- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otázky ke zkoušce
DLHX01Y - Hospodářská úprava lesů
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Ph.D. Róbert Marušák
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálj.), což vede k vytváření samostatných souborů i při menší
výměře.
Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vylišují jako zvláštní hospodářské soubory bez
ohledu na výměru.
Pokud se plošně a hospodářsky významný stav porostu nebo produkční cíl nedají srovnat s
porosty hospodářských souborů uvedených ve Vyhlášce MZe č.83/1996Sb. a nelze je řešit ani
jako podsoubor nebo odchylku od modelu, je možné vymezit samostatný doplňkový soubor.
Číselné označení hospodářského souboru se standardně skládá ze tří čísel. První dvě čísla
označují cílový hospodářský soubor, třetí číslo označuje porostní typ hospodářského
souboru.
VÝZNAM PRVNÍHO ČÍSLA:
0 = kategorie lesa ochranného,
ostatní čísla (kromě 6 a 9) znamenají rámcové vymezení klimatických
podmínek v lesích hospodářských nebo lesích zvláštního určení,
1 = bory nebo luhy,
2 = nižší, popř. střední polohy mimo bazická podloží,
3 = nižší a střední polohy na bazických podložích (kromě 39!),
4 = střední polohy,
5 = vyšší polohy,
7 = horské polohy,
VÝZNAM DRUHÉHO ČÍSLA:
Les ochranný:
1 = lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích,
2 = vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící lesy níže
položené a lesy na exponovaných hřebenech,
3 = lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.
Les hospodářský a les zvláštního určení
(v závorce; lichá číslice se mění na nejbližší nižší sudou a nulu):
1(0) = stanoviště exponovaná,
3(2) = stanoviště kyselá,
5(4) = stanoviště živná,
7(6) = stanoviště oglejená,
9(8) = stanoviště podmáčená
TŘETÍ ČÍSLO označuje převažující porostní typ:
1 = smrkový
2 = jedlový (směsi s jedlí bělokorou),
3 = borový,
4 = ostatní jehličnaté (modřín, douglaska),
5 = dubový,
6 = bukový,
7 = ostatní listnaté (například cenné listnáče, bříza, habr, akát),
8 = topolový,
9 = les nízký,
0 = nezařazeno.
Hospodářské soubory se označují názvy podle současných porostů a typů. Čte se od konce
čísla, jako například:
531 = smrkové hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh, les hospodářský (2.číslo
liché),
133 = borové hospodářství kyselých stanovišť, na přirozených stanovištích borů, les
hospodářský,
355 = dubové hospodářství na živných stanovištích ve středních polohách na bazických
podložích, les hospodářský.
393 = borové hospodářství chudých podmáčených stanovišť středních poloh, les
hospodářský. Pozor! Dvojčíslí 39 je výjimka!
446 = bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh,les zvláštního určení (2.číslo
sudé)
016 = bukový typ lesa na mimořádně nepříznivých stanovištích, les ochranný,
033 = borový typ lesa v klečovém lesním vegetačním stupni, les ochranný,
V provozní praxi se používá také čtyřmístné označení HS, kdy čtvrté číslo je předsazeno před
označení HS. Tento způsob je používán zejména u lesa zvláštního určení:
1 - lesy v PHO 1,
2 - ochranná pásma léčivých vod,
3 - národní parky a NPR,
4 - přírodní rezervace, přírodní památky, 1.zóna CHKO,
5 - lesy lázeňské, příměstské a rekreační
6 - lesy pro lesnickou výuku a výzkum,
7 - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou,
krajinotvornou a klimatickou,
8 - lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genové základny),
9 - uznané obory a samostatné bažantnice,
0 (bez předčíslí)- lesy, kde důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob
hospodaření.
Příklad:
3526 - bukové hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh, národní přírodní rezervace;
4123 - borové hospodářství přirozených borových stanovišť, přírodní rezervace
(popř.přírodní památka nebo 1.zóna CHKO);
8445 - dubové hospodářství živných stanovišť středních poloh, genová základna,
9247 - les listnatý na živných stanovištích v nižších polohách, obora či bažantnice.
Cílová druhová porostní skladba - v rámci CHS představuje ekonomicky, biologicky i
funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním
podmínkám souboru. V HS je doporučena upravená cílová druhová skladba, která je
dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. Cílová druhová porostní skladba
vyjadřuje cílové zastoupení dřevin, vyjádřené v procentech.
Hospodářský způsob (HZ) - vyjadřuje způsob obnovy lesních porostů. Vyhláška č.83/1996
Sb. stanoví tyto hospodářské způsoby:
• podrostní - při němž obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého porostu
• násečný - při němž obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše, jejíž
šíře nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu, popř. i pod ochranou přilehlého
porostu
• holosečný - při němž obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše, širší
než průměrná výška těženého porostu
• výběrný - při němž těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově a
prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin
stromů na ploše porostu
Hospodářský tvar - je dán způsobem založení porostů (generativně nebo vegetativně).
Podle toho se rozeznávají tři hospodářské tvary lesa:
• les vysoký (vysokokmenný) - vzniklý ze semen nebo sazenic
• les nízký (pařezina) - vzniklý výmladností
• les střední (sdružený) - vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců
semenného původu
Obmýtí a obnovní doba - byly zmíněny v kapitole - Časová úprava lesů.
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu (MP MZD).
Pro účely rámcového plánování (hospodářské soubory) - se stanoví podle přílohy č.3 a č.4
vyhlášky č.83/1996 Sb. Procento se uvádí vyhláškové, spektrum melioračních a zpevňujících
dřevin co nejširší. Takto stanovený MP MZD není závazným ustanovením LHP. Tímto se
stává až konkrétním předpisem do porostní skupiny resp. etáže starší osmdesáti let a porostní
skupiny (etáže) mladší, pokud do ní plán umisťuje obnovu nebo tam obnovu připouští. Při
tomto konkrétním stanovení MP MZD je nutno v souladu s § 10 odst.2 a odst.3 vyhlášky
č.83/1996 Sb.
přihlédnout k:
• porostnímu typu
• aktuálnímu stavu porostní skupiny (etáže)
• fázi rozpracovanosti obnovy
• zastoupení dřevin v již obnovených částech porostu
• velikosti holiny, vzniklé z nahodilé těžby a jejímu účelu
Pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří nebo velikostí přesahují
velikost seče, doporučovanou rámcovými směrnicemi pro příslušný HS, je v rámcových
směrnicích stanoven podíl MZD přiměřeně nižší. Plochy vzniklé z nahodilých těžeb menší
než 0,08 ha, pokud neodpovídají systému obnovy podle rámcových směrnic hospodaření, se
při stanovení podílu MZD neuvažují.
Rámcové směrnice hospodaření - obsahují zásady diferencovaného hospodaření podle
hospodářských souborů v členění : obnovní postup, způsob obnovy (zalesnění), péče o
kultury, výchova porostu, opatření ochrany lesa, meliorace, podporované funkce, doporučené
výrobní technologie.
6. Lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy
Lesní hospodářské plány (LHP) jsou nástrojem vlastníků lesů o výměře nad 50 ha pro
jeho obhospodařování a vypracovávají se zpravidla na dobu 10 let. Právnické osoby, kterým
je svěřeno nakládání se státními lesy, ostatní právnické osoby a fyzické osoby, vlastnící více
než 50 ha lesa jsou povinny zabezpečit vypracování LHP. LHP si mohou pořídit i vlastníci o
výměře menší než 50 ha. Jeden plán může být zpracován pro lesy o výměře nejvíce 20 000 ha.
LHP obsahují ustanovení závazná a doporučující.
Závazná ustanovení LHP:
- Maximální celková výše těžeb (je nepřekročitelná a je stanovena na celou dobu platnosti
plánu pro celý LHC)
- Minimální podíl MZD při obnově porostu
- Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku (jen pro lesy ve
vlastnictví obcí a státu)
Právnické a fyzické osoby, pro které byl schválen LHP jsou povinny dodržovat jejich závazná
ustanovení.
Doporučující ustanovení LHP:
Plocha a výše výchovných těžeb
Plocha a výše prořezávek
Potřeba zalesnění v ploše a dřevinách
Doporučená výše a umístění mýtních těžeb na celcích větších než 50 ha ve všech lesích, které
nejsou ochrannými lesy, lesy prvních zón národních parků, prvních zón chráněných
krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací.
Lesní hospodářské plány se skládají z textové části, hospodářské knihy a lesnických
map.
Textová část LHP - obsahuje zejména všeobecné údaje včetně identifikace vlastníka lesa,
zhodnocení přírodních poměrů, zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření v lese,
definování hospodářských cílů vlastníka, rámcové směrnice hospodaření pro zastoupené HS,
výše a zdůvodnění závazných ustanovení LHP, závěrečné tabulky souhrnných údajů plánu,
technickou zprávu o metodickém postupu vyhotovení LHP, přílohy, které tvoří kopie
protokolů, rozhodnutí a zápisů z jednání, vztahujících se k vyhotovení plánu.
Hospodářská kniha - obsahuje údaje o stavu lesa, návrh hospodářských opatření a
plochovou tabulku.
Lesnické mapy - jsou mapy :
• Obrysové
• Porostní,
• Souborů a podsouborů lesních typů (SPLT),
• Hospodářských opatření
• Dopravní
Vyhotovují se zpravidla v měřítku 1 : 10000 nebo větším. Povinnou náležitostí každého LHP
je lesnická mapa v měřítku 1 : 10000, zahrnující všechny vylišené jednotky prostorového
rozdělení lesa, pro které je provedeno zjištění stavu lesa.
Lesní hospodářské osnovy - vyhotovují se pro všechny lesy, pro něž se nezpracovávají LHP.
Slouží pro zjištění stavu lesů a pro výkon státní správy lesů v lesích ve vlastnictví
právnických a fyzických osob o výměře menší než 50 ha. Zpracování osnov zadává místně
příslušný orgán státní správy lesů pro ucelená území / zařizovací obvod /.
Zařizovací obvod LHO - zahrnuje zpravidla několik katastrálních území, jejichž hranice
respektuje.
LHO obsahuje:
• Všeobecnou část
• Podrobné údaje pro porosty, porostní skupiny či etáže a dřeviny
• Plochovou tabulku
• Lesnickou mapu
• Vlastnické separáty
V rámci navrhovaných hospodářských opatření je v LHO uvedena i celková výše těžeb,
která je nepřekročitelná a minimální podíl MZD při obnově porostu.
7. Údaje o stavu lesa
Údaje o stavu lesa se zjišťují a uvádějí pro nejnižší jednotku prostorového rozdělení
lesa. U státního podniku LČR je to porostní skupina, resp.etáž. Pro potřeby zpracování
LHP a LHO a odvození jejich závazných ustanovení se užívají následující údaje:
Plocha - číselný údaj o velikosti části lesa, zjištěný měřením, plochu etáží lze stanovit též
odhadem, uvádí se s přesností na setiny ha.
Skutečná plocha etáže - je číselný údaj o velikosti části lesa, na níž se etáž skutečně
vyskytuje.
Parciální plocha etáže - je podíl etáže k ploše porostní skupiny.
Výměra - číselný údaj o velikosti části lesa, zjištěný na podkladě katastru nemovitostí.
Věk - číselný údaj o stáří porostu. U porostů uměle založených se věk počítá od založení
porostu, věk sazenic se neuvažuje. U porostů z přirozené obnovy se věk nárostů stanoví
odhadem. U různověkých porostů se pro jednotku zjištění stavu lesa uvádí střední věk jako
plošně vážený průměr částí různého věku.
Věkový stupeň - soubor jednotek zjišťování stavu lesa / porostních skupin,etáží /,spadajících
do téhož desetiletého intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové stupně počínající
vždy prvním rokem v dané desítce. Pro sumarizaci dat plánu se používá členění věkových
stupňů po deseti letech a nejvýše 17 věkových stupňů. Nejstarší věkový stupeň zahrnuje
všechny porosty staré 161 a více let.
Věková třída - soubor porostů spadajících do téhož dvacetiletého věkového intervalu.
Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové třídy, počínající vždy prvním rokem věku porostu
v dané dvacítce.
Zakmenění - je desetinásobek poměru redukované a skutečné plochy zaokrouhlené na celé
číslo. Redukovaná plocha je součtem podílů skutečné a tabulkové zásoby dřevin hlavního
porostu na skutečné ploše. Redukovanou plochu lze odvodit obdobně i dle výčetní kruhové
základny dřevin. Hodnota zakmenění 10 odpovídá plné tabulkové zásobě nebo kruhové
základně taxačních nebo růstových tabulek uvedených v příloze č.3 vyhlášky č.84/1996 Sb.
Dřeviny - uvádí se všechny, které se nachází v porostní skupině. Přitom se používá zkratek
dle přílohy č.4 k vyhlášce č.84/1996 Sb. / SM, JD, BO, MD, BK, DB, JV, JS, LP, OL, atd./
Zastoupení dřevin - vyjadřuje procentický podíl redukovaných ploch jednotlivých dřevin
hlavního porostu v šetřené jednotce / porostní skupina, etáž /. Udává se zpravidla v desítkách
procent. Zjišťuje - li se zásoba měřením je zastoupení vypočítáváno na 1 % Dřeviny se
zastoupením nižším než dolní vyčíslená hranice se vedou jako vtroušené.
Střední porostní výška - se zjišťuje měřením na několika středních kmenech u každé
zastoupené dřeviny. Uvádí se zaokrouhlená v celých metrech.
Střední výčetní tloušťka - se uvádí u každé zastoupené dřeviny jako tloušťka středního /
průměrného / kmene hlavního porostu, měřená 1,3 m nad terénem u kmenů, u nichž tato
tloušťka je větší než 7 cm s kůrou, tj. hroubí.
Bonita - vyjadřuje produkční schopnost / zdatnost / dřeviny na daném stanovišti. Odvozuje se
pro každou zastoupenou dřevinu.
Bonita relativní - vyjadřuje produkční schopnost dřeviny. Odvozuje se pro každou
zastoupenou dřevinu na základě střední porostní výšky a věku zařazením do intervalově
vymezeného, číselně označeného bonitního stupně / 1 - 9 /.
Bonita absolutní - vyjadřuje produkční schopnost dřeviny. Bonitní mírou je přitom výška
porostu v tzv. standardním věku, zpravidla se volí věk 100 let, u rychle rostoucích dřevin s
kratší dobou obmýtí zpravidla 50, případně 30 let.
Porostní zásoba - uvádí se s přesností na celé metry krychlové v objemu bez kůry pro hlavní
porost. Započítávají se kmeny, jejichž výčetní tloušťka je větší než 7 cm s kůrou. Pro porosty
starší 80 let se zjišťuje zpravidla měřením / průměrkováním naplno, statistické metody / nebo
odhadem s použitím taxačních tabulek.
Genetická klasifikace (správně fenotypová klasifikace) - se provádí ve fyzicky zralých
porostech podle zákona č.149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních
dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k
zalesňování,
Při fenotypové klasifikaci se porost podle původu, objemové produkce, morfologických
znaků a zdravotního stavu zařazuje do těchto fenotypových tříd:
A - hospodářsky vysoce hodnotné porosty, které jsou autochtonní, nebo jde-li o porosty, které
nejsou autochtonní, ale vynikají množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky a
odolností,
B - ostatní porosty nadprůměrné objemové produkce a morfologických znaků a dobrého
zdravotního stavu,
C - porosty průměrné objemové produkce a morfologických znaků a dobrého zdravotního
stavu,
D - porosty, které jsou geneticky a hospodářsky nevhodné se zřetelně zhoršeným zdravotním
stavem nebo se znatelně zhoršenou kvalitou.
Podle vyhlášky MZe č.29/2004 Sb. podléhají fenotypové klasifikaci všechny druhy dřevin
uvedené v příloze k zákonu s výjimkou umělých kříženců topolů. Klasifikují se porosty olše,
břízy a topolů starší 30 let, douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky
starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let.
Poškození - jde o statistické zjišťování příčiny a rozsahu škod. Poškození je zjišťováno pro
jednotlivé zastoupené dřeviny. Příčina se vyjadřuje dvoumístným číselným znakem /viz
informační standard HÚL Mze ČR/, rozsah se vyjadřuje procentem poškozených jedinců se
zaokrouhlením na desítky. U LČR je standardně zjišťováno poškození porostů imisemi a zvěří
/ohryz, loupání/. Výjimečně, dle závažnosti, jsou zjišťovány i jiné druhy poškození.
8. Zjišťování zásob
V porostech mladších 80 let:
• Metoda zkusných ploch - matematicko statistická metoda, velikost ploch 0,02 až
0,10 ha.
• Dle růstových tabulek - viz příloha č.3 vyhlášky č.84/1996 Sb., základem přesnost
určení středního kmene, zastoupení dřevin a zakmenění porostu.
• Zkrácená relaskopická metoda
V porostech starších 80 let:
• Průměrkování naplno - uplatnění při zjišťování zásob porostních zbytků, základem
měření tloušťky všech stromů silnějších než 7 cm na šetřené jednotce a měření výšek.
Metoda JHK - měření výšek / 10 - 20 / v intervalu +- 2 cm kolem zjištěného středního
kmene / Weiseho procento / na celé průměrkované ploše, číslo hmotové křivky / v
JHK dle střední výčetní tloušťky a průměrné výšky/, nevhodná pro stanovení zásob
nestejnověkých porostů.
Metoda hmotových / objemových tabulek - měří se 1 - 3 stromy v každém
tloušťkovém stupni pro všechny zastoupené dřeviny, vyhotovení výškové křivky,
odečtení vyrovnané hodnoty výšek ke tloušťkovým stupňům, v hmotových tabulkách
se vyhledají hmoty pro jednotlivé střední kmeny v každém tloušťkovém stupni.
• Pomocí hmotových tabulek - dle přesně určeného středního kmene a zjištěného počtu
kmenů.
• Relaskopováním - zjišťování zásob v porostech středního a předmýtního věku
zpravidla větších jak 3 ha. Zjišťování zásob v porostech středního a předmýtního
věku,
Vloženo: 22.07.2009
Velikost: 145,55 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz