- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiály, zepředu a zezadu
skupinově
ORGANIZACE A STRUKTURA CHOVU PRASAT V ČR
Organizace chovu prasatslouží k vyšlechtění optimálního finálního hybrida z pohledu užitkových vlastností odpovídajících požadavkům trhu.
Hybridizace
záměrné křížení s cílem rentabilní produkce kvalitních jatečních prasat za nízkou cenu
Obecný pojem pro křížení, z hlediska:
genetického - páření 2 genotypově odlišných jedinců
zootechnického - páření mezi 2 jedinci různých taxonomických jednotek (linií, rodin, plemen).
Při systematickém křížení lze očekávat:
a) heterózní efekt - zvýšení užitkovosti, životaschopnosti a odolnosti nad průměr rodičů u znaků:
s nízkou dědivostí (reprodukce) cca o 10 – 20 %
se střední dědivostí (výkrmnost) cca o 5 – 8 %
s vysokou dědivostí (jat. hodnota) o žádné %.
b) kombinační efekty - vyplývající z intermediálního dědění znaků
Předpokladem systematičnosti a ucelenosti šlechtitelských a organizačních opatření v rámci hybridizace je hybridizační program (rozpracován v roce 1961 firmou PIC).
Hybridizační program
rozhodující metoda intenzifikace výroby jatečných prasat zajišťující:
produkci finálních hybridů vhodných pro velkochovy
vysoké parametry užitkovosti
požadavky masného průmyslu a konzumentů na biologicky hodnotné vepřové maso
Organizační prvky realizace hybridizačního programu:
1. rozdělení populace prasat na mateřská a otcovská plemena
2. vertikální uspořádání chovů
3. jednotné řízení programu
1. Rozdělení populace prasat na mateřská a otcovská
Důvod: záporné korelace mezi znaky reprodukce a produkce
Mateřská plemena (pozice A a B): REPRODUKCE
ve světě: LW, L
v ČR: BU, L, PC.
Šlechtění mateřských plemen je orientováno na:
vynikající reprodukční vlastnosti
výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě jadrných krmiv
příznivé parametry jatečné hodnoty při velmi dobré kvalitě masa
odolnost vůči stresu
adaptabilitu k chovu ve všech typech technologií
velký tělesný rámec
dobrý zdravotní stav a pevnou konstituci
velmi dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin)
vhodnost kanců pro inseminaci
Otcovská plemena (pozice C): PRODUKCE
- plemena výrazně masného užitkového typu využívaná v ČR
H, D, BL, Pn, ČVM, aj., či jejich syntetické linie.
Šlechtění otcovských plemen je zaměřeno na:
výbornou jatečnou hodnotu charakterizovanou vysokým podílem masa v jatečné půlce
velmi dobrou růstovou schopnost a konverzi živin
odpovídající reprodukční schopnost
dobré zdraví a pevnou konstituci
střední až velký tělesný rámec
dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin)
vhodnost kanců pro inseminaci
2. Vertikální uspořádání chovů (pyramidální struktura chovů)
Jde o vertikální uspořádání chovů prasat, rozdělených podle stupňů na:
Chovy specializované pro produkci plemenných prasat – ŠCH, RCH.
Chovy specializované pro produkci užitkových prasat – UCH s návazností na výkrmny
CÍL = rychlý přenos genetického zisku z ŠCH do UCH
Šlechtitelská základna
je tvořena 3 kvalitativně odlišnými kategoriemi ŠCH:
- nukleové ŠCH (NCH)
- šlechtitelské chovy otcovských plemen (ŠCHOP)
- rezervní šlechtitelské chovy (RŠCH)
Šlechtitelské chovy (ŠCH)
zušlechťování používaných čistokrevných mateřských (pozice A,B) a otcovských (C pozice) plemen na bázi čistokrevné plemenitby v rámci kontroly užitkovosti
produkce:
kanečků a prasniček mateřských a otcovských plemen pro vlastní potřebu
kanečků a prasniček mateřských plemen pro potřeby RCH
kanečků otcovských plemen pro potřeby UCH
Rozmnožovací chovy (RCH)
produkují prasničky kříženky F1 generace pro potřeby UCH (kanečci se kastrují a jdou do výkrmu)
nejčastější kombinace: BU x L a L x BU
na úrovni RCH se provádí kontrola užitkovosti
Užitkové chovy (UCH)
produkce finálních hybridů prasat na výkrm při uplatnění většinou diskontinuitních metod užitkových křížení
kontrolu užitkovosti provádí chovatel formou polních testů
3. Jednotné řízení programu
V zemích EU je jednotné řízení zajišťováno většinou organizacemi, jejichž podílníky jsou:
svazy
stát (dotační politika, majetková účast)
Tomuto jednotnému řízení má odpovídat:
Struktura a organizace chovu prasat v zemi
Struktura plemenářské organizace
Struktura a organizace CHP v ČR
Nejvýznamnějším orgánem pro chov hospodářských zvířat je při Mze ČR Unie chovatelů hospodářských zvířat (Praha 2, Sokolská 64).
Ta sdružuje zájmová sdružení chovatelů a producentů skotu, ovcí, koz, prasat a drůbeže.
Nejvyšší orgány v CHP jsou SVAZY:
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
Svaz producentů vepřového, drůbežího masa a vajec v Čechách a na Moravě
Vývoj chovu prasat v ČR
Chov v minulosti minimálně rozvíjen
Extenzivní způsob chovu
Prasata zde chovaná do poloviny minulého století patřila k primitivním evropským plemenům prasat klapouchých a menší část populace k typu přímouchých prasat
Vyznačovala se:
velkým tělesným rámcem
dlouhou klínovitou hlavou
úzkým trupem a silnými končetinami
pozdním vývojem
nenáročností s vysokou tučnivostí, velmi dobrou plodností a mléčností
Etapy vývoje chovu prasat v ČR
etapa - od počátku našeho století do I. světové války
Bezplánovitý dovoz ze zahraničí a bezplánovité křížení
Oslabení konstituce a zvýšení náročnosti na výživu
Vynikaly oblasti: Rychnovska a Přešticka
Meziválečné období:
Ukončení neřízeného chovu prasat
Cílevědomá výstavba plemene BU
Bílkova škola (BU - vznik na podkladě LW) Čechy
Tauferova škola (BU - vznik na podkladě LW + MW) Morava
Licentace kanců BU (nepříznivé důsledky pro PC)
Čistokrevná plemenitba plemene BU
etapa - konec 2. světové války až 60 léta
Kvantitativní rozvoj chovu prasat
Vznikají první užitkoví kříženci (jednoduché křížení)
Zmenšení rámce prasat po německém LW
1952 - počátek regenerace PC
etapa - 60. léta až počátek 70. let
Kvalitativní rozvoj chovu prasat
Import L (Švédsko, Kanada, Polsko, NL)
Uznání PC (1964)
Ověřování složitějších typů užitkového křížení (3 a více plemen)
Zušlechťění PC plemenem PN (do 25% podílu krve)
etapa - 70. až 90 léta
Zavedení a realizace hybridizačního programu
Uplatnění plemen H, BL, D a SL
Jednotné řízení chovu prasat
Výstavba velkochovů
etapa - 90. léta až dnešní doba
Hybridizační programy
Nabídka zahraničních hybridizačních programů a technologií
Rozpad jednotného vedení chovu prasat
Firemní programy
Plemena prasat
Plemeno
Skupina jedinců stejného druhu vzniklá historicky, se stejným fylogenetickým původem a shodnými morfologickými, fyziologickými, případně užitkovými vlastnostmi, které jsou dědičně předávány na potomstvo za předpokladu, že se výrazně nemění podmínky prostředí, v nichž žije.
Třídění plemen prasat dle:
stupně prošlechtění
tělesného rámce
užitkového typu
utváření štětin
postavení ušních boltců
barvy
země původu
Třídění plemen podle barvy
Bílá plemena prasat
Ostrouchá:
Anglické velké bílé
Anglické střední bílé
Německé bílé ušlechtilé
a další ušlechtilá bílá prasata chovaná v jednotlivých státech
Klapouchá:
Landrace
Gloucester old Spot
Belgická landrace
Chester White
Červená prasata
Tamworth
Duroc
Minesota
Černá prasata
Velké černé prase anglické = Cornwall
Montana I.
Černobílá plemena prasat
Berkshire
Polan-china
Sedlová prasata
Anglické sedlové
Německé sedlové
Přeštické černostrakaté
Hampshire
Černostrakatá plemena prasat
Pietrain
Pulavské
Livenské
Mirgorodské
Bílé ušlechtilé prase
Původ:
Vzniklo z původních prasat sus scrofa palustris žijících v Anglii
Koncem 18. století dovoz čínských, siamských, neapolských a portugalských prasat pro zlepšení ranosti a tučnivosti
John Bakewell kříží původní anglická primitivní prasata se siamskými, čínskými, porugalskými a neapolskými. Na základě křížení vzniká Leicesterské prase
Leincesterské prase se vyznačovalo malým rámcem, ranností, a nízkou plodností
Dalším křížením s čínskými prasaty vyšlechtil malé bílé anglické prase s velkou tučnivostí
K dalšímu šlechtění použili bratři Collingovi malé bílé anglické s původními nezušlechtěnými prasaty - podklad pro vznik Yorkshira,
Tuley z hrabství Yorshire vyšlechtil 1851 plemeno Large white
Užitkový typ:
1. Typ kombinovaný
Kombinovaná užitkovost
Výborná reprodukční a růstová schopnost
Průměrná masná užitkovost
Velký tělesný rámec
Lehká kostra
2. Typ masný
Výborná růstová a masná užitkovost
Střední tělesný rámec
Lehká kostra
Tvarové vlastnosti
Hlava - středně velká, mírně prosedlaná, suchá
Uši - kratší, vzpřímené
Hrudník - dostatečně dlouhý, hluboký
Trup - rovný, pevný, dlouhý, široký, válcovitý
Kýty - hluboké, přiměřeně zmasilé
Končetiny - dostatečně dlouhé pevné s lehkou kompaktní kostrou
Landrace (L)
Původ:
Vzniká na podkladě původních plemen jutské a ostrovní prase
Roku 1830 - 40 dovoz plemen prasat z Německa, Anglie, Portugalska, Španělska a Číny - tento dovoz byl neplánovitý
Po roce 1850 plánovitá plemenitba, cíl těžká jatečná prasata
Křížení s plemeny berkshire a middle white
Užitkový typ:
1. Bekonový
Doutníkovitý tvar těla
Výborná plodnost a růstová schopnost
Velmi dobrá jatečná hodnota
2. Masný
Menší tělesný rámec
Nižší reprodukční užitkovost a růstovou schopnost
Vynikající jatečná hodnota, ale horší kvalita masa
3. Francouzský
Stojí mezi oběma výše uvedenými typy
Tvarové vlastnosti:
Hlava - středně velká s delším rypákem, lehká
Uši - klopené, středně dlouhé
Hrudník - dostatečně dlouhý
Hřbet - dlouhý, dostatečně široký, rovný nebo klenutý, dozadu se rozšiřující
Záď - dobře vyvinutá, rovná, dlouhá
Končetiny - středně vysoké, jemnější, u zadních je povolen šavlovitý i sudovitý postoj
Kůže - pevná, rovnoměrně osrstěná bílými štětinami
Belgická Landrace (BL)
Původ:
Do roku 1955 Belgické bílé zušlechtěné prase
Vzniklo na podkladě křížení původních klapouchých domácích prasat s německým zušlechtěným prasetem, dánskou landrasou a plemenem pietrian
Užitkový typ:
Masný:
Nižší úroveň reprodukčních znaků
Průměrná růstová schopnost
Vynikající jatečná hodnota
Citlivé na stres - výskyt vad masa
Vyšlechtěny sters rezistentní linie
BL má střední tělesný rámec
Tvarové vlastnosti:
Hlava - lehká, menší
Uši - kratší, klopené
Hřbet - pevný, úměrně dlouhý, mohutně vyvinuté osvalení zádového svalu, mediální hřbetní rýha, houslový tvar při pohledu shora
Kýta - mohutně klenutá do stran, dozadu, výrazně osvalená
Končetiny - středně vysoké, středně silné, pevné s pravidelnou mechanikou
Kůže - bez pigmentu, štětiny jemné, bílé
Duroc (D)
Původ:
Vznik v USA.
Z původních červených prasat křížením s červenými guinejskými, španělskými a portugalskými prasaty
Vzniklo v roce 1860 ve dvou rázech: New Jersey ( červený) a New York (duroc)
Užitkový typ:
Masný:
Lepší reprodukční užitkovost než BL
Dobrá růstová schopnost a tvorba svaloviny
Možnost výkrmu do vyšších hmotností
Výborná kvalita masa
Velký tělesný rámec
Tvarové vlastnosti:
Hlava - lehká, krátká s výrazně pigmentovanou sliznicí rypáku
Uš i - poloklopené
Hrudník - středně dlouhý s mírně klenutými žebry
Hřbet - delší, klenutý, dostatečně široký, dobře osvalený
Plec - dostatečně osvalená, pevně přitažená
Kýta - dobře osvalená
Končetiny - vyšší, suché, pevné, pigmentace špárků sytě černá
Hampshire (H)
Původ:
Vznik v Anglii
Z anglického sedlového prasete
Na počátku 19. století dovezeno do Ameriky
V roce 1893 vzniklo chovatelské sdružení
Užitkový typ:
Masný:
Dobrá reprodukční užitkovost
Dobrá růstová schopnost
Velmi dobrá jatečná hodnota (největší plocha MLD)
Stres odolná populace prasat
Střední až větší tělesný rámec
Tvarové vlastnosti:
Hlava - lehčí, prohnutá
Uši - krátké, vzpřímené
Hrudník - přiměřeně dlouhý a široký, středně hluboký
Hřbet - široký, dobře osvalený
Záď - rovná a široká
Končetiny - středně vysoké, postoj korektní, strmější, jemnější
Kůže - pevná, typicky zbarvená, štětiny jemné
Pietrain (PN)
Původ:
Nejmladší plemeno v západní Evropě
O původu plemene existuje několik hypotéz:
1. z anglických berkshirů křížením s původními plemeny prasat
2. vznikla dědičnou mutací
3. vznikla z francouzského plemene Bayeux, které bylo na konci
války přivezeno do Belgie
Užitkový typ:
Masný:
Nízká plodnost
Nízká růstová schopnost
Vynikající jatečná hodnota
Špatná kvalita masa
Střední tělesný rámec
Tvarové vlastnosti:
Hlava - malá, lehká
Uši - malé, vzpřímené
Hrudník - válcovitý, středně dlouhý
Hřbet - rovný, velmi dobře zmasilý s charakteristickou hřbetní rýhou
Plece - mohutně zmasilé
Kýty - z vnějšku i vnitřku velmi dobře vyklenuté, mohutně zmasilé
Kůže - šedobílá pokožka s nepravidelnými skvrnami
České výrazně masné (ČVM)
Původ:
Místo vzniku Česká republika
Vzniklo na podkladě syntetických linií 96 a 98 za vzniku syntetické linie 97
Byla prováděna příbuzenská plemenitba v rámci SL-97 až do uznání plemene
V rámci zušlechťování plemene probíhá křížení s plemeny pietrain a belgická landrace
Užitkový typ:
Masný:
Vyniká výbornou výkrmností
Velmi dobrá plodnost
Průměrná jatečná hodnota
Střední až velký tělesný rámec
Tvarové vlastnosti:
Hlava - lehčí, jemná.
Hrudník - přiměřeně široký dostatečně hluboký
Hřbet - pevný, dlouhý, široký
Záď - dlouhá, rovná, klenutá do stran i do zadu
Břicho - rovné s dobře vyvinutými a rozloženými struky
Kýty - velmi dobře zmasilé, široké
Končetiny - dostatečně dlouhé, silou odpovídající středně silné kostře, pevné
Přeštické černostrakaté prase (Pc)
Původ:
Odvozuje se od krajového rázu (přeštický a kralovický okres) křížením klapouchého prasete s plemeny cornwall, berkshire, střední bílé anglické a původním poločerveným prasetem bavorským.
Vynikal mimořádnou tučnivostí
Za války zredukování stavů
Regenarace v 50. letech s plemeny: mirgorodské, livenské, landrace a německé sedlové prase
V roce 1964 uznáno za samostatné plemeno
V současné době chováno v ČR pouze jako genová rezerva
Užitkový typ:
Kombinovaný:
Výborná plodnost
Velmi dobrá růstová schopnost
Průměrná až nižší jatečná hodnota
Velká přizpůsobivost podmínkám vnějšího prostředí
Ranost ve vývinu
Velmi dobrá kvalita masa
Středně velký tělesný rámec
Tvarové vlastnosti:
Hlava - středně velká a dlouhá, v profilu prohnutá
Uši - klopené
Hrudník - široký s dobře klenutými žebry
Hřbet - přiměřeně dlouhý, široký, mírně klenutý
Záď - rovná, široká s plnými hluboko spuštěnými a zmasilými kýtami
Břicho - široké, prostorné s rovnou spodní linií
Končetiny - přiměřeně dlouhé, postoj korektní
Hodnocení jatečných prasat
Zpeněžování
Pro chovatele představuje:
stránku tržeb
zpětnou vazbu pro oblast šlechtění,
limitující faktor dalšího rozvoje či útlumu chovu.
Základní typy zpeněžování jatečných prasat
Dohodou.
Napevno v živém.
Napevno v mase.
Aparativní zpeněžování.
I. Zpeněžování dohodou
O výši ceny se dohoduje odběratel s dodavatelem , přičemž není v ceně zohledněna kvalita produktu.
Méně vyspělé země, malovýrobci.
Tam, kde poptávka výrazně převyšuje nabídku.
Nevýhody - nepůsobí stimulačně na dodavatele,
- neodráží kvalitu jatečného těla.
II. Zpeněžování napevno v živém
Jatečná prasata - prasata vykrmená nebo vyřazená z chovu, určená k jatečným účelům.
Prasata lačná - prasata, která v posledních dvanácti hodinách před dodávkou nebyla krmena.
Hmotnost při odběru - celková hmotnost prasete resp. prasat zjištěná vážením.
Čistá hmotnost - hmotnost při odběru, kterou lze snížit o srážku na nakrmenost do 8% nebo zvýšit o přirážku na lačnost.
Výtěžnost - poměr hmotnosti masa váženého v teplém stavu k čisté hmotnosti.
Zatřídění prasat při zpeněžování napevno v živém (ČSN 46 6160)
Zpeněžování je realizováno na základě:
čisté hmotnosti a kategorie.
Údaje v dokladu o převzetí dodávky při zpeněžování v živém:
název dodavatele,
datum a hodina odběru,
počet jatečných prasat,
čísla jatečných prasat,
hmotnost při odběru,
čistá hmotnost,
třída jakosti,
veterinární osvědčení jako příloha.
III. Zpeněžování napevno v mase
Základní pojmy:
Mrtvá hmotnost - hmotnost dvou jatečných půlek s hlavou se hřbetním a plstním sádlem s kůží, tj. kruponem před mízdřením včetně kruponového sádla, bez mozku, bez míchy, bez ledvin a ostatních orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, vyňatých s přirostlým tukem.
Kruponové sádlo - podkožní tukové pletivo vytěžené spolu s kůží při stahování kruponu nebo vepřovice a získané mízdřením kůže.
Výška hřbetního sádla - míra, která se zjišťuje v milimetrech na vepřové půlce v jatečné úpravě ve visu a měří se od povrchu svalové povázky k okraji sádla bez kůže nad středem páteře na úrovni posledního hrudního obratle („žebra”).
Výtěžnost - poměr hmotnosti jatečně opracovaného trupu zvířete váženého v teplém stavu k čisté hmotnosti.
Jatečná ztráta - rozdíl mezi čistou (nákupní) hmotností a mrtvou hmotností za tepla. Jedná se tedy o hmotnost všech orgánů oddělených od trupu a ztráty zabitím.
Ztráta zabitím - hmotnostní rozdíl mezi jatečnou ztrátou a skutečnou hmotrností vedlejších výtěžků získaných při zabíjení. Ztráta zabitím je reprezentována hmotností drobných odpadů (oči, výkroje uší, pohlavní orgány, krev, ztráty vzniklé odpařením během zabíjení).
Zatřídění prasat při zpeněžování napevno v mase (ČSN 46 6160)
zpeněžuje se na základě:
- přejímací mrtvé hmotnosti,
- výšky hřbetního tuku nad posledním hrudním obratlem,
- kategorie či pohlaví.
Zásady při zpeněžování v mase:
zpravidla nejbližší jatka,
řádné označení zvířat a dokumentace,
oddělené ustájení jednotlivých dodávek,
porážka v den převzetí, max. do 24 hod,
mrtvá hmotnost jednotlivě, v celých kg, do 30 min po porážce v teplém stavu (každých dalších započatých 30 min zvýšení hmotnosti o 0,1%).
Údaje v dokladu o převzetí dodávky při zpeněžování v mase:
název dodavatele,
datum a hodina odběru,
počet jatečných prasat,
čísla jatečných prasat,
hmotnost při odběru,
veterinární osvědčení jako příloha.
Vybrané ukazatele pro zpeněžování napevno v mase
IV. Aparativní zpeněžování
Základní pojmy:
Kvalita jatečného těla - je dána podílem jatečných partií, jejich tkáňovým složením, jakostí a výživnou hodnotou masa a tuku.
Podíl masa - procentuální podíl hmotnosti masa ze všech částí jatečně opracovaného těla kromě hlavy, nožiček, ocásku. Masem se rozumí červená příčně pruhovaná svalovina, zjištěná při detailní jatečné analýze.
Podíl hlavních masitých částí (HMČ) - procentuální podíl hmotnosti kýty, krkovičky, pečeně a plecka bez tukového krytí z hmotnosti jatečné půlky za studena.
Aparativní zpeněžování
Prasata se zatřiďují do jednotlivých tříd jakosti na základě: - mrtvé hmotnosti, podílu masa, kategorie či pohlaví.
Třídy jakosti při zpeněžování SEUROP
S - nad 60 % lib. s.jatečně opracované tělo 60 až 120kg
E - 55 - 59,9 %N - jat. oprac. těla do 59,9 kg včetně
U - 50 - 54,9 %T - nad 120 kg
R - 45 - 49,9 %Z - zmasilé prasnice a řezanci
O - 40 - 44,9 %H - hubené prasnice a řezanci
P - méně než 40 % K - kanci a kryptorchidi
Stanovení podílu masa
Metody:
Dvoubodová metoda:
-pomocí elektrického nebo optického měřítka se zjišťuje výška svaloviny a sádla na jedné z půlek téhož těla v linii půlícího řezu,
-při výpočtu se vychází z rovnice:
YZP = 46,62542 – 0,63371*SZP + 0,23525*MZP
kde: Y - podíl svaloviny v %,
S - výška sádla včetně kůže v mm,
M - výška svaloviny v mm,
Aparativní - přístrojová technika:
-s pomocí přístrojové techniky (aparativní)
- vpichovací sondy,
- ultrazvukové snímače.
Korelace /r/ mezi vybranými mírami na jatečném těle a podílem sva
Vloženo: 15.08.2009
Velikost: 404,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 9 - chov2Podobné materiály
- 1 - Chov - Zootechnika
- 2 - chov - Zootechnika
- 3 - chov - Zootechnika
- 4 - chov - Zootechnika
- 5 - chov - Zootechnika
- 6 - chov - Zootechnika
- 7 - chov - Zootechnika
- 8 - chov - Zootechnika
- 1 - otazky - Zootechnika
- 2 - otaz - Zootechnika
- 3 - otaz - Zootechnika
- 1 - chov - Zootechnika
- 2 - chov2 - Zootechnika
- 3 - chov2 - Zootechnika
- 4 - chov2 - Zootechnika
- 5 - chov2 - Zootechnika
- 6 - chov2 - Zootechnika
- 7 - chov2 - Zootechnika
- 8 - chov2 - Zootechnika
- 10 - chov2 - Zootechnika
- 1 - Poznavacka2 - Zootechnika
- 2 - p2 - Zootechnika
- 3 - p2 - Zootechnika
- 4 - p2 - Zootechnika
- 5 - p2 - Zootechnika
- 6 - p2 - Zootechnika
- 7 - p2 - Zootechnika
- 8 - p2 - Zootechnika
- 9 - p2 - Zootechnika
- 10 - p2 - Zootechnika
- 11 - p2 - Zootechnika
- 12 - p2 - Zootechnika
- 13 - p2 - Zootechnika
- 14 - p2 - Zootechnika
- 15 - p2 - Zootechnika
- 16 - p2 - Zootechnika
Copyright 2024 unium.cz