ideologie viz. přednáška
její vznik byl podmíněn rozvoje produktivních sil novověku, průmyslu, obchodu, tedy růstem podnikatelských vrstev (měšťanstvo, buržoazie, kapitalisté) a námezdně pracujících (inteligence a průmyslové dělnictvo)
k prosazení demokracie dochází revoluční cestou v boji amerického lidu za nezávislost a ve Velké francouzské revoluci > Deklarace nezávislosti ze 4. července 1776 a Deklarace práv člověka a občana z 26. srpna 1789
o politická práva se přihlásili lidé, kteří svou legitimitu, svůj nárok na moc zdůvodňovaly nikoli rodem či původem, ale lidskými právy, rovností lidí
demokratické uspořádání společnosti se prosazovalo postupně a nikoli bez odporu
Charakterizujte přímou demokracii, její vlastnosti a nevýhody.
zrodila se v řeckých obcích jako metoda rozhodování o záležitostech městského státu (všichni občané se přímo podíleli na rozhodování)
výběr funkcionářů a úředníků losem, soudcové a stratégové hlasováním, každý občan byl povinen hlasovat
demokracie ve své původní podobě se týkala jen svobodných občanů, kteří museli být Athéňany
byla kritizována již současníky (Platónem – poskytovala účast na rozhodování v obci nemajetným a nemoudrým, dávala prostor pro uplatnění nejhoršího občana a nastolení despocie a Aristotelem – podobně, ale smířil by se s dem. pro majetnější občany, u nichž by se dal předpokládat odpovědný vztah k rozhodování)
Rousseau – stoupenec přímé demokracie (názory viz. první bod)
Jaké znáte prvky přímé demokracie v současných politických systémech?
Referendum – hlasování všech občanů o určité otázce, nejtěžší je formulace otázky, protože na ni musí občané odpovídat pouze ano ne (obavy z odborné nepřipravenosti občanů, nebezpečí vlivu demagogů)
Plebiscit – hlasování o suverenitě (o přiřazení území)
Charakterizujte zastupitelskou demokracii, její hlavní vlastnosti.
moderní demokracie
k účasti na společenském životě se právem přihlásily všechny společenské vrstvy
jedinec již nemůže osobně přímo podílet na rozhodování o celospolečenských otázkách, vliv může uplatnit pouze zprostředkovaně, delegování své pravomoci na zvolené zástupce, kteří ho potom reprezentují
hlavní znaky:
rovnost občanů (možnost ucházet se o f-ci, váha hlasu, nikdo nemá výsady)
zásada plurality (koexistence několika volebníc
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 138,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu EHE12E - Politologie - PAA
Reference vyučujících předmětu EHE12E - Politologie - PAA
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Otázky ke zkoušce
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Otázky
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Vypracované otázky
- AGE01E - Chov zvířat I. - Otázky z testu
- AGE01E - Chov zvířat I. - Otázky(2)
- AGE01E - Chov zvířat I. - Otázky
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Otázky ke zk. - Vašák
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Otázky ke zkoušce
- ASE03E - Chov zvířat II. - Otázky ke zk.
- EAE02E - Ekonomicko matematické metody II. - Otázky
- EEE02E - Ekonomika agrárního sektoru PaA - Testové otázky
- EHE12E - Politologie - PAA - Otázky
- EHE12E - Politologie - PAA - Vypracované otázky ke zk.
- EJE05E - Obchodní právo - Otázky ke zkoušce
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Otázky na zápočet a zkoušku
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Otázky na zápočtový a zkouškový test
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - Otázky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Vypracované otázky ke zk.
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Vypracované otázky
- EPE09E - Psychologie a etika v podnikání - Zkrácené otázky
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - Otázky
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Otázky ke zkoušce
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Vypracované otázky
- ETE05E - Informační systémy - Otázky u zkoušky
- EUE08E - Zemědělské zbožíznalství - Testové otázky
- EUE20E - Potravinářské zbožíznalství - Vypracované otázky ke zk.
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Vypracované otázky ke zkoušce
- EEE08E - Ekonomika podniků I. PaE - Vypracované otázky ke zk.
- ENE15E - Obecná ekonomie III. - otázky
- EUE33E - Základy účetnictví - VSRR - testové otázky
- EUE74E - Daňová soustava DS - Testové otázky
- EUE81E - Velkoobchod a maloobchod DS - Testové otázky
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - otázky k zápočtovým testům
- EJA05E - Základy právních nauk - otázky na zápočový test
- EJA05E - Základy právních nauk - otázky
- AAE01E - obecná fytotechnika - otázky zápočtový test
- ABE01E - Základy fytotechniky - otázky na meterologii
- AVE01E - Biologické základy chovu zvířat - zkouškové otázky
- EHE10E - Politologie - PaE - otázky ke zkoušce
- ASE03E - Chov zvířat II - otázky ke zkoušce
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - otázky ke zkoušce
- EHE10E - Politologie - PaE - Otázky zápočtových testů
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Otázky a odpovědi - zkouška 9.1.2010
- ABE01E - Základy fytotechniky - Vypracovany otazky z fyta
- ESE15Z - Statistika I. - PAA - Otázky vypracovaný
- EUE08E - Zemědělské zbožíznalství - Otázky
- EUE08E - Zemědělské zbožíznalství - Vypracované otázky
- ESE27E - Základy statistiky - Otázky
- ESE27E - Základy statistiky - Teorie otázky
- EHE67E - Základy sociologie - Otázky
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - Otázky Bígl
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Otázky Bígl
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Otázky Bígl
- EUE21Z - Teorie účetnictví - PAA, INFO - Otázky
- ERE61E - Teorie řízení PAA - Otázky Macák
- ERE39E - Teorie řízení PAE - Otázky Macák
- ERA09E - Teorie řízení - FAPPZ - Otázky Macák
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - otazky
- EAE01Z - Ekonomicko matematické metody I - otazky
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - otazky
- EAE04E - Ekonomicko matematické metody I. - otazky
- EAE71E - Ekonomicko matematické metody I. - otazky
- EAE71E - Ekonomicko matematické metody I. - otazky
- EAE81Z - Plánování a řízení projektů - DS - Vypracované otázky na zápočtový test
- EUT72E - Obchodní nauka - TF DS - Vypracované otázky
- EEE45E - Ekonomika agrárního sektoru - vypracovane otazky
- ETE05E - Informační systémy - Info o zkoušce
- ETE08E - Informatika I. - Info o zkoušce
- ETE09E - Informatika II. - Info o zkoušce
- EPE07E - Psychologie osobnosti, sociální psychologie - Teorie ke zkoušce - dle skript
- AGE01E - Chov zvířat I - Výživa ke zkoušce
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - pojmy ke zkoušce
- ARE01E - Speciální fytotechnika - ke zkoušce
- ABE01E - Základy fytotechniky - minimum ke zkoušce
- EHE12E - Politologie - PAA - teorie ke zkoušce
- ETE07E - Informatika I. - Pojmy ke zkousce
- ETE07E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE08E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE22E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE71E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- TFE24E - Zemědělská technika - Dobrý ke zkoušce
- EEE45E - Ekonomika agrárního sektoru - vypisky ke zkousce
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Zpracované témata ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz