- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMAKROEKONOMIE
základní kurs
Druhé přepracované vydání
Mojmír Helísek
MELANDRIUM
2002"... myšlenky ekonomu a politických filosofu, nechť jsou již správné nebo mylné, (jsou) mnohem vlivnější, než se všeobecně předpokládá. Ve skutečnosti je svět téměř výlučně jimi ovládán."
(J. M. Keynes, Obecná teorie, 1936)
Předmluva
Význam ekonomie formulovaný výše snad může někomu připadat nadnesený a spokojil by se s názorem J. Robinsonové: "Smyslem studia ekonomie není osvojit si soubor hotových odpovědí na ekonomické otázky, ale naučit se, jak se nedat oklamat od ekonomů." Studium makroekonomie by určitě mělo umožnit pochopení fungování ekonomiky pokud jde o vývoj souhrnných veličin (jaké jsou příčiny inflace, proč existuje vysoká nezaměstnanost, čím je podmíněn ekonomický růst, jaké jsou příčiny deficitu obchodní bilance apod.). Znalosti makroekonomické problematiky dále poslouží k orientaci v praktické hospodářské politice institucí, jako je vláda nebo centrální banka (jsou zásahy těchto institucí nezbytné, mohou snížit inflaci nebo nezaměstnanost, proč snižovat úrokovou sazbu nebo daně apod.). Kromě věcného obsahu by toto studium mělo též přispět ke zdokonalení stylu myšlení a tvorby úsudků.
Obsahem této učebnice je převážně výklad standardní makroekonomické teorie na úrovni zhruba odpovídající základnímu (bakalářskému) stupni studia ekonomické orientace. ' Forma výkladu vychází ze skutečnosti, že při výuce makroekonomie na vysoké škole nebo fakultě ekonomického zaměření je nutno, vzhledem k nezbytné exaktnosti, pracovat s jistou mírou formalizace (matematický a grafický aparát) a vždy na určité úrovni abstrakce. Při studiu této učebnice je proto třeba počítat s jistou dávkou úsilí a soustředěnosti. Text vznikl na základě zkušeností s výukou tohoto předmětu na Vysoké škole ekonomické v Praze a komparací s výukou na jiných vysokých školách, mimo jiné též v rámci výzkumu v národním i mezinárodním měřítku.
Je-li řeč o standardní ekonomické teorii, jde o současné hlavní názorové proudy v rámci keynesiánské a neoklasické (zejména monetaristické) ekonomické teorie. Výběr možných interpretací ekonomie byl tedy veden snahou o vyvážené "zpravodajství" (řečeno slovy R. Dornbusche a S. Fischera), nikoliv výslovnou preferencí určité doktríny. K orientaci při výběru problémů a při hloubce jejich zpracování (včetně intenzity pozornosti věnované jednotlivým názorovým proudům) posloužily vybrané v zahraničí rozšířené učebnice ekonomie uvedeného stupně náročnosti (viz seznam literatury).
Obsah je koordinován se středně pokročilým kursem makroekonomie, přednášeným v magisterském (inženýrském) stupni studia. Jako základní studijní
1) Učebnice vychází zejména z potřeb Vysoké školy ekonomické v Praze. K přesnému vymezení předmětu makroekonomie, přednášeného na Vysoké škole ekonomické v Praze, viz publikaci M. Mach, M. Helísek: Standardy předmětů Makroekonomie I a Makroekonomie II, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997.
literaturu je možno doporučit Makroekonomii II. Pro magisterské (inženýrské) studium 1. a 2. část (Nakl. Melandrium, 3. vydání 2001) M. Macha a dále učebnici autorů R. Dornbuscfre a S. Fischera Makroekonomie (šesté originální vydání 1994, český překlad z téhož roku z nakl. SPN a Nadace Economics). Nevyhnutelná je dále propojenost výkladu s kursem mikroekonomie. Zde dobře poslouží např. text L. Macákové a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. Nakl. Melandrium, 7. vydání 2002. Předchozí absolvování není sice nutné, studium makroekonomie s jeho znalostí je však pohodlnější. Užitečným doplňkem je specializovaný kurs dějin ekonomických teorií. Nevyhnutelné a do jisté míry i prospěšné je částečné překrývání s některými jinými ekonomickými disciplínami.
Struktura textu sleduje následující postup:
v první části (kap. 1-7) jsou charakterizovány základní makroekonomicképroblémy,
druhá část (kap. 8 - 11) se zabývá hlavními makroekonomickými nestabilitami,
třetí část (kap. 12 - 14) je věnována stabilizačním makroekonomickýmpolitikám.
Styl výkladu byl veden snahou spojit důkladnost a zároveň srozumitelnost při preferenci stručnosti (zdroje jsou vzácné, vzácný je proto - řečeno slovy N. G. Mankiwa - i čas studentů). Rozmanitými příklady a ilustracemi je proto text doprovázen jen v omezené míře. Při hodnocení tohoto stylu je třeba vzít v úvahu, že studium literatury je jen jednou z forem získávání poznatků a jejich zpracování
-vedle přednášek, cvičení, konzultací aj.
Pokud jde o formu textu: petitem (malým písmem) je odlišen výklad upřesňující, doplňující. Jsou jím též uvedeny ilustrace a příklady, jejichž opominutí nenatropí mnoho škody. Přehlédnuty by však neměly být části "Cvičení" a "Úkoly", které poslouží k zafixování poznatků a přiblíží možnosti jejich aplikace. V některých "Úkolech" je navíc mírně doplněn výklad teorie. Problémy zadané v části "Cvičení" by měly být samostatně zvládnuty po prostudování příslušné kapitoly, na cvičení probíhajících v rámci výuky by pak měly být prodiskutovány výsledky. Problémy obsažené v části "Úkoly" vyžadují studium dodatečné literatury, vyhledávání statistických zdrojů nebo speciální konzultaci s učitelem.
K seznamům literatury: ke konci jednotlivých kapitol je uvedena doplňující literatura přiměřeného stupně náročnosti k vybraným problémům z dané kapitoly, přičemž preferována je zde přístupnější literatura v češtině. Na konci učebnice je dále uvedena doporučená učebnicová a encyklopedická literatura ke studiu základního (bakalářského) kursu makroekonomie (případně přesahující do středně pokročilého kursu). Dále je zde literatura k dějinám ekonomických teorií a doporučené statistické zdroje.
Statistické ilustrace se soustředí nejen na ekonomické reálie z ČR, ale i na jiné země s cílem porovnání makroekonomického vývoje.
Značky jako např. SRAS nebo LRPC jsou obvykle založeny na principu tzv. iniciálové zkratky, tj. jsou tvořeny počátečními písmeny jednotlivých slov, tvořících příslušné názvy (úplné znění nalezne čtenář v seznamu použitých symbolů a značek). Tyto názvy přitom používají anglickou terminologii, aplikovanou běžně i v neanglicky psané literatuře.
Při zpracování tohoto textu jsem naslouchal připomínkám mnoha kolegů. Jeho úroveň revalvovaly zejména diskuse s následujícími z nich: prof. Ing. Miloš Mach, CSc, doc. Ing. Ivo Straka, CSc, doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph.D., Mgr. Pavel Neset, Ing. Stanislav Heczko, doc. Ing. Pavel Janičko, CSc. PhDr. Jaroslav Krameš, CSc. Ing. Ján Babin, CSc. (všichni z katedry makroekonomie VŠE), doc. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (katedra mikroekonomie VŠE), prof. Ing. Vojtěch Spěváček, DrSc, Mgr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. (katedra hospodářské politiky VŠE) a jiní. Za dohledávání materiálů děkuji Ing. Tomáši Pavelkovi.
Mé poděkání za cenné připomínky patří také recenzentům této učebnice, kterými byli:
prof. JUDr. František Vencovský (Vysoká škola ekonomická v Praze), doc. PhDr. Kamil Fuchs, CSc. (Masarykova univerzity v Brně), doc. Ing. Jiří Havel, CSc. (Univerzita Karlova v Praze) a doc. Dr. Ing. Jan Frait (Vysoká škola báňská -Technická univerzita v Ostravě, první vydání).
Cenné byly také připomínky studentů získané během výuky, individuálních konzultací a také z pravidelné studentské ankety pořádané každý semestr na VŠE.
Děkuji za připomínky i všem ostatním.
V Praze 31.7. 2002Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc.
katedra makroekonomie Vysoká škola ekonomická v Praze
O autorovi:
Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. (nar. 1958) absolvoval národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. V r. 1985 obhájil disertační práci na téma světové peníze, vr. 1993 habilitační práci na téma zahraniční zadluženost. Ktéto problematice publikoval řadu statí a výzkumných zpráv. Od r. 1995 je garantem předmětu Makroekonomie I (základní kurs makroekonomie), vyučovaného na VŠE v Praze, je zapojen ve výzkumných programech v oblasti výuky ekonomické teorie. Zahraniční zkušenosti získal zejména během dvou semestrů studijního pobytu na univerzitě v Curychu a při návštěvách dalších západoevropských univerzit.
Podrobný obsah
Předmluva
1Úvod do makroekonomie
1.1Mikroekonomie a makroekonomie
Ekonomie. Mikro- a makroekonomie. Vztah mikro- a makroekonomie. Pozitivní a normativní funkce makroekonomie.
1.2Makroekonomické subjekty, makroekonomický koloběh
Sektor domácnosti. Sektor podniky. Sektor vláda. Sektor zahraničí. Makroekonomický koloběh.
1.3Základní makroekonomické veličiny
Produkt. Zaměstnanost. Cenová hladina. Vnější ekonomická pozice.
1.4Stabilizační makroekonomická politika
Makroekonomická stabilita. Fluktuace makroekonomických veličin. Liberalismus. Intervencionismus. Stabilizační politika. Strukturální politika. Prorůstová politika.
1.5Hlavní proudy makroekonomie
Klasická a neoklasická ekonomie. Nová konzervativní ekonomie. Keynesiánská ekonomie. Nové keynesiánství.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
Část první: Základní makroekonomické problémy
2Makroekonomický produkt a důchod
2.1Makroekonomický výstup
Výstup a HDP. HDP a ekonomický blahobyt. Národní bohatství.
2.2Přidaná hodnota
Meziprodukty. Přidaná hodnota. Finální statky. Hrubý a čistý produkt, HDP a HNP.
2.3Národní důchod
Národní důchod. Disponibilní důchod.
2.4Užití produktu
Výdaje na finální statky. Srovnání tří metod. Produkt nominální a reálný.
2.5Základní makroekonomické identity
Identita. Základní identity. Interpretace identit. Identita investic a úspor.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
3Celkové výdaje a produkt
3.1Charakteristika modelu
Celkové plánované výdaje. Předpoklady modelu.
3.2Dvousektorový model: spotřeba a investice
Spotřební výdaje domácností. Úspory domácností. Dlouhodobý vývoj spotřebních výdajů. Investiční výdaje.
3.3Rovnovážný produkt. Výdajový multiplikátor
Rovnovážný produkt. Výdajový multiplikátor. Paradox spořivosti.
3.4Trísektorový model: vládní výdaje a daně
Vládní výdaje. Daně. Rovnovážný produkt. Další multiplikátory.
3.5Čtyřsektorový model: čistý export
Čistý export. Rovnovážný produkt a výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice. Multiplikátor čistého exportu.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
4Agregátní poptávka, agregátní nabídka
4.1Agregátní poptávka
Křivka agregátní poptávky. Poptávkové šoky.
4.2Agregátní nabídka - keynesiánský přístup
Obecně k agregátní nabídce. Keynesiánský přístup v krátkém období. Nabídkové šoky. Dlouhé období - potenciální produkt. Nová keynesiánská ekonomie. Nepružnost nominálních mezd. Nepružnost cen.
4.3Agregátní nabídka v monetaristickém pojetí
Peněžní iluze. Přirozená úroveň produktu. Dobrovolná nezaměstnanost.
4.4Agregátní nabídka v klasickém pojetí
Klasická křivka agregátní nabídky. Nová klasická makroekonomie. Model s nedokonalými informacemi.
4.5Makroekonomická rovnováha
Rovnovážný produkt, rovnovážná cenová hladina. Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha. Kvantitativní rovnice.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
5Ekonomický růst
5.1Pojetí ekonomického růstu
Ekonomický růst. Měření vývoje produktu. Růst a rozvoj.
5.2Zdroje ekonomického růstu
Složky zdrojů růstu. Kvantitativní a kvalitativní zdroje. Produktivita výrobních faktorů. Kapitálová vybavenost práce. Růstové účetnictví. Agregátní produkční funkce.
5.3Modely ekonomického růstu
Klasické modely. Neoklasický model. Keynesiánské modely. Udržitelný rozvoj a globální problémy růstu. Teorie endogenního růstu.
5.4Bariéry růstu, překonání nerozvinutosti
Ekonomická úroveň. Ukazatel lidského rozvoje. Bariéry ekonomického růstu. Překonání nerozvinutosti. Nerovnoměrný vývoj.
5.5Prorůstová politika (ekonomie strany nabídky)
Zdanění důchodů. Uplatnění a výsledky.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
6Peníze a trh peněz
6.1Funkce a formy peněz
Funkce peněz. Formy peněz. Peněžní zásoba.
6.2Komerční banky, centrální banka
Finanční zprostředkovatelé. Komerční banky. Centrální banka.
6.3Tvorba peněz
Zdroje tvorby peněz. Multiplikovaná expanze bankovních depozit. Jednoduchý multiplikátor depozitních peněz. Měnová báze. Restrikce peněžní zásoby. Rozšíření multiplikátoru.
6.4Trh peněz, úroková sazba
Trh peněz. Úroková sazba. Nabídka peněz. Endogenní peníze. Poptávka po penězích. Rovnováha na trhu peněz.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
7Otevřená ekonomika
Otevřenost ekonomiky
Teorie mezinárodního obchodu
Model dvě země, dva výrobky. Rozšíření modelu.
Dynamizace komparativních výhod. Komparativní výhod v praxi.
Přínosy z obchodu.
7.3Mezinárodní pohyb kapitálu
Příčiny mezinárodního pohybu kapitálu. Zhodnocení finančních aktiv. Krátkodobý a dlouhodobý kapitál.
7.4Měnový kurs a jeho determinanty
Měnový kurs. Měnový trh. Kurs podle trhu aktiv. Parita kupních sil. Znehodnocení a podhodnocení kursu.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
Část druhá: Hlavní makroekonomické nestability
8Hospodářské cykly
8.1Charakteristika cyklu
Charakteristika cyklu. Fáze hospodářského cyklu. Historický vývoj.
8.2Mechanismus cyklu
Kolísání agregátní poptávky a nabídky. Teorie konjunktury. Multiplikátor a akcelerátor. Reálné hospodářské cykly. Alternativní koncepce.
8.3Důsledky hospodářských cyklů
Ekonomické důsledky. Politické důsledky.
8.4Proticyklická politika
Aktivistická keynesíánská politika. Alternativní přístupy. Předvídání cyklů, konjunkturní indikátory.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
9Nezaměstnanost
9.1Definice a měření nezaměstnanosti
Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo. Míra nezaměstnanosti. Skrytá nezaměstnanost.
9.2Příčiny nezaměstnanosti a její formy
Frikční nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost. Plná zaměstnanost. Trh práce. Cyklická nezaměstnanost. Přirozená míra nezaměstnanosti.
9.3Důsledky nezaměstnanosti
Ekonomické důsledky. Sociální důsledky.
9.4Snižování nezaměstnanosti
Dávky v nezaměstnanosti. Snižování cyklické nezaměstnanosti. Snižování přirozené míry nezaměstnanosti.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
10Inflace
10.1Definice a měření inflace
Inflace a deflace. Míra inflace. Měření cenové hladiny. Skrytá inflace. Nevyrovnaná inflace.
10.2Příčiny a formy inflace
Poptávková inflace. Nákladová inflace. Růst mezd a inflace. "Dovoz inflace". Setrvačná inflace. NAIRU.
10.3Důsledky inflace
Vliv inflace na reálné důchody. Vliv inflace
na reálnou hodnotu bohatství. Dodatečné náklady.
Vliv inflace na ekonomickou aktivitu. Stupně závažnosti inflace.
10.4Protiinflační politika
Regulace agregátní poptávky. Monetaristický přístup. Důchodová politika.
10.5Inflace a nezaměstnanost. Phillipsovy křivky
Původní Phillipsovy křivky. Rozšíření Phillipsovy křivky. Snižování inflace. Nová klasická makroekonomie.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
11Vnější ekonomická rovnováha
11.1Platební bilance, zahraniční zadluženost
Platební bilance. Horizontální struktura. Vertikální struktura. Zahraniční zadluženost. Stadia zadluženosti.
11.2Příčiny a formy vnější nerovnováhy
Vyrovnaný čistý export. Vyrovnaná platební bilance.
11.3Důsledky vnější nerovnováhy
Přebytkový čistý export. Deficitní čistý export. Nevyrovnaná platební bilance.
11.4Mechanismus vnější rovnováhy
Cenový mechanismus. Důchodový mechanismus. Kursový mechanismus. Vyrovnání celkové platební bilance.Vládní regulace vnější rovnováhy.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
Část třetí: Stabilizační makroekonomické politiky
12Měnová politika
12.1Cíle a nástroje měnové politiky
Charakteristika měnové politiky. Nepřímé nástroje měnové politiky. Přímé nástroje měnové politiky. Cíle měnové politiky.
12.2Keynesiánský přístup k měnové politice
Celková charakteristika. Keynesiánský transmisní mechanismus. Dlouhodobý účinek měnové politiky. Bariéry účinnosti. Měnová politika v otevřené ekonomice. Praktické uplatnění.
12.3Monetaristický přístup k měnové politice
Klasická východiska. Kvantitativní teorie peněz. Důchodová rychlost oběhu peněz. Monetaristická verze KTP. Monetaristická měnová politika. Bariéry účinnosti. Praktické uplatnění.
12.4Alternativní přístupy
Fixní měnové kursy. Úvěrový kanál měnové politiky. Přímé cílování inflace.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
13Rozpočet a fiskální politika:
13.1Charakteristika rozpočtu
Rozpočtová soustava. Příjmy a výdaje rozpočtu. Rozpočtové saldo. Velikost rozpočtu.
13.2Keynesiánská fiskální politika
Funkce rozpočtu. Nástroje fiskální politiky.
Strukturální a cyklický rozpočet. Cíle fiskální politiky. Bariéry účinnosti.
13.3Alternativní přístupy
Klasický případ. Monetaristický přístup.
Barrova - Ricardova hypotéza. Ekonomie strany nabídky.
13.4Vládní deficity a dluhy
Dlouhodobě vyrovnaný rozpočet. Bariéry vyrovnanosti rozpočtu. Dopady veřejného dluhu.
13.5Koordinace měnové a fiskální politiky
Řízení agregátní poptávky. Řízení struktury produktu.
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
14Zahraničněekonomická politika
14.1Protekcionismus versus volný obchod
Nástroje protekcionismu. Cíle protekcionismu. Důsledky protekcionismu. Oprávněný protekcionismus? Proexportní politika. Regulace mezinárodního pohybu kapitálu.
14.2Regulace měnových kursů
Kursy neregulované. Kursy regulované. Formy intervenovaných kursů. Stabilní a nestabilní kursy. Cíle kursové regulace.
14.3Mezinárodní koordinace ekonomických intervencí
Přínosy mezinárodní koordinace. Formy mezinárodní koordinace. Mezinárodní měnový fond a Světová banka.
14.4Sjednocování národních ekonomik
Přínosy sjednocení. Mechanismus sjednocování. Stupně sjednocování. Předpoklady hospodářského sjednocení. Evropská unie (popisná část).
Hlavní problémy. Shrnutí. Cvičení. Úkoly. Literatura.
Seznam použitých symbolů a značek
Literatura
Učebnicová a encyklopedická literatura
Doporučné statistické zdroje
Rejstřík jmenný Rejstřík věcný
1 Úvod do makroekonomie
Mikroekonomie a makroekonomie
Makroekonomické subjekty, makroekonomický koloběh
Základní makroekonomické veličiny
Stabilizační makroekonomická politika
Hlavní proudy makroekonomie
„Ekonomie je to, co dělají ekonomové", tvrdil J. Viner. S tímto vysvětlením se asi málokdo spokojí. V této kapitole bude charakterizován předmět ekonomie a úvodní makroekonomické pojmy a souvislosti včetně výkladu stabilizační makroekonomické politiky.
Budeme charakterizovat hlavní proudy v makroekonomické teorii a rozlišíme rozdílné způsoby vidění (interpretace) ekonomické reality. S tímto rozlišováním se budeme setkávat v celém následujícím textu. Teprve po prostudování poslední kapitoly této učebnice si promyslete prohlášení několika amerických autorů: Díky Keynesovi jsme dnes všichni keynesiánci. Díky Friedmanovi jsme všichni monetaristé. A díky překotně se vyvíjejícímu poznání jsme všichni eklektiky.
1.1 Mikroekonomie a makroekonomie
Ekonomie
Obecná ekonomická teorie, zkráceně ekonomie ' (z řeckých slov oikos = dům, nomos = pravidlo, zákon), je studium vybraných oblastí hospodářské aktivity. Vymezit tento předmět (objekt) poznání současné standardní ekonomie je možno např. dvojím způsobem:
výčtem (popisem) problémů, které zkoumáme, a to v jisté míře jejichagregace: např. proč a v jakém množství jsou statky poptávány, podle jakýchkritérií probíhá jejich výroba, jak jsou oceňovány, čím je určena zaměstnanostvýrobních faktorů atd.
definicí - zobecněním těchto problémů, jako např.:
- zkoumání tvorby bohatství (A. Smith) nebo rozdělování výsledků výroby (D. Ricardo),
1) Nejčastějšími ekvivalenty jsou v angličtině economics, v němčině allgemeine Volkswirtschaftslehre. Dříve se často vyskytovalo označení politická ekonomie.
nebo obecněji: chování lidí ve vztahu mezi cíli a vzácnými (omezenými) zdroji,které mají alternativní využití (L. Robbins),
a obdobně: různé způsoby využití vzácných zdrojů ve výrobě užitečnýchkomodit a jejich rozdělení mezi různé skupiny (P. A. Samuelson),
předmět ekonomie byl dále rozšířen o zkoumání podmínek zapojení těchtovzácných zdrojů do výroby (J. M. Keyne
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 4,51 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz