- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál7 oddělení, nejpočetnější, nejvýznamnější, nejznámější jsou houby vlastní eumycota
houby se rozmnožují nepohlavně, především rozpadem hyv (stélka), nepohlavními výtrusy, v případě pohlavního rozmnožování dochází vždy ke změnám počtu chromozomů, houby jsou velice starou skupinou organismů, jsou heterotrofní (nejsou schopny fotosyntézy)
vegetativní stélka je tvořena podhoubím, zásobní látkou je glykogen a tuk, jsou to všudypřítomné organismy, spolu s bakteriemi jsou edecenti (rozkladači), rozkládají látky organické na anorganické, řada hub produkuje tzv. mykotoxiny=houbové jedy
Lichenizované houby (lišejníky)
houba (mycobiont) + řasa (fotobiont). je tvořen vřeckovýtrusnými, ojediněle stopkovýtrusnými
tvar lišejníku je dán složkou houbovou, lpodle tvaru stélky je dělíme na lupenité, keříčkovité, rosolovité, vláknité, rostou třeba i 1cm za 300let
v nehostinných oblastech jsou schopny rozkládat skály, v puklinách se pak usazuje voda a rostliny, slouží také jako potrava, nebo pro výrobu barviv, parfémů
Řasy
Rhodophyta (červené řasy): autotrofní organismy, jednobuněčná vláknitá nebo bohatě větvená stélka, mají chlorofil a další fotosynteticky aktivní barvivo, u některých stélka až 50m, u některých též vystužena vápníkem, ve slaných, horkých, kyselých vodách (Yellowstown). obrněnky (dva bičíky, způsobují otravu ryb), skrytěnky (toxické, na jaře v loužích)
Chromophyta (hnědé řasy): mají chlorofil A, jejich zásobní látkou není škrob, asi 7 tříd, převážně mořské organismy, rosivky (skořápka z oxidu křemičitého, převážně fosilní dnes ještě na Šumavě, ve vodě musí být oxid křemičitý k tvorbě skořápek, biatomy=jejich skořápky), rod Sargasum (dali jméno Sargasovému moři, od obratníku Raka až po polární kruh, některé světélkují, zjištěny protirakovinné účinky)
Chlorophyta (zelené řasy): krásnoočko, ph půdy a vody 1-3, 7 tříd, mají chlorofil AiB, rozmanitá stavba stélky, převážně slodkovodní řasy, obsahují draslík a jód, chaluha bublinatá, mořský salát
Charakteristika rostlin výtrusných
- rozmnožují se pomocí výtrusů, několik oddělení: Játrovky, Mechorosty, Plavuně, Přesličky, Kapradiny
Mechorosty + rodozměna
- tělo rozděleno na kořen, stonek, list, rostou na vlhkých místech, nemusí být stinná, některé lze najít i ve vodě, např. Pramenička obecná (indikátor čistoty vody, umí do sebe „nacucat“ až 25krát větší množství vody, než sám váží)
- rodozměna: samčí gametofyt (1. pohlavní buňka je pelatka, ve které jsou spermatozoidy, což jsou 2. pohl. b.), samičí gametofyt (1. pohl. b. je zárodečník, ve kterém jsou oosféry, 2. pohl. b.): stačí 1 kapka vody, spermatozoid se dostane k oosféře a vznikne zygota (má dvojnásobnou sadu N), vytvoří se sporofyt, který nese štět a tobolku, která nese výtrusy, v tobolce dojde k redukčnímu dělení, výtrusy budou mít zas jen jedno N
Kapraďorosty + rodozměna
na spodní straně listů jsou výtrusnice s výtrusy (v kupkách), každá z výtrusnic je buď zárodečník nebo pelatka,
Jednoleté (ve vodě), víceleté (na souši a v bahně), oddenek krátký, kořen masitý, nevětvený, listy mohou být rozlišeny do 3 částí: sporofyl (list, který nese výtrusy), trofofyl (zelený list, bez výtrusů, slouží k výživě, fotosyntéza), trofosporofyl (kombinace obojího)
po celém světe, v tropických oblastech až velikost stromů, Kapraď samec, Papratka samičí, Osladič obecný, Nepukalka, Pérovník pštrosí
Přesličky
- vytrvalé byliny s horizontálně větvenou lodyhou, lodyhy jsou článkované a jsou přerušované uzly, z přeslenu vyrůstají listy, lodyha je křehká a často jsou zde patrná žebra, jejich tělo je inkrustováno (obsahuje oxid křemičitý), dva typy lodyh: jarní (sporofyt-nepohlavní), letní (gametofyt-pohlavní)
Přeslička lesní, rolní, bahenní, obrovská, Cídivka
Plavuně
- jednoleté nebo vytrvalé vždyzelené byliny, lodyha buď vidličnatě dělená nebo nedělená, ramena stejně dlouhá n. jedno kratší jedno delší, kořen jednoduchý, listy drobné, jehlicovité, rozmnožuje se výtrusy, všechny plavuně v ČR jsou chráněné, Plavuně pučivá, Plavuně vidlačka, Vranec jedlový
Rostliny nahosemenné
- třída Jehličnany: řád Borovicotvaré, Tosovcotvaré, Cypřišotvaré, Blahočetotvaré, Tosotvaré
Cykasy
- dlouhověké, rostou pomalu, tropy, subtropy, mají kožovité listy, asi 15 druhů, výška max. 10m, květy primitivní, rostliny dvoudomé, vyrábí se z nich látka ságo. Cykas revoluta (Cykas zavinutý), Cykas indický
Jinany
- dvoudomá, opadavá, brachyblas (výrůstek, ze kterého vyrůstá list) je dlouhý, listy dlouze řapíkaté, s plochou čepelí listovou, patrná žilnatina, semeno=nepravá peckovice, jediný žijící druh (jinan doulaločný-Ginkgo Biloba), ostatní fosilie
Borovicovité
- dřeviny jednodomé, vždy zelené, ojediněle opadavé, větve prodloužené nebo zkrácené, ve dřevě i v listech jsou pryskyřičné kanálky, samčí šištice je tvořena tyčinkami, samičí jednou nebo více podpůrnými šupnami, šišky jsou vzácně rozpadavé, semena křídlatá
- převážně S polokoule, jen ojediněle v tropech a subtropech Borovice lesní, Borovice pinie, Borovice kleč, Smrk ztepilý, Modřín opadavý, Jedle bělokorá
Cypřišovité
jednodomé n. dvoudomé dřeviny, vždy zelené s pryskyřičnými kanálky, listy vstřícné n. křižmostojné, samčí šištice drobné šupinovité, samičí několik plodonosných šupin, šišky dřevnaté n. dužnaté, semena křídlatá nebo ne, J polokoule, Jalovec obecný, Chvojka klášterská (mírně jedovatý, způsobuje potraty – dříve v klášterech)
Tisovcovité
- jednodomé, vždy zelené nebo opadavé dřeviny, mají pryskyřičné kanálky, listy šupinovité n. jehlicovité, vstřícné n. ve šroubovici, šišky nerozpadavé, S Amerika, V Asie, Metasekvoje čínská, Tisovec dvouřadý
Tisovité
- dvoudomé, vždy zelené, bez pryskyřičných kanálků, listy jehlicovité, ve dvou řadách, samčí šištice kulovitá, tyčinky štítkovité, samičí obsahuje jen jedno vajíčko, plodem je nepravá míška (červené, dužnaté, jediné z celé rostliny nejedovaté)
- S polokoule, Tis červený
Rostliny krytosemenné
Mákovité
jednoleté až vytrvalé rostliny, mají vytvořeny mléčnice, listy střídavé bez palistů, květy jednotlivé někdy v chudých květenstvích, plodem je tobolka, semena obsahují oleje, bílkoviny, oblast mimo tropů
Mák vlčí – Papaver rhoeas, mák setý-papaver somnifera, vlaštovičník větší
Konopovité
- jednoleté až vytrvalé byliny, dvoudomé, přímou nebo ovíjivou lodyhu, listy vstřícné, řapíkaté, dlanitolaločnaté s palisty, květy drobné, jednopohlavné, plodem je nažka
- konopí seté, chmel otáčivý
Merlíkovité
- rostliny jednoleté, někdy vytrvalé, někdy i polokeře, listy lysé nebo mají trichomy s šedavým nádechem, hvězdicovité, bílé, listy střídavé nebo vstřícné, jednoduché, bez palistů
květy oboupohlavné, vyskytují se i jednpohlavné nebo dvoudomé, plodem je nažka, milují prostředí s vysokým výskytem soli
merlík bílý-chenopodium album, merlík čilský-chenopodium quinoa, lebeda lesklá-atruplex neteus, řepa obecná-beta vulgaris, špenát zelený-spinacia aleraceae
Bobovité
byliny n. dřeviny, nikdy ve vodním prostředí, na kořenech symbiotické bakterie, listy střídavé, složené, ojediněle jednoduché s palisty, květenství hroznovité n. květy jednotlivé, plodem je lusk, J Evropa
hrách setý-pisum sativa, čočka kuchyňská-leus culinaris, fazol obecný-phaseolum vulgaris, soja, podzemnice olejná-arachys hypogaea, tolice vojtěška-medicavo sativa, jetel luční-trifolium repeus, bob obecný-faba vulgaris, vikev setá-vicia sativa, štírovník obecný-lotus corniculatus
Miříkovité
jednoleté až vytrvalé byliny, lysé nebo s jednoduchými chlupy, sekreční žlázky, lodyha většinou dutá, listy střídavé, bez palistů, čepel většinou členěná n. složená, řapík tvoří pochvu, květenství jednoduchý n. složený okolík, plodem je dvounažka
mrkev obecná-dancus carota, petržel zahradní-petroselinum hortense, miřík obecný-apium graveoleus, kopr vonný-anethum graveoleus, bolševník
Růžovité
vytrvalé byliny až keře, ojediněle letničky a stromy, občas na stoncích trny, listy střídavé, vzácně vstřícné s palisty, složené, vzácně jednoduché, květenství hroznovité, vrcholičnaté nebo květy jednoduché samostatné, plodem je naška, někdy souplodí našek, sou plodí peckoviček
růže šípková, mochna husí, jahodník obecný-fragaria vesca, kontryhel obecný-alchemilta vulgaris, ostružník křovitý-rubus fruticosus, ostružník maliník-rubus ideaun
Mandloňovité
opadavé n. vzácně vždy zelené keře n. stromy, listy střídavé, řapíkaté, jednoduché, celistvé s opadavými palisty, květy jednotlivé n. v párech, hroznech, svazečcích, plodem je peckovice
slivoň trnitá-prunus spinosa, švestka domácí-prunus domestica, třešeň ptačí, třešeň višeň, mandloň obecná, meruňka obecná-armenica vulgaris, broskvoň obecná-persica vulgaris
tato čeleď obsahuje látky s podobnými účinky jako cyankari
Jabloňovité
opadavé, vzácně vždyzelené stromy, listy střídavé, řapíkaté, jednoduché, květy oboupohlavné, pravidelné, plodem je malvice
hrušeň planá-pyrus pyraster, hrušeň obecná-pyrus commnis, jabloň domácí-malus domestica, jabloň lesní-malus silvestris, mišpule obecná- mespilus germanica, jeřáb ptačí, hloh obecný-crataegus laesigata
Brukvovité
jednoleté až vytrvalé byliny, zřídka keříky, jednoduché n. větvené trichomy, listy střídavé n. jen v přízemní růžici, jednoduché, celistvé n. členěné, složené, nemají palisty, květenství hroznovité, chocholičnaté, květy oboupohlavné, plodem je naška, šešule, šešulka, struk, vysoký obsah mastných kyselin
brukev zelná-brussica oleracea, brukev řepka-brusseca napus, brukev řepák-brussica rapa, brukev černá, ředkev setá, ředkev ohnice, hořčice rolní-sinapis arveusis, bělohořčice setá-leucosinapis alba, penízek rolní,kokoška pastuší tobolka-capsella bursa-pastoris, křen selský-armoracia rusticana
Rdesnovité
jednoleté až vytrvalé byliny nebo liány, jednodomé n. dvoudomé, kořenový systém velmi jednoduchý nebo velice rozvětvený, častá a typická je tvorba oddenků, lodyha přímá, poléhavá nebo ovíjivá, buď bylinná nebo dřevnatá, listy střídavé, řapíkaté, jednoduché n. celistvé, mají palisty, které srůstají v tzv. botku, květenství úžlabní n. koncová, obvykle složená květenství připomínající latu, plodem je naška
reveň rebarbora-rheum undulatum, křídlatka-reynoutria, štovík kadeřavý, rdesno ptačí
Laskavcovité
jednoleté n. vytrvalé byliny, jednodomé nebo dvoudomé, listy střídavé n. vstřícné, celistvé bez palistů, květy jednotlivé nebo složená květenství, občas i rostlina mnohomanželná, semena drobná, černá. velký obsah bílkovin bez lepku, plodem je tobolka, ojediněle naška
je pro ni typické druhotné tloustnutí stonku, mají fotosyntézu C4
laskavec srstnatý-amaranthus redroflexus, laskavec ocasatý-amaranthus caudatus (?candatus?), nevadlec hřebenitý
Dýňovité
jednoleté až vytrvalé byliny, jednodomé nebo dvoudomé, kořeny tenké, větvené, často tloustnou do tvaru řepy, lodyhy popínavé n. plazivé, mohou být lysé n. s trichomy, listy střídavé, řapíkaté bez palistů, celistvé nebo členěné,
úponky jsou z části listového, z části stonkového původu, květenství vrcholičnaté, hroznovité n. květy jednotlivé, plodem je bobule
okurka setá-cucumis sativus, meloun cukrový-cucumis mělo, dýně obecná-cucurtita pepo, lubenice obecná (vodní meloun)-cirullus lanatus
Révovité
- opadavé, vzácně vždy zelené liány, listy střídavé, dlanitě členěné n. dlanitě složené, květy drobné, oboupohlavné nebo jednopohlavné, plod bobule
-réva vinná-vitis vinifera, loubinec-partheonocistus
Lnovité
byliny až keře s listy přisedlými, celistvé, bez palistů, květy oboupohlavné, ve stonku dlouhá sklerenchymatická vklákna (=textilní plodina), plod tobolka n. naška, spíše mírné pásmo
len setý, len vytrvalý, stozrník
Lilkovité
jednoleté až dvouleté nebo víceleté až vytrvalé byliny, keře, v tropech stromy, u vytrvalých bylin se vytvářejí podzemní oddenkovité hlízy, listy střídavé, vstřícné bez palistů, jednoduché n. složené. květy jednotlivé n. ve vrcholičnatých květenstvích
plodem je tobolka n. bobule. rulík jedovatý-atropa bella-donna, lilek černý-solanum nigru, lilek brambor-solanum tuberosum, rajce jedlé-lycopersikon esculentum, paprika roční-capsicum aunum, tabák virginský-nicotiana tabacum
Hluchavkovité
jednoleté, dvouleté až vytrvalé byliny n. polokeře, mimo naše území keře až stromy, rostliny, které jsou výrazně aromatické, lodyhy jsou obvykle čtyřhranné, jednoduché n. větvené, listy vstřícné, křižmostojné, celistvé, listy řapíkaté nebo přisedlé, bez palistů, plodem je tvrdka, květy ve stažených vrcholících
hluchavka bílá-lamium album, levandule lékařská-levandule officinalis, rozmarýna lékařská-rosmarinas officinalis, máta peprná-mintha piperita, mateřídouška obecná-thymus sserpyllum, saturejka, meduňka, dobromysl, bazalka
Hvězdnicovité
-byliny, které nemají vytvořeny mléčnice, dva typy květů v úboru: krajní tvoří paprsek, jsou jazykovité a směřují ven z úboru, uvnitř květy jalové n. pestíkové a tvoří tzv. terč,
koruna je trubkovitá n. zvonkovitá, krajní květy jsou oboupohlavné, někdy je úbor tvořen pouze trubkovitými květy, listy střídavé n. vstřícné, květenství je úbor, plodem je naška
slunečnice roční-heliauthus anunus, slunečnice hlíznatá-helianthus tuberosus, heřmánek pravý-chamomilla recutita, podběl obecný-tussilago farfara, pelyněk pravý-artemisia absinthium, kopretina bílá-leucauthemus vulgare
Čekankovité
charakteristika stejná jako u hvězdnicovitých kromě: obsahuje mléčnice, jazykovité květy v úboru
pampeliška lékařská-taraxacum officinalis, čekanka obecná-cichocium cutybus, štěrbák zahradní, locika kompasová-lactuca seniola, locika salátová-lactuca sativa, mléč rolní-sonchus arvensis
Rozdíly mezi rostlinami dvouděložnými a jednoděložnými
dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, kořen je dobře vyvinutý jako hlavní (kůlovitý), otevřený cévní svazek, žilnatina listů je zpeřená n. dlanitá, květ je podle čísla 5, 4, 2, květními obaly je nejčastěji kalich a koruna (K a C)
jednoděložné rostliny mají jednu dělohu, primární kořen se v růstu zastaví a jeho funkci přebírají kořeny náhradní, cévní svazek je uzavřený, žilnatina listů souběžná, květ je podle čísla 3, květní obaly jsou nejčastěji okvětí (P)
Liliovité
tato čeleď má 6 podčeledí
1. podčeleď Lilioideae: oddenek plazivý n. hlízovitý, podzemní hlízy n. cibule, lodyhy přímé, někdy větvené, často bezlisté stvoly nesou květy (hroznovité n. vrcholičnaté), listy jsou nedělené, buď v přízemní růžici n. střídavé, někdy ve dvou radách, ojediněle v přeslenu, žilnatina souběžná, plodem je tobolka n. bobule, koudík psí zub-erythronium kendes-kanis, křivatec žlutý-gagea lutea, tulipán lesní-tulipa sylvestris, lilie belostná-lilium candidum, konvalinka vonná-convallaria majalis, kokořík lékařský-polygonatum odoratum
2. podčeleď Allioideae: charakteristika stejná jako u 1. podčeledi + rostliny s charakteristickým zápachem, plod tobolka, květ lichookolík, pažitka pobřežní-allium schoenopratum, česnek cibule-allium cepa, cibule šalotka-allium salota, cibule zimní-allium fistulosum, česnek kuchyňský-allium sativum, pór zahradní-allium ampeloprasum
Amarylkovité
- byliny s podzemními cibulemi n. oddenky, lodyha listnatá n. bezlistá, listy čárkovité, květy většinou jednotlivé, tropy a subtropy
- sněženka předjarní-galanthus nivalis, bledule jarní-leucojum vernum, narcis-narcissus, lužanka-sternbergia
Kosatcovité
byliny s podzemními hlízami a úzkými dlouhými listy, které často nasedají dvouřadě na stonek, listy se nazývají jezdivé, květy jednotlivé n. ve zdánlivém klasu, plodem je tobolka
šafrán setý-crocus sativus, mečík obecný-gladiolus imbricatus, mečík bahenní-gladiolus palustris, kosatec sibiřský-iris sibirica, kosatec německý-iris germanica
Vstavačovité
byliny s mycotrofní výživou (=mají symbiotické houby v blízkosti kořenů), převážně zelené, existují i nezelené, vegetativní orgány mají různý vzhled, kořeny jsou hlízovité nebo mají hlízovité oddenky, květy jednotlivé n. v hroznech, plodem je tobolka, listy mohou být celistvé, celokrajné, masité, u rostlin s heterotrofní výživou mohou být redukovány
střevíčník pantoflíček, okrotice červená, vstavač nachový, dendrobin
Lipnicovité
dělí se do 6-ti podčeledí
rostliny často trsnaté, kořeny tenké, svazčité nebo oddenky plazivé nebo kořen krátce větvený, lodyha je dutá n. vyplněná dření, na stonku jsou zduřeniny, které se nazývají kolínka, listy jsou střídavé s podílnou žilnatinou, květenství klas, lata, plodem je obilka
obiloviny: pšenice setá-triticum alstivum, ječmen obecný-hordeum vulgare, oves setý-avena sativa, žito seté-secale cereale, žitovec-triticosecale, rýže setá-oryza sativa
kukuřice setá-zea mays, proso seté, bér vlašský-setaria italica, čirok zrnový-sorglum vulgare, cukrová třtina-saccharum officinarum
trávy: jílek-colium, kostřava-festuca, lipnice-poa, psárka, srka, ovsík, pýr
Arekovité
velmi statné byliny připomínající stromy, listy tvoří pochvy, jsou dělené, listy řapíkaté tvoří vrcholový chochol, tuhé, dělené, květy drobné, doména tropy, subtropy
fénix, palma olejová
Rozdělení roztoků podle koncentrace
- izotonický: roztok o stejném osmotickém tlaku (=stejné koncentraci
hypertonický: má vyšší osmot. tlak než ostatní roztoky
hypotonický: má nižší osmot. tlak než ostatní roztoky
Rostliny nahosemenné
uměle vytvořená skupina cévnatých jevnosnubných rostlin, plodolisty s vajíčky jsou většinou uspořádány v klas. útvary , mění se v dřevnaté n. kožovité šišky
Rostliny krytosemenné
- vytvářejí květy a plody se semeny, květy jsou převážně oboupohlavné, všechny květní části jsou původu listového, kělí se na jednoděložné a dvouděložné
Plazmolýza, deplazmolýza, plazmoptýza, plazmorhýza
plazmolýza: oddělení živého protoplastu, je to způsobeno odnímáním vody, má 3 fáze: hraniční plazmolýza (protoplast se začíná odtrhávat od buň. stěny v rozích), protoplast se smrští na nejmenší možnou míru, ještě nedochází k porušení vnitřních struktur, křečová plazmolýza, nejobvyklejší typy: konvexní, konkávní, angulární, čepičková pl., probíhá v hypertonickém r.
deplazmolýza: v roztoku hypotonickém, jev opačný k plazmolýze
plazmoptýza: v roztoku hypotonickém, buňka přijímá vodu, může dojít k roztržení buň. stěny
plazmorhýza: v hypertonickém roztoku, scvrknutí protoplastu
Vodní stav rostlin
neustálý příjem vody vede ke změnám obsahu vody v rostlině, stupeň nasycení rostliny udává vodní bilance (=poměr mezi příjmem a výdejem vody)
optimální bilance: rostlina netrpí nadbytkem ani nedostatkem vody při maximální intenzitě příjmu a výdeje
aktivní: vodní bilance je aktivní tehdy, dochází-li k dosycení rostliny vodou
pasivní: vede k ní vysoká transpirace při nedostatečném příjmu, v rostlině vzniká nedostatek vody, projeví se vadnutím ro
Vloženo: 9.07.2009
Velikost: 168,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ABE01E - Základy fytotechniky
Reference vyučujících předmětu ABE01E - Základy fytotechniky
Podobné materiály
- AAE01E - Obecná fytotechnika - Otázky ke zkoušce
- ARE01E - Speciální fytotechnika - Otázky ke zkoušce
- EHE12E - Politologie - PAA - Otázky ke zkoušce
- EJE05E - Obchodní právo - Otázky ke zkoušce
- ESE17E - Statistika II. - PAA - Otázky ke zkoušce
- ETE05E - Informační systémy - Info o zkoušce
- ETE08E - Informatika I. - Info o zkoušce
- ETE09E - Informatika II. - Info o zkoušce
- ehe55e - Věda, filosofie a společnost - Vypracované otázky ke zkoušce
- EPE07E - Psychologie osobnosti, sociální psychologie - Teorie ke zkoušce - dle skript
- AGE01E - Chov zvířat I - Výživa ke zkoušce
- EPE10E - Psychologie osobnosti a komunikace - pojmy ke zkoušce
- ARE01E - Speciální fytotechnika - ke zkoušce
- EHE12E - Politologie - PAA - teorie ke zkoušce
- EHE10E - Politologie - PaE - otázky ke zkoušce
- ASE03E - Chov zvířat II - otázky ke zkoušce
- ENE04E - Obecná ekonomie I. - otázky ke zkoušce
- ETE07E - Informatika I. - Pojmy ke zkousce
- ETE07E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE08E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE22E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- ETE71E - Informatika I. - Shrnutí přednášek ke zkoušce
- TFE24E - Zemědělská technika - Dobrý ke zkoušce
- EEE45E - Ekonomika agrárního sektoru - vypisky ke zkousce
- EHE60E - Věda, filosofie a společnost - PAA - Zpracované témata ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz