- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálChov drůbeže
- zahrnuje chov 9 druhů zvířat (slepice, krůty, kachny, husy, japonské křepelky, perličky, holubi, bažanti a pštrosi).
.Japonské křepelky se chovají pro produkci masa a vajec, jejich živá hmotnost je 120 - 250 gramů, vejce a maso má specifické účinné látky - léčiva.
.Perličky mají v dospělosti váhu 2 kg, chovají se pro maso, které má dobré chuťové vlastnosti a obsahuje bílkoviny a vitamin A, vejce jsou velmi chutná, mají nejnižší obsah cholesterolu ze všech druhu a obsahují vitamin A, mají delší dobu skladování - až půl roku.
.Masní holubi se chovají pro výrobu jatečních holoubat, dospělí holubi mají 1 kg, jatečná holoubata se vykrmují 28 dní a mají hmotnost do 620 gramů, produkce jatečních holoubat je velmi významná, export do zahraničí.
.Bažanti - intenzívní chov, bažantí kuřata: výkrm okolo 14 - 15 týdnů do hmotnosti 1 kg, chovají se na podestýlce v halách nebo voliérách, prodávají se jako zvěřina.
.Pštrosi - intenzívní chov dvou druhů: pštros dvouprstý - odolnost, produkce masa (maso tmavé) s podstatně menším obsahem tuku a cholesterolu než u kuřecího masa, velikost 3 metry/150 kg, produkce vajec (vejce 1200 - 1500 gramů), žádané jsou peří a kůže; emu hnědý - kvalita masa přibližně stejná, velikost 1,5 metru/50 kg, vejce 600 - 800 gramů, peří a kůže se odlišuje od pštrosa dvouprstého.
Počet netradičních chovů se zvyšuje. Hlavní produkty chovu drůbeže jsou vejce - nejdůležitější potrava člověka (stravitelnost bílkovin je 98 %, bílkoviny jsou složeny z aminokyselin (metionin, lyzin), důležitý je obsah nenasycených masných kyselin - 80 %, obsah cholesterolu je 180 - 240 miligramů, jedno vejce se rovná asi 60 % denní potřeby cholesterolu člověka, estery nenasycených masných kyselin ve vejcích v cholesterolu - 60 % (velmi dobrý cholesterol proti arterioskleróze).
Chov drůbeže - efektivnost chovu, vysoká reprodukce, efektivnější přeměna bílkovin na bílkovinu těla, vysoká nutriční hodnota, vysoký obsah bílkovin a nízký obsah tuku (maso krůtí - podíl aminokyseliny lyzinu » výživa dětí a růst, podíl nenasycených masných kyselin - kachny). Chov se provádí v uzavřených prostorech s řízeným mikroklimatickým režimem, možnost uplatnění programu Welfare (pohodlí pro zvířata, technologie)
- efekty: maso, vejce, peří (získává se z porážek, ale i z vodní živé drůbeže (husy, kachny), používá se na výrobu mouček (péřových) jako krmivo, na ozdobu, ložní peří).
info: výroba drůbežího masa se zvyšuje na úkor masa hovězího, výroba vepřového masa stagnuje
Největší spotřeba drůbežího masa a vajec je v USA a v Izraeli, produkce vajec se ročně zvyšuje (celosvětově) přibližně o 1 % (nejvíce v Číně). Počet drůbeže v ČR se snižuje.
info: vejce z malochovu mají větší obsah cholesterolu, spotřeba drůbežího masa se zvyšuje
Nejdůležitější vlastností z hlediska vaječné užitkovosti je nosnost - schopnost snášet vejce, jejíž výsledkem je snáška, ta se vyjadřuje počtem snesených vajec za určité časové období. Snáška drůbeže probíhá v tzv. sériích (počet dnů, kdy nosnice snáší vejce a to denně, bez přestávky), mezi sériemi jsou přestávky (tzv. intervaly - počet dní mezi dvěma sériemi, kdy nosnice nesnáší). Velikost série a přestávky jsou dědičné (na začátku jsou dlouhé série a krátké přestávky), důležitý je také tzv. snáškový cyklus - doba od snesení prvního vejce do pelichání, pokud nosnice začíná pelichat (4 - 6 týdnů), ukončuje snáškový cyklus, délka snáškového cyklu je různá podle typu nosnice (nosný 48 - 64 týdnů, masný 34 - 40 týdnů, krůty 15 - 20 týdnů, kachny 24 - 35 týdnů). Snáška má tři fáze (křivka je podobná laktační křivce u skotu): 1. Fáze - výrazné zvyšování počtu snesených vajec, největší požadavky na výživu, zvyšuje se hmotnost, období cca 20 týdnů; 2. Fáze - vysoký podíl snesených vajec, hmotnost vajec se stále zvyšuje, období cca 20 týdnů; 3. Fáze - zkracují se série, prodlužují se intervaly, vysoké požadavky na obsah vápníku, méně vajec, ale hmotnost vajec stále stoupá.
- hodnocení snášky: a) snáška na počáteční stav, stanovení na základě celkového počtu snesených vajec / počáteční stav; b) intenzita snášky se vyjadřuje v procentech, počet snesených vajec / počet krmných dnů . 100.
text: snáška je dosti variabilní vlastnost a je ovlivněna mnoha faktory (vnitřními a vnějšími faktory), např.: druh, užitkový typ, věk drůbeže, snáškový cyklus, věk dosažení pohlavní dospělosti (okolo 19 týdnů, věk při snesení prvního vejce), světlo (při intenzívní snášce maximálně 17 hodin).
pozn.
Podmínky pro úspěšný chov drůbeže, produkci masa a vajec jsou: velkokapacitní haly, veterinární péče, správně sestavené krmné směsi, šlechtění. Cílem je pomocí dovezených hybridů, vytvořit takový genotyp zvířat, jejichž užitkovost bude, vzhledem k daným podmínkám, co nejvyšší. Pro chov drůbeže je velmi důležitá selekce a šlechtění, kooperace několika průmyslových odvětví a oborových skupin.
- výroba masa je velmi náročná
info: lysozin je enzym, získávaný pomocí ionto-měničové metody, z bílku vajec, slouží jako ochrana vajec před bakteriemi a jinými nepřáteli
Text: Předpokladem pro optimální snášku jsou teploty mezi 13 - 18 oC, výkyvy jsou pro snášku nepříznivé, při teplotě 30 oC nosnice zastavuje snášku, při teplotách okolo 5 oC ji významně omezuje snášku, a při teplotách pod bodem mrazu nesnáší. Vliv výživy na snášku je velmi důležitý (důležité jsou převážně dusíkaté látky a složení jednotlivých aminokyselin, metabolizovatelná energie, vápník, fosfor a mikroprvky, vitaminy A, D, E). V první fázi jsou, pro dosažení největší snášky, nejdůležitější dusíkaté látky (aminokyseliny lyzin, metionin), s věkem klesají požadavky na obsah dusíkatých látek a zvyšují se požadavky na obsah metabolizovatelné energie, zvyšuje se potřeba vápníku; krmná směs by měla obsahovat: 15,5 % dusíkatých látek, 3,5 % vápníku a její metabolizovatelná energie by měla být 12 MJ.
info: celková doba tvorby vejce je 22 - 28 hodin, doba od okamžiku ovulace vajíčka na vaječníku, až po snesení vejce (po obalení blanami a skořápkou), doba tvorby vejce se mění v závislosti na pořadí vejce v sérii a cyklu, postupně se zpoždění ve snášce zvyšuje, na tvorbě vajec se podílejí hormony pohlavní a hormony centrální nervové soustavy, ovulace vajíčka na vaječníku vyvolávají hormony hypofýzy: oxytocin, vazopresin, vazotocin, když má vejce všechny obaly, tak je vypuzeno z dělohy, vejce má tři hlavní části (bílek, žloutek, skořápku, které se podílejí na celkové hmotnosti v poměru 60 / 30 / 10 %); chemické složení vejce se liší podle druhu drůbeže, vejce obsahuje 34,4 % sušiny, 12,1 % bílkoviny, 10,5 % tuku, 0,9 % cukru, 10,9 % minerálních látek); žloutek obsahuje karetenoidy, tuky (fastelipidy 60 %, cholesterol 4%), barva skořápky je dána druhovou příslušností a genotypem; hmotnost vajec je dána druhem a má vysoký koeficient dědivosti, s věkem se hmotnost vajec zvyšuje; tvar vejce má také určitý význam (balení, transport, líhnivost - vejce s abnormálním tvarem mají nižší líhnivost), poměr mezi největší výškou a šířkou je ideální při 75 %; kvalita skořápky je určena tloušťkou skořápky a její pevností, tyto vlastnosti ovlivňuje: věk nosnic (na počátku snášky mají vejce silnou skořápku a jsou pevnější), důležitý je také obsah vápníku a fosforu.
Masná užitkovost drůbeže.
- významná vlastnost, produkce masa v chovu krůt, kachen, hus (ve světě 80 % kuřecí maso), tato vlastnost souvisí s reprodukcí, s růstem, se složením jatečného těla, reprodukční schopnost drůbeže je asi pětkrát vyšší než u skotu, reprodukce je dána počtem snesených vajec, oplozenosti a líhnivosti vajec, tyto vlastnosti ovlivňují počet výkrmu schopných mláďat, získaných od jedné nosnice (slepice je schopna dodat 120 výkrmu schopných kuřat, kachna 120 káčat, krůta 70 krůťat a husa 35 housat).
- růst: intenzita růstu je u drůbeže vysoká, největší intenzita růstu u hospodářských zvířat, např.: zdvojnásobení svojí hmotnosti u drůbeže na začátku vývoje je možné za 3 - 6 dnů; kvantitativní zvyšování hmotnosti těla, bez ohledu nato, která část nebo orgán se na tomto zvyšování podílejí, růst je ukončen tzv. tělesnou dospělostí (doba, kdy přestává růst kostra), při vyšší intenzitě růstu má drůbež vyšší přeměnu bílkovin na bílkoviny těla, podíl tuku v první fázi je zanedbatelný; s růstem drůbeže a živou hmotností souvisí také složení jatečného těla, mladá drůbež má vysoký podíl svalstva a menší část nepoživatelných partií, jatečné tělo z živé drůbeže je vhodné pro konzumaci asi ze 70 - 80 %
- jatečná výtěžnost je podíl jatečně opracovaného trupu a poživatelných vnitřností ze živé hmotnosti vyjádřený v procentech (srdce, játra, svalnatý žaludek), s věkem se jatečná výtěžnost zvyšuje, kvalita masa se hodnotí podle dusíkatých látek, tuku, energetické hodnoty (MJ.)
- bílkoviny: kuře, krůta
- tuk: kachna (vysoký podíl nenasycených masných kyselin - 90 %), husa
- energetická hodnota: kachna, husa, krůta (aminokyselina lyzin)
» pořadí jatečné výtěžnosti u jednotlivých druhů drůbeže: krůty, kuřata, kachny, husy
Rozmnožování drůbeže.
- je podmíněno plodností a ta je rozdílná podle pohlaví, plodnost samic je dána schopností snášet velký počet oplozených a biologicky plnohodnotných vajec, samec - produkce dostatečného množství biologicky kvalitního ejakulátu.
- funkcí plodnosti obou pohlaví je pak oplozenost vajec, vyjadřuje s
Vloženo: 15.08.2009
Velikost: 84,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu 2 - chov2Podobné materiály
- 1 - Chov - Zootechnika
- 2 - chov - Zootechnika
- 3 - chov - Zootechnika
- 4 - chov - Zootechnika
- 5 - chov - Zootechnika
- 6 - chov - Zootechnika
- 7 - chov - Zootechnika
- 8 - chov - Zootechnika
- 1 - otazky - Zootechnika
- 2 - otaz - Zootechnika
- 3 - otaz - Zootechnika
- 1 - chov - Zootechnika
- 3 - chov2 - Zootechnika
- 4 - chov2 - Zootechnika
- 5 - chov2 - Zootechnika
- 6 - chov2 - Zootechnika
- 7 - chov2 - Zootechnika
- 8 - chov2 - Zootechnika
- 9 - chov2 - Zootechnika
- 10 - chov2 - Zootechnika
- 1 - Poznavacka2 - Zootechnika
- 2 - p2 - Zootechnika
- 3 - p2 - Zootechnika
- 4 - p2 - Zootechnika
- 5 - p2 - Zootechnika
- 6 - p2 - Zootechnika
- 7 - p2 - Zootechnika
- 8 - p2 - Zootechnika
- 9 - p2 - Zootechnika
- 10 - p2 - Zootechnika
- 11 - p2 - Zootechnika
- 12 - p2 - Zootechnika
- 13 - p2 - Zootechnika
- 14 - p2 - Zootechnika
- 15 - p2 - Zootechnika
- 16 - p2 - Zootechnika
Copyright 2024 unium.cz