- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)
AEA09E - Zoologie
Hodnocení materiálu:
Popisek: Pečlivě zpracované otázky z okruhu obratlovci. Podle zadání na zkoužku (rok 2008). Možno využít i jako materiály k přípravě na zápočtové testy. (nedokončeno)
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
Strunatci (Chordata).Charakterizujte celý kmen, dále pak charakterizujte jednotlivé podkmeny včetně tříd (u Vertebrata necharakterizujte třídy). Vždy uveďte zástupce, jejich způsob života, prostředí kde žijí.
tělo tvořeno třemi zárodečnými.listy
Na místě prvoúst vzniká řiť.
dvoustranná souměrnost těla
druhotná tělní dutina (coelom)
v hřbetní části (alespoň během embrionálního vývoje) se nachází struna hřbetní (chorda dorsalis)
chorda dorsalis - pružný, tyčkovitý orgán v těle strunatců. V embryonálním vývoji vzniká z entodermu. Je uložena nad trávicí trubicí pod nervovou trubici. U kopinatce a kruhoústých je jedinou oporou těla po celý život. U ostatních obratlovců je postupně nahrazena páteři.
Mají ocas.
Hltan proděravělý žaberními štěrbinami – u suchozemských skupin během embrionálního vývoje zarůstají
vakovité srdce
Základem nervové soustavy je nervová trubice s centrálním kanálkem.
podkmen: pláštěnci (Urochordata)
Mořští živočichové
rosolovitý plášť
jednovrstevná pokožka
cévní soustava otevřená či chybí
vylučovací orgány chybí
hermafroditi s nepřímým vývojem
larvy volně plavou ( dospělci často často přisedlí (nemají chordu dorsalis)
proděravělý hltan k filtrování potravy
třída: sumky (Ascidiacea)
trávicí trubice do tavru U
pohyb omezen pouze na otvírání a zavírání přijímacího a vyvrhovacího otvoru
sumka obecná (ascidia mentula)
třída: salpy (Thaliacea)
dospělci mají soudečkovité tělo s velkými otvory na protilehlých koncích
pohybují se stahy obroučkovitých svalů, které vypuzují vodu z těla
žijí solitárně nebo v koloniích
rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, velmi složitá rodozměna
rodozměna – pravidelné střídání generace nepohlavní s generací množící se pohlavně.
(Pyrosoma atlanticum) – světélkující, půlmetrové kolonie
třída: vršenky (Copelata)
planktonní mořští živočichové
chorda dorsalis zůstává po celý život
v dospělosti složité schránky z tunicinu (živočišná buničnina, chová se podobně jako celulóza)
tělo rozlišino na trup a ocásek
podkmen: bezlebeční (Cephalochordata)
jednovrstevná pokožka
segmentovaná svalovina
chorda po celý život
trubicivitá nervová soustava
uzavřená cévní soustava
5 – 6 cm dlozí živočichové žijící v litoralním pásmu
litorál – příbřežní oblast moře i sladkých vod zahrnující pásmo u moře mezi přílivem a odlivem, u sladkých vod mezi nejnižší a nejvyšší úrovní hladiny během roku.
rybovitý tvar těla ( výrazně odlišný hlavový a ocasní konec
kolem úst tykadlové výrůstky s hmatovou funkcí
Proděravělý hltan slouží k filtrování potravy.
Nervová soustava ve shodě s obratlovci, mozek ale chybí
Po celé délce nervové trubice leží primitivní jednobuněčné smyslové orgány.
chybí vakovité srdce ( jen cévní rozšířenina (žilní splav)
gonochoristé
kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)
podkmen: obratlovci (Vertebrata)
tělo z hlavy trupu a ocasu
vznik párových končetin s vnitřní kostrou kostrou
chrupavčitá či kostěná vnitřní kostra, obratle
žaberní aparát ( později se měnící v čelisti
vícevrstevná pokožka podložená škárou
svalová metamerie (segmentace)
trojdílný mozek uložený v lebce
neurální lišta – klíčová buněčná populace, z níž se vyvíjí řada dalších tělních tkání, část nervové soustavy, chrupavky a kosti.
párové zrakové, sluchové a čichové orgány
párové ledviny
systém žláz s vnitřní sekrecí
uzavřená cévní soustava
imunitní systém založený na „osobní“ zkušenosti bílých krvinek
třídy:
atky" \o "Sliznatky" sliznatky (Myxini)
mihule (Petromyzontida)
paryby (Chondrichthyes)
nozdratí (Sarcopterygii)
paprskoploutví (Actinopterygii)
obojživelníci (Amphibia)
plazi (Reptilia)
ptáci (Aves)
savci (Mammalia)
2
Popište výskyt chordy dorsalis u všech 3 podkmenů strunatců. Kde se nachází u člověka a jak se jí říká. Popište žebra a výskyt hrudní kosti u jednotlivých skupin obratlovců. Definujte jednotlivé žaberní oblouky a jejich význam.
chorda dorsalis (struna hřbetní)
pláštěnci:
chorda je tvořena pouze u larev
bezlebeční:
chorda vytvořená po celý život
obratlovci:
bezčelistnatci – plně zachovalá chorda
paryby – z části zvápenatělá
od paprsčitých ryb chorda mizí a je nahrazena chrupavkou nebo kostí
chorda dorsalis se u člověka vyskytuje jen v embrionálním vývoji ( v průběhu vývoje přeměnněna na páteř
žebra
vyskytují se jen u čelistnatců
u vodních čelistnatců se vyskytují v každém tělním segmentu
napojují se klubně na těla nebo příčné výběžky obratlů a jejich distální konce jsou volné
distální – vzdálený, vzdálenější. Opakem je proximální.
U suchozemských čelistnatců zůstala žebra jen v hrudním úseku páteře.
hrudní kost
obojživelníci – nezávisle na žebrech, zpevňění pletence předních končetin
plazi – kontakt s žebry, podíl na zpevnění hrudníku a na ventilaci plic
žaberní oblouky
párové tyčinkovití kosti, které vznikly jako oporné spony mezi žaberními štěrbinami po stranách hltanu
1. žaberní oblouk (čelistní) – tvořen dvěma párovými oblouky. Horní oblouk ( horní čelist (paryby) ( kost čtyřboká (ryby) ( kovadlinka (savci). Dolní oblouk ( spodní čelist (paryby) ( kladívko (savci)
2. žaberní oblouk (jazylkový) – tvořen dvěma párovými oblouky. Horní oblouk ( připojení obou čelistí k neurocraniu (vodní čelistnatci) ( columella (obojživelníci, plazi, ptáci) ( třmínek (savci). Dolní oblouk ( podílí se na stavbě jazylky.
neurocranium – mozkovna
columella – sloupek – kůstka ve středním uchu
jazylka – soubor kůstek tvořících podklad kořene jazyka. Vyskytuje se u suchozemských obratlovců.
3. žaberní oblouk – opora žaber (vodní obratlovci) ( stavba jazylky (suchozemští obratlovci)
4. a 5. žaberní oblouk – opora žeber (vodní obratlovci) ( stavba hrtanu a průdušnice (suchozemští obratlovci)
6. a 7. žaberní oblouk – zachovány pouze u u vodních obratlovců ( požerákové zuby
3
Popište proces vzniku párových končetin suchozemských obratlovců.
Vznikly jako opora těla při pohyby na dně, později se uplatnily při udržení rovnováhy.
Základní rozvoj nastal až při přechodu obratlovců na souš.
Vytvořeny u čelistnatců (ploutve, nohy)
Nohy vnikaly z ploutví lalokoploutvých ryb ( zánik distálních paprsků a vnik prstů.
Končetiny se skládají proximálně uložených pásem neboli pletenců a distálních volných končetin.
Volná přední končetina nese u vodních čelistnatců označení prsní ploutev, u suchozemských obratlovců pak hrudní končetina (přední noha ( křídlo ( horní končetina) ( v původní podobě zachována pouze u paryb.
Volná přední končetina je v zásadě shodně stavěna od obojživelníků po savce (kost pažní, loketní, vřetení, zápěstní a záprstní a kosti prstů).
Pletenec pánevní končetiny (pánevní pásmo) tvoří u paryb a ryb jediná chrupavka (kost). U suchozemských obratlovců dochazí s rozvojem zadní končetiny k mohutnění pánve, která se diferencuje ve tři pevně srostlé kosti (kyčelní, pánevní a stydkou)
Volná zadní končetina nese u vodních čelistnatců označení břišní ploutev, u suchozemských obratlovců pak zadní noha (kost stehenní, lýtková, holení, zánártní kůstky, nártní kůstky a kosti prstů).
4
Vývojová morfologie obratlovců. Srovnejte tělní pokryv jednotlivých skupin obratlovců. Popište pigmenty obratlovců.
integument – tělní pokryv
tělní pokryv tvoří vícevrstevná pokožka (epiderm) ektodermálního původu a škára mezodermálního původu.
Modifikací pokožky či škáry vnikli nejrůznější kožní deriváty (např. šupiny, peří, srst, zuby, rohovitý pokryv zobáku, krunýře, bradavky)
kožní žlázy – někdy chybí
Tělní pokryv:
liznatky (Myxini) – mnoho slizových žláz
mihule (Petromyzontida) – chybí šupiny
paryby (Chondrichthyes) – plakoidní šupiny ( na čelistech se mění v silné zuby
plakoidní šupiny – vznikají jako kostnaté bazální destičky v kůži s vyčnívajícími trny. Všechny šupiny jsou zpravidla otočené směrem k ocasu a díky tomu je povrch těla krytý těmito šupinami hladký a drsný zároveň, záleží na směru dotyku. Typickou skupinou s vyvinutými plakoidními šupinami jsou paryby. Stavba plakoidních šupin je podobná stavbě zubů savců a umožňují efektivnější a hladší proudění vody kolem těla a znemožňují drobným živočichům přichytit se na kůži; z toho důvodu je předmětem výzkumu tvorba podobného syntetického povrchu pro trupy lodí.
paprskoploutví (Actinopterygii) – kostěné šupiny vrůstají do pokožky, podle vývoje a stavby je dělíme na kosmoidní, ganoidní, leptoidní, cykloidní a ktenoidní, bohatě zastoupené kožní žlázy
kosmoidní šupiny – opravdové kosmoidní šupiny můžeme nalézt pouze u vyhynulých zástupců třídy nozdratí, recentní druhy této skupiny již mají šupiny do značné míry pozměněné směrem k leptoidním šupinám. Vnitřní vrstva šupiny je vyvtvořena z lupínků kosti. Na povrchu této vrstvy je vrstva houbovité kosti a pak vrstva zubovině podobného materiálu zvaného kosmín. Horní vrstva je z keratinu.
ganoidní šupiny – vyskytují se pouze u vývojově velice starých skupin ryb jako jsou bichirovití nebo jeseterovití. Tyto šupiny mají tvar kosočtverečných destiček, které jsou kryté vrstvou ganoinu.
leptoidní šupiny – vyskytují se u moderních kostnatých ryb. Vyskytují se ve dvou základních formách – cykloidní a ktenoidní. Vytvářejí díky odlišné rychlosti růstu v různých ročních obdobích typické soustředné kruhy, které lze přirovnat k letokruhům u stromů. Šupiny se také překrývají, podobně jako tašky na střeše, a to vždy tak, že šupiny blíže hlavě překrývají šupiny blíže k ocasu, čímž se snižuje odpor vody.
cykloidní šupiny – vývojově starší a mají hladký vnější povrch. Typickými představiteli ryb s tímto druhem šupin jsou například máloostní nebo lososotvární.
ktenoidní šupiny – ozubený vnější okraj. Objevují se obvykle u vývojově mladších skupin ryb, ke kterým lze řadit například ostnoploutvé.
obojživelníci (Amphibia) – slizové a jedové žlázy, bez šupin, pokožka, rohovatí jen slabě ( rohovité orgány jen ojediněle
plazi (Reptilia) – suchá pokožka, málo kožních žláz (tukové, voskové, pachové), rohovité šupiny či kostěné štíty
ptáci (Aves) – peří = přestavba plazí šupiny
savci (Mammalia) – kůže mnohem silnější než u ostatních obratlovců, žláznatá, srst
pigmenty:
nositelé zbarvení
uložené v různých vrstvách kůže nebo v mrtvých kožních derivátech
pokud jsou vázány na buňky, označujeme je jako chromatofory
melaniny – tmavé (černé a hnědé)
lipochromy – žluté a oranžové
zdrojem barevného efektu mohou být zrnka guaninu (stříbřitý lesk u ryb)
5
Vývojová morfologie obratlovců. Popište svalovinu obratlovců, jak ji dělíme z hlediska původu, podle histologie. Vždy uveďte příklady.
Rozdělení podle histologické stavby
příčně pruhované svalstvo
hladké svalstvo
srdeční sval
Rozdělení podle původu vzniku:
somatická (kosterní) – vnik z coelomových váčků – primárně segmentovana, příčně pruhovaná, zajišťuje pohyb celého těla. např. boční sval ryb ( během vývoje se boční sval rozpadá na velký počet samostatných svalů, které se upínají na žebra, obratle, končetiny atd.
visceriální – vnik z mezodermu – není primárně segmentovaná, hladká svalovina útrobní
primárně kožní svalovina – suchozemští obratlovci, vznik z mezodermu, např. např. napřimovače chlupů a peří.
6
Vývojová morfologie obratlovců – centrální nervová soustava. Napište její původ, popište změny šedé a bílé hmoty koncového mozku během vývoje obratlovců, popište vznik neopallia a definujte ho. Která část mozku je hlavním ústředím jednotlivých skupin (tříd) obratlovců ? Dále napište co to jsou bazální ganglia a jakou mají funkci, co to je pinální a parietální orgán, se kterou částí mozku je spojen a u kterých obratlovců se vyskytuje.
ektodermální původ ( z buněk neurální lišty
mozek (koncový mozek ( mezimozek ( střední mozek ( mozeček ( prodloužená mícha)
Šedá hmota, která obsahuje většinu nervových buněk je původně umístěná u komor a na povrchu je bílá hmota tvořená nervovými vlákny. Později dochází k přesunu většiny šedé hmoty k povrchu, kde vytváří kůru vytváří kůru (kortex)
neopallium – vzniká u plazů, přítomno u všech blanatých, největšího rozvoje dosahuje u plazů, kde má až šestivrstevnou stavbu a je dominantním centrem mozkové činnosti
neopallium – druhotná kůra mozková – část mozku, která je nositelem paměti a střediskem sdružených představ
koncový mozek – nedůležitější mozkové ústředí u blanatých (plazi, ptáci, savci)
bazální ganglia – část šedé hmoty, která obsahuje důležitá integrační centra, zvláště pro instinktivní chování. Rozvinuta jsou u kostnatých ryb a ptáků, kde tato část šedé hmoty převažuje nad kůrou.
pineální orgán – U kruhoústých, ryb a obojživelníků má světločivnou funkci, u dalších obratlovců ma vnitřně sekreční funkci
parietální orgán – zachován jako primitivní temenní oko u některých bezčelistnatců, obojživelníků i plazů (např. hatérie)
spojují se s mezimozkem
7
Vývojová morfologie obratlovců – smyslové orgány. Porovnejte umístění sídla chuti (chuťových pohárků či pupenů) a čichu u jednotlivých skupin obratlovců, výskyt a význam proudového orgánu, se kterým smyslem je úzce spojen. Popište vývoj vnitřního ucha u jednotlivých skupin obratlovců, popište střední a vnější ucho jednotlivých tříd obratlovců. Popište původ a rozdíly zrakového orgánu obratlovců.
Smyslové vjemy jsou zprostředkovávány množstvím různých receptorů, z nichž jen některé jsou uspořádány jako samostatné orgány.
Nejjednosuššími receptory jsou nervové buňky, jejichž zakončení mají smyslové funkce (v CNS – vnímaní hladu a žízně, v kůži – vnímání tlaku)
Chuťové pohárky/pupeny:
Přítomny u všech obratlovců ( povrch těla, hlava, vousy (ryby), okolí úst, dutině ústní, hltan
U amniot (plazi, ptáci, savci) jsou soustředěny v chuťových pohárcích úst a jazyka.
Čichový orgán:
původní orgán obratlovců ( vůdčí chemoreceptor (u ryb, ptáků, kytovců je snížená citlivost)
Uložení čichových buněk:
bezčelistnatci ( jeden váček čichový
čelistnatci ( dva váčky čichové
vnější nozdry – komunikují s prostředním a jsou slepé
vnitřní nozdry – spojují čichové váčky s ústní dutinou (všichni obratlovci od lalokoploutvých ryb)
Jacobsnův orgán – vnímá podměny z vnějšího prostředí pomocí vysunovatelného jazyka ( silně vyvinut u šupinatých plazů
Proudový orgán:
vnímá proudění vody, rozdíl vodního tlaku a pravděpodobně i zvuky
neuromasty – smyslové buňky velmi podobné smyslovým buňkám středního ucha
vyvinut u bezčelistnatců, paryb, paprskoploutvých ryb a larválních stádií obojživelníků
Rovnovážně sluchový orgán:
umístěn v dutině vnitřního ucha
u všech obratlovců ( postupné zdokonalování (původně vnímal pohyb a polohu, později i zvuky)
vnitřní ucho původně spojeno s vnitřním prostředím (žraloci) ( střední ucho (obojživelníci) ( vnější ucho (plazi) ( také se zdokanuleje blanitý labyrint vnitřního ucha (vnímání polohy)
střední ucho tvořeno bubínkovou dutinou a kůstkou collumelou – sloupkem (obojživelníci, plazi, ptáci) nebo kladívkem, třmínkem a kovadlinkou (savci)
vnější ucho – vznik zevního zvukovodu (plazi) ( boltec (savci)
Zrakový ogán:
spjat s centrální nervovou soustavou
původně nejméně 4 zrakové receptory (2 nepárové temenní oči a 2 párové komorové oči),
komorové oko vnímá směr a intenzitu světla a vlnovovou délku
u většiny vodních obratlovců se velikost zorničky nemění
od obojživelníků se velikost zorničky mění automatickými stahy svalových vláken duhovky podle množství dopadajícího světla
akomodace oka
kruhoústí – rohovka je zplošťována a čočka je přitahována k sítnici
paryby, ryby, obojživelníci – tvar rohovky se nemění a čočka je přitahována či odtahována od sítnice
plazi, ptáci, savci – změna tvaru čočky i rohovky
slzné žlázy, víčka ( u suchozemských obratlovců zabraňují vysychání oka
8
Vývojová morfologie obratlovců – trávicí soustava. Uveďte původ zubů a jejich rozdíly u jednotlivých skupin obratlovců (tedy u paprskoploutvých ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců), úlohu hltanu i žaludku během vývoje, popište tenké střevo jednotlivých skupin obratlovců (tedy u paprskoploutvých ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců), kterým skupinám chybí či nechybí žlučník, zakončení trávicí soustavy u jednotlivých skupin obratlovců.
Býložravci mají trávicí trubici komlikovanější, než masožravci.
Jazyk se vyskytuje od čtvernožců, u ptáků a plazů často na povrchu rohovatí.
Sliné žlázy – někdy obsahují toxické látky, u obratlovců přijímajících potravu s vodou jsou slabě vyvinuté
zuby:
Modifikované součást kožní kostry
stavba obdobná jako plakoidní šupina
na povrchu sklovina
paprskoploutvé ryby – na čelistech případně na stropě ústní dutiny,i na jazyku, mohou mít požerákové zuby
obojživelníci – na čelistech případně na stropě ústní dutiny
plazi – na čelistech případně na stropě ústní dutiny
ptáci – zuby chybí
savci – na čelistech, nejvíce difernecovyný chrup
hltan:
původní funkce hltanu filtrovat potravu žaberními štěrbinami zaniká
u paprskoploutvých vnikají po jeho stranách žaberní štěrbiny, u nozdratých plicní vaky, které se postupně zdokonalují v plíce a od trávicí soustavy se oddělují
žaludek:
původně byl jen zásobárnou potravy, trávicí funkce přichází později
chybí bezčelistnatcům, chimérám, dvojdyšným
střevo:
paprskoploutvé ryby – úzké střevo s mnoha záhyby
obojživelníci – delší, zvětšená vnitřní plocha
plazi – přechod mezi obojživelnky a ptáky
ptáci – společně se savci nejdokonalejší systém vnitřních klků, morfologicky rozdělené na tenké (trávení) a tlusté (zpětná resorbce vody) střevo
savci – první oddíl tenkého střeva = dvanáctník
trávicí žlázy:
jsou ve střevě trávicí trubice + játra a slinivka břišní
žlučník:
nechybí masožravcům
kloaka:
původním zakončením trávicí soustavy
savci – mají řiť
9
Vývojová morfologie obratlovců – dýchací orgány. Uveďte, které dýchací orgány obratlovců znáte, popište žábry (uložení, čím jsou tvořeny, popište rozdíly u bezčelistnatců, paryb, paprskoploutvých ryb). Uveďte, z jakého orgánu vznikly orgány k dýchání vzduchu, jaké znáte, z čeho vznikly plíce, popište plíce, dýchací cesty a hlasové orgány u jednotlivých tříd obratlovců. Plynový měchýř – z čeho vznikl, u kterých skupin obratlovců se vyskytuje a jakou má funkci.
zachováno kožní dýchání (v různé míře)
hlavními orgány jsou však žábry, plicní vaky a plíce
žábry:
uloženy v prostoru mezi vnějšími a vnitřními žaberními štěrbinami
jsou tvořeny různě utvářenou sliznicí
bezčelistnatci – sliznice uložená v žaberních váčcích, které jsou spojeny kanálky s povrchem těla
paryby –žaberní lupínky naseají na přepážky mezi žaberními štěrbinami a jsou podpírané žaberními oblouky
ryby – lupínky nasedají přímo na žaberní oblouky
vznik orgánů k dýchání vzduchu:
vznikly dříve než obratlovci pronikli na souš, jako vychlípeniny trávicí trubice
přídatný dýchycí orgán (lalokoploutví), hydrostatický orgán = plynový měchyř (paprskoplotví), plicní vaky (nozdratí), plíce
plíce:
vznikly zdokonalením plicních vaků
párový orgán ( pravá je většinou větší než levá
výkonnost závisí na velkiosti vnitřního povrchu a prokrvení
plíce (průdušnice ( průdušky ( průdušinky ( plicní sklípky)
obojživelníci – vakovité – malý vykonost
plazi – výraznější záhyby
ptáci – trubicovité, málo roztažitelné, mají systém plicních vaků
savci – miliony plicních sklípků
dýchací cesty:
vnější nozdry ( čichové nosní dutiny ( vnitřní nozdry ( dutina ústní ( hltan (zde se kříží s trávicí soustavou)
hlasové orgány:
u žab, plazů a savců leží v hrtanu
u ptáků v místě dělení průdušky
Zvuky jsou vydávány rozechvíváním hlasových membrán a zesilovány rezonátory. Mohou být vydávány prudchým vyrážení vzduchu z plic (syčení). Některé ryby jsou schopné vydávat zvuky chvěním stěn plynového měchyře
plynový měchýř:
vznik z plicních vaků
nepárový orgán
hydrostatická funkce
u ryb je spojený s trávicí trubicí
10
Vývojová morfologie obratlovců – cévní soustava. P
Vloženo: 11.02.2010, vložil: Tomáš Fridrich
Velikost: 444,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AEA09E - Zoologie
Reference vyučujících předmětu AEA09E - Zoologie
Podobné materiály
- ASA03E - Chov skotu - zpracované otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - zpracované otázky
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - prvoci
- AEA09E - Zoologie - Zpracované otázky - bezobralí
- EHA07E - Sociologie venkova a zemědělství -AF - Okruhy otázek - zpracované (nedokončené).
- ARA74E - Venkovská turistika a služby - Zpracované okruhy na ZK
- AAA10E - Základy meteorologie a klimatologie - Otázky ze zkoušky
- AAA14E - Základní agrotechnika a herbologie - Otázky zkouška
- ABA06E - Základy fyziologie rostlin - Otázky zkouška
- AHA09E - Agrochemie - Otázky z testu
- APA12E - Pedologie pro zahradníky - Otázky ze zkoušky
- EEA08E - Základy podnikové ekonomiky - Otázky zkouška
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce.doc
- ETA05E - Informatika - Otázky ke zkoušce
- ABA05Z - Botanika - Botanika zápočet otázky.doc
- AAA23E - Základy agroekologie - otazky agroekologie
- AAA23E - Základy agroekologie - Otazky agroekologie Jirka
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - otázky k ústní zkoušce
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - zkouškové otázky
- ADA19E - Chov prasat I. - otázky
- ASA17E - Chov skotu a ovcí - Vypracované otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA13E - Zoohygiena a prevence - zkouškové otázky
- AVA35E - Praktická fyziologie zvířat-kůň - vypracov. otázky
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - zkouskove otazky genetika
- ETA05E - Informatika - otázky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky
- ETA05E - Informatika - vypracovane otazky informatika
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky mikro
- AMA06E - Praktická mikrobiologie - otazky_mikro
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky STRUNATCI
- AEA09E - Zoologie - Vypracované otázky BEZOBRATLÍ
- AEA09E - Zoologie - vypracované otázky PRVOCI
- AEA09E - Zoologie - otázky zoo 2
- AEA09E - Zoologie - otazky zoo 3
- AEA09E - Zoologie - otazky ze zoologie 1
- AEA09E - Zoologie - Nove zkouskove otazky ZOO
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - chovzvirat-otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky zootechnika
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky k chovu
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - postacujuce otazky
- AGA12E - Základy obecné zootechniky - otázky
- ACA03E - Chemie organická - otázky, odpovědi
- ACA03E - Chemie organická - Vypracované otázky
- AEA09E - Zoologie - otázky zoologie
- ACA02E - Anorganická a analytická chemie - Vypracované otázky
- ABA05E - Botanika - zkouškové otázky
- AVA15E - Morfologie hospodářských zvířat - zkouškové otázky
- ACA05E - Biochemie - Vypracované otázky
- AKA06E - Výživa zvířat - otázky ke zkoušce
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otázky ze zkouškového testu
- ARA28E - Fyto 2 - otázky
- ARA28E - Fyto 2 - otázky ke zkoušce
- ARA28E - Fyto 2 - otázky fyto 2
- AGA11E - Etika chovu a etologie zvířat - testové otázky
- ASA09E - Chov koní - ZKOUŠKOVÉ OTÁZKY
- ASA25E - Chov koní - ¨zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - Zkouškové otázky
- AGA18E - Etologie zvířat - otázky ke zkoušce
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - vypracované otázky-59)
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Zkouškové otázky
- AHa02E - Výživa hospodářských zvířat - Otázky-výživa
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otázky pícninářství
- AEA03E - Parazitologie - otázky
- AEA03E - Parazitologie - otázky 2
- AEA03E - Parazitologie - otázky 3
- AEA03E - Parazitologie - vypracované otázky
- AVA22E - Anatomie HZ se základy histologie a embryologie - zkouškové otázky
- AVA10E - Praktická anatomie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky
- AVA11E - Praktická fyziologie zvířat - otazky-vypracovane
- AGA13E - Genetika se základy biometriky - otazky
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky bezobr.
- AEA25E - Zoologie bezobratlých - otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obr.
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky obojzivelnici a plazi
- AEA26E - Zoologie obratlovců - vypracovany otazky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - otazky
- AKA06E - Výživa zvířat - Otázky ze zkoušky z výživy
- AKA06E - Výživa zvířat - otazky_ke_zkousce
- AEA30E - Základy hydrobiologie - Otázky - Varianta B
- AGA36E - Etika chovu zvířat a welfare koní - testove otazky
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otázky ke zkoušce
- ALA13E - Etologie zvířat - koní -Humpolec - Bc. - Otazky HUMPOLEC
- AKA05E - chov koní - ¨zkouskove_otazky
- AKA05E - chov koní - OTAZKY Z CHOVU
- AKA05E - chov koní - vyprac.otázky
- AKA05E - chov koní - ZKOUSKOVE OTAZKY
- ATA05E - Pícninářství a pastvinářství - otazky picko
- ASA27E - Technika chovu koní - vyprac.otázky
- AMA05E - Mikrobiologie a biotechnologie - otázky II.zkouškového testu
- EJA74E - Právo a životní prostředí - Zkouškové otázky
- ARA98E - Zemědělské poradenství - Testové otázky
- AVA12E - Základy porodnictví - vypracované otázky
- AEA26E - Zoologie obratlovců - obratlovci
- AEA26E - Zoologie obratlovců - obratlovci
Copyright 2024 unium.cz