- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
brožura
EHA07E - Sociologie venkova a zemědělství
Vyučující: Ing. Pavla Varvažovská
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
V uplynulých deseti letech došlo v rámci Společné
zemědělské politiky EU (dále jen „SZP“) k zásadním
změnám.
Před rokem 1990 byla SZP zaměřena na konkrét-
ní klíčové cíle, zejména snahu zaručit soběstačnost
v produkci základních potravin, která vyplývala ze
zkušenosti z poválečného období, kdy byl potravin
nedostatek. Výsledkem však byla nepružná politika
subvencí uplatňovaná ještě v 90. letech, jejímž hlavním
úkolem bylo produkovat co nejvíce potravin a jež se
brzy stala obětí vlastního úspěchu. Prvotní úkol, pro-
dukovat více potravin, byl sice splněn, začaly se ale pro-
jevovat nepříznivé vedlejší účinky v podobě nechvalně
známých hor hovězího masa a obilnin či nerovnováhy
na světovém trhu, jež poškozovala zejména rozvojové
země. Lidé začali věnovat větší pozornost dopadům
SZP na životní prostředí a nepřímo i otázce vzniku
zdravotních rizik jako například BSE. Spotřebitelé
a daňoví poplatníci začali rychle ztrácet důvěru.
Proto jsme se před více než desetiletím vydali na
cestu, která nás má od podpory nadprodukce přivést
k tržně orientované SZP šetrné k životnímu prostředí
a směřující k efektivnímu a trvale udržitelnému
zemědělství. V roce 2003 došlo v rámci SZP v důsledku
reforem vyplývajících z programového dokumentu
Agenda 2000 k radikálním změnám. Jejich cílem je
podporovat nejen zemědělství, ale i dlouhodobou
životaschopnost našich venkovských oblastí.
Současná zemědělská politika se jen pramálo podobá
té, kterou známe z minulých let. SZP byla zásadním
způsobem zjednodušena, když došlo ke sloučení
několika různých přímých subvencí do jediné platby
zemědělcům, a stala se i efektivnějším mechanismem,
který dosahuje více cílů s nižšími náklady. Na politiku,
která kdysi pohltila až dvě třetiny celkového rozpočtu
EU, se dnes vynakládá sotva polovina a v horizontu
deseti let by tato částka měla klesnout dokonce až
na jednu třetinu. Zatímco se snižují náklady, oblast
působnosti SZP se díky politice všeobecného rozvoje
venkova, podpoře restrukturalizace a rozvoje ven-
kovských oblastí a hospodářství v celé EU neustále
rozšiřuje.
Podpora zemědělství se nyní řídí především zájmy
spotřebitelů a požadavky veřejnosti. Dnešní SZP je,
narozdíl od politiky, která dříve subvencemi podporo-
vala co nejvyšší produkci potravin, založena především
na kvalitě produktů, jejich bezpečnosti pro spotřebitele
a šetrnosti k životnímu prostředí, v souladu s prioritami
evropské veřejnosti. Naši zemědělci dnes mohou opět
reagovat na potřeby trhu. Díky reformám vedoucím
k odstranění podpory nadprodukce SZP méně na -
rušuje trh a lépe zohledňuje potřeby rozvojových zemí.
Obyvatelé Unie i zemědělská politika EU prošli
v uplynulém desetiletí tak říkajíc „zelenou revolucí“.
Požadavky spotřebitelů a daňových poplatníků jsou
dnes jiné než v době vzniku SZP. Téměř 91 % občanů
EU se domnívá, že základním úkolem SZP je zajistit pro-
dukci bezpečných potravin. 89 % považuje za stěžejní
cíl také ochranu životního prostředí.
Nová reformovaná Společná zemědělská politika tyto
požadavky zohledňuje a tvoří pevnou základnu pro
zachování našeho venkovského dědictví, díky němuž
můžeme produkovat zemědělské produkty, které
vyžaduje trh, a udržet si i dobrou pozici na globálních
trzích.
Předmluva
2
Obsah
Předmluva 1
Úvod 3
1. Úloha zemědělců 4
2. Úspěchy v minulosti 6
3. Údaje, na něž můžeme být pyšní 8
4. Kvalita je klíčem k úspěchu 12
5. Péče o krajinu 16
6. Jak zachovat důvěru spotřebitelů v bezpečnost potravin 18
7. Pomoc venkovským společenstvím 20
8. Nové členské státy, nové výzvy 22
9. EU – světová velmoc v rámci obchodu se zemědělskými produkty 24
10. Kolik stojí SZP 28
11. Reakce na potřeby občanů 30
12. SZP – podpora udržitelného zemědělství v globalizovaném světě 32
Kde se mohu o SZP dozvědět více? 33
3
Krajina Evropské unie (EU) má převážně venkovský charakter a je utvářena osídlo-
váním a činností člověka. Jednotlivé venkovské oblasti jsou v důsledku uplatňování
různých zemědělských a lesnických postupů a provozování různých souvisejících
řemesel a odvětví průmyslu velmi rozmanité.
Úvod
Tato brožura se snaží vysvětlit, co to Společná
zemědělská politika (SZP) vlastně je, kolik prostředků
se na ni vynakládá a jak se postupem času vyvíjela.
Objasňuje zejména způsob, jakým dnes SZP reaguje
na potřeby zemědělců i celé společnosti.
CHARAKTERISTIKA EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Zemědělství a lesnictví, tedy obory s největším využitím
půdy, zásadním způsobem ovlivňují prosperitu ven-
kovských hospodářství a utvářejí podobu venkovské
krajiny. A ačkoli je význam zemědělství pro venkovská
hospodářství menší než v minulosti, je stále cenným
příspěvkem k hospodářskému růstu a environmentální
udržitelnosti dotčených oblastí. Zemědělství v EU totiž
nemá, jak by se snad někdo mohl domnívat, pouze
jediný rozměr. Zemědělci ve skutečnosti plní mnoho
různých úloh, od produkce potravin a vláken až po
kultivaci krajiny, ochranu přírody a využití v rámci turis-
mu. Zemědělství tak můžeme označit za obor mnoha
významů.
• Zemědělství v Evropské unii je moderní a konkurence-
schopné; EU zaujímá vedoucí místo na světových
trzích, ať už jako přední vývozce či největší světový
dovozce potravin (dovážené produkty pocházejí
především z rozvojových zemí).
• Evropa má udržitelný a efektivní zemědělský sektor,
který využívá bezpečné a čisté metody produkce
šetrné k životnímu prostředí, jež jsou zárukou kvalit-
ních produktů splňujících požadavky spotřebitelů.
• Zemědělský sektor EU slouží venkovským
společenstvím, neboť zachovává jejich bohaté tra-
dice a rozmanitost; jeho úkolem není jen produko-
vat potraviny, ale i zajišťovat zachování krajiny jako
místa, kde lidé žijí, pracují a která lidé navštěvují.
• Evropská zemědělská politika je utvářena na úrov-
ni EU vládami členských států. Jednotlivé členské
státy poté tuto politiku uplatňují v praxi. Její nedíl-
nou součástí je podpora příjmů zemědělců, podpo-
ra výroby kvalitních produktů, které vyžaduje trh,
a snaha přimět zemědělce k tomu, aby nalézali další
způsoby, jak zlepšit svou podnikatelskou činnost
v souladu se zájmy životního prostředí.
4
1. Neměli bychom zapomínat na to, že zemědělci jsou kromě jiného i obchodníci a případně ženy a že zemědělství není, narozdíl od obecně panujícího
přesvědčení, právě zlatý důl. Ziskovost zemědělských
podniků je nízká. Za svou tvrdou práci dostávají
zemědělci jen poměrně malou odměnu, a to i přesto,
že jí mnozí věnují až dvacet čtyři hodin denně, sedm dní
v týdnu. Pokud se práce v zemědělství nebude vyplácet,
stávající zemědělci ji opustí a ani pro mladé lidi nebude
nijak atraktivní. To by znamenalo dlouhodobý úpadek
průmyslu i venkovských oblastí.
Hlavním úkolem zemědělců je produkovat potraviny.
Aby mohli tento úkol splnit a nabídnout kvalitní potra-
viny za dostupnou cenu, uplatňují tradiční osvědčené
po stupy a kombinují je s poznatky moderní vědy a novými
technologiemi. Zároveň využívají tradičních dovedností
a znalostí (vědecké poznatky, znalost šlechtitelských
technik, znalost strojního zařízení), odborného know-
how a schopnosti obchodovat. Při produkci a obcho-
Úloha zemědělců
Zemědělství znamená mnohem více než jen
pěstování plodin a chov zvířat za účelem pro-
dukce potravin. Jedná se o obor se širokou
oblastí působnosti, která na zemědělcích
vyžaduje, aby hráli řadu různých rolí. Pro
mnohé z nich je jejich práce životním stylem
a posláním.
5
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
2002200120001995 1996 1997 1998 1999
dování stále častěji používají i informační technologie.
Nezbytné jsou rovněž dovednosti jako hospodaření
s půdou či péče o životní prostředí. V uplynulých
letech navíc do spektra zemědělských činností přibyla
vedle zdraví a dobrých životních podmínek zvířat ještě
i otázka bezpečnosti potravin. Jen stěží bychom hle-
dali nějaký jiný obor, který vyžaduje tak širokou paletu
dovedností.
Velké procento zemědělských podniků tvoří malé, často
rodinné podniky. Ty ale dávají v mnoha venkovských
regionech řadě lidí práci, a mají zde proto velký vý-
znam.
Zemědělci přispívají rovněž k údržbě krajiny a zachování
životního prostředí, neboť pracují ve snaze zajistit sobě
a svým rodinám v budoucnosti prosperitu.
Nepracují ale sami. Jsou pouze prvním článkem potra-
vinového řetězce. Své produkty buď přímo zpracovávají
anebo, a to je častější, prodávají ostatním, kteří z nich
vyrábějí zboží, které pak spotřebitelé kupují v obcho-
dech.
Vývoj
hrubého
měsíčního
příjmu
v hospodářství
obecně a vývoj
hrubého
měsíčního
příjmu
v zemědělství
zemědělství
ostatní odvětví
EUR/měsíc
PŘÍJMY ZEMĚDĚLCŮ JSOU NIŽŠÍ NEŽ VŠEOBECNÝ PRŮMĚR
Zdroj: Účetní datová síť v zemědělství, Eurostat
6
2.
PŮVODNÍ TVÁŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ
POLITIKY
Kořeny SZP sahají do západní Evropy 50. let,
do společnosti zasažené válkou s ochromeným
zemědělstvím a nejistými dodávkami potravin.
Zpočátku byl proto v rámci SZP kladen důraz na pod-
poru vyšší produkce potravin, na jejich stálou dostup-
nost spotřebitelům a také na to, aby se zemědělství
v EU opět stalo životaschopným odvětvím. SZP
nabízela zemědělcům subvence, garantovala ceny
a udělovala pobídky pro vyšší produkci. Poskytovala
také finanční pomoc na restrukturalizaci zemědělství,
například na investice do zemědělských podniků, které
měly zajistit jejich další rozvoj, co se týče velikosti,
lepšího řízení a nových technologií, aby se tyto pod-
niky mohly přizpůsobit hospodářskému a sociálnímu
vývoji dané doby.
SZP byla při plnění úkolu dovést EU k soběstačnosti
velmi úspěšná, v 80. letech se však EU začala prak-
ticky nepřetržitě potýkat s nadprodukcí hlavních
zemědělských produktů. Některé z nich sice byly
vyváženy (s pomocí subvencí), ostatní však musely
Úspěchy v minulosti
Společná zemědělská politika je často vnímána jako kolosální, neměnný nástroj, který
daňové poplatníky zbavuje peněz, aby je přidělil malé skupince lidí, která má to štěstí,
že žije na venkově. SZP však vždy měla a stále má důvod existovat. Nepřetržitě se
vyvíjí, aby mohla reagovat spíše na požadavky společnosti než na zájmy zemědělské
lobby. Dnešní SZP se velmi liší od té, kterou známe ze 60. let.
7
pomoci zemědělcům vyplácena bez ohledu na to, co
nebo kolik vyprodukují, na rozdíl od uplynulých let,
kdy platilo, že čím více zemědělec vyprodukoval, tím
větší získal subvence. Podle nových pravidel budou
zemědělci nadále dostávat přímé platby, aby měli
zajištěné stabilní příjmy, ty však již nebudou závislé
na objemu produkce. Zemědělci navíc budou muset
respektovat normy na ochranu životního prostředí,
zajištění bezpečnosti potravin a zachování dobrých
životních podmínek zvířat. Těm, kteří stanovené pod-
mínky nedodrží, budou sníženy přímé platby (tzv.
ustanovení o podmíněnosti). Zrušení vazby mezi
výší subvencí a objemem produkce učiní zemědělce
z EU konkurenceschopnější a lépe orientované na trh.
Budou si moci zvolit, co budou produkovat, podle
toho, co se jim nejvíce vyplatí. Přitom budou moci
nadále užívat výhod ve smyslu jistoty stálého příjmu.
Tato řada reforem nyní určila jasnější budoucnost SZP
a zdůraznila její přínos pro celou společnost.
být uskladněny nebo zlikvidovány v rámci EU. Tato
opatření byla velmi nákladná, narušila některé světové
trhy, ne vždy sloužila nejlepším zájmům zemědělců
a ani u spotřebitelů – daňových poplatníků nebyla příliš
populární. V té době se společnost začala více zají-
mat i o udržitelnost zemědělství z hlediska životního
prostředí. K významným mezníkům patřil Earth
Summit1 v Rio de Janeiru, který se uskutečnil na po-
čátku 90. let.
Společná zemědělská politika se musela změnit...
a skutečně se tak stalo!
SOUČASNÁ PODOBA SZP
90. léta byla pro SZP obdobím důležitých změn. Byly
zavedeny limity, které pomohly snížit nadprodukci,
a začal být kladen důraz na postupy šetrné k životnímu
prostředí. Zemědělcům sice byla vyplácena přímá pod-
pora jejich příjmu, museli se však začít více ohlížet na
potřeby trhu a měnící se požadavky společnosti.
Tento posun mezi prioritami v sobě zahrnoval i nový
prvek – politiku rozvoje venkova, která podporovala
řadu venkovských iniciativ a pomáhala zemědělcům
rozšířit spektrum činností, zlepšit odbyt produktů
a restrukturalizovat jejich zemědělské podniky. Byl zave-
den rozpočtový strop, který měl daňovým poplatníkům
zaručit, že se náklady na SZP nevymknou kontrole.
V roce 2003 byla schválena další významná reforma.
Zemědělci již nedostávají peníze jen na to, aby produ-
kovali potraviny. Dnešní SZP se řídí poptávkou. Zároveň
plně zohledňuje názory spotřebitelů a daňových
poplatníků a vrací zemědělcům svobodu produkovat to,
co vyžaduje trh. V budoucnu bude drtivá část finanční
1 Konference Spojených národů o životním prostředí a rozvoji
(UNCED) konaná ve dnech 3. až 14. června 1992
v Rio de Janeiru.
8
3. Údaje, na něž můžeme být pyšní
PĚSTUJEME TÉMĚŘ VŠE
Ráz krajiny a klima Evropě umožňují produkovat téměř
všechny zemědělské produkty. U některých z nich je
Evropa dokonce světovou velmocí, například v případě
olivového oleje, masa, vína, whisky a dalších lihovin. Na
druhé straně EU řadu různých produktů dováží.
Tyto přirozené výhody vedly společně s přínosy SZP
k rychlému růstu produktivity, zvýšení objemu produk-
Lepší výkonnost zemědělství a pobídky v rámci
SZP vedly v období od roku 1960 k obrovskému
nárůstu produkce potravin. Došlo k výraz-
ným zlepšením, co do objemu produkovaných
množství, a zvýšila se i míra soběstačnosti.
Zároveň rostly příjmy zemědělců, často
v důsledku rozšiřování zemědělských podniků,
které se kvůli ukončení činnosti některých
zemědělců slučovaly. Zdroj: Evropská komise
Nejdůležitější zemědělské produkty EU
(procentní podíl na celkové produkci v roce 2002)
Obilniny
Olejnatá semena
Olivový olej
Čerstvé ovoce
Čerstvá zelenina
Brambory
Víno
Mléčné produkty
Hovězí, vepřové
a skopové maso
Vejce a drůbež
Ostatní
20 %
5,8 %
20,5% 14%
5%
2,2 %
8,1%
6,3%
2,2 %1,6 %14,3%
9
180
160
140
120
100
80
60
1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
ce a k větší bezpečnosti většiny potravin, zároveň ale
také k nadprodukci řady zemědělských produktů.
Nadbytečná množství musela být stažena z trhu, aby
nedošlo ke zhroucení cen zemědělských produktů.
Proto bylo finančně podporováno uskladňování
(veřejný intervenční systém) nebo vývoz produktů
do třetích zemí.
VÝVOJ SOBĚSTAČNOSTI EU V OBLASTI PRODUKCE OBILOVIN, CUKRU, MÁSLA A HOVĚZÍHO MASA
% soběstačnosti
obiloviny
cukr
máslo
hovězí maso
Zdroj: Evropská komise, Eurostat
10
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
68/6
9
72/7
3
74/7
5
70/7
1
76/7
7
78/7
9
82/8
3
84/8
5
80/8
1
86/8
7
90/9
1
92/9
3
88/8
9
94/9
5
98/9
9
00/0
1
02/0
3
96/9
7
1 400
1 200
1 000
800
600
400
200
0
1974197519761977197819791980198
1
198219831984198519861987198819891990199
1
199219931994199519961997199819992000200120022003
Během 80. a 90. let zavedla Evropská unie různá poli-
tická opatření ve snaze omezit nadprodukci některých
produktů. Jednalo se například o zprvu dobrovolné
a později povinné vyjmutí zemědělské plochy z pro-
dukce, kdy zemědělci museli ponechat určité procento
svých pozemků ladem, o fixní kvóty na produkci mléka
s penalizacemi za jejich překročení či limity na oseté
plochy a počty chovaných kusů zvířat, na něž mohl
zemědělec žádat subvence. Tato opatření byla postu-
pem času stále úspěšnější a nadprodukce se snížila.
Reforma SZP, která proběhla v 90. letech, zčásti na
základě dohody WTO (Světová obchodní organizace)
z roku 1995, navíc omezila možnosti EU využívat vývoz-
ních subvencí (tj. kompenzovat vývozcům ztrátu vznik-
lou nižšími cenami na světových trzích než v EU).
V důsledku těchto politických iniciativ EU omezila
poskytování vývozních subvencí, zachovala si však,
nebo dokonce zvýšila objem vývozu zemědělských
produktů.
Vývoj uskladňování obilovin
(intervenční zásoby)
obchodní r
ok
pšenice
žito
ječmen
pšenice durum
kukuřice
čirok intervenční zásoby másla intervenční zásoby hovězího masa
Vývoj uskladňování hovězího masa a másla
(intervenční zásoby)
V tisících tun V tisících tun
„HORY POTRAVIN“ JIŽ NEEXISTUJÍ
Zdroj: Evropská komise
11
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
0
1988 1989 1990 199
1
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
1988 1989 1990 199
1
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
© PhotoDisc
Refundace nákladů na vývoz*
V milionech EUR
Export zemědělských produktů*
V milionech EUR
Zdroj: Evropská komise
* (EU-12 1988 – 1994 / EU-15 od r. 1995)
Zdroj: Eurostat
PODPORA VÝVOZU SE SNIŽUJE, JEHO HODNOTA VŠAK STOUPÁ
12
4. JAK EU PODPORUJE PRODUKCI
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 1,36 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: