- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: část botanika
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálu ponořena do dužnatého nepravého
míšku, ale nesrůstá s ním. Zástupci jsou rozšířeny na severní polokouli. Celé rostliny jsou
prudce jedovaté, vyjma červeného míšku.
Dvoudomý, vždyzelený keř až strom s plochými jehlicovitými listy je tis červený (Taxus
baccata). Tis je běžně vysazován v parcích, zahradách a v městské zeleni.
ČELEĎ: ARAUCARIACEAE – BLAHOČETOVITÉ
Jsou to dvoudomé stromy přeslenitě větvené s neopadavými listy jehlicovitými nebo
plochými. Tyčinky ve velkém počtu tvoří jehnědovitý prašníkový květ. Megasporofyly
srůstají s podpůrným listenem a mají jen jedno vajíčko. Pyl přenesený větrem na samičí šištici
klíčí ve velmi dlouhou láčku, která prorůstá šišticí k vajíčku. Šištice jsou za zralosti rozpadavé
a semena jsou křídlatá. Nejvíce byly rozšířeny v druhohorách. V současné době je jejich
výskyt omezen na Jižní Ameriku, Indonésii a Austrálii.
Blahočet (Araucaria sp.) má listy jednotlivé, jehlicovité. Blahočet ztepilý (Araucaria
heterophylla) pochází z ostrova Norfolk. V podmínkách ČR se pěstuje jako pokojová rostlina.
Damaroň jižní (Agathis australis) má kožovité listy a je domovem na Novém Zélandu.
Vždyzelený, dvoudomý jehličnan je blahočet chilský (Araucaria araucana).
Oddělení: Pteridospermophyta - kapraďosemenné
Byly to rostliny vzhledu stromovitých kapradin, které měly vrcholové, mnohonásobně
zpeřené listy. U listů byla častá síťnatá žilnatina. Jejich vajíčka byla primitivní a již dozrávala
v semena. Na Zemi se poprvé objevily ve svrchním devonu a svého největšího rozvoje
dosáhly v karbonu a poslední přežívají do křídy. Mají dvě třídy: Lyginodendropsida a
Proangiospermopsida. Některé rostliny z třídy Proangiospermopsida seskupují semena do
samostatných útvarů, které připomínají plody, jež semena částečně uzavírají a chrání. Tyto
kapraďosemenné snad představují počátek vývojové větve krytosemenných rostlin.
Oddělení: Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
Jedná se o linii cévnatých rostlin, u nichž je maximálně redukován gametofyt. U
krytosemenných rostlin došlo k vytvoření specifického orgánu (květu). Květ slouží k
pohlavnímu rozmnožování. Květ zajišťuje dokonalou ochranu vajíček, které vyrůstají na
placentě v dolní části pestíku (semeníku). Semeník vznikl srůstem jednoho nebo více
plodolistů (megasporofylu). Pyl zachycený na blizně vyklíčí v pylovou láčku, která prorůstá
čnělkou do semeníku k vajíčkům.
Uvnitř vajíčka (megasporangia) se vyvíjejí 4 haploidní megaspory, z nichž nejčastěji jen
jedna je funkční a po trojím dělení jejího jádra za vzniku osmi jader se z ní vyvine zralý
zárodečný vak. Zralý zárodečný vak obsahuje na mikropylárním pólu vaječnou buňku
(samičí gametu) a dvě pomocné buňky (synergidy) a na chalazálním pólu tři buňky protistojné
(antipody). Zbývající 2 jádra splynou v diploidní jádro zárodečného vaku. Zralý zárodečný
vak představuje samičí gametofyt.
Za samčí gametofyt je považováno pylové zrno ve stadiu, kdy jsou vyvinuty dvě
spermatické buňky (samčí gamety). Samčí gamety jsou přítomné buď ve vyklíčené pylové
láčce nebo uvnitř trojbuněčného pylového zrna ještě před vyklíčením pylové láčky.
Splynutím jedné spermatické buňky s vaječnou buňkou (za vzniku zygoty) a druhé
spermatické buňky s diploidním jádrem zárodečného vaku (za vzniku triploidního jádra
zárodečného vaku - sekundární endosperm) se začíná z vajíčka vyvíjet semeno. Jedná se o
tzv. dvojité oplození, charakteristické jen pro krytosemenné rostliny. Během přeměny vajíček
v semena se semeník nebo celý pestík vyvíjí v plod.
Krytosemenné rostliny představují dnes největší a nejrozšířenější rostlinnou skupinu.
Dosud je známo asi 350 tisíc druhu recentních krytosemenných, jenž patří do více než 10 tisíc
rodů řazených do více než 450 čeledí. Tato obrovská diverzita svědčí o tom, že se jedná o
skupinu rostlin, která je z velké části ve stálém rozvoji. Ze všech skupin rostlin mají
krytosemenné rostliny pro člověka největší význam.
Krytosemenné rostliny zahrnují jediné oddělení Magnoliophyta. Jedná se o různého
vzhledu (stromy, keře, byliny). Květy jsou buď jednotlivé nebo v květenstvích. Opylovány
jsou především živočichy, hlavně hmyzem, mnohem méně větrem, vzácně vodou. Vývoj
krytosemenných byl zahájen v druhohorách na rozhraní jury a křídy. Existuje předpoklad, že
vývojovými předky krytosemenných byly některé z primitivních kapraďosemenných.
Systém krytosemenných rostlin je založen především na stavbě generativních orgánů a
souboru dalších znaků. Dříve byly rozlišovány dvě třídy: dvouděložné rostliny
(Magnoliopsida) a jednoděložné rostliny (Liliopsida). V současné době jsou častěji
rozlišovány tři třídy: Magnoliopsida, Rosopsida a Liliopsida.
Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida) představují nejstarší a nejprimitivnější skupinu
dřevin a bylin druhotně tloustnoucích. Pyl má jeden klíční otvor. Květy jsou acyklické, kdy
jsou květní orgány uspořádány ve šroubovici. Květy jsou obvykle oboupohlavné, bez nektárií.
Květy často s nerozlišeným květním obalem, polymerickým andreceem a apokarpním
gyneceem.
Během křídy došlo ke značnému rozvoji této skupiny a k diferenciaci především ve
stavbě květů a tvarů listů. Záhy se z ní odštěpila další skupina rostlin, která je označována
jako Rosopsida. Tato skupina rostlin je tvořená především dřevinami a bylinami s 2 dělohami
a pylem s 3 a více klíčními otvory. Květy mají vytvořená nektária a postupně jsou jejich části
uspořádány cyklicky.
Z jiné skupiny primitivních krytosemenných se vyčlenila skupina rostlin s jednou
dělohou, tedy rostliny jednoděložné (Liliopsida). Jedná se o rostliny většinou bez
druhotného tloustnutí, s pylem s převážně jediným klíčním otvorem a s většinou trojčetnými
homochlamydními květy. Květy nemají rozlišeny květní obaly.
Největšího rozvoje dosáhly krytosemenné rostliny v třetihorách. Současně s rozvojem
krytosemenných docházelo také k rozvoji hmyzu, který se uplatňoval při jejich opylování. U
některých skupin se poměrně záhy projevila tendence k větrosprašnosti, často společně s
tendencí k jednopohlavnosti až dvoudomosti.
TŘÍDA: MAGNOLIOPSIDA - ROSTLINY DVOUDĚLOŽNÉ
Dvouděložné rostliny jsou byliny nebo dřeviny se stonkem druhotně tloustnoucím,
s cévními svazky ve stonku typu eustélé. Kořenová soustava si zachovává hlavní kořen,
z něhož se větví postranní kořeny. Listy mají obvykle žilnatinu dlanitě nebo zpeřeně
větvenou. Přídatné pupeny vznikají nad úžlabním pupenem ve svislé řadě, která může být
vzestupná nebo sestupná. Květní obaly jsou původně ve šroubovici, přičemž vnější si
zachovávají tvar listenů a vnitřní se postupně mění v barevné plátky korun. Květní obal může
být rozlišen ve vnější kalich a vnitřní korunu. Embryo klíčí dvěma vstřícnými prvními
listovými orgány – dělohami.
ČELEĎ: PAPAVERACEAE JUSS. – MÁKOVITÉ
Jedná se o jednoleté až vytrvalé byliny, jenž jsou rozšířeny především v mimotropických
oblastech severní polokoule. Rostliny alespoň v mládí obsahují mléčnice. Zástupci této čeledi
obsahují isochinolinové alkaloidy a neobsahují kyselinu fumarovou.
Listy jsou střídavé a nemají vytvořeny palisty. Bisymetrické až téměř pravidelné květy
jsou oboupohlavné, jednotlivé nebo zřídka v chudokvětých okolících. Kališní lístky jsou
většinou dva a mohou být volné nebo srostlé. Volné korunní lístky jsou zpravidla čtyři,
umístěné do dvou kruhů. Tyčinek je zpravidla mnoho. Gyneceum je srostlé ze 2 až 19
plodolistů. Semeník je svrchní, synkarpní. Semeník obsahuje velké množství obrácených nebo
ohnutých dvouobalných vajíček. Plodem je tobolka. Semena mají silně vyvinut endosperm a
jsou bohatá na olej a bílkoviny.
Kulturná rostlina této čeledi je mák setý (Papaver somniferum). Mák setý pochází
pravděpodobně z Přední Asie nebo ze Středomoří. Pěstuje se pro semena, obsahové látky a
okrasu.
Mezi plevelné rostliny patří např. mák vlčí (Papaver rhoeas), který roste na polích,
rumištích a úhorech. Dalšími plevelnými druhy jsou: mák pochybný (Papaver dubium),
rohatec růžkatý (Glaucium corniculatum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus). Jako
okrasná rostlina se využívá sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica)
ČELEĎ: CANNABACEAE ENDL. - KONOPOVITÉ
Zástupci této čeledi jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny s přímou nebo ovíjivou lodyhou.
Rostliny jsou rozšířeny po celém světě.
Listy jsou vstřícné, řapíkaté, dlanitě složené až celistvé. V horní části lodyhy jsou
mnohdy listy střídavé. Listy mají vytvořeny palisty. Květy jsou drobné, jednopohlavné,
dvoudomé, vzácně jednodomé. Květy jsou ve vrcholičnatých květenstvích. Prašníkové květy
mají 5 volných okvětních lístků a 5 epitepálních tyčinek. Pestíkové květy mají nepatrně
srostlé okvětí, které může vzácně chybět. Semeník je jednopouzdrý a jednovaječný. Čnělka
chybí, nitkovité blizny jsou dvě a jsou delší než semeník. Dvouobalné vajíčko je příčné. Plod
je nažka.
Starou kulturní přadnou rostlinou je konopí seté (Cannabis sativa), které pochází ze
Středozemí. Dvoudomá, vytrvalá, pravotočivá, drsně chlupatá liána je chmel otáčivý
(Humulus lupulus). Na chmelnicích se pěstují pouze samičí rostliny.
ČELEĎ: CHENOPODIACEAE VENT.- MERLÍKOVITÉ
Jedná se o jednoleté až vytrvalé byliny nebo polokeře, jenž jsou rozšířeny po celém
světě. Nejčastěji rostou v kontinentálních suchých oblastech nebo na mořských pobřežích,
často na půdách ze zvýšeným obsahem solí. Zástupci této čeledi mají silnou tendenci k
druhotnému šíření. U některých zástupců této čeledi se vyskytuje fotosyntéza tzv. C4 cyklu,
vedle běžného typu C3. Rostliny s C4 cyklem fotosyntézy mají v listech charakteristické
asimilační pletivo, které provází cévní svazky (věncové buňky) – Atriplex sp. (lebeda),
Kochia sp. (bytel), Salsola sp. (slanobýl). Většinou se jedná o rostliny jednodomé, zřídka
dvoudomé.
Rostliny jsou buď lysé nebo s nevětvenými, hvězdovitými či měchýřkovitými chlupy,
které dávají rostlinám „pomoučený“ vzhled. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, jednoduché.
Listy nemají vytvořeny palisty. Květy jsou oboupohlavné, jednotlivé nebo ve vrcholičnatých
květenstvích, která jsou často stažena do klubíček. Klubíčka jsou umístěna buď v úžlabí
listenů nebo skládají složená květenství, kterými jsou nejčastěji lata nebo klas. Okvětí je
jednoduché, zpravidla bylinné, nejčastěji 5 četné, ale také 3 – až jednočetné, či zcela chybí.
Tyčinek je zpravidla 5, ale vzácně jich může být 3 – 1. Gyneceum je srostlé ze 2 plodolistů,
semeník je svrchní, vzácně polospodní. Semeník je jednopouzdrý s jedním příčným
dvouobalným vajíčkem. Plodem je nažka.
Mezi plevelné rostliny patří např. merlík bílý (Chenopodium album), který roste na
polích, rumištích a pustých místech. Merlík bílý kvete po celé léto. Dalšími druhy synantropní
květeny jsou ještě tyto jednoleté plevele: merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum), merlík
mnohosemenný (Chenopodium polyspermum), merlík sivý (Chenopodium glaucum). Na
rumištích a na hnojených půdách roste lebeda lesklá (Atriplex sagittata), která má listy na
lícní straně tmavozelené, lesklé, kosníkovité. Dále na těchto půdách je možné nalézt lebedu
rozkladitou (Atriplex patula). Tato lebeda má poléhavou lodyhu, v mládí pomoučenou. Na
vlhčích, dusíkem i solemi bohatých půdách v teplých oblastech roste lebeda hrálovitá
(Atriplex prostrata).
Jako listová zelenina se využívá merlík čilský (Chenopodium quinoa), merlík všedobr
(Chenopodium bonus-hencricus), lebeda zahradní (Atriplex hortensis).
Mezi kulturní rostliny patří špenát setý (Spinacia oleraceae), který pochází z Přední
Asie. Špenát je jednoletá nebo ozimá bylina. Další významnou kulturní rostlinou je řepa
(Beta sp.). Řepa obecná (Beta vulgaris) je dvouletá rostlina, která v prvním roce tvoří
přízemní růžici vejčitých lysých listů a bulvu. Ve druhém roce vytváří květonosnou lodyhu
s bohatě větvenou latou. Jako zelenina se pěstují mangold – cvikla – (Beta vulgaris kultivary
skupiny Cicla) a červená (salátová) řepa (Beta vulgaris kultivary skupiny Rapacea).
Cukrovka (Beta vulgaris kultivary skupiny Altissima) obsahuje v bulvě 12 – 22 % sacharózy
a je nejproduktivnější cukrodárnou rostlinou mírného pásma.
ČELEĎ: AMARANTHACEAE JUSS. - LASKAVCOVITÉ
Jedná se o jednoleté až vytrvalé byliny, které rostou po celém světě, vyjma chladných
pásem. U zástupců této čeledi se vyskytuje fotosyntéza tzv. C4 cyklu. Pro zástupce této
čeledi je charakteristické anomální druhotné tloustnutí lodyhy. Svazky cévní mají abnormálně
velké buňky parenchymatických pochev. Většinou se jedná o rostliny jednodomé, zřídka
dvoudomé.
Byliny se střídavými nebo vstřícnými bezpalistými celistvými listy a s drobnými
nenápadnými květy, které jsou buď jednotlivé a umístěny v paždí listů nebo jsou častěji
v dichasiálních svazečcích nebo klubíčkách. Svazečky či klubíčka vytvářejí bohatá, složená
květenství. Květy jsou oboupohlavné, mnohomanželné nebo jednopohlavné, pravidelné,
stejnoobalné. Okvětí je blanité, volné nebo srostlé a je tvořeno (1) 3 –5 okvětními lístky, či
vzácně zcela chybí. Tyčinek je 3 - 5. Tyčinky mohou být někdy srostlé bázemi nitek.
Gyneceum je synkarpní, srostlé ze 2 – 3 plodolistů. Semeník je svrchní, jednopouzdrý
s nejčastěji jedním terminálním, příčným nebo podélným dvouobalným vajíčkem. Plodem je
tobolka nebo nažka.
Mezi plevelné rostliny patří jednoletý plevel se silnou lodyhou, srstnatými, podlouhle
vejčitými listy a bohatou latou drobných květů - laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus).
Na sušších rumištích a na půdách bohatých dusíkem roste laskavec zelenoklasý (Amaranthus
powellii).
Jako pseudoobilniny, listová zelenina a energetické plodiny se využívají např. laskavec
červenoklasý (Amaranthus hypochondriacus), laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus),
laskavec krvavý (Amaranthus cruentus) a další. Řada z těchto druhů se využívá i jako
okrasná rostlina v zahradách a parcích.
Mezi kulturní rostliny dále patří nevadlec hřebenitý (Celosia argentea). Nevadlec se
využívá jako letnička, jeho květy se používají do suchých vazeb a v Africe je využíván jako
listová zelenina.
ČELEĎ: POLYGONACEAE JUSS. - RDESNOVITÉ
Jedná se o jednoleté až vytrvalé byliny nebo liány, které jsou rozšířeny po celém světě,
ale s převahou na severní polokouli. Jedná se o rostliny někdy jednodomé nebo dvoudomé.
Rostliny mají jednoduchý nebo bohatě vytvořený kořenový systém nebo s různě
dlouhými a silnými oddenky. Lodyha je přímá, poléhavá, ovíjivá. U některých zástupců se
vyskytuje zdřevnatělá lodyha. Listy rdesnovitých rostlin jsou střídavé, řapíkaté. Lodyžní
lístky jsou často přisedlé. Listy jsou většinou nedělené, jednoduché s palisty. Palisty srůstají
v blanitou botku (ochrea), které obepínají stonek. Květy byly původně oboupohlavné, drobné,
nenápadné, pravidelné. Květenství je úžlabní nebo vrcholičnaté, která jsou nejčastěji klubíčka
a svazečky. Klubíčka a svazečky nejčastěji tvoří složená květenství, která připomínají latu,
klas nebo hrozny.
Okvětí je cyklické a trojčetné, nebo sekundárně acyklické, jenž je tvořeno (3-)5 – 6
okvětními lístky. Okvětní lístky mohou být volné nebo na bázi srostlé. Vnější okvětní lístky
jsou nápadně křídlaté a vnitřní okvětní lístky jsou často zvětšené (u plodů vytváří krovky).
Tyčinek je zpravidla 3 - 9, vzácně i více. Gyneceum je lyzikarpní, srostlé ze 2 – 3 (-4)
plodolistů. Semeník je svrchní, jednopouzdrý s jediným dvouobalným, přímým vajíčkem.
Plodem je tříhranná nebo čočkovitě zploštělá nažka s mohutným endospermem, perisperm
chybí.
Mezi plevelné rostliny patří např. truskavec ptačí (Polygonum aviculare), který je
plazivou bylinou cest a polí, snáší sešlapávání. Na vlhkých místech roste rdesno blešník
(Persicaria lapathifolia), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Na horských loukách a
nivách roste rdesno hadí kořen (Bistorta major). Poléhavou až ovíjivou lodyhu má např.
opletka plotní (Fallopia convolvulus), která roste na polích, úhorech, v zahradách, podél
komunikací a na rumištích. Šťovíky (Rumex sp.) jsou velké byliny s velkými jednoduchými
listy a s květy v bohatých latách. Na vlhkých loukách i polích roste šťovík kadeřavý (Rumex
crispus). Na březích větších řek a jejich tůní, vzácněji u břehů rybníků roste šťovík koňský
(Rumex hydrolapathum). Na pastvinách, rumištích a úhor je častým plevelem šťovík
tupolistý (Rumex obtusifolius). Na loukách a pastvinách je běžný šťovík kyselý (Rumex
acetosa).
Mezi kulturní rostliny patří pohanka obecná (Fagopyrum esculentum), a pohanka
tatarská (Fagopyrum tataricum), které pochází ze Severní Indie a Asie. Obě tyto rostliny
jsou medonosné a využívají se jako obilniny. Pro energetické účely, pro rekultivaci půd, jako
okrasná rostlina se pěstují křídlatky (Renoutria sp.). V současné době jsou křídlatky
expanzivními plevely.
Reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) je víceletou řapíkatou zeleninou, která pochází
z Mongolska.
¨
ČELEĎ: CUCURBITACEAE JUSS. – TYKVOVITÉ (DÝŇOVITÉ)
Jedná se o jednoleté až vytrvalé byliny, které jsou rozšířeny po celém světě, ale
s převahou v tropech a subtropech. Vzácněji pronikají do mírného pásma. V Evropě jsou
původní pouze dva rody. V tropech se často vyskytují dřeviny. Řada druhů patří mezi staré
kulturní rostliny, především v teplejších oblastech. Jedná se o rostliny jednodomé nebo
dvoudomé.
Kořeny těchto rostlin jsou tenké nebo hlízovité až řepovitě ztlustlé. Kořeny jsou bohatě
větvené a často mělké. Lodyha je popínavá nebo plazivá, měkce až pichlavě chlupatá.
Vyskytují se také lysé lodyhy. Listy tykvovitých rostlin jsou střídavé, řapíkaté. Listy jsou
celistvé nebo členěné bez palistů. Listová žilnatina je buď zpeřená nebo dlanitá. Úponky jsou
listového původu, ale také z části původu stonkového. Úponky vyrůstají po straně paždí listů
či zcela chybějí.
Květy se mohou vyskytovat jednotlivě nebo jsou sdružena do hroznovitých nebo
vrcholičnatých květenství. Květy jsou jednopohlavné a pravidelné. Kalich a koruna srůstá na
bázi v kalíškovitou nebo zvonkovitou češuli. Koruna je tvořena z 5- 6 (-7) lístků. Tyčinek je
2 – 5. Gyneceum je srostlé ze 3 (-6) plodolistů. Semeník je spodní, s mnoha vajíčky nebo
vzácně s málo nebo jedním vajíčkem. Plodem je bobule. Semena neobsahují endosperm.
Jako zelenina se pěstuje tykev obecná (Cucurbita pepo), která je jednoletá bylina se
štětinatou lodyhou, větvenými úponky a listy se srdčitou, špičatě pětilaločnatou čepelí. Tykev
obecná pochází z tropické Ameriky. Lubenice obecná (Citrullus lanatus) pochází z Afriky a
pěstuje se pro velké, kulovité, zelené bobule s červenou, vodnatou a sladkou dužninou,
označovanou jako vodní meloun. Okurka setá (Cucumis sativus) pochází z Východní Indie a
od pradávna se pěstují také v Evropě.
Z našich domácích druhů je posed bílý (Bryonia alba), který je popínavou bylinou
s malými nažloutlými květy a černými bobulemi. V oblasti mediteránu je původní tykvice
stříkavá (Ecballium elaterium). Tykvice stříkavá má štětinatou bobuli, která se v době
zralosti uvolňuje od stopky a turgorem vystřikuje semena.
ČELEĎ: BRASSICACEAE BURNETT- BRUKVOVITÉ
Jedná se o jednoleté až vytrvalé byliny, zřídka keříky, které jsou rozšířeny po celém
světě, především v mimotropických oblastech. V tropech se nachází v horách.
Tato čeleď je také charakterizovaná řadou obsahových sloučenin. Nejvýznamnějšími
z nich jsou hořčičné glykosidy, glukosinoláty. Tyto thioglykosidy jsou založeny na
isothyokyanátech vázaných na glukózu a obvykle obsahují draslíkový iont. Mezi rozšířené
glykosinoláty p
Vloženo: 9.07.2009
Velikost: 498,96 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ABE01E - Základy fytotechniky
Reference vyučujících předmětu ABE01E - Základy fytotechniky
Podobné materiály
- AGE01E - Chov zvířat I - Učební materiál v sw Memostation - Chov zvířat I.
- EUE33E - Základy účetnictví - VSRR - Pracovní materiály
- ESA03E - Statistika a biometrika - materiál
- EJE14E - Základy právních nauk - PAE - Otázky na zápočet a zkoušku
- ETE03E - Informatika II. - Tahák na zkoušku
- ABE01E - Základy fytotechniky - Tahák na zkoušku
- EHE55E - Věda, filosofie a společnost - PAE - na zkoušku
- TFE24E - Zemědělská technika - Tahák na zkoušku
- TFE24E - Zemědělská technika - Tahák na zkoušku
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: