- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálastech.
Golgiho aparát (komplex) je tvořen systémem plochých lamelárních útvarů (cisteren) těsně na sebe naskládaných. Konce těchto cisteren přecházejí v síť drobných váčků podlouhlého až kulovitého tvaru. Typický pro Golgiho aparát je proces neustálého vytváření cisteren na jedné straně a uvolňování váčků na straně druhé. Praktický význam popsaného jevu v Golgiho aparátu tkví pravděpodobně v kondenzaci a zrání bílkovinných sekretů (produkovaných endoplasmatickým retikulem) v sekreční granula, transportovaná ve formě vznikajících drobných váčků buněčnou membránou. Je pravděpodobné, že se Golgiho komplex podílí i na vodním hospodářství buňky a že může fungovat jako místo vzniku i depositum některých látek.
Lysosomy jsou drobné váčky obklopené jednoduchou membránou. Obsahují hydrolytické enzymy, plnící za života buňky funkci degradace cizích látek vniklých do cytoplasmy, či funkci trávení těch částí vlastní cytoplasmy, které ztratily svou funkčnost a musí být nahrazeny novými. Post mortem, po ztrátě semipermeability povrchové membrány, tyto hydrolytické enzymy rozkládají vlastní buněčný obsah v procesu zvaném autolysa buněk.
Rostlinné buňky obsahují, na rozdíl od buněk živočišných, plastidy. Hlavní součástí těchto organel jsou (mimo leukoplastů) pigmenty, podílející se především na přeměně energie světelných kvant v energii chemickou, realizovanou tvorbou ATP a redukovaného koenzymu NADPH. Jejich představiteli jsou především chloroplasty, částice čočkovitého charakteru, které jsou v počtu až 200 rozptýlené v buněčné cytoplasmě. Obsahují fotoaktivní barviva, jmenovitě chlorofyly, dodávající chloroplastům zelené zbarvení.
V rostlinách se setkáváme též s vakuolami, obsahujícími bohatou směs látek včetně alkaloidů, glykosidů a anthokyaninů. Obsahují též vodu, jejíž obsah je přímo úměrný růstu buňky. Vakuoly jsou zásobárnami vody v rostlinách pro případ jejího nedostatku. Voda ve vakuolách se podílí na buněčném turgoru (tlaku ve vakuolách), který dodává pevnost rostlinným pletivům.
Většina typů rostlinných buněk obsahuje ještě další systémy oddělené membránou. Náleží mezi ně peroxisomy, obsahující část enzymového aparátu pro fotorespiraci (světlem stimulovaný příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého) a glyoxysomy, zodpovědné za mobilizaci reservních látek při heterotrofní výživě, přejímající zároveň částečně i funkci, kterou plní živočišné mitochondrie. V glyoxysomech semen rostlin a v mikroorganismech probíhá důležitý cyklický proces (glyoxylátový cyklus), využívající vysoké nabídky acetyl-CoA z (-oxidace mastných kyselin zásobních lipidů (str. 85).
Schéma složení buňky
7.1. Struktura biologických membrán
Existence organismů bezprostředně souvisí s potřebou proteinů, nukleových kyselin a biologických membrán. Buňka a všechny buněčné organely (především eukaryotů), tak jak jsme je poznali v předchozí kapitole, potřebují bez výjimky k oddělení od vnějšího prostředí a ke komunikaci se svým bezprostředním okolím semipermeabilní bariéru - biomembránu.
Tato membrána, lišící se druhově a funkčně, se skládá z lipidů, bílkovin a sacharidů. Lipidy, participující při výstavbě membrán, jsou v podstatě trojího druhu. Dominantní složkou jsou lipidy tvořené glycerolem a esterifikované dvěma mastnými kyselinami a kyselinou fosforečnou, na kterou je estericky vázán ethanolamin, serin či cholin, inositol, další molekula glycerolu nebo fosfatidylglycerol. Vzniká tak pestrá množina fosfolipidů (či fosfatidů) jako fosfatidylcholiny, fosfatidylkolaminy, fosfatidylseriny a řada dalších.
Druhou početnou skupinu membránových lipidů tvoří deriváty osmnáctiuhlíkatého nenasyceného aminoalkoholu sfingosinu (2-amino-4-oktadecen-1,3-diolu), jehož aminoskupina je acylována zbytkem mastné kyseliny (nejčastěji 24 uhlíkaté) a jehož hydroxyskupina v poloze 1 má estericky vázaný fosforylcholin nebo cukernou složku (sfingomyeliny, cerebrosidy aj.).
Třetí složkou biomembrán jsou steroly (isoprenoidy), vyskytující se výhradně v eukaryotních buňkách.
Významnou část hmotnosti membrán tvoří zbytky mastných kyselin. Jejich struktura (nenasycenost) má vliv na fyzikálně-chemickou povahu membrány, především na její „tekutost“. Specifické transportní pochody, jak bude dále uvedeno, jsou totiž schopny plnit svoji funkci především v optimální teplotní oblasti tekuté membrány.
Vedle lipidů se účastní výstavby biomembrán i proteiny, tvořící přes polovinu jejich celkové hmotnosti.
Umístění bílkovin v membránách bylo velmi dlouho předmětem úvah a spekulací. Nejvíce přijímanou představou membránové skladby byla tzv. sendvičová struktura, předpokládající lipidní dvojvrstvu obklopenou z obou stran molekulami bílkovin. Tento jednoduchý model, podobně jako některé další, však nebyl na podkladě fyzikálně-chemických studií potvrzen a neodpovídá skutečnosti.
Dnes je struktura membrán charakterizována jako dvojvrstva lipidů, obsahující jednak bílkoviny vázané na povrchu či ponořené do této dvojvrstvy, jednak bílkoviny tuto dvojvrstvu prostupující (tzv. periferní a integrální bílkoviny). Stejně jako lipidy biomembrán mohou i zmíněné membránové bílkoviny obsahovat cukerné zbytky (glykoproteiny), čnící vně membrány.
Biomembránu nelze chápat zjednodušeně jako rigidní, neměnný útvar, ale jako útvar dynamický, ve kterém dochází k celé řadě překlápěcích (flip-flop) a horizontálních pohybů lipidní složky, rotačních a difusních pohybů membránových bílkovin. Molekuly bílkovin mají i jiné omezené možnosti pohybu, projevující se například přenosem funkčního místa bílkoviny z jedné strany membrány na druhou.
Na základě fyzikálně-chemických měření i poznání biologických funkcí membrán byl proto vytvořen model tzv. „tekuté mozaiky“, ve které dvojvrstva fosfolipidů vytváří spolu s vnořenými bílkovinami vazkou tekutinu (viz následující obrázek ).
Schéma biologické membrány
Přes možnost četných pohybů jednotlivých složek membrán lze v membránách pozorovat neměnnou lokalizaci řady funkcí. Příkladem jsou mj. enzymy respiračních řetězců v membránách mitochondrií, či oxidoredukční enzymy thylakoidních membrán chloroplastů.Tuto skutečnost vysvětluje již zmíněná omezená pohyblivost bílkovinné složky membrán, která vylučuje zcela volný horizontální i vertikální pohyb bílkoviny uvnitř membrány.
Vzájemná orientace lipidů a bílkovin v membránách směřuje vždy k minimálnímu celkovému obsahu vnitřní energie. Interagují proto vzájemně polární části molekul, zatímco mezi řetězci mastných kyselin lipidů a alifatickými řetězci aminokyselin vznikají hydrofobní interakce. Kromě toho lze na povrchu membrán předpokládat i elektrostatické síly, zprostředkované nejčastěji vápenatými a hořečnatými ionty.
7.2. Funkce biologických membrán
Prakticky všech
Vloženo: 15.08.2009
Velikost: 538,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu B4 - Kapitol 7Podobné materiály
- B1 - Biochemie - Biochemie
- B2 - Kapitol 1-4 - Biochemie
- B3 - Kapitol 5-6 - Biochemie
- B5 - Kapitol 8 - Biochemie
- B6 - Kapitol 9 - Biochemie
- B7 - Kapitol 10-12 - Biochemie
- 1 - Test - Test z Biochemie
- 2 - Test - Test z Biochemie
- 3 - test - Test z Biochemie
- 4 - test - Test z Biochemie
- 5 - test - Test z Biochemie
- 6 - test - Test z Biochemie
- 7 - test - Test z Biochemie
- 8 - test - Test z Biochemie
- 9 - test - Test z Biochemie
- 10 - Meterial - Biochemie
- 11 - material - Biochemie
- 12 - material - Biochemie
- 13 - material - Biochemie
- 14 - material - Biochemie
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: