- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálé plochy s přihlédnutím k termínu aplikace
- N - v amoniakální formě 90% → okamžité zapravení do půdy - nejvýhodnější
- užití močůvky :
- na široko - méně náročné plodiny 20-30t/ha, středně náročné 30-50t/ha, nejnáročnější 50-60t/ha
- na list - ředění vodou v poměru 1 : 5 - 10
- do řádku - v průběhu vegetace - MN 15-20t, N 25-30t
- spolu se zaorávkou zeleného hnojení a slámy ke hnojení
- k zálivce kompostů
Nedostatek fosforu v močůvce
- fosforečné hnojení
- nevyrovnané fosforečné a vápenaté hnojení → rozšíření ruderálních plevelů (merlík, lebeda, lopuch)
- hnojivá účinnost - podle typu půdy - L 90%, S 80%, T 70%
- obsahuje důležitý vegetační faktor = voda
Kejda skotu, prasat a drůbeže
- vyráběna při roštovém / volném ustájení zvířat bez podestýlky
- směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat, více či méně ředěných vodou
- obohacuje půdu o organické láky a snadno přijatelné živiny
- velkochov drůbeže, chov prasat - volné vztahy mezi rostlinnou a živočišnou výrobou → lokální přebytky kejdy
- výrobní problémy :
- neúměrné ředění vodou
- odloučení chovu prasat a drůbeže od odpovídající zemědělské výměry
- velké dopravní vzdálenosti
- alternativní cesty využití kejdy :
- výroba bioplynu
- separace jedny na pevný a kapalný podíl (pouze prasečí kejda)
- výroba mikrobní biomasy
- "oxidační příkop" = konverze kejdy na proteinem bohatý nápoj
- zásobování rybo-kachního systému
- využití pří výrobě kompostů
- kvalita závisí na druhu zvířat a jejich stáří, obsahu sušiny v krmivu, množství vypité vody, užitkovém zaměření, způsobu odklizu, ztrátách při skladování, množství technologické výroby
Skladování kejdy
- volné / boxové ustájení - mokrou cestou - splachováním
- vazné stáje - propadávání mezi rošty do sběrných kanálů, odvod do kejdových jímek
- odklízení - mechanická lopata
- skladovací prostor - 7 - 10 m3 na DJ
- minimální skladovací doba - 4 - 6 měsíců
- při odklizu - analýza → obsah sušiny, OL, živin
- ztráty :
- organická hmota 10 - 30%
- dusík 25 - 40%
- draslík 10 - 30%
- fosfor do 10%
- sušina po 24 dnech 10%
Hnojení kejdou
- přímé hnojení, bez dalšího ošetření / zpracování
- hnojení :
- na široko / přímo do půdy / kejdové závlahy
- samostatné / se zaorávkou slámy / zeleného hnojení
- okopaniny, jednoleté / víceleté pícniny, trvalé louky a pastviny, olejniny, obiloviny, zelenina
- nahrazuje průmyslová hnojiva :
- okopaniny, jednoleté olejniny kryje potřebu N z 50 - 100%
- ozimé obiloviny do 50%
- jarní obiloviny 50 - 100%
- limitující faktory - kvalita, skladba osevního postupu, rozvaha
- systém dělených dávek - při použití vyšších dávek kejdy
- 2 - 5letý cyklus / každoroční hnojení
- maximální dávka se může aplikovat na jednom honu 1x za 3 - 4 roky
Limitující faktory použití kejdy
- méně stabilizované OL
- poměr C : N 5 - 8 : 1
- snadnou přístupné živiny - 50 - 60% amoniakální forma
- ztráty N- vytěkání v plynné formě do ovzduší
- při okamžitém zapravení do půdy - 3%
- po 25hod - 12 - 15%
- po 5 dnech - 25%
- dopravní vzdálenosti
- stupňování dávek → zvýšení celkové pórovitosti půdy → vzrůstá objemová hmotnost půdy
- na lehkých půdách - jarní hnojení - vyšší účinnost X podzimní hnojení
Komposty - jejich výroba a požití
- kompost = směs OL a minerálních látek, půdní mikroflóra - humusotvorné procesy
- kompostování - odpadní hmoty (obsahující OL a živiny)
- přednosti humifikačního procesu - lepčí možnost regulace základních procesů, zlepšení produktivity humifikace
- humifikace - ovlivněna řadou faktorů :
- množství dostupného substrátu
- aktivní multi-enzym systém - produkován aktivní půdní mikroflórou
- anorganické živiny - N, S, P
- vhodné podmínky
- adsorpční částice → stabilizace
- biodegregace - mineralizace na jednoduché produkty (ztráty na hmotě), hydrolýza jednodušších OL na intermediáty → prekurzory půdního humusu
- regulace přeměn látek
- aerobióza / anaerobióza X nesmí dojít k poškození aerobní mikroflóry
- překopávání → přerušení anareobiózy
- správně vyrobený kompost
- homogenita
- struktura
- zápach
- konzistence
- stupeň rozložení
Statkové komposty
- zužitkování všech organických odpadů hospodářství (sláma, makovina, plevel, listí stromů, bramborová nať, stařina luk, drny, živočišné odpady,... )
- přidávání anorganických a minerálních látek
- mikrobionální substrát - kejda, močůvky, hnůj
- poměr OL a minerální náplně 5 : 1
- založení - utužená, urovnaná plocha
- prvá vrstva - savý materiál (sláma), 30 cm
- vrstvené komponenty do výšky 1 - 2m
- zálivka (kejda můčůvka, voda) - chrání před zaschnutím
- teplota zrání 45C, nesmí překročit 60C
- doba zrání - 1 měsíc až 3 roky, obvykle 3 - 4 měsíce
- vlhkost 40 - 60%
- minilální obsah OL 20%
- poměr C : N 20 - 30 : 1 (předpoklad -humifikace min. 40 - 50% OL)
Průmyslové komposty
- využití různých organických odpadů mimo zemědělskou sféru
- odpady - snadno sypatelné, mechanicky upravitelné drcením, z části mikrobiologicky rozložitelné
- surovinový základna :
- všeobecný charakter (městské domovní odpady, kanalizační kaly,...
- regionální / lokální význam (sedimenty z cukrovarů / škrobáren, pazdeře z tíren lnu, odpady z konzerváren ovoce a zeleniny)
- netradiční odpady (stromová kůra, sulfátové výluhy,...)
- rašelina
- nežádoucí příměsi :
- organické - fenoly, tříslovyny, silice, detergenty X možno detoxikovat
- minerální - těžké kovy, chloridy, fluoridy, sulfidy - obtížná / nemožní detoxikace
Postup výroby
- zakládka → homogenizační překopávka → zrání kompostu → druhá překopávka, provzdušnění → závlaha, úprava vlhkosti
- vyzrání → změna poměru C : N 15 - 18 : 1
- příklady receptur :
- kompost z pestré surovinové skladby
- kapucín, lignit, tuhý průmyslový odpad
- 40 - 60% tuhý domovní odpad
- 25 - 30% kal z čističek odpadních vod
- monotechnologický způsob výroby I
- 60 - 70% tuhý domovní odpad
- 30 - 40% kal z čističek odpadních vod
- bilanční přebytky kjedy
- obsah sušiny 46 - 48%, OL 15%
- monotechnologický způsob výroby II
- 40 - 60% kal v čističek
- 40 - 60% kůra
- bilanční přebytky kejdy
- obsah sušiny 40 - 50%, OL 37 - 45%
- hmotnostní ztráty - 10 - 30%
- obsah živin - N 0,6 - 1%, P 0,13 - 0,22%, K 0,17 - 0,33%
Cyklus hnojení a dávky kompostu
- cyklus :
- orná půdy :
- lehčí půdy - 2 - 3letý cyklus
- těžší půdy - 3 - 4letý
- louky - 3 - 5letý
- specielní kultury - 2letý
- dávky :
- 20 - 40 t / ha
- zelenina - 80 - 100 t / ha
- vinice - 50 - 100 t / ha
- záleží na způsobu zapravení (zaorání / zapravení kombinátorem / rozmetání na povrchu) a termínu aplikace
Hnojivá účinnost a využití živin plodinami
- účinnost
- stoupá s klesající potencionální úrodností půdy
- v závislosti na kvalitě a přímém působení
- 30 - 40%
Speciální komposty a zahradnické zeminy
- drnovka
- způsob výroby :
I. - sloupnutý travní drn - kompostování 2- 3 roky → kyprá plsť, užití - pěstování náročnějších květin, obsah humusu 4 - 10%
II. - sloupnutý travní drn - prokládání hnojem, prolévání močůvkou, přídavek superfosfátu, draselné soli, mletého vápence, užití 6 měsíců po založení - rychlení okurek, obsah humusu 7%, pH 7,5
- průměrný obsah živin - N 0,27%, P 0,05%, K 0,16%, Ca 0,78%
- listovka
- shrabané listí
- za občasného prohození po 2 - 3 letech - sypký kompost
- za vlhka černá
- obsah humusu 20%
- N 0,52%, P 0,05%, K 0,16%, Ca 0,83%
- kompostované zeminy
- užití - zlepšování půdní úrodnosti zelinářských záhonů
- kompostování rostlinných zbytků, odpadků, chlévské mrvy
- prokládání zeminou
- přídavek superfosfátu, mletého vápence
- urychlení zrání - zálivka, překopávka
- N O,53%, P 0,16%, K 0,15%, Ca 0,59%
- rašeliny
- kyprost, schopnost poutat vodu
- důležitá složka předpěstování sadby
- nejúrodnější - před posypané vápnem X acidofilní rostliny
- zahradnické substráty
- hrubovláknité rašeliny neutralizované vápnem, obohacené živinami, mikroelementy
- zahradnický substrát A
- výsev květin a zeleniny
- obsah vody max. 60%
- obsah OL v sušině min. 80%
- N 1,4%, P 0,07%, K 0,07%
- pH 5 - 6
- zahradnický substrát B
- přesazování a hrnkování květin
- obsah OL v sušině 80%
- N 1,6%, P 0,09%, K 0,12%
- zahradnický substrát C
- pro acidofilní rostliny, pH 4 - 5
- pařeništní zemina
- kompostování - ornice : hnůj : rašelina, 1 : 1 : 2
- přídavek superfosfátu, močoviny, 40% draselné soli, mletého vápence
- obsah humusu nad 10%
- pH 7 - 7,3
Zelené hnojení
- způsob organického hnojení
- vyprodukovaná hmota rostlin (pěstované k tomuto účelu) - zaorání do půdy
- cíl - obohacení půdy o organickou hmotu a živiny
- plodiny
- ve formě podsevů, letní / strništních / ozimých meziplodin, hlavních plodin
- hořčice, řepice, řepka,
- podsev - jetel plazivý
- nové technologie → zaorávka chrástu
- užití :
- samostatně
- v kombinaci s dalším stájovým hnojivem - slámou
- bobovité - obohacení o biologicky poutaný dusík
- podsev
- odpadá samostatná příprava půdy
- v oblastech s nedostatkem srážel v letním období / v podhorských oblastech - krátká vegetační doba
- strniskové meziplodiny
- po sklizni obilnin
- úspěch - závisí na množství srážek, délce vegetační doby, dosažením počtu teplých dnů (průměrné teploty nad 10C)
- založení porostu - 1 - 3 týdny před sklizní
- ozimé meziplodiny
- lehké písčité půdy
- oblasti s dostatkem srážek
- letní meziplodiny
- výsev - po časně sklizených plodinách - rané brambory, zelenina, luskoviny, ovocné sady, vinohrady
- hlavní plodiny
- zúrodňování písků, zasolených, devastovaných půd
- na meliorovaných pozemcích, po provedených rekultivacích, zterasování pozemků, zrigolování půdy
- pod víceleté kultury - ovocné sady
Význam zeleného hnojení
- obohacení půdy o organickou hmotu
- hloubka a mohutnost zakořenění - ovlivňuje fyzikální vlastnosti
- navázání živin do organických sloučenin - biologická sorpce
- zvýšení nabídky přemístěných živi z hlubších vrstev půdy - P a Ca
- zastínění - ochrana před vysycháním
- potlačuje výskyt plevelů
- v osevních postupech - přerušovač mezi po sobě následujícími obilninami
- zvýšená produkce CO2 - rozkládající se organická hmota - zlepšené podmínky asymilace
- zvýšení využití půdy
Použití zeleného hnojení
- nepoužívá se trvale samostatné
- snižuje obsah humusu v půdě
- rozklad čerstvé hmoty → aktivace biologických procesů → rozrušování humusu půdy
- nutno doplnit zaorávkou slám
- respektování vzájemné snášenlivosti rostlin - 4 - 6letý odstup, jetel 2 - 3 roky
- pod okopaniny a krmné plodiny - nahrazen nedostatek hnoje
- zajištění rychlého růstu - přihnojení :
- nebobovité - 60 - 90 kg N / ha
- bobovité - na chudších půdách - 30 kg N / ha
- LAV, DAM, močůvka, kejda
- zaorávka .
- těžší půdy - 20 cm
- lehčí půdy - 25 cm
- technologie zaorávky - záleží na množství nadzemní biomasy, době zaorávky, výšce porostu, zrnitostním složení půdy
- hnojivá účinnost :
- v roce hnojení :
- lehká půda - 80%
- střední půda - 65%
- těžká půda - 50%
- v 1. roce :
- lehká 15%
- střední 25%
- těžká 35%
Hnojení slámou
- obsahuje 80 - 82% OL
- univerzální organické hnojivo
- užití - sláma obilovin, kukuřičná, řepná, z luskovin pěstovaných na zrno
- zapravení samotné slámy snižuje výnos - malý poměr C : N 70 - 110 : 1 → vyrovnání nedostatku N - močůvka, kejda - vyrovnávací dávka - 10 kg / 1 t, minerální půdy - 20 kg
- po 6 měsících - rozloženo 80% organické hmoty → poměr C : N, 10 : 1
- sláma - rozřezaná, rozdrcená, štípaná - rozmetání na strniště, přihnojení dusíkem, zásobní dávkou fosforečných a draselných hnojiv, na podzim zaořeme
- kvalita závisí na rovnoměrnosti rozptýlení
- sláma :
- přispívá k uvolňování a zvýšené využitelnosti živin z půdy
- zvýšená mikrobionální činnost - provzdušnění, vysoušení půdy
Jiné zdroje organických látek
- silážní šťávy
- nežádoucí zemědělský odpad
- velmi rychle mineralizují
- humusový koncentrát HUMEX
- vyroben z oxihumolitů
- stimulační preparát
- účinná složka - koloidně aktivní humusové látky
- aplikace - na počátku vegetace
Průmyslová hnojiva
Spotřeba průmyslových hnojiv u nás a v zahraničí
- doplnění nezbytných živin odčerpávaných ze zemědělského koloběhu - export ve sklizených produktech, udržování / zvyšování úrodnosti půdy
- rozvojové země - potencionální úrodnost půdy 40%
- země :
- střední a nižší úroveň hospodářství - zvyšování potřeby průmyslových hnojiv
- vyspělé - dosažen vyšší stupeň půdní úrodnosti → zmírnění nárůstu spotřeby hnojiv
- Evropa, USA
- tendence očekávané v nadcházejícím období :
- poměr živin - vývoj ve prospěch dusíku na úkor draslíku
- pomalejší, diferenciovanější růst spotřeby průmyslových hnojiv
- zlepšování agronomických, manipulačních, skladových a aplikačních vlastností
- minimalizace vnosu nežádoucích cizorodých látek
- rozvoj výroby a užití kapalných forem průmyslových hnojiv
- uplatnění systému dosycování půd živinami a následujícím každoročním udržovacím hnojení
- zdokonalování technologie výživy rostlin - rentabilita hnojení, kvalita produkce, ochrana životního prostředí
- zaměření na ekologické a zdravotní aspekty
Dusík a dusíkatá hnojiva
- největší množství dusíku - v litosféře
- v rámci biosféry - nejvýznamnější dusík atmosférický
- první zdroj dusíku - atmosféra - 75,51% hmotnostních, 78,08% objemových
- atmosférický N - fixace do půdy - mikroorganismy, průmyslovými / organickými hnojivy, ve srážkách, v pevném spadu
- hlavní zdroj N - průmyslová, organická hnojiva, biologický dusík (fixován činností mikroorganismů)
- hlavní pasivní složka - odběr N rostlinami
- cíl - vnášet do půdy jen takové množství N, které zajití potřebnou produkci a tím omezí nepříznivé ovlivnění životního prostředí
Dusík v půdě
- 0,1 - 0,2%
- 3000 - 6000 kg N / ha X 1 - 2% dostupná pro rostlinu
- množství minerálního N v ornici - 5 - 10% X fixovaný ve formě NH4+ (rostlinám velmi málo dostupný)
- hlavní podíl - organické sloučeniny - biomasa mikrobů, metabolity organismů, rostlinné / živočišné zbytky, humus,... X pro rostlinu nepřijatelné
- celkový obsah N v půdě - uváděn i s obsahem humusu, oxidovatelného uhlíku
- poměr C : N, 10 : 1, pro dostatečné zásobování rostli lze považovat i 15 - 18 : 1
- frakcionace N - hlubší studium
- % zastoupení N v půdě :
- minerální 1 - 5%
- organický 95 - 99%
- organický nehydrolyzovatelný 20 - 35%
- organický hydrolyzovatelný 65 - 80%
- alfa aminokyselin 30 - 45%
- aminocukrů 5 - 10%
- N - hydrolyzáty - 10 - 20%
- fixace atmosférického N mikroorganismy
- redukce N
- potřeba energie - spotřeba 28 ATP
- limitující faktor - množství N, které jsou mikroorganismy schopné vázat
- symbiotická / nesymbiotická fixace
- mineralizace organických sloučenin → uvolňování amoniaku →oxidace - nitrity → nutráty
- imobilizace - syntéza složitých látek
- složitější látky - rozklad pomocí enzymů
- bílkoviny → AMK → deaminace → amoniak, za aerobních / anaerobních podm.
- množství uvolněného NH3 závisí na množství OL, kvalitě a poměru C : N
- užší jak 20 : 1 - mírné hromadní NH3 v půdě
- širší než 25 : 1 - potřebováván minerální N z půdy = imobilizace N mikroby
- nitrifikace
- biologická oxidace amoniaku
- I. fáze - nitrifikační bakterie Nitrosomonas
- II. fáze - nitratační bakterie Nitrobacter
- pH 5,0 - 8,5
- t 20 - 35C, při nižších teplotách se téměř zastavuje
- vlhkost 70%
- přirozený proces X může vést ze ztrátám N → hledány možnosti usměrnění, inhibice různými preparáty
- denitrifikace
- rozklad dusičnanů na plynné oxidy N, elementární N
- biologická - v našich podmínkách převažuje
- chemická = nepřímá
- HNO2 reaguje s AMK, amoniakem a jeho solemi
- intenzivnější průběh v kyselém prostředí
- vysoké ztráty N → cíl - mimogenerační období - nízký obsah NO3 v půdě
- prodloužení vegetace → mineralizovaný N spotřebován rostlinami / imobilizován
- pro pěstování meziplodin - zelené hnojení, zaorávku slámy
Příjem a funkce dusíku v půdě
- základní stavební prvek - AMK, bílkoviny, amid. nukleoproteiny, chlorofyl
- součást enzymů, biologicky aktivních látek
- rostlinné bílkoviny - 15 - 18,9% N
- obsah - široké rozmezí - záleží na druhu, orgánu a jeho stáří
- příjem z půdy - v dusičnanové a amonné formě, některé OL - AMK, močovina
- příjem listy - anorganické / organické sloučeniny
- základní složkou výživy rostlin - NO3-, NH4+
- vliv vnějších podmínek
- pH - kyselejší oblasti - vyšší příjem NO3- X alkalické, neutrální prostředí NH4+
- NO3-
- více přijímán rostlinami
- snadno pohyblivý v půdě
- může se hromadit v rostlinných pletivech
- příjem spojen alkalizaci prostředí X NH4+ - okyselovací efekt
- pro syntézu AMK - nutná redukce dusičnanů - potřeba E, nitrátreduktázy, mikroprvků, makroprvků, Mo, Cu, Mn, Fe, Mg
- syntéza aminokyselin = redukční aminace → kyselina glutamová a asparagová → transaminace - vznik dalších AMK
- asparagin, glutamin
- vznik v kořenech
- amidy
- neutrální zásoba dusíku
- slouží k transportu N v rostlině
- biosyntéza AMK = detoxikace amoniaku
- 30 - 50% podíl v bílkovinách
- N - nezbytný pro syntézu esenciálních součástí buněk a pletiv
- plodiny náročné na dostatek N
- produkce malého množství bílkovin
- vojtěška, jetel, luskoviny, okopaniny, pšenice
- hospodářský odběr - 40 - 300 kg N / ha
- nedostatek N
- slabší vzrůst
- snížená tvorba chlorofylu
- světlejší, postupn odumírající spodní listy
- nadbytek N
- tmavší zbarvení
- snížená vzcházivost drobnosemenných rostlin
- na lehčích půdách s malou sorpční kapacitou
Dusíkatá hnojiva
- přirozené / průmyslově vyrobené
- podle formy a vazby dusíku dělíme :
- s dusíkem nitrátovým
- s dusíkem amonným a amoniakálním
- s dusíkem amidovým
- s dusíkem ve dvou i více formách
- hnojiva pozvolně působící
- ledky - přihnojování během vegetace v menších dávkách
- hnojiva s amonným N - základní hnojení
- většina N hnojiv - okyselení půdního prostředí
- do roku 1920 - hlavní spotřeba kryta s přírodních zdrojů - ledek čilský X rozvoj koksárenství, síran amonný
- ledek vápenatý - dříve - výroba z kyseliny dusičné
- amoniak - základní surovinou pro výrobu N hnojiv
- přímá syntéza N a H - pod tlakem za přítomnosti katalyzátorů
- H - získáván z uhlí, koksu, zemního plynu, kapalných uhlovodíků,
- N - ze vzduchu
- výroba - energeticky náročná, 1 kg N - 40 - 80 MJ
Hnojiva s dusíkem nitrátovým
Ledek vápenatý
- dusičnan vápenatý
- 15% N, 20% Ca
- bílé, šedé, nažloutlé zbarvení
- silně hygroskopický
- granulovaný / nepravidelné destičky
- výroba :
- I. přímý rozklad vápence zředěnou kyselinou dusičnou
- II. zpracování odpadního dusičnanu vápenatého
- 15% N, dobré fyzikální vlastnosti
- zásadité hnojivo - kyselejší půdy - příznivé působení
- zdroj N a Ca
- hnojení na list - přihnojování během vegetace
- dá se obtížně rozmetat - velmi hygroskopický
Ledek sodný
- NaNO3
- 16,5% N
- užití ke hnojení v omezeném množství
- odpadní produkt chemického průmyslu
- přítomnost Na - nepříznivé působení na půdní koloidy, zhoršení fyzikálních vlastností půd X rostliny požadující více Na - řepa, krmné plodiny,...
Ledek čilský
- pochází z přírodních nalezišť, přítomnost B a I
Hnojiva s dusíkem amonným a amoniakálním
Síran amonný
- (NH4)2SO4
- 20,3% N
- bezbarvé krystaly
- výroba :
- vedlejší produkt plynáren a koksáren
- vedlejší produkt pří výrobě kaprolaktamu
- přímá výroba neutralizací kyseliny sírové plynným amoniakem
- pokud pochází z odpadní produkce - nesmí být znečištěn
- výborné fyzikální vlastnosti
- poměrně rychle se rozpouští
- NH4+ přechází do půdního sorpčního komplexu - výměna za jiné kationty, snížení možnosti vyplavení
- kyselé hnojivo
- zpomaluje rychlost nitrifikace
- základní hnojení na podzim
- alkalické, karbonátové půdy
Kapalný (bezvodý) amoniak
- bezbarvá kapalina
- 82,2% N
- nejkoncentrovanější N hnojivo
- zapravený po tlakem do půdy, při atmosférickém tlaku se mění na plyn, reaguje s půdní vodou, vzniká hydroxid amonný
- dočasně zvyšuje pH půdy X nitrifikace amonného N - pokles pH
- potencionální k
Vloženo: 15.08.2009
Velikost: 528,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz