- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálČeská zemědělská univerzita v Praze
SEMINÁRNÍ PRÁCE
Téma:
Tomáš Baťa
(starší)
Předmět: Teorie řízení
Hodina: čtvrtek od 14 h
Motto:
„Náš Baťa mně řekl při jedné příležitosti, že je mu konkrétním ideálem vytvořit denně sto tisíc párů bot. Toto konkretizování ideálů by bylo potřebné nám, každému, ve všech oborech práce.“
T.G.Masaryk
Časopis Slovo Zlína z 11.1.1930
„Měl vlastnost, která je neobyčejně vzácná – měl sebevědomí bez domýšlivosti. Tomu právě říkám skromnost. Přitom měl potíže se svým temperamentem. Byl z lidí krve ohnivé, ale byl si toho stále vědom a stále se ovládal a učil ovládat“
Hugo Vavrečka
Život je spíš román
„Jen na tom polí se obilí rodí, po kterém vlastní hospodář za pluhem chodí.“
Baťovo přísloví
T.Baťa Úvahy a projevy
Život Tomáše Baťi
Tomáš Baťa byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl mnohé nové myšlenky ve výrobě a prodeji svých výrobků, kterými dokázal ovlivnit množství budoucích . Jeho postupy a technologie byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady . Pro svoji firmu dokázal vybudovat město ://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADn" \o "Zlín" Zlín.
Narodil se 3. dubna 1876 ve Zlíně. Měl bratra Antonína ml. a sestru Annu, se kterými založil obuvnickou firmu Baťa.
Už v raném věku 12 let se začal zajímat o řemeslo. A to nejen, jak boty vyrábět, ale taky jak je co nejlépe prodat. V té době už v podstatě ovládal vše, co mu k živnosti ševce postačovalo. Ve 14 letech odešel mladý Tomáš z domova. Proti vůli svého otce odjel do jova, kde pracoval u firmy Fäber, vyrábějící ševcovské stroje. Tam se velmi zajímal o stroje ulehčující a zrychlující práci ševců. Brzy však dostal výpověď, protože se jeho zaměstnavatelé obávali konkurence. Tomáš se vrátil do otcovy dílny, ale po vzájemné neshodě odjel bez peněžních prostředků do za svou sestrou Annou. Ta mu finančně vypomohla a mladý Tomáš začal podnikat na vlastní pěst ve vlastní dílně. Jeho horlivost po zisku byla ovšem záhy ukončena neznalostí tamějšího trhu. Navíc neměl úřednické povolení vykonávat řemeslo. Proto se v doprovodu svého otce vrátil zpět do , kde se stal obchodníkem.
V roce 1894 Tomáš, bratr Antonín a sestra Anna založili obuvnickou živnost, ohlášenou na Antonína Baťu ml.
Bohužel ale v létě 1895 byl veškerý jejich majetek zastaven na splátky a směnky, které už nebylo možné platit. Začaly jim hrozit žaloby ze stran věřitelů. Antonín odchází na vojnu a Tomáš se ujímá vedení podniku. Do léta 1986 se dluhů zbavil. Tomáš postavil svou první výrobní halu a zaměstnal kolem 40 dělníků a 20 šiček. Postupem času odkoupil další pozemky na území Zlína.
Když jeho bratr Antonín onemocněl tuberkulózou, převzal Tomáš firmu. Roku 1908 Antonín zemřel a sestra Anna se provdala. Tomáš definitivně zakotvil v čele firmy T&A Baťa.
V roce 1912 se Tomáš oženil s Marií Menčíkovou, s dcerou správce vídeňské dvorní bibliotéky a narodil se jim syn Tomáš II.
Roku 1923 Tomáš Baťa vyhrál volby do obecního zastupitelstva na post starosty města Zlín.
12. července 1932 Tomáš Baťa letěl ve svém osobním letadlem do Švýcarska, aby se zúčastnil otevření nové pobočky. Zahynul i se svým pilotem Jindřichem Boučkem, když startovali z firemního letiště v Otrokovicích za husté mlhy.
Rodinný strom Baťovi rodiny
Většině to komplikuje okolnost, že po smrti Tomáše Bati zakladatele nepřejal vedení firmy jeho tehdy osmnáctiletý syn Tomáš, ale nevlastní bratr Jan, jenž se už po válce nevrátil a z povědomí veřejnosti se tak trochu vytratil. Následující graficky uspořádaný genealogický osvětlí nejlépe leckdy klikaté odbočky některých rodinných větví.
Firma Tomáše Baťi
V roce , když zemřel těžce nemocný a sestra se provdala. Tomáš definitivně zakotvil v čele firmy T&A Baťa. Hlavním cílem firmy se stala výroba lehkých baťovek.
V roce bylo v podniku zaměstnáno asi 350 dělníků, denně se vyrobilo více než 3000 párů bot. S rostoucím objemem produkce rostla také imigrace nových pracovních sil. Nastal problém, kam všechny dělníky ve ubytovat. Proto Baťa začal s výstavbou tzv. nka neexistuje)" Baťových domků, z typických červených pálených cihel. Spolu s nimi vznikly ve další budovy, které dnes tvoří charakteristickou architekturu celého města.
V roce PERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/1912" \o "1912" 1912 přešly obuvnické dílny na výrobu celokožené obuvi. Byly také prováděny opatření k prohloubení racionalizace a intenzifikace práce.
Firma, uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala k náhradě tzv. ztráty na režiích. Jinak byli dělníci pokutováni za nedostatečně a špatně provedenou práci.
Zaměstnanci a systém mezd
Baťa se nesoustředil jen na zavádění moderních metod organizace práce, svoji pozornost věnoval také sociální situaci svých zaměstnanců.
Firma zaměstnala velké množství lidí z regionu, kterým poskytla slušné sociální zázemí - kvalitní a levné ubytování, možnost stravování v kantýnách, péči o zdraví zaměstnanců včetně dostupných cen za ošetření v nově vybudované nemocnici atd.
Ve svých zaměstnancích pěstoval - dnes bychom mohli říct - manažerské schopnosti. Kdo tyto schopnosti prokázal, tomu se otevírala možnost kariéry.
"Baťovi mladí mužové a Baťovy mladé ženy" - tak se nazývali frekventanti mohli potom nastupovat na vedoucí místa nejen ve Zlíně, ale i v dalších zahraničních dceřiných společnostech. Mnozí z nich později pracovali i ve vysokých funkcích na hospodářských ministerstvech a centrálních plánovacích institucích poválečného Československa.
Tomáš Baťa užíval čtyři základní druhy mezd:
pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci
individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech
kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách
mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků
Typická je také Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou. Jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji, než 1000 Kč, přitom jde o rozdíl
Vloženo: 8.03.2011
Velikost: 967,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz