- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Ekologické pojmy ke zkoušce
DLEX11Y - Obecná ekologie
Hodnocení materiálu:
Popisek: Průřez nejdůležitějších ekologických pojmů ke zkoušce z obecné ekologie.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálEkologie : Odvozeno od řeckého
oikos (domov), prvně definoval
Ernst Haeckel (1869) – ekologie je
ekonomie přírody. Definice podle
Oduma (1977) – ekologie je
vědecké studium vzájemného
působení mezi organismy a jejich
prostředím. Definice podle Krebse
(1972) – ekologie je vědecké
studium interakcí (vztahů), které
ovlivňují početnost a rozšíření
organismů. Definice podle Begona
(1990) – ekologie je porozumění
procesům a strukturám v živé
přírodě.
Organismus : Jedinec, nejnižší
sledovaná jednotka v ekologii, je
základem pro všechny další
úrovně.
Populace : Soubor všech jedinců
jednoho druhu, kteří se společně
vyskytují na určitém omezeném
území v jednom čase.
Společenstvo : Biocenóza, soubor
všech jedinců všech druhů,
vyskytujících se na určitém
souvislém území.
Cenóza : Vybraný soubor druhů.
Fytocenóza : Rostliny.
Zoocenóza : Živočichové.
Detailnější dělení cenózy :
Entomocenóza : hmyz.
Mammaliocenóza : savci.
Ornitocenóza : ptáci.
Ichtyocenóza : ryby.
Arachnocenóza : pavouci atd.
Ekosystém : Soubor všech jedinců
všech druhů (společenstvo)
v kombinaci se současně
působícím souborem abiotických
faktorů (podmínek a zdrojů).
Biom : Soubor ekosystémů
podobného makroklimatu.
Biosféra : Globální ekosystém
Země, části atmosféry, litosféry a
hydrosféry kolonizované živými
tvory.
Integrativní úrovně : Každá úroveň
má své vlastnosti, které lze obtížně
či nelze vůbec přenášet do úrovně
jiné.
Dělení ekologie : Obecná
ekologie : zobecněné ekologické
zákonitosti společné celé živé
přírodě. Speciální ekologie :
studium specifických životních
podmínek organismů v různých
1
typech prostředí (např. na souši,
ve sladkých vodách, ve slaných
vodách, v lese atd.).
Ekologické hierarchické úrovně :
Autekologie : ekologie jedinců
nebo jednotlivých druhů.
Synekologie : studium
společenstev, jejich organizace a
vývoje v čase, studium
ekosystémů. Demekologie :
studium výhradně konkrétní
populace (např. demografie –
demekologie člověka).
Obsah ekologie : Tolerance
organismů k prostředí, adaptace
na lokální podmínky, funkční místo
organismů (ekologická nika),
časoprostorové změny výskytu,
ekologické a geografické
podmínky ovlivňující rozšíření
organismů, potrava jako základní
ekologický faktor, vzájemné
vztahy organismů a evoluce těchto
vztahů, struktura a vývoj
společenstva, struktura a funkce a
evoluce ekosystémů atd.
Ekologický dort : Ekologie je
jednou z vrstev „dortu“ kterými lze
nahlížet na živou přírodu.
Biologické disciplíny : Morfologie :
tvar a struktura živých tvorů,
zákonitosti vývoje a proměnlivosti.
Fyziologie a biochemie :
fyziologické a biochemické
procesy probíhajících uvnitř
organismů. Etologie : novodobý
obor, chování (povaha) živočichů.
Biogeografie : zákonitosti rozšíření
jednotlivých druhů organismů.
Evoluční biologie : zákonitosti
vzniku a vývoje života na Zemi.
Genetika : mechanizmy dědičnosti
a jejich ovlivňování vnějším
prostředím. Systematická biologie
: klasifikace organismů, vymezení
druhu, vzniku a vývoj v evoluci.
Taxonomie : Praktická klasifikace
organismů, hypotézy o
příbuzenských vztazích,
pojmenovávání taxonomickými
jmény.
Biodiverzita : Rozmanitost
společenstva z hlediska počtu
druhů.
Základní tři úrovně druhových
diverzit : Lokální diverzita :
druhová rozmanitost konkrétního
společenstva. Regionální diverzita
: druhová rozmanitost v rámci
větších geografických oblastí.
Globální diverzita : celkový počet
2
druhů organismů na Zemi. Odhad
popsaných druhů je 1,5 až 2,0
miliónů druhů. Odhad skutečného
počtu druhů na Zemi je 10,0 až
100,0 miliónů druhů.
Speciace : Vznik druhů.
Extinkce : Vymírání druhů.
Ostrovní efekt : Izolovaná území,
která jsou pomaleji kolonizována,
vznikají druhově chudá území.
Geografická izolace : Vznik
poloostrovů, ostrovů, vznik pohoří
atd.
Endemit, endemité : Druhy
rozšířené lokálně s unikátní
evoluční historií (viz geografická
izolace).
Habitatové (biotopové) ostrovy :
Ve střední Evropě nížinná
rašeliniště, vysokohorské louky,
nížinná kamenná moře a suti
s chladným mikroklimatem,
jeskynní systémy v krasových
oblastech atd.
Druh (species) : Soubor jedinců
navzájem si vyměňujících
genetickou informaci, schopnost
mít plodné potomstvo.
Hybridizace : Vznik taxonu
křížením dvou odlišných
vývojových linií.
Endemické rozšíření : Areál
vázaný na malé území.
Druhové koncepce : Vyjádření
celkové podobnosti. Evoluční
pohled. Fylogenetická koncepce.
Vyjádření celkové podobnosti :
Morfospecies = soubor jedinců
sobě navzájem morfologicky
podobných. Morfologická
podobnost je problematická
(variabilita). Časté rozdíly v rámci
druhu (chemické, akustické,
optické signály atd.).
Klinální variabilita : Rozdíly ve
velikosti částí těl, zabarvení, tvarů
částí těl apod. jednoho druhu
v extrémně vzdálených populací.
Evoluční pohled : Souvislost
s genetickou spojitostí (kontinuitou)
jedinců v populaci.
3
Fylogenetická koncepce :
Hodnocení historických a
příbuzenských vztahů mezi druhy.
Kladistická koncepce : Druh je
soubor jedinců s unikátním
(výlučným) společným předkem.
Apomorfie : Unikátní, odvozené
znaky vlastní pouze dané skupině,
jejichž nositelem byl společný
předek.
Konvergence (homoplázie) :
Proces nezávislého vývoje
podobných struktur u
nepříbuzných skupin, společné
znaky u nezávislých skupin žijících
v podobném typu prostředí (např.
užití končetin k létání rozdílným
způsobem netopýři vs. ptáci,
rozdílnost avšak podobnost u
vakovlků vs. vlků, vakokrtků vs.
krtků atd.).
Vývoj druhu v čase : Ekologický
čas : minuty až desetiletí. Evoluční
čas : tisíce až milióny let.
Druh v ekologickém čase : Je
konstantní.
Druh v evolučním čase : Je
vyvíjející se s určitou dynamikou.
Fyletická změna : Kontinuální
vývoj druhu bez štěpení linie.
Speciace : Štěpení linií, vznik
dvou a více nových druhů
z jednoho původního druhu.
Speciační procesy : Vzniky druhů
(tři základní modely viz níže).
Speciace alopatrická : Rozdělení
původního areálu geografickou
bariérou (pohoří, voda atd.),
původní populace rozdělena na
dvě izolované populace, nezávislý
vývoj obou populací, postupné
(velmi pomalé) změny, po
odeznění bariéry vznik dvou
příbuzných (ale odlišných) druhů,
vznik reprodukční bariéry.
Odezní-li geografická bariéra
dříve, než je vytvořena
reprodukční bariéra, druh se opět
spojí v jeden (vznikne bohatá
morfologická variabilita).
Hybridní zóna : Zóna v místě
původní geografické bariéry,
vznik kříženců (hybridní rostliny se
dále množí bezproblémů, hybridní
živočichové však následně často
sterilní).
4
Speciace peripatrická : Původní
areál často osciluje (kolísá), vznik
řady izolovaných malých
populací, rychlá změna
v populacích = malé populace
často vymírají, event. se po
opětovném rozšíření areálu spojí
s původní populací se zachováním
reprodukční bariéry = vznik
druhových rojů.
Klepton : Kříženec mezi dvěma
populacemi s nepodobnými
genomy (skokan zelený = kříženec
skokana skřehotavého a skokana
krátkonohého). Chová se jako
samostatný nový druh.
Speciace sympatrická : Vznik více
druhů z předkovského druhu bez
vlivu vnějších změn (monofágní a
oligofágní herbivor = býložravec
spásající jeden druh rostlin vs.
býložravec spásající více druhů
rostlin současně).
Biologická evoluce : Dlouhodobý,
samovolně probíhající proces,
vznik živých systému z neživých,
živé se nadále vyvíjejí a
reprodukují. Nelze ji dopředu
předvídat a odhadnout (je
oportunistická).
Oportunistická = příležitostná,
náhodná.
Selekce : Aktuální přirozený výběr
Fitness : Zdatnost jedince
v populaci (rozmnožování,
životaschopnost).
Mikroevoluce : Vývojový proces
v rámci populace, který lze
sledovat a experimentálně ovlivnit
(šlechtění, regulace apod.).
Makroevoluce : Vývojový proces
vzniku druhů či změny vyšší
úrovně, nelze přímo pozorovat,
lze pouze usuzovat nepřímo a
zpětně (biologie, paleontologie).
Mutace : Variabilita znaků
v populaci vzniklá náhodnými
procesy (přepisy DNA, RNA).
Genetický drift (posun) : Proces
změny genetické variability
v populaci způsobený náhodnými
změnami v genofondu populace.
Adaptace : Změny vyvolané
postupným přizpůsobováním se
populace vnějším podmínkám
(klima, konkurence, predace atd.).
5
Přirozený výběr : Pohlavní výběr :
výběr partnera v důsledku
rozmnožování. Přírodní výběr :
výběr partnera pomocí vnějších
znaků a podmínek
Preadaptace : Následné odlišné
využití existujícího orgánu,
struktury či vlastnosti, doposud
sloužících k jiným účelům (např.
peří ptáků původně termoregulační
význam, nyní k létání, schránka
korýšů původně pro odpadní
látky, nyní vnější opora těla a
úkryt atd.).
Extinkce : Vymírání populací a
druhů.
Extinkce lokální : Vymírání jedné
z více populací v rámci jeho
areálu.
Extinkce totální : Úplné vymření
druhu v rámci celého areálu.
Pseudoextinkce : Chybné určení
vymření druhu, k vymření nedošlo
(chybné určení z útržkovitého
fosilního záznamu).
Příčiny vymření : Vnitřní :
genetické, dané kriticky malou
velikostí populace. Vnější : náhlé
nebo dlouhodobé změny (globální
či rozsáhlé katastrofy).
Protobiologie : Hraniční obor mezi
biologií a chemií, zabývá se
vznikem života na Zemi.
Nejstarší organismy :
Pravděpodobně jednobuněčné,
prokaryotické, chemolitotrofní.
Chemolitotrofní organismy :
Energii získávali oxidací
anorganických látek, žili
v anaerobním prostředí (bez
kyslíku).
Autotrofní organismy : Nástupci
chemolitotrofních, získávají energii
fotosyntézou (rostliny) s využitím
slunečního záření a kyslíku
(podpořili vznik atmosféry).
Heterotrofní organismy : Získávají
uhlík pro tvorbu vlastních
uhlíkových skeletů z organické
hmoty, energii získávají rozkladem
organické hmoty (chemotrofií).
Např. nezelené rostliny,
živočichové, houby atd.
Masožravé rostliny : Kombinují
autotrofii a heterotrofii.
6
Endosymbióza : Původní
vnitrobuněční parazité se stali
součástí buňky.
Původní vznik života : Probíhal
pravděpodobně v mělkých mořích
a sladkovodních jezírkách. Po
vytvoření ozónového štítu
následovala kolonizace souše.
Ekologická amplituda, ekologická
valence : Rozsah podmínek určený
minimální a maximální hodnotami,
které jsou pro daný organismus
přijatelné (dolní a horní letální
hranice) a po jejichž překročení
začne daný faktor působit již
smrtelně (letálně).
Ekologické optimum : Rozpětí
libovolného faktoru prostředí, kdy
daný druh nejlépe prospívá.
Shelfordův zákon tolerance :
Každý druh v prostředí nejlépe
prospívá, působí-li vnější vlivy
v rozsahu optimálních hodnot.
Optimální podmínky : Podmínky,
kdy mají jedinci nejlepší fitness a
zanechávají nejvíce potomstva.
Předpony : Steno- : druh je
schopen snášet úzký rozsah
podmínek (např. k teplotě
stenotermní, k potravě stenofágní
atd.). Eury- : organismy se širokou
tolerancí a rozptylem faktorů
(např. k teplotě eurytermní,
k potravě euryfágní atd.).
Homoiotermní organismy :
Zachovávají si přibližně stálou
tělesnou teplotu i při výkyvech
teplot prostředí.
Poikilotermní organismy : Mají
nestálou tělesnou teplotu, závislou
na teplotě okolí.
Ektotermní organismy : Organismy
závislé na vnějších zdrojích tepla
(plazi, bakterie, některé rostliny
atd.).
Endotermní organismy :
Organismy regulující tělesnou
teplotu vytvářením tepla ve
vlastním těle (ptáci, savci – teplota
těla ptáků 42°, teplota těla savců
36,5° - menši druhy mají teplotu
těla vyšší, než větší druhy).
Bergmanovo pravidlo : Zvířata
z klimaticky chladnějších oblastí
jsou větší, než jejich příbuzní
z oblastí klimaticky teplejších.
7
Allenovo pravidlo : V chladnějších
oblastech mají některé zvířata
kratší vnější části těla (uši, zobáky,
ocasy, končetiny atd.), než
v oblastech teplejších.
Glogerovo pravidlo : V teplejších
a vlhčích oblastech jsou někteří
živočichové tmavší, než jejich
příbuzné formy ze sušších a
chladnějších oblastí.
PH půdy a vody : Má silný dopad
na druhové složení jednotlivých
společenstev.
Zdroje : Pro rostliny sluneční
záření, oxid uhličitý, voda,
minerální živiny (N, P, S, K, Ca,
Mg, Fe, stopové prvky). Pro
živočichy těla jiných organismů,
voda, kyslík.
Fotosyntéza : Kombinace
světelného záření společně
s oxidem uhličitým a vodou.
Sluneční záření : Ovlivňuje rostliny
a živočichy svou intenzitou,
spektrálním složením, délkou
působení, směrem působení.
Ekologická nika : Popisuje reakce
organismů na podmínky a zdroje
a definuje rozsah podmínek a
zdrojů, za kterých je organismus
schopen přežívat. Jedná se o n-
rozměrný prostor, kdy každý
rozměr tohoto prostoru je tvořen
podmínkou nebo zdrojem,
s kterými má daný organismus co
do činění.
Fundamentální (základní) nika :
Označuje celkový potenciál druhu,
označuje niku, kterou je druh
schopen teoreticky obsadit. Pokud
se druh dostane do ideálního
prostředí bez nepřátel a
konkurentů, bude jeho ekologická
nika mnohem rozsáhlejší.
Realizovaná nika : Nika, kterou
druh v přírodě za spolupůsobení
konkurentů a predátorů skutečně
obsazuje. Bývá zpravidla užší a
jen vzácně se shoduje s nikou
základní (fundamentální).
Homotypický soubor jedinců :
Jedinci stejného druhu populace.
Mohou se plodně křížit. Společné
území musí být nutně spojité
(důvod migrace). Populaci tvoří
soubor všech jedinců všech
věkových kategorií.
8
Kohorty : Různé věkové kategorie
u obratlovců, např. hrabošů.
Náhodné uspořádání jedinců:
Vzácnější případy typické pro
homogenní prostředí s dostatečnou
nabídkou potravních zdrojů.
Rovnoměrné uspořádání jedinců:
Jedinci jsou vzdáleni
v pravidelných vzdálenostech
(např. umělá výsadba), typické při
rovnoměrném rozmístění zdrojů
(např. disperze keřů se širokým
kořenovým systémem
v polopouštních oblastech).
Shlukovité uspořádání jedinců:
Nejčastější typ, jedinci vytvářejí
různě velké skupiny (rojení,
kolonie), které mohou být
rozmístěny nepravidelně (potrava,
tepelný přínos, ochrana před
predátory atd.).
Denzita populace : Hustota
populace.
Abundance : Počet jedinců
nacházejících se na jednotce
plochy či prostoru.
Relativní početnost (abundance) :
Určení početnosti populace
relativním údajem bez znalosti
absolutních čísel.
Dynamika početnosti populace : Je
určena předev
Vloženo: 29.01.2011
Velikost: 164,54 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu DLEX11Y - Obecná ekologie
Reference vyučujících předmětu DLEX11Y - Obecná ekologie
Podobné materiály
- ET7Z0E - Informatika - informatika - pojmy a definice ke zkoušce
- LDL79Z - Základy zemědělské a lesnické botaniky a dendrologie - Otázky ke zkoušce - botanika
- LDL79Z - Základy zemědělské a lesnické botaniky a dendrologie - Učební materiály ke zkoušce
- LDL79Z - Základy zemědělské a lesnické botaniky a dendrologie - Učební texty ke zkoušce z botaniky
- LDL79Z - Základy zemědělské a lesnické botaniky a dendrologie - Vypracované sady otázek ke zkoušce z botaniky
- LDL79Z - Základy zemědělské a lesnické botaniky a dendrologie - Čeledi ke zkoušce z botaniky včetně obrázků rostlin (lépe se to pamatuje)
- ABC0000 - Základy podnikové ekonomiky - Vypracované otázky ke zkoušce
Copyright 2024 unium.cz